Petr Horký: Hausbot - rozhovory o životě a spokojenosti 

presne tak si myslím aj ja

Dobry den, dekuji za komentar. Premyslim co oresne z vas hovori. Pokud chamtivost a zavist, pak je zbytecne tim ztracet cas. Pokud zajem, pak odepisuji - ohledne toho kolik moje spolecnost kdy cerpala jake “statni dotace” jak pisete, se muze kdokoli podivat na internet, to jsou otevrene informace - obrazek si kazdy udela sam. A ohledne bonusoveho programu pro me posporovatele na herohero, za ktery si zajemci mohou zallatit 4eura mesicne, pak z vas muze hovorit smutek, ze to jsou poi vas dulezite informace ale slozita financni situace vam neumoznuje kyzenou castku zaplatit. Pro takove pripady vzdy nabizim pristup zdarma. Pokud tedy povazujete muj obsah pro sebe za dulezity ale nemuzete si to dovolit platit, napiste mi. A pokud vam vadi ze vsechno co delam, neni zdarma, pak bych se dovolil otazat zda svoji vyplatu take nechavate v oraci s tim, ze penize nechcete..? S pozdravem Petr Horky

No jo, ale z ceho a jak se stavelo? Material a prodaval omezene velkolepe se kradlo. Stavelo se z toho co bylo po ruce, dnes to clovek opravuje a je to peklo. A kdyz se stavelo, tak roky drela cela rodina. Kdo by tak dneska drel?

