Řekl bych, že je toto video velmi kvalitně zpracováno. A velice oceňuji zdroje společně s citacemi v rámci videa samotného. Dále pak animace a celkově výpravnou složku. Osobně bych vytknul je menší hlasitost výkladu možná je to jen můj problém.
Perfektní video kvalitně zpracované. Mě by ale zajímaly filmy, z kterých jsou použity záběry, jako třeba v dílech o zbraních. Některé vypadají staře, ale věrně vypravující realitu tehdejší doby. =)
Parádní video. Díky. Opravdu zkuste vylepšit ten mluvený komentář. Je to hodně potichu a místy je to hlas monotóního uspavače hadů. Jinak opravdu perfektní práce.
Výborný výklad a vymazlený vizuál. Radost z poznání, děkuji. Snad jen dodat příklady délky obléhání, ztrát na obou stranách, výsledky obléhání a případy válečníků, kteří je preferovali či naopak se jim vyhýbali.
Úžasné, každé video hltám, jen by to do budoucna chtělo vylepšit audio, ale i takhle se to dá!! Moc díky, za tvorbu a prosím pokračujte, máte veliký potenciál, dle mého uvážení! Hezký den Plichta.
Video jsem si opravdu užil! Co třeba udělat video na ztráty ve starověkých/středověkých bitvách? Kde bys vysvětlil, že představa Hollywoodu, že ztráty byly třeba 60 procent je mylná 😀
@@petrkombajn5820 Nevím jak to bylo s Kresčakem konkrétně, ale cca do Napoleonských válek nebyla smrt na bitevním poli až tak pravděpodobná, úmrtnost byla max pár procent. Jako jo, máme výjimky jako např. pitva u Kann, masakr kde se počet zajatých/mrtvých na římské straně blížil 100%. Daleko víc lidí zařvalo na epidemie co zasáhly vojsko (tyfus, dyzentérie) či je zabila infekce, když se zanítilo zranění, které samo o sobě život neohrožovalo. Ještě za první světové víc lidí zemřelo na komplikace zranění (infekce) než bylo zabitých v boji, protože nebyl penicilin. Navíc většina padlých nezemřela "přímo v boji" ale až potom, resp. když byla morálka poražených zlomena, rozbila se formace a dali se na neorganizovaný ústup. Nebylo to jako ve filmech, kdy se "rvali do posledního" většinou na zlomení morálky stačily relativně malé ztráty a vojáci, hlavně nezkušení nováčci, mohli začít panikařit a utíkat. Ono z logiky věci, kdybys měl 60% šanci že v bitvě chcípneš, tak nejpozději po druhé třetí by bylo po tobě. Kdyby drtivá většina vojáků padla, tak by nikdo dobrovolně do války nešel a nikdo by se nestal dobrovolně žoldákem, který války doslova vyhledává. (Jasně, máme odvedence, ale vždy existovaly profesionální žoldnéřské oddíly)
@@dolanuscaesar1326Přesně jak píšeš. 👏🏽👏🏽 Ono málo kdo má vrozený talent na toto, že to dokáže tak definovat přesně. Musíš se umět vžit do obou stran armád. No zkrátím to. Přesně o to jde. Morálka, strach. Vy nevíte jak se vyvíjí bitva(nejste pč jako voják). Takže dostat ideální je, aby nepřítel zpanikařil, následně ostatní, a ikdyž vlastně bitvu můžou vyhrávat(oni to neví) začnou ustupovat a následně je pozabíjet do zad. Manevrovaní. Proto vlastně někteří vojevůdci byli tak úspěšní(vojáci věděli, že jejich velitel je staví do nejlepší pozice a umí to) a proto fungovali a drželi jako jeden muž. Takže za mě jsi to skvělé popsal. A bitba u Kann 🤣 Tam se nedalo ustoupit, když byli stlačení 😃😃😃 a za mě teda jedním z nejlepších vojevůdců všech dob Hanibalem. Jsem rád že někdo na ytb se dokáže na věci dívat opravdu reálně 😊
