Díky za video, o téhle značce jsem vůbec netušil, ale přimělo mě to koupit si tento Hioki do práce a kolega má taky podobný. Jsou fakt dobrý. Až mě doslouží obyč co mám doma, koupím si ho i pro sebe. Není sice levný, ale jak často za život kupuji multimetr. No a díky tomu měli v teste i menší kšeftík.
Začínám o něm čím dál víc přemýšlet. A opět pochvala za tvůj způsob zpracování témat. Neříkám to sice pokaždé (nejsem kopírka), ale v zásadě to platí vždy :)
Ahoj, umíš pěkně "polopaticky "popsat věci, které jsou daleko složitější na pochopení při normálním výkladu. Za to velký dík 👍 Tvoje videa jsou jako přednáška, ale když přednášíš ty, tak u toho člověk neusne. Je to poutavé a zajímavé. Moc dobrá práce. A gratuluju k 20K a dávám odběr.
2 года назад
Díky moc za super sérii o měřácích. Zrovna chci kupovat něco lepšího, takže Hioki bude jasná volba.
Zapnuti fenu dela hezkej bordel, mne bzucia relatka v zisiku :), dekuji za supr videa, videou s krimplovackami hodne pomohlo a taky z nuzkama, pouzivam Cimco Nr. 10 6008, nekde by mohla byt recenze. Mam UT-171B a nemam si na co stezovat, ale mam asi vybranej dalsej DMM, slintam nad funkcemi, co vse to umi. moc hezkej.
Zdravím pane Bekr. Jenom drobný poznatek. Dle mých zkušeností už nové elektroměry měří i jalový výkon a dopočítávají k činnému. Jinak jako vždy perfentní...
Super video 👍 Nevím co přesně děláte za práci ale bylo by super když byste natočil sérii videí o průmyslovém měření (účiník, jalový výkon, kompenzace, THD, rušení, frekvenční měniče...) a klidně i věci a měření při revizích (ručního nářadí, elektroinstalace, hromosvody...) věřím že spousta lidí nemá ani tušení co všechno se v průmyslu řeší :-)
Obecně v průmyslu je to mnohem specifictější než při bastlení. Kromě toho, že bych musel pokrýt mnoho rozvětvení, tak to budou sledovat laici, kteří z toho nic mit nebudou, a profíci, u kterých se jejich konkrétní provoz může strašně lišit. Navíc, nechci moc sdílet knowhow toho, co nás živí. Proto sdílím knowhow jen ohledně bastlení.
Tak tady je FFT probrano jen okrajově, aby člověk věděl co to vlastně je, aby znal tu podstatu. Rozhodně to nenahradí týdny na matfyzu, nebo jakéhokoliv jiného předmětu se zpracováním signálů. Je to jen vystřižený kus teorie. Ale jsem rád že má video dobré ohlasy, a že to z něj pochopil každý, o tom to je 🙂
Inak ako su elektrikarske paragrafi v cesku. Ja som mal po strednej elektro, par dni po maturite, skusky na sposobilost do 1000V §21, ale musim robit pod §22, alebo §23. §22 mohol robit sam a mat zivnost/firmu, ale mohol mat pod sebou 3-4 tusim. §23 bol uz riadiaci, ze mohol mat pod sebou vela 21 a 22. A §24 bol revizak.
Ahoj nechces udelat video. Cim se živíš? Aby sme se o tobě dozvědeli výc? Jinak seš šikovnej. A dale kdyz delas recenze nechces sem davat odkazy na obědnaní. A slevový kód na eshop. Vydělá ti to peníz a nám dá slevu. I bez slevy bych dal kód pro tvoji podporu.
Dají se z toho nějak vyvalit přímo ta naměřená data? (No jistěže to půjde když to z toho umí vyrazit ten software, přinejhorším reverzním inženýrstvím.) Totiž rychle měřící multimetr a octave by mohla být celkem ďábelská kombinace… Ten multimetr nebude vzorkovat moc rychle, ale dynamický rozsah jeho převodníku bude impozantní. A to má svoje využití. Takové menší levné DSA :3.