@@miroslavvalek7839 Za 250 tisíc by dřeli všichni TY BLBE 😁😁😊😊všichni vykrádali stavebniny 🤣🤣 Komunisté údajně kradli a nic nevytvořili?! Zde jsou některá fakta 26. srpna 2013 Období let 1948 - 1989 se stalo přes všechny problémy ekonomicky velmi dynamickým a z hlediska všech stránek společenského života celkově (i ve srovnání se současnou situací) nejlepším obdobím v historii Československa. V každém případě vznikl ohromný majetek, který byl plně ve vlastnictví občanů Československa. Byl vytvořen výhradně z domácích zdrojů, z peněz, které na akumulaci poskytli občané země svou prací. Dynamika růstu Průměrné tempo ročního růstu v % vytvořeného národního důchodu bylo v období 1950 - 1959 7,8 % a v roce 1980-1989 1,0 % užitého důchodu 7,5 % a 1,5 % a osobní spotřeby 5,3 % a 3,2 %.1) Souhrnný ukazatel hospodářského růstu Souhrnný ukazatel hospodářského růstu, společenský produkt, se v socialistickém Československu v letech 1950 - 1989 zvýšil 6,51 krát.2) Podle závěrů F. Nevařila vzrostl v Československu do roku 1989 majetek čili národní jmění na zhruba 3 biliony Kč, tedy více než 7,5 krát - podle jiných údajů 7,2 krát - (z toho v České republice 5,8 krát a na Slovensku 11,4 krát) a to při pětinásobném zvýšení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva (ve srovnatelných cenách r. 1989 a po odpočtu opotřebení výrobních fondů.3) V Pamětech L. Štrougala je toto hodnocení ještě úplnější: „Koncem roku 1948 bylo v ČSR celkem 757 miliard Kčs základních prostředků včetně zásob a nedokončené výstavby“ (od výroby po osobní vlastnictví, při opotřebení o polovinu níže) pak zhruba 400 miliard tehdejších korun. Koncem roku 1989 měla ČSSR včetně nedokončené výstavby zásob, základní prostředky v celkové hodnotě 5.178 miliard Kčs. Majetek tedy vzrostl 6,8 krát (při odečtení opotřebení zhruba o 50 % = okolo 3 bilionů, teď dokonce 7,5 krát. „Z toho 65 až 70 % bylo ve společenském - státním a komunálním vlastnictví, zbytek převážně v osobním (hlavně rodinné domy) a zčásti v družstevním vlastnictví“.4) Vyrovnané státní hospodaření Československo mělo vyrovnané státní hospodaření, vyrovnanou platební bilanci, a většinou vyrovnanou obchodní bilanci. Nebylo v podstatě zadluženo, včas splácelo dluhy včetně úroků. Hrubé zahraniční zadlužení (státu, bank i podniků) dosáhlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolarů, tj. asi 500 dolarů (7 500 Kč) na obyvatele. Státní banka Československá (SBČS) měla k dispozici 105 tun měnového zlata v ceně zhruba 15 až 17 miliard a stát měl v SBČS k dispozici na hotovosti asi 85 miliard Kčs finančních rezerv. Stát, republiky, kraje, okresy ani obce neměly žádný vnitřní dluh. Celková devizová pozice státu - s přihlédnutím k poskytnutým vládním, bankovním a obchodním úvěrům do zahraničí byla aktivní na úrovni zhruba 23 miliard Kč. Patřily sem i naše pohledávky nesplácené ve lhůtě (např. Sýrie, Irák, Egypt). Banky a podniky neměly řádné rizikové úvěry, koncem 1989 výše poskytnutých úvěrů nesplácených ve lhůtě činila jen 700 milionů Kčs.5) Podle F. Nevařila, převzal polistopadový režim finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč a k tomu asi 107 tun měnového zlata. Byl to majetek rentabilní, který vynášel okolo 10 % z vloženého kapitálu. V roce 1989 vykázalo československé národní hospodářství zisk asi 150 mld. Dnes by jeho hodnota byla oceňována na výši 7 až 8 bilionů Kč. Pokud jde o samotnou Českou republiku, připadalo na ni v roce 1989 asi 2,1 bilionu Kč (v dnešních cenách kolem 10,5 bilionu Kč). Na stát a komunální orgány (kraje, obce) připadalo tehdy v ČR nejméně 1,4 bilionu Kč (dnes asi 7 bilionů Kč). Rychlý vzestup průmyslu Průmysl narostl během 40 let více než 13,5 krát. Jen za poslední předlistopadovou pětiletku vzrostla průmyslová výroba o 38,5 % (zemědělská výroba o 13,5 %).6) Stavby elektráren - elektrifikace Celkový instalovaný výkon elektráren v letech 1948 - 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Velmi rychle byla dokončena elektrifikace obcí. Klíčový význam měla elektrifikace hlavních železničních tratí; parní trakce tak byla nahrazena trakcí elektrickou a zčásti i motorovou. Systematická elektrifikace v českých zemích začala v letech 1955 až 1959 a pokračovala v letech šedesátých minulého století. Do roku 1980 byly železnice elektrifikovány.7) Zemědělská produkce rostla Zemědělství se orientovalo na potravinovou soběstačnost v zásobování potravinami mírného pásma. V nabídce potravin jsme byli soběstační, mohli jsme vyvážet i do zahraničí. Deficity u tropických produktů a nepotravinářských zemědělských produktů zmírňovaly vývozy cukru, sladu, chmele a piva.8) Hodnota souhrnného ukazatele zemědělské výroby ČR, hrubá zemědělská produkce (HZP, zde v cenách roku 1989), vzrostla od roku 1970 do roku 1989 ze 79,5 miliardy korun na 108,6 mld. Kč, tedy o 36,7 procent, z toho HZP živočišné výroby z 43,9 miliardy na 63,9 mld. Kč, neboli o 45,5 %. Výroba jatečných zvířat (skotu, prasat a drůbeže) se zvýšila od roku 1970 do roku 1990 o 52,6 %, výroba mléka za stejné období o 49,5 %. Naproti tomu produkce (vyjadřovaná HZP v cenách roku 1989) od roku 1990 do roku 2010 poklesla z hodnoty 106,1 mld. Kč na 68,1 mld. Kč, resp. o 35,8 % a byla v tomto roce nižší, než např. v roce 1936.9) Řešení bytového problému Postupně byl překonáván bytový problém zděděný z první republiky a z okupace. Mladým rodinám byly poskytovány bezúročné či zčásti odepisovatelné půjčky. V řadě případů bylo možné získat podnikový byt. Počet bytů od roku 1946 vzrostl ze 751 tisíc na 2.938 tisíc v roce 1980. Dnes bydlí většina obyvatel země (dvě třetiny) v bytech postavených za socialismu, s ústředním vytápěním, teplou i studenou vodou i veškerým příslušenstvím. Celkově bylo v ČSSR v roce 1975 postaveno 10,3 bytových jednotek (tj. bytů a rodinných domů) na 1.000 obyvatel, v roce 1980 téměř 9 a v roce 1985 ještě 7 bytů a rodinných domků na 1.000 obyvatel ročně.10) Nájemné činilo podstatně méně než 10 % průměrného příjmu. Tempo výstavby panelových bytů První panelový byt byl smontován v tehdejším Československu v roce 1953. Od té doby bylo postaveno téměř 1.200.000 bytů tohoto typu, přičemž se masivně stavělo v 70. a 80. letech. Pro přehled bylo v letech 1955-60 postaveno 60.000 bytů; 1960-65 postaveno 160.000 bytů; 1965-70 postaveno 180.000 bytů; 1970-75 postaveno 240.000 bytů; 1975-80 postaveno 220.000 bytů; 1980-85 postaveno 180.000 bytů; 1985-90 postaveno 120.000 bytů.11) SITUACE DNEŠKA: Národní hospodářství ovládají zahraniční vlastníci Národní hospodářství už dávno převážně ovládají zahraniční vlastníci. Mají v rukou skoro celý bankovní sektor a pojišťovací sektor, zhruba 2/3 obchodních činností a nejméně ze 45 až 60 % i celý výrobní sektor. Rozhodují nejméně o polovině zaměstnanců, 75 % vývozů a až 90 % dovozů, jakož i o našich vlastních úsporách. V roce 2007 bylo do ciziny odvedeno na ziscích, dividendách a za práci nerezidentů před 360 mld. Kč (pravda, část z toho byla zpětně v ČR reinvestována, aby jim přinesla ještě větší výnosy). Nárůst zahraničních dluhů V současnosti došlo k mimořádnému nárůstu zahraničních dluhů. Jen dokonce roku 2007 vzrostly na 1,3 bil. Kč, tedy asi na 6.600 US dolarů na obyvatele (proti roku 1989 více než 13 x). Na jednoho obyvatele včetně kojenců tak připadá budoucí závazek vůči cizině odpovídající nejméně 350 tisíc Kč.12) Zdroje: Věrtelář, V. a kol., Československá ekonomika včera a dnes (1918 - 1992). Nakl. FUTURA Praha 1992, s. 27. FSÚ (Statistická ročenka 91, Praha 1991 a další). F. Nevařil - Hospodaření zločinných komunistů blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009) Štrougal, L., Paměti a úvahy, Praha, Epocha 2009, s. 302 blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009) Formánek, F., Cesta k socialismu v Československu 1945 - 1989, Praha, Orego 2013, s. 156 tamtéž, s. 158 tamtéž, s. 161 www.halonoviny.cz/articles/view/1883750 (on-line text, 4. 1. 2013) Kolektiv autorů, Pravda o minulosti a současnosti, cit, knižní studie. ČD pro Vás - Retro: Husákovy hradby, 2/2013, Ročník IV., s. 12 blisty.cz/art/48053.html (on-line text, 22. 7. 2009) Stahuj: F. Nevařil - Hospodaření zločinných komunistů www.ulozto.cz/xm5RzfA/hospodareni-zlocinnych-komunistu-pdf Miroslav Formánek - Cesta k socialismu v Československu 1945 - 1989 www.kscm.cz/data/KSCM_pictures/Cesta_k_socialismu___Formanek.pdf Časopis ČD pro Vás - únor 2013 www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/magaziny-a-periodika/cd-pro-vas/-1823/ Zdroj: blog.idnes.cz/pavelherman/komuniste-udajne-kradli-a-nic-nevytvorili-zde-jsou-nektera-fakta.Bg13083288

