PETR HAVLÍČEK & KATEŘINA CAJTHAMLOVÁ - Jste to, co víte... | Neurazitelny.cz | Večery na FF UK 

Nemyslím si, že ten příklad s koncentračním táborem je relevantní... Teď nedávno jsem poslouchal rozhovor s nějakou účastnicí ze Survivoru, která tam na Ostrově zhubla 11 kg.. .. Teď po dvou měsících má ty kila zase zpátky a když se jí na to redaktorka ptala, tak říkala, že to její tělo je asi tak nastavený, že teď jak mu nedávala žádné jídlo skoro, tak teď to tělo ukládá živiny úplně ze všeho... Myslela si, že i kdyby jedla samý jablka, tak stejně to tělo uloží to tuku...

Ti lidi v koncentračních táborech byli sice vychrtlí, ale taky zdravotně zhuntovaní. A ano, někteří z nás, i třeba já, by v koncentráku přežili, protože vystačí s málem. Jenomže co udělá se zdravím dlouhodobá podvýživa na úrovni makro i mikro živin. Jím zdravě, protože mi to chutná, ale asi málo, piju dostatečně, pohyb mám po celý den. Pečuju o postiženého člena rodiny, takže celodenní stres. Plus hlavně ty vnější vlivy, především jak zvládneme ekonomicky, plus byrokracie neustálá, plus nevstřícnost a bezohlednost mnoha lidí... No a přesně ten typ postavy do O, je na světě. A spíše, čím více se tím stresuju, tím hůře.

Poslouchala jsem kdysi v rozhladr vypraveni prezivsi z koncentraku ktera s dvema dalsimi divkami utekla (pak je chytly) ale jidlo apod shanela ona protoze oprotim tem dvema vypadala porad normalne. Ze nikdy nevyhubla na kost jako ostatni skoro ihned a tlusta predtim nebyla. Pak me napada vypraveni Pribane a dalsich co delali smisene expedice. Chlapi jsou nankonci kost a kuze a zeny mnohdy beze zmen. Zensky telo v krizi vydrzi vic, tim i vic zadrzi tuk.

Přesně, màm stejný dojem🤔

I já Vám dávám za pravdu.Ted se obhajuje že je v menopauze to já jsem taky ale když se chce tak ani menopauza nevadí

A není to třeba tak, že osobní zkušenost může u člověka přehodnotit názory? I když je to odborník, porad je to jenom člověk… tak se proste mění, vyvíjí, zažívá a přehodnocuje. Jedna věc je teorie z knih, druhá je osobní zkušenost.

Divadlo. No. Placený.

@@barbora5749 Přesně

Skvěle, těším se 🙂

Kateřinu berte s rezervou, není odborník na výživu, je psychiatr. Bohužel díky televizní show, jí lidé chtějí slyšet a proto ji stále zvou na tyto rozhovory. Názory mění podle toho, co zrovna přečte....jinak všechno dobrý, když se nemichá do výživy, je i vtipná.

Nedávna správa prezrádza, že obezita pribúda, pretože nejaký gén zmutoval, čiže je to genetické postihnutie a možno naschvál vyvolané, pretože aká je pravdepodobnosť, že v pohlavných bunkách sa náhodne poškodí DNA tak, aby to vyvolalo obezitu a ešte aby sa to dostalo na potomka?

​@@stanislavanovakova2443Kateřina je internistka a psychoterapeutka

No hlavne ze se mas na co vymluvit 😂

Mnohí samotní dospeláci by potrebovali buďto ešte výchovu alebo odstrániť stres vyvolaný pracovným a ekonomickým systémom, lebo inak budú stále ubližovať svojim deťom.

Jestli je tak spokojena, tam v cem je problem?

