The Mysterious castle: A History with Karel Novak 2: The Castle Točník (FULL HD DOCUMENT) 

Moc děkujeme. A ano máte pravdu, stále máme co zlepšovat. :) A aktivně na tom pracujeme. Jsme nicméně rádi, že jsme vás těmito videi oslovili.

Děkujeme. Snad i ostatní epizody se Vám budou tak líbit. :)

Děkujeme velice za věcný komentář. Níže přikládáme vyjádření scenáristy projektu a hlavního průvodce pořadem: Karla Nováka. Ten k daným deseti bodům odpovídá následující: 1. tuto informaci jsme obdrželi přímo od pana kastelána 2. Máte pravdu, že gotika u nás byla již před Karlem IV., ale Karel IV. do Českých zemí přinesl gotiku vrcholnou, která v té době u nás ještě nevládla. Díky své výchově ve Francii, do Čech přinesl rozvoj gotické kultury do té doby u nás nevídaný . Možná jsem se jen ve videu špatně vyjádřil, za to se omlouvám. Co se týče oken, odmítnutí jejich renesančního původu je pochopitelné, ale nemyslím si, že je možné to úplně odsoudit. Václav IV. celý život trpěl depresí, že nikdy nedosáhne kvalit svého otce. Okna v paláci lze tedy chápat jako, jakýsi vzdor vůči odkazu svého otce. Díky kontaktům po celé Evropě se Václav IV. mohl nechat inspirovat italskou renesancí. 3. Informaci o pavlači jsem se nesetkal v žádně odborné knize, ale nevylučuji možnost její existence. 4. To, že se v přízemí hradu nacházela hospůdka, jsme se též dozvěděli od pana kastelána. Který tak soudil dle dispozice přízemí. 5. Ano, jsou ale jen na schodiště které vede do sklepa, na schodiště do 2. patra je už zazděný. 6. Připouštím troufalost svého tvrzení a pokusím se jej vysvětlit. Má domněnka vychází z předpokladu existence balkónku na západní straně paláce u prostředního okna. V takovém případě mi přijde logické, že trůn stál ve východní části mezi dvěma okny z důvodů, které jsou uvedeny ve videu. Na západní straně velkého sálu jsou okna tři, tudíž by trůn nebylo kam postavit a troufám si tvrdit, že před oknem trůn nestál. 7. Informaci o kapli, jsem vyčetl nejen z literatury, ale potvrdil nám jí i pan kastelán. 8. Domněnku o dalším patře velkého paláce jsme též konzultovali a její existenci jsme nevyvrátili. To ovšem neznamená, že tam nutně muselo být. 9. Tímto jsme pouze chtěli poukázat na rozdílné přístupy při obnově památek. 10. Bohužel do 20-minutového dokumentu se bohužel nevejdou všechny zajímavosti, které by si člověk přál. Každopádně děkuji a vážím si Vaší zpětné vazby. Chtěl bych jen dodat, že se snažíme všechny informace konzultovat s kastelány všech památek, abychom mohli poskytnout přesnější informace, ale úkol je to velmi složitý.

