Stehlík - Horký: Vysídlení - zvěrstvo nebo přirozený poválečný vývoj mezinárodních sil? 

Hezký den, u tématu odsunu mi došlo, že vaše rozhovory jsou léčivé :-), že ten vnitřní rozpor je v každém jednom z nás v mnoha oblastech. Když dva muži citlivě vloží do složité situace informace a obnaží stín i světlo najednou a řeknou čas to zahojí a ukáže cestu, tak to mě bere. Díky za to.

Těžko hodnotit činy lidí, jejichž utrpení jsme nezažili. Asi nejlepší verdikt jste dali vy dva - rozporuplné.

Do pohraničí často jezdím na vandry a navštěvuji zaniklé vesnice, kostely, hřbitovy... a po několika letech jsem došel přesně k tomu co bylo ve videu řečeno. Jsou prostě události a činy v dějinách, které jsou kontroverzní a nelze na ně aplikovat cosi jako univerzální pravda. Je dobré o těch věcech vědět a bez emocí o nich mluvit, ale ne každý je toho schopen i po tak dlouhé době. Proto děkuji moc za video!

Pane Horký pane Stehlíku moc vám 🤝 děkuji 👌 za tento pořad, z naší ne tak nedávné historie... Souhlasím s tím že na odsun se nedá dívat černobílé ale hovořit o tom s fundovanými historiky je příjmo dle mého uzdravující nutností...

Děkujk Petře, za velmi zajímavé, poučné a chce se napsat "pravdivé" příspěvky s fundovanámi osobnostmi, obohacenými o vlastní prožitky... Děkuji, jen tak dál... Patříte mezi mé oblíbené pořady David

Žijí v Sudetech a část mé rodiny bylo "německý mluvící". To co se stalo už nezměníme, a nic na tom nezmění ani to když vytvoříme nějakou pravdu o tom. Když povodeň zničí údolí, je to tragédie, ale je to možnost pro něco nového. Věřím že nové Sudety budou dobrým místem pro život i když si ještě dlouho budou udržovat smutný závoj. Je to jen na nás. Krajina kde na pomnících jsou nápisy kterým dnes nerozumíme, lidé kteří se znova naučili krajině rozumět.

Perfektní podcast!!! Děkuji za moc zajímavé zamyšlení.

Moc děkuji za toto zamyšlení s tolika zajímavými fakty..

Díky za video, nejsem vyhraněný ani tak ani tak, beru to jako nevyhnutelnost, oba odsuny měly svoje důvody... Kdo si začal... náš pohled může říct oni, ale Němci tu byli po staletí s námi a my jsme si je sem taky dobrovolně zvali i dokonce jako panovníky. Historie je plná rozporů, ale asi ukazuje, že kmenová a národní identita je pro lidi důležitá, ale měla by být v respektu a úctě, což se moc nedělo, takže z toho jsou pak extrémy rasový, kulturní, nacionální nebo moderní progresivistický. Asi jsem staromilec, ale v Africe chci vidět čenochy, v Bavorsku Bavory ve Skandinávii seveřany a u nás nás, respektuju a líbí se mi každá kultura. Frgály patří do Beskyd, halušky s bryndzou na salaš a nebudu to hledat v Praze, ztratilo by to kouzlo. Všechno nemůže být všude, soudruzi chtěli všude pěstovat kukuřici a moc to nefungovalo...

Děkuji moc za poutavé povídání, které mě rozšířilo pohled na tuto rozporuplnou dobu 🙏

Jsem milovník tzv. Sudet a na dovolených projíždím na kole tyto oblasti. Mají specifickou atmosféru, někde i architekturu. Téma odsunu mě moc zajímá a myslím, že velkou práci udělala Kateřina Tučková svým románem Vyhnání Gerty Schnirch, který by jistě stál za zfilmování. Líbilo by se mi, kdybyste se příště věnovali "odsunu" nebo i přesunu německého obyvatelstva nejen u nás, ale v rámci celé Evropy. Například to obrovské vysídlení polského Slezska, běžný člověk o tom moc neví. Díky.