@@sarkanovotna2207 Problémů je tam vzhledem k tomu, že tuto televizní doktorku stále bohužel někteří diváci vnímají jako nějakou autoritu asi celá řada, ale to je každého boj, komu a čemu bude věřit... Pro mě za mě třeba i samozvanému vyžranému odborníkovi na výživu. Já se spíš směju tomu úžasnému pokrytectví, maskovanému pózou nyní už procitnuvší zralé a vědoucí vyšší bytosti :-)

@@sarkanovotna2207 Je to problém. Pokud by si to nechala pro sebe, bylo by to snad tak. Ale pokud s tím vystoupí na veřenost, je to jiné. - Jelikož tím svoje posluchače (diváky), které to berou vážně, znejistí. A není to ani slušné ani zodpovědné.

Nevím, jak na Slovensku, ale v Praze tedy čisté produkty příliš nenajdete. Rozhodně nějaké sušenky bez palmového oleje a gluk-fruk sirupu jsou rarita, stejně jako granola a jiné cereálie, které se dušují, jak jsou zdraví prospěšné. Přitom drahé je to všechno dost. Ale nejdražší byly v poslední době rajčata, která už dlouhá léta nechutnají jako rajčata, takže já osobně jen marně chápu poptávku...Obecně zelenina a ovoce je v pražských supermarketech suverénně nejhorší, pokud to porovnávám s Berlínem, Paříží, ale i s Normandií a řeckou Artemidou v zimě - mimo sezónu. Obecně jsme v těchto městech jedli okamžitě zdravěji, protože nám najednou chutnal salát! Takže jsme ho jedli každý den dvakrát denně. A pečivo! Je neuvěřitelný rozdíl mezi tím, co Vám nabídnou v Praze ve vyhlášeném pekárenském řetězci za 86 Kč za 500g a co v zahraničí za 4 eura. Obecně se v Praze až na soukromé rodinné pekárny pečivo nedá jíst. Proto je tak populární domácí pečení chleba. Hádám, že alespoň s pečivem by to v regionech mohlo být lepší, ale balené zboží od velkých společností je pro celou ČR stejné. A žel zemědělskou produkci a dovoz u nás ovládá pár velkých subjektů, takže místa s lepším ovocem a zeleninou budou velice řídká. Jinak je také velký problém v tom, že všechny ty balené sračky jsou levnější, než základní potraviny, které neuvěřitelně stouply na ceně - mléko, máslo, vejce a zmiňovaný chleba - je mnohem levnější jíst supermarketové rohlíky s paštikou s 20% masa, než si koupit kvalitní pečivo z rodinné pekárny a namazat si ho domácí pomazánkou z nešizeného tvarohu s pažitkou, nebo si dokonce kupovat celou domácí pekárnu. To, jak zdravě jíte, se v ČR odvíjí od toho, kolik vyděláváte a jak moc pracujete. Pokud chodíte nakupovat do místního coopu a nemáte vlastní zahrádku a vejce od sousedů, tak jste v hajzlu. A české zemědělské konglomeráty se dlouhodobě starají, aby lokální miniprodukce byla dostupná, co nejméně lidem, a aby malých zemědělců přežilo, co nejméně. Trh z potravinami v ČR je jeden velký průšvih. Kdo může, tak jezdí do Polska nebo do Německa. Dokonce se pořádají nákupní zájezdy. Podle všeho už i v polském pohraničí mají kolikrát řetězce kvalitnější potraviny, než ty české. A to už je, co říct!

To sa vzťahuje na potraviny z dovozu rovnakej značky a nejedná sa o škodlivosť, ale o kvalitu zloženia, napr. videl som test Nutelly a tá v Nemecku kúpená mala kvalitnejšie zloženie a lepšie chutila. Ten vývoz nekvality vykonávajú západné firmy pravdepodobne naschvál, lebo majú postavenú pobočku napr. v Maďarsku a v nej vyrobené potraviny s horšou kvalitou sú vyvážané na východ a kvalitnejšia pobočka v Rakúsku vyváža na západ.

