To, že proud teče od kladného k zápornému pólu není mýtus, ale dohoda - tak jako jsme se dohodli, že budeme jezdit v pravo. To, že se elektrony v kovovém vodiči pohybují od záporného pólu ke kladnému na tom nic nemění, protože nemáme pouze kovové vodiče. Pokud si myslíte, že směr proudu má být stanoven podle směru pohybu nosičů náboje, pak mi řekněte jakým směrem prochází elektrický proud roztokem kuchyňské soli.
@@egonek78 Ano, měl jsem lépe vyjádřit, co jsem chtěl říct. To už ale nenapravím. Řeč byla jen o kovech a chtěl jsem vysvětlit fyzikální proud, ten, co generuje magnetické pole🤷🏻♂️.
Dělám elektrikáře 25 let. Zrovna tento výkend jsem tohle vysvětloval synovcovi. Opravdu 2 dny zpátky by se mi toto video opravdu hodilo :D (tedy až na to, že proud vzniká v místě sepnutí jsem mu vše vysvětlil správně). ale je mu 10let , tak to ještě doladíme. díky :)
Zdravím, hezké video. Před pár dny jsem měl úplně zbytečnou debatu s několika pitomci, kteří nebyli schopni a asi ani nechtěli pochopit, že energie se nevyrábí a to ani v elektrárnách, že se pouze převádí z jedné formy energie na jinou. A že všichni idioti, kteří jsou schopni říct slovní spojení "výroba energie", třeba v televizi, by se měli hanbou propadnout až do základní školy a tam dával při vyučování pozor. Asi je to úplně marné, když tady člověk vidí a slyší v různých debatách třeba o elektromobilitě nebo o autech, že většina těchto samozvaných "odborníků" pokládá např. jednoty výkonu a energie za totéž nebo hnací a hnanou nápravu za synonymum. Asi se budu muset vykašlat na rádobyodborné debaty pitomců a raději si třeba pustit vtipy v podání Zdeňka Izera, ty nenaštvou, neurazí, akorát si občas poprskám telefon.
Děkuji za zpětnou vazbu. Máte pravdu a sdílím s Vámi stejné pocity, když to slyším. Bohužel jde o zaběhlé termíny, které prostě lidé mimo obor (nebo alespoň s láskou k němu) používají automaticky, aniž by jim rozuměli. I když je pravda, že zákon o zachování energie je základ:) ... a je fakt, že záměna kWh za kW mě rozparádí stejně jako záměna vteřiny se sekundou :)
@@hi_fyzikonajskôr som nechápal čo myslíte tým rozdielom medzi sekundami a vteřinami. Zase som sa dozvedel niečo nové 😃. U nás máme pre sekundu, ako jednotku času, a uhlovú sekundu rovnaké slovo. Pozdravujem zo Slovenska ❤
@@hi_fyzikono, to není dobré přirovnání, vteřina i sekunda, vyjadřují v podstatě stejnou (1/60) .minuty a je jedno zda jde o čas, nebo prostorový úhel. kWh a kW jsou rozdílné jednotky. Nejsem si úplně jistý,ale mám dojem, že čeština navíc umožňuje zaměňovat sekundy za vteřiny, aniž by to bylo považováno za chybu i v případě že se jedná o čas.
@@tomaspodusel217 Ano, je to tak. Měli bychom používat jednotky SI, kde je vteřina úhlová jednotka. Stále se ale u nás používá často jako jednotka času:)
@@dolejspavelnevim9409 Já to nepřirovnával k sobě navzájem, jen říkám, že mi to trhá uši. Máte pravdu, že v principu je to stejné a každý to chápe 👍, ale měli bychom se řídit jednotkami SI a tam je jednotkou času sekunda. Vteřina vznikla v minulosti a je odvozená od slova vterý, tedy druhé dělení hodiny. V případě úhlů je to jasné:) a má to stejný základ. 💪
No řekl bych, že se to s bouráním některých mýtů trochu přehání. Protože i voda teče hadicí jen kvůli elektromagnetickým silám 🙂 Z nějaké nádrže vytéká do hadice díky gravitační síle, ale dál tam je už jen vliv elektromagnetismu. Silná interakce asi není zcela vyloučena, ale to má nulový vliv. Ovšem chápu, že tohle nebylo tématem videa.