Rozporuplné je hodnocení dějin celého lidstva.

Mnohokrát děkuji za přínosný rozhovor! Na toto téma myslím pokaždé, když jsem v pohraničí, nebo jím pouze projíždím. Vysídlení a rok 1968 považuji na největší průsery v naší novodobé historii, a obě události mají navíc nádech něčeho, "co jsem se ve škole neučil". Ano, v té době a náladě to bylo něco naprosto neodvratitelného a cynicky řečeno až logického, ale to, jak bylo s pohraničím (nezanedbatelným kusem země) posléze naloženo, se bude hojit ještě hodně dlouho. Buďto nepřirozená divočina (Šumava), zplundrovaná vojenská území (Slavkovský les), průmyslově znásilněná krajina (Mostecká pánev) či zničená a brutálně přestavěná města. Jen čas (ještě velmi dlouhý) to zhojí. Petře, moc Vám děkuji za všechna Vaše videa! Nepřestávám obdivovat Váš záběr a omlouvám se, že Vás stále vidím v Hip Hap Hop:-)

Myslím,že odsunem jsme získali větší narodnostní jednotu.Nesleduji všechny příspěvky,ale pokud to neproběhly,tak zmínit i odsun našich obyvatel že Sudet.

Děkuji moc za tento pořad. Ano je to rozporuplné. Velká škoda je ale zániku tehdejší kultury a krajiny. Petr Turek Ing.

Podle mě jste to vystihli přesně jedním slovem "rozporuplné". Tak to vnímám a myslím, že jinak to vnímat ani nelze.

Vaše povídání o dějinách mě velmi baví a boří ten černobílý svět, kterým nás krmili. Mám přímo v rodině sudetské němce a je pravda, že mám v sobě, že oni jsou horší, nemám ráda němčinu. Strejda je čech a toho vnímám jako pohodového a jeho žena němka vyvolává v rodině nesváry a tu moc nemusím. Takže ano, naučili nás to asi dobře.

Opět brilantní. Pánové, jste skvělí. Asi je fakt, že národ si nechce moc připustit, že jsou dost jiné naše dějiny, než se učíme. Darebáků a lidí neslušných, bezcharakterních máme mraky . Ale co s tím, když školství je takové jaké je, sebevědomí a morálka společnosti je také jaká je?

Osvěžující, výborné, když mluvíte takto o dějinách. Toho se držte. V tom jste dobrý.

Děkují za skvělé povídání. Dodnes si všichni na českém území neseme trauma Sudet. Jak naši lidé, kteří byli vyhnáni z této oblasti za války třeba do Prahy a jejího okolí nebo kamkoli jinam, taky tam žili třeba století, po generace, tak i němečtí lidé, kteří tam žili také dlouhé dekády a stovky let. To místo nese smutek dodneška. Byl tam průmysl, zemědělství, život. Potenciál. Doteď je to spálená země. Věčné trauma: vysídlení - na obou stranách...

Zdravím . Velice se mi líbí vaše pohledy do nedávné minulosti . Pocházím z Hlučínska ze smíšeného manželství . Byl bych rád , kdyby jste se vrátili v čase do tohoto specifického regionu . Moje rodina v Horním Slezsku žije již několik stovek let , děda se narodil jako Prus, otec se narodil za války jako říšský Němec . Možná jste se o tomto unikátním regionu republiky již dříve zmínili, možná ještě ne .Určitě to stojí za bližší rozbor . Děkuji

Chlapi dekuji za Vasi praci obavy se straci kdyz se historije se skutecnosti kryje kdyz clovek drskou v zemi zije a mnohy s nadoby hnevu pije