Software umí záznam, a z toho umí vygenerovat PDF report. Z toho PDF určitě půjde zkopírovat tabulka. Jinak multimetr jde připojit k pc i přes Bluetooth, hlásí se jako HID zařízení, člověk mu otevře Excel a on to do něj sám sype
Moc pěkné video, včetně osvěty, která se vždy hodí... 1:15 Do 10 tis. Kč se vejde ještě Beha Amprobe ACDC-52NAV, ten se zdá být identický s ISO-TECH IPM243, který léta vlastním, ale už se nedá koupit. Měří mimo dalších užitečných veličin právě i THD, včetně jednotlivých harmonických, až do 25. Skvělý na popisovaná měření, samozřejmě nemá BT. 16:44 Zmíněných 189 Hz, na které se ladí chráněné kompenzační rozváděče, je nějaký empiricky nalezený kmitočet většiny harmonického rušení nebo je to nějak matematicky podepřeno od 50 Hz? Čekal bych nějaký násobek 1/3 50 Hz, ale tohle je úplně mimo...
1:15 no teda, upřímně jsem vůbec netušil že Amprobe dělá i klestaky, a kor takhle drahé. Znám jen klasické multimetry (mám Amprobe 530), a přijde mi že jim fluke nedovolí dělat něco dražšího. Každopádně je to hodně netradiční klestak, pochopil jsem dobře že se ovládá tím joystickem? 16:44 nevím, ale čekal bych že to bylo zvoleno kvůli tomu, aby to ani o chlup neomezovalo proud při 50Hz. Případně kvůli něčemu jinému, to už by ale byl dotaz například na výrobce ZEZ silko Žamberk.
@@jiribekr Děkuji za reakci. Také jsem netušil, že to dělají, ale po shlédnutí videa jsem si říkal, že přeci můj klešťák určitě nestál 10 tis., tak jsem se díval kolik stojí teď. No a zjistil jsem, že už se nedodává. Následně jsem ho našel pod jinými značkami, mezi nimi jmenovaný. Ano, kolečkem se zvolí veličina a zbytek se volí pohybem kurzoru a stiskem joysticku. Já ho kupoval především na měření DC proudu, nicméně z toho co dokáže měřit je zřejmé, že cílí především na rozvaděče, pohony s frekvenčními měniči či kompenzace. Ač se tímto zabývám velmi okrajově, sáhl jsem po něm, protože právě ony veličiny na jiném přístroji nemám.
Ahoj, kde by som ti vedel napisat priamejsie? Od toho vyrobcu som nasiel filter co vyzera lepsie a kludne by som nanho zobral od teba referal link. Na tom fore?
4:30 výkon je stále kladný keď vynásobíme I*U pri cosfi=1 (lebo aj keď prejde napätie a prúd do zápornej pol periody tak mínus a mínus nám dáva plus. ) Keď napätie predbieha prúd tak samozrejmé skôr dosiahne nuly a áno na maličký okamich je výkon 0 ale potom pokračuje pol poriodu v mínuse a prúd v pluse čo do kopy je mínus a to je jalovy výkon. A to je energia ktorá vytvára magnetické pole. My ju musíme mať aby sme roztočili motor. A kapacita kompenzácia sa robí nie preto že distribúčka ma problém dodávať jalovinu. Ale preto že prúd ktorý má aj jalovu zložku vytvorí väčší úbytok na vedení lebo sa vedenie skladá z R+jXL. (Väčšie straty) . Kompenzatorom kompenzuješ všetko vedenie pred kompenzatorom. Ďalej už zase tečie Jalovina ktorá je potrebná k roztoceniu motoru k vytvoreniu magnet. Poľa...