Děkuji za komentář a souhlasím s Vámi. Pokud bychom to vzali opravdu do hloubky, zjistíme dokonce, že magnetické pole je jen pole elektrické, ale projevuje se při relativistických podmínkách jinak. Ve videu jsem jen chtěl říci, že představa, kdy jeden elektron odpuzuje druhý v tomto případě není hnací síla. Tou je elektrické pole, které se v objemu vodiče vytvoří :)
Pozrel som si to Veritasove video ešte raz. Energia sa šíri vzduchom v okolí vodičov vo forme elektromagnetického poľa a prejde do žiarovky rychlosťou svetla ale vzdialenosť nebude dĺžka vodiča ale najkratšia vzdušná vzdialenosť od zdroja po žiarovku. Teda ak je žiarovka od zdroja jeden meter, tak aj keď bude vodič dlhý 600.000 km aj tak sa žiarovka rozsvieti za 1/c sekundy.
Záleží na tom, zda bude žárovce stačit energie, která se do ní dostane během přechodového děje. Poyntingův vektor nám sice krásně vysvětluje přenos elektrické energie prostřednictvím EM pole, ale je nutné mít elektrické i magnetické pole (je generované proudem) v plné síle.
Bere se v napájecím zdroji. V případě chemického článku pochází energie z chemické reakce. Zbytek funguje tak, jak je řečeno, elektrony jsou urychlovány elektrickým polem ve vodiči:)
Pokial ide o smer toku elektronov a prudu, tak ziaden mytus, nic ste nevyvratili.... Kazdy trochu znaly vie, ze existuje skutocny smer toku prudu a volnych elektronov a konvencny/dohodnuty, s ktorym sa uvazuje a pocita. Uci sa to normalne uz na strednych el. skolach... A je to uplne nepodstatne, pretoze aj pri striedavom prude, kde tie elektrony kmitaju tam a s5 sa uvazuje s jednym smerom. Taketo videa su na nic, laikovi tieto informacie niako nepomozu a profici vedia, ze je to na smiech taketo laicke vysvetlenie a vedia presne ako to je a kolko je za tym matematiky a komplexnych cisel, fazorov a ako sa pocitaju prenosove vedenia, ako sa impedancne prisposobuju, ze dochadza k odrazom, ako je distribuovane el. pole, ze existuje skin efekt atd. atd... Nabuduce skuste spravit video pre laikov v ktorm vysvetlite laplace-carson-ove transformacie, idealne vo verzii pre elektroinstalaterov, skuste aj pouzit model z plasteliny... Tesim sa ...
Hezké video. Jen mne moc nesedí to slovo mýtus o směru elektrického proudu. To jako že všechna elektrická schémata a elektrotechnické značky ve kterých jsou šipky směru proudu jsou "mýtus". Žádná zmínka o technickém směru proudu? Pro někoho to bude silně matoucí. Tahle část, jinak poučného videa se moc nepovedla.
Díky moc za zpětnou vazbu. Souhlasím, toto bych teď udělal jinak (zdůraznil). Bohužel jsem se v tu chvíli soustředil na věci, návazné, ale to mě neomlouvá:)
Určitě je ale video užitečné. Více jak dvacet let jsem školil opraváře z autoservisů, a docela mne překvapilo, že ani autoelektrikáři většinou nevěděli, že spotřebič elektrony nežere. Snad si mé povídání někdo zapamatoval. Stejně jako si dodnes pamatuji slova učitele: "Asi před 175 lety se sešli vědci a domluvili se na směru elektrického proudu". Konec vašeho videa jsme se ani ve škole neučili. Jen matně vzpomínám na povídání o VVN a vedení proudu po povrchu trojúhelníku tvořeného třemi vodiči. Snažím se vstřebat všemožné informace a vědět jak to funguje.