Děkuji za vysvětlení, přesto si dovoluji ještě zareagovat: 1. Někteří kasteláni mají zkreslené informace, důvody zde nebudu rozebírat, ale obecně je vhodné vždy prověřit informace nejméně ze dvou skutečně odborných zdrojů, a pokud to z nějakého důvodu nejde, jednostrannou informaci raději nepodat nebo ji doprovodit komentářem např. "podle kastelána to bylo tak a tak, ale mohlo to být i jinak..."2. Okna tohoto obdélného tvaru byla použita i na mnoha jiných stavbách i mimo královský okruh a dokonce i dříve než třeba na Točníku. Je to prostě typ vrcholně gotických oken, které jistě mohla být inspirována, v jiných zemích dříve nastupující, renesancí, avšak nepřičítal bych natolik jejich použití vlivu Václava IV., spíš šlo o světa znalé "stavbyvedoucí" dvorní huti.3. Teď narychlo nejsem schopen najít patřičné citace, ale např. stavebně historický průzkum SURPMO nebo myslím dokumentace paláce (Žižka, Razím?), možná i Menclová, popisuje pozůstatky krakorců a otisky na omítce. Pavlač byla patrně propojena s vnějším čtyřramenným schodištěm v jihovýchodním rohu nádvoří. Současný vstup do paláce byl původně oknem, původní vstup byl hned vedle a zřejmě též ústil na schodiště.4. a 5. Nevím přesně, co označujete za přízemí. Obecně v architektuře je lépe používat pojem podlaží. První podlaží král. paláce se nachází v úrovni 2. nádvoří (u renes. studny), bylo zřejmě hospodářského charakteru, začínalo zde zmiňované dvojité šnekové schodiště (proto jsou zde dva vstupy do něj), ale hospoda tam jistě nikdy nebyla. Ani ve druhém podlaží paláce, kde se nacházela černá kuchyně s přilehlými provozními prostorami (poličky ve zdech). Odtud se též dalo vstoupit na ono dvojité šnekové schodiště, z něhož jeden výstup ústil ve třetím podlaží paláce do východní komnaty (s krbem) a druhý vedl přímo do sálu. Tento výstup je zazděný, Vy jste ale zmiňoval druhé jednoduché šnekové schodiště se vstupem v západní komnatě a ústící do čtvrtého podlaží (komnaty královny). To zazděné není.6. Ohledně trůnu Vám dávám za pravdu, nicméně i tak bych se nevzdával jiné varianty, a to, že trůn mohl stát i před oním západním vstupem (s oknem) na pavlač nebo těsně vedle, aby král mohl případně co nejrychleji sál opustit. Z východní strany by to měl složitější ;-)7. Půlkruhová nika ve 4. podlaží paláce podle mně známých zdrojů i podle vlastního průzkumu byla vylámána v síle zdiva dodatečně a vyzděna a omítnuta renesanční omítkou (s plastickou římsou). O kastelánovi i zde platí bod 1.8. Ohledně dalšího patra paláce možná došlo k záměně - u královského paláce je naopak zcela jisté, že měl ještě jedno podlaží, ostatně jeho část je dochována dodnes (přístupná po přistavení žebříku). Naproti tomu velký či purkrabský palác zcela jistě další regulérní patro (pokud tím nemyslíme podlaží podkrovní, na něž poukazují dochované zděné štíty s okny a dveřmi) neměl.9. Rozdílné přístupy k opravám památek samozřejmě existují, jen jsem chtěl vyjasnit, že nedávná dílčí oprava barokního krovu královského paláce byla skutečně naprosto odlišná svým rozsahem oproti celkové rekonstrukci zastřešení velkého paláce, nelze je tedy porovnávat. Tato střecha se původně také měla stavět pouze manuálně, avšak vyžádalo by si to mnohokrát delší dobu realizace, nasazení značného počtu osob a stálo by to i mnohem více peněz, což v roce 1993 nebylo možné.10. Souhlasím a chápu.Každopádně jsou dokumenty zajímavě udělané a komentář je, vzhledem k možnostem, více než dostatečný. Těším se na další díly.

Děkujeme i my za Váš věcný komentář. Literaturu z níž jsme čerpali uvádíme vždy v závěrečných titulcích. Tak snad se vám další epizody zalíbí. S přátelským pozdravem, Paranormal tým z.s.

Dobrý den, alternativní ložnice krále Václava se nachází v severní části paláce. Okolo ní dnes vedou dřevěné schody, které nechala do horních pater správa hradu postavit. Jestli je ale tato část přístupná (nachází se totiž v prvním patře), zeptejte se na pokladně Točníku.

V době, kdy ho zasazovali ještě nutně nemuselo jít o trůní sál panovníka. Ano, verzí proč tomu tak s těmito stopami od psa je, je vícerá. My jsme si vybrali jako pravděpodobnější verzi tu která je v dokumentu (přeci jen i vztah člověka a psa prošel za ta staletí značným vývojem). Samozřejmě verzí může být vícero, ale kdybychom k tomu takto přistupovali, žádný dokument bychom nenatočili, protože v podstatě vše může mít rozdílné výklady. Ať jde o přítomnost různého mixu oken na hradě Točník, tak klikatící se cesta okolo Helfenburku.

Dobrý den Matěji, souhlasím s Vámi, že gotika v Čechách byla již před Karlem. Ovšem tady je myšleno to, čemu říkáme vrcholná gotika, kterou do střední Evropy zásadním způsobem z Francie rozšířila stavební činnost Karla IV. Nešlo jen o stavby a umění, ale celkově o kulturu každodennosti, etiketu, obecně co se dá shrnout pojmem životní styl. Z tohoto pohledu byla Karlova činnost revoluční.

Ano samozřejmě, když je uveden v závěrečných titulcích. :)

Jsem spis myslela ze nejdriv prednaska a potom ducharina

Ne, Tajemství hradů je historická sekce Paranormal týmu. Se záhadologií toto video nemá nic společného. ;)