Vyrostl sem v Karlových Varech. Narodil se v Ústí nad Labem. Znám krušné hory dost dobře, lyžoval sem v Nejdku, božím daru, po celém Krušnohoří, měli sme chatu o nové roli (kde byly zbytky koncentráku s dvěma plynovými komorami). S výjimkou toho koncentráku tam smutek nebyl. To si vy Pražáci, kteří nikdy nemakali pořádně na venkově, vymýšlíte. Mně také není smutno na Karlově mostě protože tam Češi házeli Němce do Vltavy a stříleli je pro srandu v květnu 45. Také sem měl učitelku na klavír, sudetskou němku . V nemocnici ve Varech jsme měli sudetskou němku, která neuměla vůbec česky. Problémy se sousedy neměla, v nemocnici primářka s ní mluvila německy . To bylo v roce 1968. Ty "problémy" o kterých mluvíte jsou blbosti politiků kteří míchají staré sračky aby si vydělali peníze a moc. Normální lidé žijí spolu normálně, jako sousedi. Lidi kteří ty hrůzy zažili, a mohli by mít právo na pocity o nich jsou pod drnem

Zdravím, ještě jsem si vzpomněl na jedno setká před lety na Šumavě u jedné nejmenované kapličky. Zde jsem se potkal s bývalou rodačkou, zrovna se svým manželem ji uklízela a zdobila. Slovo a dalo slovo ( lámanou němčinou :-) ) a dozvěděl jsem se, že paní je zdejší rodačka, která se svými rodiči, prarodiči a sourozenci musela jako malé děvče ze dne na den opustit svůj domov. Komunisti tuto vesnici po roce 48´ zabrali pro armádu a celou jí zbourali (nic jim nebylo svaté). Poté co vojáci po roce 89´ opustili zdejší výcvikový prostor, sem začala jezdit a usilovat o postavení kapličky. Starosta jedné nejmenované obce (kde za bolševika žila armáda, uvědomělí a řádně prověření soudruzi), kam spadá tento katastr, jí to nechtěl za žádnou cenu povolit. Stále se odvolávala, až uspěla na krajském úřadu. Názor si udělejte sami. Ne, víte, vzít člověku domov, je jako vzít mu kus života. Proto při odsunu umírali především staří lidé. Neunesli tu tíhu odloučení. Myslí si někdo, že na drsných horách měli lidé čas řešit politiku? Tam především měli starost o obživu. Jak někoho mohu zbavit domova na základě národnosti. Vždyť to je obyčejná národnostní čistka, která se vždy skrývá za vyšší cíle a zářnější zítřky. A tuto krev architektu pomsty Benešovi nikdo už z rukou nesmyje. Když probíhala čistka v bývalé Jugoslávii, tak jsme to kritizovali, ale k té naší se většina populace hrdě hlásí a stále vyvolává démony strachu a nenávisti. Když udělám historickou paraelu. Komunismus je stejný zločinný systém jako nacismus. Kolik lidí uvěřilo bolševické demagogii a aktivně se hlásili ke všemu tomu zvěrstvu, co se zde konalo (popravy, zatýkání, mučení, lágry). Přece tito pomahači a podporovatelé bolševických zločinů měli být po roce 89´ také vystěhováni, třeba na Sibiř, do Severní Koreje, na Kubu. Aby to teda bylo spravedlivé. Také jsme mohli řvát - táhněte bolševická bando ke všem čertům za svými věrnými.

Ďaleko lepšie, ako Stehlík Groman. Asi si treba odpustiť a nejatriť staré rany. Minulosť aj tak nezmeníme. Pracujme na lepšej budúcnosti.

Rozporuplné. Viděno dnešní optikou neomluvitelné. Zasazeno do kontextu doby pochopitelné.

Na odsun jsem měl udělaný nějaký názor už od školy. Ted, v 36 letech po Vašich kurzech názor měním a nejsem nyní schopen říci jednoznačně jak se na to dívám, jako bych řekl dříve.

Ač jsem původem Pražák, miluju Sudety a bydlela jsem chvíli i v nich, nyní jen pár km od jejich pomyslné hranice. Sudety mají v sobě takovou zvláštní hlubokou melancholii, prostě ta krajina chce vyprávět... Moc děkuju za Hausbót a jeho vzdělávací přínos!