@@miroslavcerny474 tak oni čistě autoelektrikáři nejsou až tak moc elektrikáři, tudíž mě to zase tolik nepřekvapuje.
День назад
1. Konvenční směr elektrického proudu je definován jako směr toku kladných nábojů, tedy od kladného pólu k zápornému. 2. Elektrony (které nesou záporný náboj) se ale ve skutečnosti pohybují opačným směrem - od záporného pólu ke kladnému. Tento zdánlivý rozpor vznikl historicky. Když Benjamin Franklin v 18. století zaváděl pojmy kladného a záporného náboje, netušil, že proud je ve skutečnosti tvořen především pohybem elektronů. Když se později zjistilo, že elektrony se pohybují opačně, konvence už byla příliš zavedená na to, aby se měnila.
Ano, je to tak, jak říkáte. Vše vzniklo v historii. Snažil jsem se vysvětlit hlavně fyzikální procesy, které vše způsobují. Ačkoliv se to nezdá, je to velmi složité téma a vysvětlit to jednoduše je téměř nemožné:)
Zoberte si napr. PERT clanok, co sa tam pohybuje ? Je tam PN prechod. Co nastane ked na to zasvietite svetlo 3900 - 13000 Angstromov napr. 80000 luxov ? A to ze kladny naboj je na povrchu vodica ako v simulacii nie je pravda, namotajte si ten vodic na cvievku - palicku alebo cievku toroid, alebo urobte pluzujuci DC napr. 10 Hz az 50 GHz, alebo ako sa siri naboj v elektronovom plyne bielych trpaslikov, alebo ako sa siri naboj v supravodicoch, alebo ako sa siri naboj v rotujucej casti ciernej diery ? TO su vsetko take zjednodusenia, ktore s praxou nemaju nic spolocneho, napr. preco elektrony alebo ine el. castice vytvoria na double slit xperimente inter. obrazec, ktory je pritomny len "ak sa nikto nediva" ? Ergo, ak zapojite do experimentu pozorovatela tych elektronov, ci idu jednou alebo druhou strbinou, naraz int.obrazec zmizne ? Preco ?
@@PavolFilek Souhlasím s tím, že realita je mnohem komplexnější, než naše běžně používané teorie. Ve videu se ale řeší stejnosměrný proud v elektrickém vodiči. Povrchový náboj, o kterém jsem mluvil v ustáleném stavu bez uzavřeného obvodu vzniká díky elektronům z chemického článku. Kladný náboj je jen relativní nedostatek elektronů, nikoliv skutečný kladný náboj. Sám vodič je neutrální (volné elektrony kompenzují kladné ionty). Po spojení obvodu se vytvoří na povrchu gradient náboje (v popisku videa je odkaz na experiment, který to dokazuje), který vytváří elektrické pole uvnitř - nemá jak jinak vzniknout. Jak sám říkáte, při střídavém napájení (není náplní videa) se situace mění a do hry vstupují skinefekt a proximityefekt, které oba způsobují nerovnoměrné rozložení proudové hustoty ve vodiči. To, jakým způsobem se věc vyvíjí, je dáno geometrií, frekvencí a směry proudů v případných sousedících vodičích. Vše se dá počítat, simulovat a pozorovat např. i termokamerou (zahřívá se více jen část průřezu).
@@PavolFilek to máte pravdu, to platit nebude. Náboje se vlivem složitější geometrie rozmístí jinak. To stejné platí i v rozích a jiných podobných místech. Ono to tedy v té simulaci je znatelné, ale nijak jsem to nekomentoval. Celé vysvětlení by bylo složitější a věřím, že by to věci spíš ublížilo.
