...seděla jsem také v kotli na Lochotíně,zpívali jsme všichni,co jsme znali i to,co jsme slyšeli poprvé,ale zpíváme to s nima dodnes, a dnes je to už klasika a je to stále větší krása... Ať žije Pavel L.Amadeus Žalman a spol.
Jani bylo nás na Lochotíně tehdy 40 000.Zpívali jsme a v rukou nám hořely svíčky...Špendlík by byl slyšet jako padnutí klády...Desítky tisíc lidí táhli aspoň chvíli za jeden pomyslný provaz...komunisti šíleli(stbácký pohůnek jistý Jupp Konečný)....nikdy to už nezažiju ,ale vím že jsem tam byla...
Jsem ročník 82, vyrůstal jsem na Nedvědech, k Žalmanovi jsem přišel mnohem později. Z těch jeho písniček jde mráz po zádech, úplně na mě dýchá atmosféra táboráků, trampu...krása.
Co nádražích jsme poznali,...vždy to byl odjezd od únavy povinností do vstřícného nového, většinou do krásy přírody, a přátelství. To zde ještě rostly houby, a byly smrkové lesy. Nádherná píseň, a byla to krásná doba mládí. Pivo za 1.70 Kč.
Tady Robert (vulgo Petrolejka).Jsem šťastný ,že mi Osud dal možnost sedět mezi 30000 lidmi a vstřebávat tu nádhernou atmosféru souznění lidí ,kteří vědí své......Večer se zažnula v ruce do tmy na Lochotíně svíčka..Pamatuji se když tehdy Žalman vyšel na podium ,tak stál jen s kytarou a po tvářích mu tekly slzy dojetí....třicet tisíc svíček a absolutní ticho....pak začal hrát tuhle písničku a lidé začali potichu s ním zpívat....kdo tohle nezažil nepochopí ..kdo zažil Oldo nezapomene...měj se fajn...
ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-xGlWsLjS2y8.html Jedna z mojich 15 najobľúbenejších pesničiek z tej porty, ktorú považujem za najsilnejší ročník vôbec. Teda nie 1982, ale 1983.
Vladimír Dvořák Tuhle písničku mám strašně rád... Těch deset palců dolů tam zřejmě dalo deset, slovy deset, největších IDIOTŮ v téhle krásné zemi... Bůh jim to odpusť...