@@renatabilac8119 zaujímavý pohľad. Nemám také široké porovnanie, ale zas zeleninu a ovocie jedávame takmer výlučne sezónne, takže šalát v zime nie je listový, ale kapustový a na rajčiny v zime nemám absolútne žiadne nároky. Aj keď pri Bratislave sú pestovatelia rajčín a majú výborné, v sezóne aj lacnejšie ako dovozové, ale v zime vyjdú na neskutočné peniaze, samozrejme. Šunku viem kúpiť v reťazci bez sladidiel a e-čiek, jogurt bez zahusťovadiel, maslové keksy tiež z reťazca majú dokonca lepšie zloženie ako "značkové" a potom veľa vecí v lokálnych obchodíkoch, od mäsiara a rôzne startupy s potravinami. Tiež viacero žien v našom meste na SVK pečie kváskové pečivo (aj keď na to sa v Nemecku nemôžem sťažovať) a predávajú v miestnej FB skupine, takže ku kvalitným veciam sa dá dostať. Aj taká Nutella na SVK má svoje naozaj poctivé verzie a za slušnú cenu. Keby hľadám niečo podobné v DE, je to 2-4x drahšie. Dokonca aj chipsy na SVK viem nájsť bez zvýrazňovačov chuti, v DE som ešte nenašla.

@@hmmh-qq no samozrejme to robia zámerne. Hovoria tomu, že prispôsobujú ponuku dopytu po lacnej cene. Lenže ja také veci ako sladkosti, krekry a pod. Nepovažujem za potraviny, to v podstate nikto nepotrebuje jesť, takže mi na tom až tak nezáleží ako na tých základných surovinách.

Lenže cena je rovnaká a dokonca niekedy až vyššia ako na západe a nejedná sa len o maškrty.

Pracuji 15 let ve školce a nemám na to školu. Někdy nemusite mít školu na to něčemu rozumnět.

@@lydiemiranda2195 Někde to třeba je, tady si každý tvrdí, co jak chce, bez vzdělání, které by tomu odpovídalo, a ovečky to hned berou jako fakt. Pak to vypadá, jak to vypadá. Chtěla byste řídit auto, nebo žít v domě, kde vám dělal elektriku, někdo kdo na to vzdělání nemá a neumí to?

MUDr. Cajthamlová je internista, takže o lidském těle a výživě určitě něco ví. ☺️😉

She ain't wrong tho, takový efekt to na některé lidi má

Dobře jsem v přednášce zaregistroval, že čím více vody mouka absorbuje, tím lépe se lepek rozkládá a tím méně je toto těsto zdravotně škodlivé? Takže potom jsou halušky, které se vaří přímo ve vodě, nejméně nebezpečné?

@@hmmh-qq O rozkladu lepku nevím, ale čím jemnější je struktura zrna, tím větší je tendence se lepit, což je zdravotně nevýhoda. Každopádně čím více fragmentované obilí, tím rychleji se vstřebává a může nadměrně stimulovat tvorbu inzulinu, což vidím jako jednoznačnou nevýhodu. Podporuje to rozkolísání hladiny glukózy v krvi, způsobuje to dřívější nástup hladu... Vhodné úpravy zrn jsou od nejzdravějších: celé naklíčené a následně uvařené, celé uvařené, párkrát přeseklé vařené, lámanka vařená, tradiční hrubé vločky přes noc ve vodě, tradiční hrubé vločky krátce povařené, jemné vločky pár hodin v chladné vodě. Zhruba neutrální vliv ještě mají jemné vločky zalité horkou vodou. Tzv. instantní vločky, krupici, pufovavá(extrudovaná)zrna a mouku bych nedoporučoval. Nicméně procesem výroby těstovin se schopnost mouky odolávat příliš rychlému vstřebávání z velké části navrací, takže celozrnné těstoviny jsou celkem OK, jen jsou o něco kaloricky hutnější, takže o něco méně vhodné při redukci tělesného tuku. Necolozrnné prakticky postrádají vlákninu, problém je taky častý obsah vajec. U obilí vnímám zvýšenou důležitost bio kvality, hlavně kvůli množství glyfos(f)átu v konvenčním, nicméně celozrnnost se jeví důležitější. U halušek bych viděl jako jediné drobné pozitivum částečné zhutnění mouky v porovnání s nadýchaným pečivem, nicméně prakticky všechny další běžné hlavní ingredience jsou velmi zdraví škodlivé kvůli živočišné bílkovině, tuku nechráněného vlákninou, laktóze, cholesterolu, zvýšené kumulaci škodlivin postavením v potravním řetězci v porovnání s rostlinami, zvýšené riziko škodlivých mikrobů, pěstování rezistence na antibiotika, zánětlivé složky...