Odsun má pro mě dvě roviny. Rovina morální je v u takto komplexní problematiky v podstatě neřešitelná........vlastně to jen potvrzuje, že ve vypjatých historických okamžicích mají různí psychopaté a kreratury žně bez ohledu na národnost a rasu. Druhá rovina je ta národohospodářská a tam byly následky katastrofální. Z jedné z nejrozvinutějších částí republiky se obratem ruky udělal rozkládající se chudobinec. Dalším dopadem bylo, že z relativně kosmopolitní krajiny kde soutěžili různé názory a přístupy ( Češi, Němci, Židé ) zbyli jen Češi což v kombinaci se zadrátováním zrovna neprospělo dalšímu kulturně/společensko/hospodářskému vývoji naší země. P.S: Kdyby se odsunuli jen notoričtí náckové a kolaboranti ( max. 1/4 ) tak to mohlo zředit sílu příklonu ke komunismu....

Děkuji moc za tuto debatu. Pořád jsem si říkala, proč mám na tuhle etapu dějin rozporuplný názor :-) V sedmdesátých letech jsem byla navštívit s rodiči svého dědu v Západním Německu. Ten jako Němec odsunut nebyl, prostě po válce zůstal v Německu. Navštívili jsme ale tenkrát taky jeho rodinu, která odsunuta byla a to ze Severní Moravy. Vůbec jsem tenkrát nepochopila ty nenávistné pohledy a odmítání se s námi mluvit česky. Vyslechnutím vaší diskuze mám chuť se vnořit do historie a začít trochu pátrat po této větvi své rodiny. Moc vám oběma děkuji :-)

Než odpovím upřesním kam se kulturně či národností stavím. Mám německé předky. Pocházím tedy původně z německy mluvícího obyvatelstva. Jak se to projevuje v praxi? Pro němčinu mám cit a jde mi učit snadno. 1. Vysídlení německy mluvící části obyvatelstva (3 miliony nepovažuji za věčně správné označení menšina/ Minderheit) považuji za fatální chybu z pohledu ekonomického. Odliv inteligence a odborníků. Dodnes jsou ekonomické a zároveň společenské dopady pozorovatelné v těch pohraničních regionech. Vnitrozemí vysídlení uneslo. Je to chyba která není odstraněna ani po 75 letech od té události. Zabýval jsem se regionálním rozvojem. Mapoval jsem okolí Slavonic v rámci studia při terénním cvičení. 2. Považuji se za lidi kterým se říká Deutschböhme. Jsou to usedlí/ osedlí obyvatelé kteří mají německé předky a hlásí se k nim jazykem, kulturou, genetickými kořeny. Nás tu nechali, protože jsme se při sčítání nepřihlásili k německé národnosti. Část rodiny musela po rudém únoru 1948 emigrovat přes zelenou hranici. V r. 1945 poskytli svoji nemovitost pro sídlo US Army v plzeňském kraji. Výsledek je, že nás Deutschböhme tu zůstalo málo. Pro Němce nejste úplný Němec. Pro Čechy nejste typický Čech. Jste někde mezi rozkročený mezi oběma národy. Neplivete na Němce. Neplivete na Čechy. Přesto vám určité kulturní či behaviorální projevy vadí. 3. Mám dojem, že publikace Jiřího Padevěta pomáhají měnit atmosféru/ současný společenský pohled na německy mluvící obyvatelstvo. Za to mu děkuji. 4. Politický postoj E. Beneše ve snaze vysídlení německy mluvících chápu v tom ohledu, že se snažil zajistit národní homogenizaci obyvatelstva z důvodu prevence. Aby se eliminovali eventuální národnostní konflikty. Dodávám, že s odstupem času a možností náhledu na činy nepovažuji Dr. Beneše za prospěšného prezidenta. Z vícero důvodů. 5. Moji předkové bojovali za Československý stát v legiích. Jeden z nich se po 2. světové válce degermanizoval. Stal se policejním prezidentem pro Moravu a Slezsko / zemský velitel tehdejší terminologii. Na podzim r. 1948 byl odstraněn, za nejasných okolností, jako bývalý důstojník císařské armády, později Masarykovec legionář. Takoví důstojníci komunistickému režimu nevyhovovali. 6. Neučte mě znát chování Čechů ani chování Němců. Naší rodině ublížili více Češi.

