Je něco po smrti? Pokud něco po smrti je, jak to přijmout? Jak se na problematiku smrti dívá lidská moudrost? Odpovědi na tyto a další otázky se pokusí najít prof. Martin Weis v nejnovějším dílu Otazníků kolem.
Pan autor zde víc,než půl hodiny mluví (o smrti?) Já napíši jen pár vět: V okamžiku smrti se lidský nehmotný duch(informace z uplynulého života) jakoby nahraje do náhradního těla-lidské duše. Je to ten známý příklad,kdy se umírajícímu promítne celý život pozpátku.Duše potom vystoupí nad umírající tělo(zhruba 10m) a při tom sleduje,co se kolem těla děje.Duše,tzn.energetická(jemnohmotná)forma vidí,slyší a cítí(příjemno,bolest).Pak následuje známá pouť tmavým tunelem vstříc neskutečně příjemnému světlu. Z tohoto tunelu se ještě lze Božím zásahem vrátit.Duše poté prochází různými energetickými poli,které ji zbavují informací,spojených s minulým životem(i hříchů,což duši jistě velmi bolí).Duše ,která je příliš zatížená hříchy může i zemřít,rozplynout se v prostoru. Po ukončení očistného procesu duše vstoupí do nového těla,které může být i zvířecí(podobně zvířecí duše může vstoupit do těla lidského).Očista duše nemusí být vždy dokonalá,proto někteří lidé vzpomínají na své minulé životy,nebo např.najednou mluví úplně cizím jazykem,který dříve vůbec neznali....Tento proces je běžně nazýván reinkarnací duše.Stav duše bez fyzického těla je tzv.samsárou,atd.Nemám vůbec nic proti panu profesorovi,jen si myslím,že čtenáři mají právo se zamyslet i nad alternativami,které křesťanský výklad neposkytuje.
@@zlataorchidea9869 Netvrdím,že nemáš pravdu,jen bych se rád dozvěděl,dle čeho tak soudíš. Já tvrdím,že (pozemské)tělo,nebo (vesmírná)duše nejsou až zase tak moc důležité. Důležitý je DUCH,který v nich přebývá.
@@milankriz7482 Jenže to je pouze tvá představa, postavená na fantazii sci-fi spisovatelelů , nikoliv opravdové poznání. To opravdové poznání je mnohem složitější a komplexnejší, navíc se dá i prakticky využít. A vyžaduje schopnost opravdu vidět a opravdu se k tomuto poznání dostat a pochopit ho. Což pouhé představy a sny neumějí. A z čeho čerpám? No z neuvěřitelného množství věků, které mělo k poznávání pravdy mé náboženství a má víra. Která po sobě, k nevoli našich protivníků, zanechala mnohem více, než pouhá ústní předání tradic a náboženských představ. Takže dnes se toto prastaré náboženství znovu objevuje a znovu přináší praktické rady a znalosti, které mohou pomoci této technické civilizaci překročit riziko sebezničení a dosáhnout plného harmonického rozkvětu s přírodou. Protože tato příroda je při našem Bohu Rodu. Takže má plné pochopení v mém náboženství a to jako neoddělotelná součást člověka i Rodných slovanských Bohů. Zároveň mé náboženství plně chápe technologii i řemesla a i ty mají přímý vztak k člověku i k jeho víře a zároveň k Rodným Bohům a Bohyním. Tohle je pouhý vnější obraz vztahů, vnitřní je ještě komplexnější a složitější. V tom a nejen v tom je obrovský rozdíl, mezi tím v co věřím já a v tom co věříš ty. Proto má mé náboženství pro mně takový význam.
@@zlataorchidea9869 Není to žádná představa,a už vůbec ne fantazie spisovatelů. Jsou to mé osobní prožitky,zkušenosti,studium a celoživotní zájem o tyto věci.Fantastické filmy nesleduji. Dále jsem toho názoru,že obracet se k Slovanským tradicím a náboženství je velmi chvályhodné a v současné době velice prospěšné.Jedni o soužití s přírodou hovoří,jiní o tom sní. Já osobně tak přímo celý svůj život žiji.A ještě něco-obdivuji filosofii starých Sibiřských národů. Zvláště to,jak popisují pouť lidské duše po smrti těla.Katolíci podobný proces nazývají očistcem,ale jsou při jeho popisování většinou žalostně mimo......