To, co píšete, je nesmysl. Stejně jako stravování, tak i vyprazdňování je individuální. Tedy veškerá pravidla, že “každý by se měl jedenkrát denně vyprázdnit”, prostě neplatí. Někdo se vyprazdňuje denně, někdo ne. A pak je potřeba mrknout dál, než jen na frekvenci vyprazdňování.

Stejně tak názor, že “člověk nemá jíst”. Myslím, že narážíte na omezení frekvence stravování, resp mi to vyzní jako obhajoba přerušovaného stravování. Opět. Nelze generalizovat, není to pro každého. Např. u žen s hormonálními problémy absolutně nevhodné! Jídlo nemá být stres a tělo rozumí hlad jako stres. Takže pro absolutně zdravého člověka třeba oukej, ale pro ženy a ještě navíc ženy s hormonálními problémy absolutně ne.

@@foolmark - Civilizačné choroby, napr. alergia, rakovina, cukrovka a i hormonálne problémy, vznikajú z dnešnej techniky nekonzistentnej s prírodou a z prehnaného priemyslu založenom na kvantite a chémii i v potravinách, potom je organizmus zanášaný bordelom a to mu poškodzuje imunitu, preto je nutná potreba čistiť organizmus z vnútra a preto kto menej prijíma potravu a dokáže sa úplne vyprázdniť, je zdravší. Zistil som to sám na sebe a preto už asi 20 rokov som nebol u doktora. A ešte treba vedieť, že hlad je len pocit a často to je klam čiže závislosť na každej látke v potravine a preto stačí asi dve hodiny vydržať a ten pocit zmizne a trénovaním po nejakej dobe dokonca pocit hladu už nikdy nenastane a človek sa od tohto problému oslobodí a stres už z toho nemá, i toto som sám zistil a pocit hladu som úplne odstránil. Z duševného hľadiska je treba získať kontrolu nad telom, nemalo by to byť naopak, aby telesné potreby človeku neničili psychiku a neobmedzovali život.

Scuk:)

@@monikakarolova1129 už jsem tam. Děkuju!

Mužská není, v mužské mohou hrát totiž i ženy. Muži v ženské nemohou.

Český trh z potravinami je jeden z mnoha důkazů, že neviditelná ruka trhu funguje leda tak na papíře. V praxi je buď efektivně regulovaná úřady, nebo se z ní stává loutka velkých subjektů. “Nejhezčí” a nejlépe popsaný příklad špatné regulace a jejích následků je USA 2008.

@@renatabilac8119 Správně. Neviditelná ruka trhu funguje pouze tehdy, je-li trh skutečně volný. Zregulovaný trh funguje hůře.

​@@martingecko7517dukaz?

@@sarkanovotna2207 severní a jižní korea

@@martingecko7517 bohuzel nejsem expert na neviditelnou ruku trhu v jizni koreji, podle zprav se to jevi, ze se neboji smysluplnych regulaci, severekorejci maj asi dost jiny starosti

Nevím, co je toto za myšlenku a tím Vás sem nejdu urážet. Ale co to jsou člověku podobné tkáně? Všechno maso i ryby, nebo jenom šimpanzi? A jak to celé souvisí s tloušťkou našich střevních stěn a autoimunitními nemocemi?