Videl som raz video od jedneho popularizátora fyziky Veritas youtuber, ktorý vysvetľoval, že urobíme rovnaký onvod ako ty v tomto videu, ale dĺžka vodiča bude v dolnej vetve 300 tisíc km av hornej tiež, spojíme snímač a žiarovka sa rozsvieti v tom istom okamžiku, nie za dve sekundy, ani za jednu.
Ano i ne, je to přechodový děj a teoretická úloha. Pravda je taková, že tam detekovatelný proud bude, ale je to přechodový děj a energie není taková, aby se žárovka rozsvítila. To by nastalo asi až po ukončení přechodového děje. Ono mít 300 tisíc km dlouhý vodič asi taky nebude možné realizovat bez obrovských ztrát na vedení :-) Byla další videa, která na to navazovaly od jiných youtuberů a byly zajímavé. Jeden člověk to dokonce reálně nasimuloval, kdy udělal 1km dlouhé vedení kdesi na poušti a pak na osciloskopu ukazoval průběh a docela pěkně to demonstroval. Veritasium je fakt skvělý kanál, ale jako všichno na světě, ne vždy je 100% přesně.
Ještě dodatek, Veritasium udělal dodatečně video, kde tyto další videa od youtuberů odkazoval a podal to tak, že měl stejně pravdu, protože tam nějaký proud evidentně detekovatelný byl :-) Kdo by taky zpochybňoval, že po 122 letech po objevu krystalky se může elektromagnetické pole šířit i vzduchem :-) Takže si to můžeme přebrat, jak chceme. interpretace výsledků je taky evidentně mírně odlišná člověk od člověka.
To video jsem samozřejmě také viděl. Ono v tom vysvětlení je ještě jeden zádrhel, který na první pohled není zřejmý. V okamžiku sepnutí vypínače (v jeho i mém videu) se prostorem začne šířit elektrické pole od reorganizovaného rozložení povrchového náboje - toho, které vytváří hnací elektrické pole. Veritasium tam má dokonce i vektory toho pole, které jsou ale dle mých výpočtů nesprávné (uvnitř vodiče ano, vně nikoliv). Dá se to odhadnout i kresbou na papír a vyjde, že v okolí vodiče jsou šipky přesně obráceně (proto jsem je tam nekreslil). Tedy proud by v horním vodiči musel jít opačným směrem. I proto jsem tam dal poznámku, že animace je zjednodušená a děje se tam více, než jsme schopni uchopitelně a vizuálně ztvárnit :)
Provokativní otázka: jaký je rozdíl mezi stejnosměrným proudem 1A a 100A? Odpověď může být: v rychlosti. Propojme obvod určitým vodičem a tím poteče třeba 1A. Když však nastavíme napětí u stejného obvodu na hodnotu při které by mohl dodat proud 100A, tak se vodič přepálí. Proč? Vodičem neprotéká více elektronů. Ani nemůže při jeho omezeném množství ve vodiči. Na vině je rychlost. Napětí urychlí elektrony a ty při vstupu do vodiče narazí do jeho krystalické struktury. Při malých rychlostech se nic moc neděje. Při velkých vzniká kinetická energie která rozpálí a zničí vodič.
Odkedy sa v Česku nazýva záporná elektróda, z ktorej vystupujú elektróny (-) do kovovej mriežky vodiča "ANODA" a kladná elektróda, kde je nedostatok záporných nábojov (+) sa nazýva "KATODA"? Doteraz som žil v pomýlenom svete, kde anóda bola kladná a katóda záporná elektróda. V starých prijímačoch boli elektrónky, pre ktoré bolo treba priviesť zo zdroja extra napájanie práve na katódu (tzv. žhavenie) a rozžeravená kovová katóda vo vákuu elektrónky emitovala voľné elektróny, ktoré prechádzali cez mriežku na anódu, nabitú voči katóde kladne (anódové napätie). Rovnako tak v roztoku solí sa kryštalická mriežka rozruší solventom za vzniku tzv. aniónov a katiónov, napr. Cl- a Na+. Anióny Cl- sú záporné, ale volajú sa anióny, lebo sú priťahované ku kladnému pólu elektródy (anódy), zatiaľ čo katióny Na+ sú kladne nabité a volajú sa katióny preto, že putujú k zápornej elektróde (katóde). Vo videu sú elektródy zjavne pomenované opačne.
