Šedivá hlava,vráskavá tvár,na rukách mozole ale v srdci stále ten mladík,ktorý miloval a miluje hory,prírodu,vôňu táborových ohňov.Prešiel som už skoro celé Československo od Aše až po Čiernu n/Tisou a spoznal veľa kamarátov s rovnakou diagnózou.Aj teraz 28.6.2015 vyrážame do lesov,do lona panenskej prírody na 8 nezabudnuteľných dní k nášmu kamarátovi,ktorý už roky žije na samote uprostred krásnej prírody.Zdraví Vás všetkých starý tramp veterán Apko-Ďuri zo Slovenska z Levíc.V októbri/říjnu/budem mať 65 rokov.
V pátek jsem byl na trampském večeru a krom jiných tam zazněla i tato píseň. Miluju tu atmosféru když zpívá celá hospoda že se třesou okna, ty písně a díky za lidi co tyto písně zpívaj. Jsou to jedni z mála dobrých lidí v tomto světě plnýho humusu... a musím přiznat že mi šel mráz po zádech, když tuto píseň zpívalo 50 lidí zaráz...a všichni od srdce..
Som ročník 1991. Túto pesničku som prvýkrat počul cca v roku 1998. Už vtedy bola stará. Predpokladám že je to niečo z rokov cca 1982-1987. No Pacifik je proste klasika. Dodnes hoblujem na gramofóne LPčka Písně dlouhých cest (rok asi 1978) a Trampská dvorana (1988) kde hrá okrem iných aj Pacifik.
Skladba se mi vždy líbila, ale poté, co jsem začala studovat Angličtinu, začali jsme se učit o Původních Američanech a tématu jsem se věnovala i v bakalářské práci, teprve dokážu skladbu skutečně ocenit a už nikdy ji neuvidím těma nevinnýma dětskýma očima.
Neni co dodat je to moc supr uklidni to duši děkuji
10 лет назад
Když jsem slyšela tuto píseň po prvé na coutry bálu,byl to zážitek....celý sál zpíval refrén a já jsem cítila, jak se otřásá podlaha....Bylo to v Kohoutově a bylo to tam jak na západě...střílelo se tam z perkusáků a atmosféra byla super....bohužel, ty časy už jsou pryč.....
Jo, už moc našinců na cestě není...jezdím už nějakej ten pátek, a tam kde člověk dřív potkával podezřelý individua s teletem a kytarou....... Minulej rok jsem kromě kámošů potkal jenom jednoho borce s usárnou, a byl z toho náramnej potlach....Škoda, ale vypadá to, že trampstvo je na vymření.
To říkám furt, že jsem se narodila blbě. Že jediné co bylo na komačích dobrý, bylo to, že lidi prchali do lesů na čundry. Dneska jedem na vodu a lidi se tam jezděj akorát vožrat :/ Trampský písničky nikdo nezná, a tak si s přítelem broukáme ve dvou...
Určitě na vymření není. Tramping bude i nadále.Bohužel lidé dnes mají především existenční starosti a nemají náladu se bavit.Ale to všechno pomine a zase bude líp...