Někde takové video jsem viděl. … Už nevím přesně ty čísla, ale když se řeklo, že bitva pro jednu stranu znamenala masakrem, jednalo se třeba “jen” o 10% ztráty. … tak podobně
@@yodyyody4006 Memálo lidí zapomíná že Hannibal nebyl frajer jen proto, že uměl vyhrávat bitvy a porážet několikanásobně větší armády. Frajer byl zejména kvůli LOGISTICE. Ono cca 15 let držet pohromadě žoldnéřskou armádu složenou z vojáků různých kultur, zajišťovat jim proviant, to vše hluboko na nepřátelském území... A do toho ještě muzel živit SLONY kteří žerou jak najatí. (Teda dokud mu nepochcípali při přechodu přes Alpy, dle mne to nebyl až takový úspěch, když mu pochcípalo 75% armády. Prej i kdyby zaútočil na opevněný průsmyk a probil se do Itálie takhle, tak by neměl takové ztráty.) Ohledně toho jakou roli hraje panika, dobrý příklad je bitva u Hastingsu. Angličané pod vedením Haralda Godwinsona měli výhodnou pozici na kopci. Normané při útoku na vyvýšenou pozici měli strašné ztráty. Když se pak ale část Normanů po takovém nezdařeném útoku dala na ústup, tak si Anglosasové mysleli že vyhráli a rozběhli se z kopce (neorganizovaně) za nimi. Vilém Dobyvatel toho využil a zmasakroval je, načež v Haroldových řadách vznikla obří mezera a průser byl na světě. Další příklad z naší historie. Už si to nepamatuju přesně, ale vím že při bitvě na Moravském Poli se Rudolf I. Habsburk pokoušel o obchvat Přemysla Ottakara II. Milota z Dědic na to zareagoval a se svými oddíly se vydal stabilizovat nekrytý bok. Část Čechů si to ale vyložila jako ústup, že bitva je prohraná a... začali panikařit. Milota to přitom myslel dobře, ale holt tehdá nebyly vysílačky a chyby v komunikaci či nedorozumění ti můžou totálně dos*at bitvu, ať se ti vyvíjí do té doby sebelíp. A právě kvůli tomuto nedorozumění z něj pak o pár století později Jirásek udělal "zrádce", byť Milota byl Přemyslovi loajální.
Úžasné video a pěkně poučné! To je rozdíl od většiny RU-vidrů, člověk si může částečně představit situaci skutečného života člověka té doby. Měli bychom být rádi, že nejsme v obklíčeném a obléhaném městě, že dneska je doba mnohem, MNOHEM bezpečnější! Co by o tom asi řekli předkové ze středověku, že si dneska jejich potomci stěžují v této ,,vymazlené" době?
Skvělé video 😉 Historické filmy na toto téma jsem vždy miloval a přesně si pamatuji, jak jsem si vždy myslel, že zbořením hradby je rozhodnuto 😀 Holt, "filmy"...neznalý člověk už pak nedomýšlí, že suť bylo potřeba nejprve uklidit a to pod pokračujícím útokem obránců... ti měli samozřejmě dále dostatek času se situaci přizpůsobit a připravit se na útok uvnitř hradeb. Ve filmu je to holt vždy tak, že se rozsype kus hradby a všichni útočníci naskáčí do hradu přes hromádku kamení jakoby nic a pobijí vše živé uvnitř 😃
Díky za video a rovnou se zeptám. Jak byly zmíněny obléhací věže, tak mě napadlo, že pro obránce by byla účinná obrana na hradby naproti věže postavit katapulty či balisty a těmi pak pálit do věže. Je to jen výplod mé hlavy, nebo se to skutečně dělalo?