@@andreajohnson7955 Nejde o tloušťku stěny, ale o to, že když dojde k rozšíření průchodů mezi střevem a krevním oběhem, dostanou se do krevního oběhu i jiné větší součásti, než které tam patří. Pokud v takové situaci budeme mít ve střevě třeba kus například prasečí štítné žlázy(třeba z párku), může se taková bílkovina dostat do krve, splést s podobnou bílkovinou lidské štítné žlázy a v případě přítomnosti odpovědného genu v DNA, který způsobuje že tělo nerozliší mezi lidskou a prasečí žlázou, imunitní systém při likvidaci té prasečí poškodí i tu naši. Podobně je to i s některými dalšími orgány, někdy více nepřímo. Např. konzumace mléka a drůbežího masa je spojována s rozvojem diabetu 1. typu a LADA diabetu u lidí s predispozicí k těmto nemocem. Je to vlastně obecný princip vzniku a rozvoje autoimunitních onemocnění. Jedná se zejména o bílkoviny z prasat, krav, drůbeže, mléka... Nevím, zda se to týká i dalších druhů, nicméně konzumace jakékoliv součásti či sekretu jakéhokoliv živočicha je pro člověka rizikovější v porovnání s konzumací jedlých nepříliš zpracovaných rostlin. Minimálně nasycený tuk přítomný v každém živočichovi bude po snězení působit negativně na inzulinovou citlivost, zanášení cév, zejména zanícených zase živočišnou nebo zpracovanou potravou jako je olej, margarín, mouka, izolovaný cukr, izolovaný protein, přidané chemické látky včetně těch složením shodných s těmi vyskytujících se v přírodě... Dále živočišná procentuálně v živ. produktech příliš zastoupená bílkovina má pro lidské zdraví nevhodné množstevní rozložení aminokyselin(rakovina, odvápňování kostry, diabetes, dna, nadměrná zátěž ledvin...), dále jsme stavěni na na cca 100g vlákniny denně - v živočišných produktech se žádná nenachází. Také čím výše je potrava v potravním řetězci, tím větší tendence kumulace různorodých toxinů. Také lépe prospíváme při cca 10% kalorickém zastoupení tuku ve stravě, což je při konzumaci byť tzv. libového masa nebo ryb prakticky nerealizovatelné.

@@MartinVran Nemohu souhlasit se 100g vlákniny denně pro běžného člověka, to je násobně víc, než nám třeba. Též nemohu souhlasit s pojmem "oleje", třeba za studena lisované nezprocesovane oleje nemůžete hodit do stejné kapsy jako procesovane, opakovaně do vysokých teplot zahřívané a zchlazovane, kdy mění chemickou podstatu. Propustnost střev je zejména o jejich kvalitě, vyzivenosti a elasticitě, a my k tomu prispivame stravou, pokud není totálně toxická, minimálně. Opravdu toxické extrémy životních stylů stranou. Zbytek lidí, co jí ve spektru "normální", kteréžto je velmi široké, nebude mít horší kvalitu stěn cév ten, kdo jí i maso a pije mléko proti veganovi. Já třeba mléko nepiju, ale komu chutná, ať si dá, náš somatotyp si s ním již tisíce let žije:-) Etiologie DM a karcinomů je náročným tématem i pro velké odborníky. Velmi zavádějícím faktorem je screening - poslední desetiletí jsou vyšetřovací metody násobně výše, těžce tedy srovnávat výskyt DM a karcinomů ve společnosti v 18, 19, 20 a 21.stoleti a zkoušet napojit vazby. Jedno je jisté, a v tom se určitě shodneme - víc dostupného různého jídla nerovná se zdravější populaci. I psychické zdraví je lepší v krajinách méně vyspělých. No, každopádně děkuji za odpověď s tím, že se na věcech neshodneme a rozdíl respektujeme. Ať se Vám daří!

