...Karl Frank a nový zástupce říšského protektora Kurt Daluege sehráli klíčovou roli při masakru civilního obyvatelstva a zničení českých obcí Lidice a Ležáky, k němuž došlo 9. června 1942.
Jako odplatu za Heydrichovu smrt nařídil Frank zastřelit všechny muže v Lidicích, všechny ženy poslat do koncentračních táborů a děti, které považoval za hodny poněmčení, svěřit do péče rodin SS. Děti nehodící se k poněmčení byly rovněž zavražděny.
Frank byl viděn, jak osobně přichází zkontrolovat zničení obce, a s výsledky byl prý spokojen. Celkem bylo povražděno 340 obyvatel Lidic - 192 mužů, 60 žen a 88 dětí. Všichni muži a chlapci byli zastřeleni a pohřbeni do jednoho společného hrobu, děti byly zavražděny v plynových vozech ve vyhlazovacím táboře Chełmno. Čtyři těhotné ženy byly přinuceny k potratu ve stejné nemocnici, kde zemřel Heydrich.
Deportace Židů pokračovaly i po atentátu na Reinharda Heydricha. Dne 26. října 1942, necelých 48 hodin po příjezdu posledního transportu z Terezína do Treblinky, vypravila SS první transport do Osvětimi s 1866 osobami. Po příjezdu vybrali příslušníci SS 247 osob, převážně mužů, které zaevidovali jako vězně. Zbývajících 1 619 bylo zabito v plynových komorách.
V červnu 1943 byl Frank povýšen na SS-Obergruppenführera, což byla hodnost odpovídající generálovi, a zároveň se stal generálem Waffen-SS. Protože v květnu 1943 zástupce říšského protektora Daluege po těžkém infarktu vážně onemocněl, byl v srpnu stejného roku zbaven všech každodenních povinností a novým říšským protektorem byl jmenován Wilhelm Frick. Téhož měsíce byl Frank jmenován státním ministrem pro Čechy a Moravu a získal vládní funkci a postavení.
V roce 1944 vedl Frank osobně protipartyzánské boje na Moravě s cílem zničit partyzánskou brigádu Jana Žižky, která byla největší partyzánskou jednotkou v protektorátu. Dne 3. listopadu nařídil Karl Hermann Frank hromadné popravy podezřelých partyzánů spolu s těmi, kteří byli podezřelí, že jim pomáhali. Těla popravených osob měla zůstat viset 48 hodin na veřejném prostranství.
Navzdory těmto popravám a nasazení 13 000 vojáků se Němcům partyzánskou brigádu, která zůstala aktivní až do konce války, nepodařilo zničit.
V dubnu 1945, když Frank viděl, že je jeho hrůzovláda u konce, rozhodl se uprchnout z Prahy a vzdát se Američanům, protože se obával, že bude zajat Rusy. Dne 9. května 1945 byl Karl Frank zatčen jednotkami americké armády, ale jeho plán nevyšel, protože byl vydán zpět do Prahy a v roce 1946 souzen lidovým soudem.
Ač ho žádný advokát nechtěl obhajovat, nakonec nějakého dostal. U soudu tvrdil, že se necítí vinný, ale spoluzodpovědný, protože jen plnil rozkazy, které dostal, a představoval jen malou část zločinného nacistického režimu.
Osobní odpovědnost za popravy odmítal, i když před tribunálem připustil, že je lze podle lidských citů a lidských zákonů považovat za vraždu.
21. května 1946 lidový soud odsoudil Karla Hermanna Franka k trestu smrti oběšením za vlastizradu a masakr civilního obyvatelstva českých obcí Lidice a Ležáky.
Frank se se svým osudem nesmířil. Přestože nikdy neměl slitování s nikým z českého lidu, obrátil se na československého prezidenta Edvarda Beneše s žádostí o shovívavost. Frank Benešovi napsal: "Věřím, že jako vítěz projevíte milosrdenství a darujete mi život". Nicméně se mýlil. Na jeho telegrafickou výzvu nepřišla žádná odpověď.
Jeho poprava se konala veřejně a stala se divadlem hrůzy. V pankrácké věznici se sešlo více než 5000 lidí, včetně sedmi přeživších žen z Lidic, které seděly v první řadě, aby se stali svědky popravy nejnenáviděnějšího muže v protektorátu Čechy a Morava.
Karl Hermann Frank byl oběšen 22. května 1946 ve věku 48 let. Až do hořkého konce byl zapřisáhlým nacistou a jeho poslední slova zněla: "Německo musí žít, i když my zemřeme. Ať žije německý národ. Ať žije německý duch."
Jeho druhá žena Karola byla zatčena, odvezena do Sovětského svazu a odsouzena k dvanáctiletému vězení. Nakonec strávila deset let na nucených pracích v kazašském gulagu.
Propuštěna byla v roce 1955 a přestěhovala se do Západního Německa, kde se jí také podařilo najít jejich tři děti, které vyrůstaly v nových rodinách pod novými jmény.
Upozornění: Všechny níže uvedené názory a komentáře jsou od členů veřejnosti a neodrážejí názory kanálu World History.
Neakceptujeme propagaci násilí nebo nenávisti vůči jednotlivcům nebo skupinám na základě atributů, jako jsou: rasa, národnost, náboženství, pohlaví, sexuální orientace. World History má právo zkontrolovat komentáře a smazat je, pokud jsou považovány za nevhodné.
► KLIKNĚTE na tlačítko ODEBÍRAT pro další zajímavá videa: / @worldhistoryvideoscz
#historie
#dejiny
#ww2
#worldwar2
#holokaust
#holocaust
28 сен 2024