Všimnul jsem si, že si pánové tykají, kdežto v pořadech staršího data si vykají.

Pozdrav ze Sudet, docela dobré

Nezmiňujete, že v tom hrálo úlohu i to, že původní plán tzv.mocností byl, že po válce bude nadále platit Mnichov. Takže Beneš usiloval o jinou alternativu. A sudetští Němci chtěli (většina) do říše, jak jste sám říkal. Ne, že by bylo možné souhlasti s tím, jak se to provedlo, ale vzhledem k tomu, co se tam všechno stalo, a to už dávno před válkou, si nedovedu představit pokračující fungující soužití po válce. Ještě v 70. letech byly i v NDR domovy seniorů plné ověnčených fotek nacistických činovníků-logicky, většinou nelze zavrhnout vlastní nejbližší příbuzné. A taky nelze jednotlivě potrestat všechny, kdo se "namočili". U nás se to taky nepovedlo. Takže se pak volí kolektivní řešení, nebo se tzv.udělá tlustá čára. Oboje je jistě nespravedlivé. Ale??

Zdravím a děkuji za krásné povídání:-) Na odsun pohlížím jako na sociální inženýrství prezidenta Beneše a spol.. Je potřeba si připomenout, kdo byl Eda Beneš. Eda Beneš byl především český nacionalista (národní socialista). Dále je třeba podotknout, že vyrůstal v Kožlanech, kde začínali první "německé" vesnice. Jak píše Jiří Gruša ve své knize Beneš jako Rakušan, lze předpokládat, že malý Eda musel párkrát dostat výprask od kluků ze sousední vesnice. I toto mohlo zažehnout u Edy nenávist vůči Němcům. Dále celé to budování první republiky mělo velký akcent na český nacionalismus. Byl zde velký tlak na počešťování pohraničí. Byly případy, kdy Němec - úředník složil státní zkoušku z ČJ a přesto byl nahrazen v úřadu Čechem. Dále jsou doložené případy, kdy v německy většinové obci zrušili německou školu a děti pak museli chodit do vedlejší vesnice (Jihlavsko). Pak tu také máme nešťastnou hospodářskou krizi ve 30.létech. Vláda podporuje průmysl ve vnitrozemí, ale pohraničí se zmítá v chaosu. Také si položme otázku, proč od vzniku republiky se naši politici při svých cestách vyhýbali pohraničí? Proč do pohraničních oblastí nevysílal v němčině Československý rozhlas ve stejném rozsahu jako v češtině? Všude zněla jen propaganda o Československém národu, že i bratrům Slovákům z toho bylo k vzteku. Pak se nedivme, jak to celé dopadlo a proč jsem se díky Masarykům, Benešům a podobným stali kořistí pro hitlerovské Německo. Nejen my, ale i např. Poláci se budeme s tímto stěhováním národů ještě vypořádávat několik generací. Národnostní čistka se dá udělat rychle (vždy se na tuto špinavost najdou charakterově pokřivení jedinci), ale ty důsledky jsou strašné nejen v hospodářské oblasti, ale především v kulturní. Podívejme se na východní Ukrajinu, co se tam dnes děje. A to je důsledek Stalinovského hladomoru a stěhování národů ve 30. letech. Nesmírně si vážím p. Biskupa Radkovského, který při založení Plzeňské diecéze udělal ohromný kus práce při obnovení vztahů s rodáky a jejich potomky odsunutých do Německa. Nebýt štědrosti těchto našich bývalých sousedů, tak mnohé kostely a kulturní stánky už dnes nestojí. Je potřeba se s našimi bývalými sousedy a jejich potomky setkávat, hovořit spolu, nalézat pochopení a vzájemné odpuštění, vytvářet kamarádské vztahy. To je způsob, jak zacelit rány. Postoje a názory pánů Klasů, Zemanů k sudetské otázce, jen jitří strachy, záště a nenávisti. Chci také závěrem připomenout, že velkým poválečným kritikem odsunu Němců byl Pavel Tigrid (Scheonfeld), kterému nacisté kvůli židovskému původu vyvraždili celou rodinu. Naproti tomu z bezpečí (ze závětří války)navrátivší se Beneš do Československa jako pacholek Moskvy, měl v květnových dnech takový plamenný projev v Brně, že to vyprovokovalo zfanatizovaný dav, který zlynčoval u Pohořelic prchající brněnské Němce.