Přece, aby se za elektřinu muselo platit:) ... Ale bylo by to vtipné, kdybychom si pro žehličku šli do obchodu s přeměňovači elektrické energie na energii jinou:)
Že já si to pouštěl… 2:50 elektromagnetické pole sledujeme infra-kamerou??? Od kdy? 🤣 Podle mě infra-kamerou můžete sledovat záření v infračerveném pásmu 8-12 µm, které zpravidla emitují objekty podle své teploty. Tedy kamerou nevidíte přímo elektromagnetické pole, ale můžete jím sledovat až druhotný jev, tedy vodiče (a další prvky obvodů), které se průchodem proudu zahřejí. V praxi se infra-kamerou sledují vodiče a jejich spojení, kde se právě nadměrnou teplotou může včas odhalit závada dřív, než napáchá škody. Dále mě zaujalo, že jste v celém videu nepoužil pojem „napětí“ a místo toho jste se orientoval spíše na „elektrické pole“, což mi přijde trochu… zbytečně moc akademický.
Děkuji za komentář. Co se týká infrazáření, pak je to opravdu elektromagnetická vlna, která se šíří prostorem rychlostí světla. Toto záření nese energii, kterou můžeme vnímat jako teplo, ale samotný fyzikální základ infračerveného záření spočívá v elektromagnetickém poli. Pokud jde o termokameru, ta ve skutečnosti zachytává energii, kterou objekty vyzařují v podobě tohoto elektromagnetického záření (vlny infračerveného záření), a na základě toho určuje jejich teplotu. Elektrické pole používám proto, že právě ono působí na elektrony. Mohl bych použít i napětí, ale v tom případě by bylo třeba počítat i s rozměry vodiče. Je to jako kdybych u ohřevu vodiče používal proud a ne proudovou hustotu.
Razím teorii která by se dala nazvat: Elektřina je o rychlosti. Proud je rychlost ve vodiči v podélném směru. Napětí je rychlost v příčném směru. Kmitočet je o rychlosti a změně směru rotace napětí v příčném směru. Střídavý proud je o změnách rychlosti v podélném směru. Výkon na činné zátěži je o rychlosti a souladu fází napětí a proudu. Další myšlenky si odvoďte sami.
Souhlasím, že velikost proudu je spjata s driftovou rychlostí. Napětí ale souvisí s intenzitou elektrického pole a není v příčném směru. Vyšší napětí na vodiči - vyšší intenzita elektrického pole - vyšší rychlost elektronů. Střídavé napětí o dané frekvenci opravdu mění směr elektronů, které pak cestují sem a tam. Takže se nikam daleko ve vodiči nepodívají. Výkony jsou na delší debatu a do komentáře se nevejdou:)
@@hi_fyziko Ok. Tak je asi zbytečné, někomu vysvětlovat, že se elektřina ve spotřebiči nespotřebuje. Spotřebuje a při tom se změní na nějakou jinou energii.
@@helmut3356 Ale toto já přeci neříkám. Říkám, že se elektrony ve spotřebiči nespotřebovávají. Přeměňují elektrickou energii na jinou - čemuž říkáme spotřeba elektrické energie. Přitom ale elektrony neubývají.
@@helmut3356 Ono pokud by se spotřebovával, pak by za žárovkou byl nižší, což není pravda. Proud vodič ohřívá, to ano, ale není spotřebováván. To je jen slovní obrat. Viz typická otázka: kolik žárovka žere proudu?