Petra je skalní město a archeologické naleziště v Jordánsku. Od roku 1985 je zařazena na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. V Bibli je označováno jako Selá a Arabové mu dali jméno Mojžíšovo údolí.
Město původně vzniklo jako pohřebiště v dokonale krytém místě, kde se setkávají tři údolí (Vádí al-Araba). Město bylo založeno pravděpodobně mezi 3. století př.n.l. a 1. století n.l. V tuto dobu zde žili Nabatejci a Petra se stala hlavním městem jejich království. Všechny stavby byly vytesány do pískovce. Město dosáhlo největšího rozkvětu a významu kolem roku 62 př. n. l., kdy tu žilo kolem třiceti tisíc lidí. Petru opustili poslední obyvatelé po druhém ničivém zemětřesení v 6. století n. l. Údolí upadalo postupně v zapomnění. Stala se tajemstvím místních beduínů, kteří existenci skalního města pečlivě skrývali před světem. Prvním Evropanem (od dob křižáckých výprav), jenž spatřil Královskou hrobku v Petře, byl roku 1812 švýcarský badatel a cestovatel Johann Ludwig Burckhardt, který cestoval ze Sýrie do Egypta v přestrojení za Araba.
Established possibly as early as 312 BC as the capital city of the Arab Nabataeans,[3] it is a symbol of Jordan, as well as Jordan's most-visited tourist attraction.[4] The Nabateans were nomadic Arabs who benefited from the proximity of Petra to the regional trade routes, in becoming a major trading hub, thus enabling them to gather wealth. The Nabateans are also known for their great ability in constructing efficient water collecting methods in the barren deserts and their talent in carving structures into solid rocks.[5] It lies on the slope of Jebel al-Madhbah (identified by some as the biblical Mount Hor[6]) in a basin among the mountains which form the eastern flank of Arabah (Wadi Araba), the large valley running from the Dead Sea to the Gulf of Aqaba. Petra has been a UNESCO World Heritage Site since 1985.
25 ноя 2016