Bývalí sudetaci přišli se podívat na svůj bývalý statek u Plzně. V 90tych letech. Češi, noví hospodaří se stydeli, ale Němci řekli ale ne, to je minulost my sme rádi že se o ten statek tak pěkně staráte. Teď tam jedou na dovolenou ročně. A tak to je ve skutečnosti, a tak by to mělo být. Podobne když se Čečeni vrátili domu po válce (byly deportovani do Kazachstánu) a našli Rusy na svých statcich,.museli se domluvit a žít spolu

10:35 Vetšina Sudetoněmců chtěla do říše? Co je toto za další českou lež, pane Stehlíku? Musíte přece znát svědectví Huberta Ripky z Munich: Before and After.

💓❤️💓 20 🌵 22 💓❤️💓

7:11 žádné souhlasy velmocí s vysídlením cs-Němců. Velmoci neodsouhlasily transfer ani v Postupimi, jen "uznaly jeho nutnost". Co je to české kecy?

Kdyby nebyl odsun žili by jsme stále ve strachu kdy nám zase rozbíjí stát a kdy nás zase zotročí a smíření by nešlo už vůbec takhle je aspoň naděje že to zahojí čas.

Pane Horký, na konci chtěl jste vědět, co si diváci o Vaší debatě myslí. Všeobecně o všech Vašich debatách s panem Stehlíkem: katastrofální otázky a navozování problému z nacionalistického hlediska. U pana Stehlíka jsou nápadné pro historika neuvěřitelné lapsy, kterými petrifikuje cz-bludy od dějinách. Příklad: svolení spojenců (velmocí) s transferem v roce 1943 a později. Sice úmysl Vás obou je chvályhodný, pan Stehlík prozrazuje některé informace, které nejsou cz-veřejnosti příliš známy, ale jako celek jsou Vaše pořady značně nedostatečné. Pane Stehlíku, nechcete jít do debaty se mnou? Uvidíte, zač je toho loket hned během pár minut!

Mr. Stehlik forgets the most important aspect of the German “odsun”, and that is: the racism. When a leader declares the whole group of people, in this case, the Slavs, as inferior (Untemenschen), and therefore predestined to slavery and extinction, than the whole “superior” race doesn’t deserve any mercy. And that is the true reason for kicking out all Germans, guilty or innocent, from the National territory. A nation needs trust and goodwill, in order to function properly. In the USA, we see the same phenomenon of division between the “colors” today. Nor respect, no peace!