Video vysvětluje úplné základy ohledně průmyslových sítí, aby laik pochopil proč se používá kompenzace. Ve videu byly tyto věci vysvětleny jen okrajově a vzhledem k tématu. To jen proto, aby toto video pochopil i laik, a abych nemusel dovysvětlovávat věci v komentářích. Video má kapitoly, a profesionál může skočit tam, kam potřebuje. Kompenzace se umisťuje buďto přímo k větším technologickým linkám, kde je řízena PLC nebo klasickým regulátorem, a posléze má fabrika hned za přívodem z trafa hlavní kompenzaci na dorovnání, nebo je přítomna pouze hlavní kompenzace, která pak ale nesnižuje ztráty na vedení uvnitř fabriky. Na ty má každopádně velký vliv i rozložení vodičů v kabelových žlabech kvůli indukci. Kompenzace může být nehrazená i hrazená, rychlá nebo pomalá, třífázová nebo mezifázová, s dekompenzací nebo bez, řízená MTP nebo fakturačním měřením atd. Tímto opravdu není potřeba zatěžovat lidi ve videu o THD.
To by me celkem zajimalo, take je THD po pripojeni green bonna pres SSR k boleru www.yorix.cz/cz/greenbono/greenbono.htm . Ale merak za 10k se mi kvuli tomu kupovat moc nechce... nejake bateriove osciloskopy, ktere jsi recenzoval FFT to neumi?
"... to znamena ze nejdiv prijde napětí, potom proud ..." já: jj, jasny civka je jako divka ...vzpomene si? " ... civka je jako divka, nejdriv napeti ..." HELL YESSS 😁
THD zejména třetí harmonická ( má největší energetickou bilanci ) má docela neblahý vliv na proud N vodičem. Jinak po shlédnutí tohoto výborného videa rychle zaběhl do rozvodny a THD máme kolem 2% mezifázově i proti N.
Ahoj zajímavé téma. Prosím o radu jestli nevíš jestli jde koupit ještě klešťák analogový na šel jsem jeden na našem trhu jestli číňan nějaký nemá? Děkuji za odpověď.
@@jiribekr jednoduchy duvod je nevadi horo ani chlad, nedojde mu baterka. v proudech kterych se pohybuji do 16A / 230V a po vetsino merim od 4A do 10A po dobu cca 15 az 45 minit a ro opakovane. Tak ze odpada narok na baterky. Pro dlouhodobe mereni pouzivam watmetry sitove jednofazove. Nasel jsem jen asi tri od 4000,-- u codrada
Jakože pohon hodin, které se řídí síťovou frekvencí z fotovoltaiky? Nesmysl, nikdo nezaručí, že například ostrovní systém, který nevidí na čez, dodrží opravdu těch 50 Hz přesně. Jedině tedy používat hodiny s krystalem, řízené rádiem, nebo atomové.
@@jiribekrTo je hodne rozsirene ve spotrebicich pro domacnost kde se pouziva frekvence site jako sistemovy generator. Potom ti jednotlive hodiny po kuchyni na spotrebicich u kazuji ruzdne casy a lidi na to si stezuji.
Zdravim, super tvorba, diky za ni. Pro info, ten odkaz na ten filter z Aliku porusuje tvoje vlastni pravidla ohledne vyberu shopu na aliku :) Hodnoceni shopu je jen 92% a v negativnich recenzich je zrovna zminena ta finta kterou zminujes ve videu o nakupovani z ciny: "After winning the dispute I sent back the jammer that was not working and the seller was not found by DHL and refuse custom. Don't trust his promises. I spent 40 euros with DHL and then they provided wrong contact details so DHL dropped the package. Better to rely on more serious sellers".
Joo, já se přiznám, na sellery moc nekoukám, jen na listingy :D Tím pravidlem 98% se řídím jen když objednávám něco dražšího. Očividně tedy lepší volit ten samý produkt od jiného prodejce. Já mám od něj tři kousky a OK. Ale lepší neriskovat.
RU-vid cannot generate subtitles from Czech language. But I have recorded the same video also in English on my secondary channel ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-FNd7v7Pcdfc.html
Stejnosměrný proud by řešil hodně problémů typických pro střídavé sítě, ale zase bychom potřebovali pořádné zhášecí komory ve vypínačích a jističích. Osobně jsem toho názoru, že DC určitě někdy vytlačí AC.
@@jiribekr Uz davnejsie som pozeral Cocikove video z nejakej vodnej cinskej elektrarne a on tam spominal, ze vyrabaju aj distribuju DC na velke vzdialenosti radovo tisice kilometrov. Je to zaujimave , ale je to tak a je to pouzivane vo svete.