12:14 Pro zdolání hradeb se často namísto žebříků nebo jako jejich doplněk používaly ostrve. Osterev byla dostupnější náhradou žebříku, kterou šlo (oproti žebříkům) před útokem ve větším množství rychle vyrobit z místních zdrojů s malými nároky na vybavení a zručnost. Jedná se o odvětvený pokácený strom upravený tak, aby u kmene zůstaly krátké pahýly větví, které sloužily jako stupátka pro lezení, když útočníci kmeny opřeli o hradby. Dodnes má mnoho obcí ostrve ve svém znaku, například Horní Bezděkov nebo Kokořín.
To je z velké části jen hezký sen. Sice se Ostrve používaly, ale jen jako doplněk žebříků. Schválně, zkuste najít strom, co má potřebnou výšku, k tomu ještě alespoň trochu pravidelné větve abyste je mohl osekat a pak si spočtěte váhu a srovnejte ji s váhou žebříku. představa jak vlečete třeba 10 m vysokou ostrvi je spíše komická. stejně dlouhý žebřík unese v nouzi nejspíš i jeden chlap. Z místních zdrojů jde samozřejmě vyrobit i ten žebřík, rozeberete v okolí třeba zanechané povozy, nebo spojíte několik řebříků které používali vesničané. Hrad ani město nestály nikdy osaměle, vždy měly v blízkém okolí zázemí, které obléhatel využil. Ostatně pokud se chytáte něco obléhat, žebřík je asi nejsnazší na přepravu. Pokud nejste američan s jejich představou, pak asi nepojedete a "jé támhle je hrad, oblehneme ho". Obléhatelé měli v podstatě dvě možnosti, buď rychlým a překvapivým útokem proniknout do města, nebo ho oblehnout a takzvaně "vyležet", tedy postupně buď proniknout do objektu některým z ve videu zmíněných způsobů, nebo prostě obránce vyhladovět. Nic z toho nebylo snadné. Třeba dlouhá obležení byla možná pouze pokud to bylo v dobách kdy bylo buď bezvládí, nebo šlo o hrad někoho odporujícího státní moci. Jinak prostě z okolí přijeli okolní šlechtici nebo městští, kteří samozřejmě nestáli o to aby nějaká banda jim kradla jídlo a obléhatele vyhnali. Problém byl totiž hlavně proviant pro obléhatele, ten si nemohli dovézt svůj, prostě se nedal konzervovat a tak "pícovali" v okolí a to mnohdy nešlo, prostě proto, že se jídlo stáhlo do obleženého objektu. Prostě řada představ nejen z filmů, ale i knížek je spíš komická.
Ahoj, ty starší jsou tyto: www.csfd.cz/film/19987-valecnik/prehled/ www.csfd.cz/film/139721-ivanhoe-balada-o-statecnem-rytiri/prehled/ www.csfd.cz/film/27005-ivanhoe/prehled/ www.csfd.cz/film/85984-masada/recenze/
Pěkné video, jen moderátor by se měl naučit mluvit, srozumitelně artikulovat a ne opřekot drmolit bleskový text, kterému není rozumět, ale to je dnes asi normální. Jan Přeučil by vás asi okamžitě vyhodil ze zkoušky.
Dobrý den, jsem amatér ve střihu i v práci s audiem a nemám ani odborné vedení - vše je šité "horkou jehlou". Souhlasím s kritikou. Rád bych zvedal kvalitu ale obávám se, že můj strop v oblasti mluveného slova je velmi nízko.
Němci mají jeden poměrně velký postavený. Vycvičená obsluha vypálí 4 x za hodinu. odhad je že by to šlo asi i o něco rychleji, při více lidech, kteří by snáz zvedli protizávaží. Dostřel mají skoro 200 metrů. Sami tvrdé že větší nemohou postavit, že by neměli kam střílet.
Obsahově je to fajn, ale autor by na koncích vět neměl tolik snižovat intenzitu hlasu a polykat je, protože mu pak není rozumět, ani když si hlasitost zdvojnásobím. Buď na mikrofon "šeptá" a měl by tedy mluvit hlasitěji, nebo to "neudýchá" a bude třeba zásah do textu. Ale jinak zajímavé, díky.
