Jakožto čerstvě vystudovaný elektrikář musim uznat, že jsi téma pojal fakt dobře, vysvětlil jsi jednoduše to, proč to tak je a netahal jsi do toho zbytečnosti, které by lidi jen zmátly.
Taková otázka k zamyšlení: Třeba Vodafone nebo jiný poskytovatel internetu má třeba na sídliště dovedenou kapacitu třeba jen 10 Gbps a má tam třeba 400 zákazníků. Těm nabízí i gigabit. Kdyby všichni začali naplno stahovat, tak kapacita nestačí a klesne to tak, že to každému pojede třeba jen 20 Mbps a ne gigbitem. Jak je to ale u elektřiny? Kdo má jistič třeba 25 A, tak kdyby celé sídliště naplno začalo používat spotřebiče co by se stalo? A, spotřebiče by pracovaly pomalu, žárovky svítily málo B, nešla by elektřina vůbec - výpadek C, to se u elektřiny stát nemůže, Energetické závody garantují daný proud pro každého
Já bych řekl, že elektřina buď funguje, nebo nefunguje, to není jako s internetem :D Pokud někdo naráz zapne nějaký náročný spotřebič, jako třeba cirkulárku, tak to může způsobit krátkodobý pokles napětí v celé síti, takže třeba na chvilku potemní žárovky, ale poté by se to mělo zase zpátky vyrovnat Pokud je však odběr tak velký, že se vypnou jističe, tak se vypne elektřina všude, to se ale podle mě ani stát nemůže, při stavbě těch vedení se přece musí myslet na to, že někdo může najednou zapnout nějaký náročný spotřebič
@@GrizlikD Kdyz mas takove to vysokonapetove trafo, tak musi byt navrzene tak, aby spolehlive pokrylo celou spotrebu vseho co na nej je pripojene. Kdyby jsi tedy mel treba cirkularku a jistic dimenzovany na takovy proud, a zapnul jsi ji, tak diky narazovemu proudu by kratkodobe pokleslo napeti, coz by se prave mohlo projevit poklesem jasu zarovek. Kdyby jsi k tomu vsak zapnul jeste 10 rychlovarnych konvic, 2 pracky a sekacku a ten jistic by na takovy proud nebyl dimenzovany, tak vypadne okruh na kterem to je (prip. centralni jistic) ale ostatni okruhy (prip. domy, staveni) by to nemelo ovlivnit
hezky zpracované video, pro ty co se v eletrotechnice moc nevizanji, pro mne zcela zbytecne ale i tak jsem dal like a podival jsem se na cele video, nejlepší čast videa je to jak si tam dal obrazek blesku a napis blesk.png xddd
Som elektrikár - odpopveď dá sa transformovať - teda striedavý prúd a to smerom aj nahor aj nadol. Pri jednosmernom prúde by na vysoké dialky došlo k značným stratám
Dobre a vtipne video 👍 Pravda je to, ze kdyby jsi mel takovych 20 kV v zasuvce, tak by jsi na to nemohl doslova sahat, protoze kdyby jsi na to preci jen sahl, tak by te to okamzite zabilo. Take by takoveto vedeni horelo takrka vsude kde by mohlo (o bezpecnosti koupelny pak nemluve), horela by zed, kazda krabicka s elektrikou, vsechny prodluzovaky a kabely, proste vsechno. (take nevim jak by to bylo vymyslene s jisticemi, nedej boze starymi pojistkami, v pojistkach by to mozna zacalo horet i pres ten pisek co tam je pro izolaci)
Take mi prijde vtipne to, ze puvodne tvoje tvorba byla zamerena pouze a jenom na pocitace, ale pak jsi zacal vydavat i videa z jinych kategorii, coz je uzasne. Jsi jeden z mych nejoblibenejsich tvurcu :D Dik za tvou tvorbu 🙏
Dávam Ti +, za to, že si tu vysvetlil to, čo my postarší, vieme už od 7 - 8 ročníka Základnej školy z hodín Fyziky..... Teda, aspoň za boľševika koncom 70" sa to učilo..... Ešte by to chcelo video o tom, že skrutky sa skrutkujú skrutkovačom a klince zatĺkajú kladivom... A to si nerobím prdel ! Vieš koľko 18 - 25 ročných ku nám nastupuje a vidí skrutku, maticu prvý krát ???? By si neveril. Ale leštiť displej, zalezení niekde v rohu, vedia vynikajúco.... 😁😁
Když má baterka v mobilu jen 3.6 Voltů, ale mobil potřebuje 5 Voltů. Jak to funguje? A, Mobil se musí spokojit s 3.6 Voltů a jak se baterka vybíjí tak třeba jen s 3.2 Volty B, V mobilu je zařízení co udělá z 3.6 Voltů 5 Voltů C, Baterka má vždy 5 Voltů