Hodně se zapomíná na to, že ti vysídlení NEBYLI ČS občané. Prakticky všichni Němci požádali o "říšské občanství" tím se vzdali toho ČS (tedy protektorátního). Nebylo to povinné, znal jsem paní, která ač Němka vždy si nechala naše občanství, i když jí co čtvrt roku nabízeli to říšské. Na jednu stranu Němce chápu, když si odmyslím pocit übermensch je tu i to, že pro Němce byly větší příděly. Ale po roce 41 prostě šli tam kam kdysi chtěli, tedy do říše. Co by tu jako občané cizí země asi dělali. Divoký odsun byla odpornost, a zasáhl i mou rodinu, teta měla za manžela Němce a když mi o tom po roce 90 vyprávěla viděla to ne jako křivdu že museli odejít a majetek zde nechat (měli zahradnictví), ale štvalo ji to, že je přišel vyhnat byl hajzl co si k nim jezdil pro jídlo. No někdy v roce 94 jsem toho šmejda našel s tím že mu rozbiju hubu. Ale když jsem ho hajzla viděl vykašlal jsem se na něj, hned v roce 1946 mu znárodnili obchod s fotopřístroji, pak se dal do špatné strany a skončil jako dělník na stavbě přehrady a život mu tu držku rozbil za mne. Teta žila v Nové Bystřici (Ostmark) a když na to vzpomínala bylo to spíš na to hezké, jezdila sem od roku 1964 a nikdy se necítila ukřivděně. Ta část "sudet" je dodnes docela v pohodě, když jsem byl na severu kolem Liberce bylo to hrozné a zcela jiné než na jihu

Názor na odsun a divoký odsun mám rozdílný. Osobně to i moji rodinu zasáhlo, protože děda byl Němec. Domnívám se, že se chyby staly v době I.republiky, kdy velká část Němců nepřijala ČSR. Byly však rozdíly jak mezi Němci, tak v místech, kde spolu žili Češi, Moravané, Slezané a Němci. Můj děda o sobě tvrdil vždy, že je Moravák a pak Němec. Nikdo z rodiny nebyl v žádné partaji. Jediný ... nejstarší bratr dědy se "dal k Němcům" a großvater ho vyhnal bičem z domu. V rodokmenu vidím, jak se v této mé rodinné větvi ženili a vdávaly Němci s Moravany. Přesto ... odsun schvaluji a jak říkával děda, Němci museli "zaplatit" za svoje činy. Naopak ... stydím se za divoký odsun, odsuzuji ho, opovrhuji "partyzány na poslední chvíli", "rychlými revolucionáři" ... kde mezi nimi byli i udavači ... jak si svůj mindrák schladili na civilistech a domnívám se, že i MY ... my, co tu žijeme, bychom měli Němcům říct ... litujeme, co někteří z nás dělali. Svině byly na obou stranách a ti udělali nejvíc svinstva na obyčejných lidech. Zapeklité jsou osudy lidí z té doby. Můj druhý děda byl v Anglii a vracel se s armádou. Byl Moravák a vlastenec tělem i duší. Vychoval k vlastenectví i mého tátu a strýce. O této větvi rodiny téměř nic nevím, pouze ... pouze to, že děda pocházel od Jihlavy, kde se k Němcům přidali i mnozí Češi a Moravané ... Nikdy o své rodině nemluvil a táta mi pouze řekl, že se styděl za svoji rodinu. Navštívil je se strýcem a tátou pouze jedenkrát, někdy v roce 36', kdy se hrubě s rodinou pohádal, strýc a táta se s bratranci porvali ... protože "němčili". Byla to složitá doba a těžko ji soudit z dnešního pohledu. Jsem si však jistý, že odsun ... odneslo i mnoho loajálních Němců a naopak ... naši udavači, práskači, lůza ... si schladila svoje "já" na obyčejných lidech. Proto, ještě jednou zopakuji ... odsun byl v pořádku (sví, ke svým, kam je srdce táhlo), ale ... musime si přiznat, že mnozí z nás byli stejní jako SAmani, jako gestapo, ... a měli bychom si přiznat své chyby a omluvit se za ně.

Horkému došly ťuky? Mně se líbí, jak zasvěceně to řeší čtyřiceti... padesátiletí, kteří o tom ví asi tolik jako dnešní dvacetiletí o "devadesátkách". Rakušáci "zahlíží"? Ne,ne..kluci. Vždyť jim Češi posilali balíčky s uhlím a špekem až do chvíle, než se Djugashvilli (nemám ty "přezdívky" ráda) rouzhodl je vyměnit za paklík..dva paklíky?😂 tabáku ?