@@miroslavvalek7839 Dřela celá rodina? Taky jsem jak říkáte ´dřel´. Dobrovolně a rád. Dříve totiž na našich vesnicích byla taková tradice: ,,jít pomáhat". Kdokoliv něco dělal, například stavěl, nebo opravoval dům, mohl se spolehnout, že mu sousedi pomůžou. Chlapy šli, někdy jen za pivo, ale ne protože by to pivo vyžadovali, ale protože při tom pivu se ještě více upevňovali dobré sousedské vztahy. Ženy také pomáhaly, byly rády, že vypadly z denního stereotypu a mohly si vzájemně popovídat. Jak se říkalo: ,,Nikdy nevíš, kdy budeš sám potřebovat aby ti někdo pomohl." Rodiče to učili i své děti. Když přišel do domu řemeslník, neexistovalo, aby nedostal oběd. To by byla ostuda celé rodiny. Mnozí z nás pamatují na usměvavé babičky, které nám v dětství podávaly přes plot košíky jablek, nebo jiného ovoce, protože to samy nesnědí. Jen by mě zajímalo, kdy jsme přišli na to, že bude lepší, když bude každý sám, za sebe? ----------

@@miroslavvalek7839 Dnes se krade nevelkolepě? 😀 Dnes se nikdo nebude namáhat s pár metráky materiálu, když si může "odklonit" pár milionů. 😉 BTW, sice se kradlo, ale vše zůstalo státu, protože občan byl a je stát. Navíc, když někdo překročil mez, tak ho klepli přes prsty anebo rovnou do tepláků. Ani stranická legitka dotyčného nezachránila, když "zestátňoval" nad rámec.