To je pro mě zase dost sporná otázka :D Protože zvyšovat a snižovat napětí možné je, ale obvykle se tomu výrobci snaží vyhnout, pokud to není nutné, proto bych řekl, že by ta baterka měla mít vždy 5 V Na druhou stranu, pokud se baterie vybíjí, její napětí začne o trochu klesat, v takovémto případě se prostě zařízení musí spokojit s nižším napětím a pokud už to nejde, tak se baterka musí vyměnit, nebo v případě dobíjecích baterií dobít, ale řekl bych, že u tak pokročilých zařízení, jako jsou telefony, si výrobci nemůžou dovolit nechat to napětí hodně kolísat
@@GrizlikD Já myslím že skoro určitě tam je dc dc měnič, podobně jako v powebance, která napětí z článku taky zvyšuje na 5V. Jde to i prokázat, stačí do USB mobilu co má OTG zapojit voltmetr a zjistíte, že v napájení USB je 5V. A když se baterie vybíjí, tak je důležité aby napětí zůstavalo stejné, proto displej mobilu svítí pořád stejně, ať je baterka vybitá nebo nabitá, protože napětí z DC DC měniče je pořád stejné. Jen to z baterky tahá větší proud. DC-DC měnič - nastavíte si aby na výstupu bylo třeba 5V a tak na něm bude 5V ať je na vstupu 9V, 4V nebo třeba jen 1.5 V :D
Otázka k zamyšlení: Kdyby teoreticky v zásuvce kleslo napětí z 230V na třeba 140V, tak většina spotřebičů nebude fungovat. Žárovky co mají funkci stmívání by svítíly slabě, některé žárovky vůbec. Co ale počítač, jak by se choval? A, Fungoval by úplně normálně B, pracoval by velmi pomalu, takt procesoru by byl poloviční C, často by házel BSOD a jiné chyby D, vůbec by neběžel
Díky :D O takovýchto videích jsem kdysi uvažoval, ale já ani nejsem žádný elektrotechnik, na dělání takovýchto videí jsou tady větší odborníci než já :D Proto pořád vyhlížím komentář, který mi vysvětlí, co všechno jsem v tomto videu o vysokém napětí řekl špatně a ve skutečnosti je jinak 😁
Na youtube najdeš i dost videí na tato témata, někteří youtubeři a a i pár učitelů tam vykládá o elektrice :D Napětí je rozdíl potenciálu, Proud je usměrněný tok elektronů a výkon je množství práce odvedené za jednotku času :D
Lidi si hodně pletou napětí, výkon, volty watty :D A snad ve videu vysvětlíš i to, co dává větší výkon, jestli nabíječka s 9V a 2A a nebo nabíječka s 5V a 3A. Čím více ampér tím rychlejší dobíjení přece :D :D
@@smokey2tak to počítal na pisemce kamoš já nejsem tak blbý protože to znám z kroušku protože my jsme ve fyzice probírali objem delku hmotnost a pak najednou elektrycké vzorečky průměr v naší třídě je 3 z fyzyky a 1 jedničku mam je já a holka která přísemce měla sešit na klíně a opsalato
Pěkně vysvětleno a jako člověk, který pracoval na projektu v energetice (velkoobchod elektrické energie a zemního plynu) se vším souhlasím, je to krásný balanc jako pro BFU (běžný Franta uživatel) tak i pro lidi z oboru. Jinak námět na další téma, popsal bys vedení typu HVDC? Jedná se např. o podmořský kabel mezi Německem a Norskem, či pozemní vedení mezi Uruguyaí a Brazílií (Uruguay 50 Hz ; Brazílie 60 Hz)
Ano v elektrotechnice je toho více a je to opravdu dobře vysvětlené já v budoucnosti chci se tímhle živit mám v tom koníček a baví mě to a těším se na další videa
Můžeš udělat i video jestli je možné propojit více prodlužovaček za sebou a jestli to je bezpečné a co se taky v takové prodlužovačce děje když se na ní připojí větší zátěž :D Že čím tenší kabel, tím vyšší ztráty a v prodlužovačce je většinou mnohem tenší drát než v zásuvce :D
No tak zapojit více prodlužovaček do sebe jde, ale tak úplně bych to nedoporučoval :D Protože všechny ty prodlužovačky se nakonec budou sbíhat skrz jednu prodlužovačku do jedné zásuvky, takže tam bude obrovský odběr elektřiny
@@GrizlikD Prodlužovačka má menší průmer a tak tam vznikají větší ztráty a ještě se pak naruší impedance poruchové smyčky a při nějakém zkratu nebo poruše díky tomu nemusí vybavit jistič :D
To mi připomíná teorii že stačí udělat dost zásuvek a budeme moci vše připojit. Jak si to není pravda. Pro připojení potřebujeme jednak výkon zdroje jednak průřez vedení a také jeho délku takovou aby ztráty nebyli větší než maximální impedance tedy nejvyšší daný odpor pro dané vedení a prod spotřebiče. Jinak řečeno není to o počtu zásuvek, ale o více věcech.