@@andreajohnson7955 Dobře, každý můžeme mít názor, jaký uznáme za vhodné a souhlasím, že strava, která vyhovuje mému očekávání může být viděna jako extrém, stejně jako mně může připadat extrémní běžná léčba různých pozvolných chronických civilizačních onemocnění. Dovolím si otázku. Kolik zhruba procent lidí, diagnostikovaných s DM2 stravujících se ve spektru "normální" si obnoví citlivost na inzulin do takové míry, že dosahuje udržitelně bez metforminu, nedietických opatřeních vedoucích k hubnutí a při jezení dosytosti normálních, popřípadě prediabetických hodnot glukózy v krvi? S Mastering Diabetes, PCRM.org, u pacientů dr. J. McDougalla je to běžný, typický jev. Na stravě Plant Perfect dr. C. Esselstyna také. Nebo rozsáhlá studie v odlehlých oblastech Čínského venkova 80.let vs. Američanů profesora T.C. Campbella, nejen zde všude je vidět míra obvyklé efektivity takového opatření. Peter Rogers M.D. má podrobná odborná videa, včetně detailů principů i teorie. O rakovině také, netvrdím, že jakýkoliv druh v jakémkoliv stádiu je zastavitelný, ale zejména u hormonálně podmíněné rakoviny bývá velmi nízkotučná celistvá rostlinná strava doplněná vytrvalostním pohybem typicky velmi účinná. 100g vlákniny nelze doporučit zařadit ze dne na den, ale při pozvolném přidávání, dostatku pohybu a tekutin jsem se nejen já nesetkal s problémem. Že to lze, odpovídá i nálezům zkamenělin. Nicméně uznávám, že 40-65g se obvykle jeví jako vcelku dostatečné, obecně doporučovaných a relativně běžně nedosahovaných 30g spíše nikoliv, ačkoliv lepší, než méně nebo nic. Ano, mezi oleji je rozdíl podle zpracování a i podle míry zastoupení druhů mastných kyselin. Ale všechny oleje mají extrémní kalorickou hustotu srovnatelnou snad jen se sádlem, lojem a pod., mizerný poměr makro a mikroživin a mizivou schopnost pocitově zasytit. Naopak podporují chuť k jídlu. Když by mi teoreticky chyběly stopy mikroživin z olejů, půjdu k původnímu zdroji tedy semínkám, ořechům, nesoleným olivám, popř. avokádu, stejně jsou často vázanější na vlákninu... Nicméně ani to dosud nebylo nezbytné. Jsou data na olej nepoškozující endotel a nepovzbuzující tvorbu cholesterolu a neovlivňující negativně zdraví střev a výskyt akné v porovnání s rostlinnou nefragmentovanou stravou do cca 10% kalorií v tuku? Pokud ano, jak zabránit přibývání na hmotnosti bez počítání kalorií a odepírání si většího množství jídla nebo nucení se k extra pohybu? Ano, zdaleka ne každý na běžné stravě onemocní autoimunitní chorobou, ale chronickou civilizační drtivá většina bohužel ano, nebo alespoň částečně rozvine některé symptomy. A drtivá většina lidí umírá předčasně a hlavně po letech nemoci či obtíží, nikoliv náhle z prakticky plné síly(kromě nehod, vražd, sebevražd a extrémně nevhodně se stravujících relativně mladých intenzivních sportovců). Jestli jim to vyhovuje - jejich věc, ale ani jim neřekneme, že je to mnohem více volba než osud a co je konkrétně klíč? Kolik lidí se klasickou cestou medicíny z chronických onemocnění plně vyléčí? Asi to tak nevyznívá, ale medicíny si vážím, jen mi připadá mnohem efektivnější v akutních situacích, například při úrazech, k akutnímu rychlém zaléčení mozkové příhody či infarktu a jako šance při nemocech dostatečně neovlivnitelných životosprávou... Také Vám přeji, ať se Vám daří dobře.

​@@MartinVran krásné.. děkuji 😊

57:30 Konrad Zacharias Lorenz byl opravdu dobrej, i když (pro mě) strašně rozvláčnej. On se uměl dívat. Jako velkej Charlie.