Podle mě Největší chlap ze všech kteří seskočili do protektorátu! Borec s velkým B . Od malička co jsem měl možnost se o tomhle tematu dočíst nebo ,,dovyzvědět " je Pechal pro mě hrdinou ♡♡♡Neskutečný co ve všech těch sračkách ještě dokázal! Čest jeho památce!!!
2) Výcvik vojáků byl sice intenzivní a dost tvrdý, ale krátký. Někteří měli 2 (slovy dva) seskoky před vysláním do akce. Úspěch byl už to, že sem letadla z UK (až později ze Sicílie) vůbec doletěla, bylo to na hranici doletu. Němci navíc nebyli blbci a dost propracovaně dokázali nízko letící letadla sledovat a okamžitě na místa, kde letadla zpomalovala, vysílat svoje jednotky. Jednotlivé výsadky obdivují i dnešní profesionálové z elitních vojenských a policejních útvarů (Prostějov, URNA).
3) Na webu Akademie věd (nemůžu dát link kvůli YT) je seznam všech vyslaných parašutistů/skupin. Rozhodně většina neskončila u mámy na půdě. Z hlavy si vybavuju z první vlny (1941-1942) jen Silver B a zrádce Karla Čurdu. To, že někteří v zoufalství museli kontaktovat svou rodinu, souvisí s bodem 4.
Argumentuj si jak chceš, dál tě přesvědčovat nebudu. Info o operaci Wolfram je i tady na YT, tam pár ukázek od Černoty (v důchod. věku) je. Link hledat nebudu.
Přečti si něco od Williama E. Fairbairna (který mj. cvičil Gabčíka s Kubišem ve Skotsku), např. Get Tough (vyd. 1942). O fyz. velikost nejde, to tam přímo vysvětluje. Seskoky asi nejsou myšleny vážně, to s tím nesouvisí.
1) Většina vojáků nebyli vojáci z povolání, tedy profesionálové (někteří ano, např. Alfréd Bartoš byl důstojník u dragounů už před válkou), takže se skutečně jednalo často o amatéry, kteří se stali vojáky tak nějak z povinnosti. Mezi ně patří např. Josef Černota, který se nikdy necítil být vojákem, ale prodělal např. výcvik u Commandos a po válce cvičil boj zblízka např. izraelské jednotky (pak začli úřadovat komunisti a z armády byl odejit).
Je pátek, tak mám na to čas: 1) ta knížka NENÍ o sportu, i to tam W. E. Fairbairn zmiňuje. Jde o to, jak co nejefektivněji a nejrychleji ZABÍT nepřítele, na nic jiného není ve válce čas. Tu brožurku v muzeu na Žižkově jsem viděl taky, v roce 2002 tam ovšem byla jen 1 dvoustrana za sklem a prohlídnout se to nedalo (utkvělo mi jen, že nemaj házet nožem jako to mohli vidět u Commandos -- bez záruky, je to dávno). Podle knížky Muži pro spec. operace (Matúšů) tréninku věnovali docela dost času.
4) Bohužel, v Londýně měli o protektorátu dost zkreslenou představu, nevím jestli to nazývat amatérismem. Po rozprášení skupiny Tří králů prakticky ustalo radiové spojení s L., byť se V. Morávek snažil. Proto byl hned zkraje vyslán výsadek Silver A, který komunikaci obnovil. Nesmíme zapomínat, že zpravodajci (Moravec, Šustr, ...) opouštěli republiku dost narychlo na základě zpráv agenta A-54. Takže práce v Londýně nebyla ideální, ale ze zpráv, co měli k dispozici, udělali společně s SOE maximum.