Pěkné video. A neméně důležité je že se muže použit při vysokém napětí menší průřez vodiče. V celém videu říkáš výkon a není to náhodou příkon 🤔. Ale jinak fakt super video.
Díky :D Mezi příkonem a výkonem je pouze takový rozdíl, že příkon znamená, kolik energie se do zařízení musí dodat a výkon znamená, kolik energie dokáže to zařízení přeměnit na to, co je zrovna potřeba, takže v podstatě máš pravdu, u všech zařízení je důležitější spíše příkon, ale z fyzikálního hlediska je příkon a výkon stejná jednotka Kdybych třeba měl spotřebič s příkonem 500 W a účinností 80 %, pak můžu říct, že jeho výkon je 400 W
V zásuvce 1 fáze má 230 Voltů Když se ale používá 3 fázové zapojení, třeba 3 fázový motor, tak se použijí 3x 230V fáze Kolik Voltů dohromady dají ty 3 fáze? Motor na 3 fáze a každá po 230V, kolik Voltů bude uvedeno na štítku jako napájecí napětí? A, 690 V B, 480 V C, 400 V D, 230 V E, 120 V
3 fáze dohromady jsou 400 V, protože není možné jen tak sečíst ty čísla, protože ty fáze jsou od sebe posunuté Tohle ale podle mě nebude vědět nikdo, kdo se o tohle téma vyloženě nezajímá
Bude na něm uvedeno 230V/400V (Y/D), nebo 400V/690V. Nikdy pouze jedna hodnota. Vinutí statoru lze vždy zapojit jak v Y, tak v D, což změní použitelné napětí
A na doplnění - ztráty je možné snížit i zmenšením odporu vedení. Jenže to by znamenalo například použít místo ocelového lana pořádně drahou měděnou traverzu. Odpor vedení roste s délkou a se zmenšováním průřezu vedení a pak závisí na materiálu, ze kterého je vedení vyrobeno - lepší vodiče (zlato, stříbro, platina... měď...) mají menší odpor. Použití vysokého napětí je prostě výhodnější.
Už to vidím, jak budou dělat dráty vysokého napětí dělat ze zlata, já nechci poté vidět ani cenu tu elektřiny, protože ty dráty by tedy byly nesmírně drahé :D
@@Smrtonoska1 Tolik zlata by se na Zemi asi vůbec nenašlo. Jediný reálně použitelný materiál by byla měď, ale i to by vyšlo šíleně draho, protože vodiče by musely při malém napětí mít mnohonásobně větší průřez.
To tam bylo na rozsviceni tech zarivek, ktere byly jako podsviceni obrazovky a samozrejme to muselo byt i dobre izolovane (izloace = neco co brani pruchodu elektrickeho proudu)
Doplním hádanku.proc má vedení velmi vysokého napětí trojité vodiče? 🤔😉 Další proč se začíná přenášet vysoké napětí stejnosměrným proudem za použití speciálních měničů 🤔😉
Elektrický proud je jednotka SI, ale tam narážím na vyjádření *I = Q / t* i když to je oficiálně vyjádření elektrického náboje. I tak je to ale podle mě srozumitelnější popis elektrického proudu, než vyjádření pro SI soustavu. Mě se do videí nechce zbytečně dávat moc vyjadřování, protože to většinu lidí nebaví, proto jsem to tam nijak nerozváděl
@@GrizlikD Obávám se, že si nerozumíme a pleteme si navzájem obory, pokud se budeme bavit o elektrickém proudu fyzikálně a čistě laboratorně tak po přidání dalších proměnných to v zásadě o náboji platí. Jen že elektřina ve vedení tedy v použitelném provozu není náboj, ale výkon v čase tedy: 1 Joule je působení síly o velikosti 1 Newtonu po dráze 1 metr. To pak můžeme dál zpracovat jako P=U x I tedy výkon rovná se napětí krát proud a dále s tím pracujeme v čase t - a máme tu Watt dále pak za hodinu to je kWh. Takt že bavme se jako energetici ne jako teoretičtí fyzici. V energetice je Ampér jednotka proudu není to ani výkon ani práce je to proud. Tudíž dávat Ampér do souvislosti s prací elektrické energie je zavádějící. Jestli se nepletu a možná pletu video mělo být z energetiky nebo ne?
