TRAUMA Z DĚTSTVÍ #4 l Nikča: „Musela jsem po sobě uklízet vlastní krev.“ 

Posilam objetí na dálku. Děláte co můžete. ❤

To je opravdu skvěle, odvážné, že jste napsal svůj příběh. To jen ukazuje, že traumata sedí v lidech celý život, a těžko se s tím prostě vyrovnává... Přeji vám hodně radostí ze života a lásky

Je mi líto, že jste musel zažít takovou hrůzu. Každopádně jste skvělý, že to takto zvládáte, že si spoustu věcí přiznáte. Držím vám palce a do života přeju jen to nejlepší.

Je skvělé, že si to uvědomuje a je obdivuhodné, že jste to zvládl a přežil. Každý člověk,co přežil těžké dětství,je pro mě hrdina. Přeji vám klid v duši a lásku ❤

Musím poděkovat všem za projevenou účast, kterou jste mě mile překvapily. Možná bych měl doplnit; byl jsem takový neurotik, že kvůli svému koktání jsem byl ve škole šikanován a byl jsem absolutně bez nějaké sebedůvěry. Když dítě nemá NIKDE žádnou oporu, stane se uzlíčkem nervů. Mě matka využila jen u soudu, když se rozváděla s mým tátou a u soudu nakydala na něj tolik špíny, že se nesměl podílet na mé výchově. Takže jsem se bál ve škole, bál jsem se doma, tak jsem přestal chodit do školy, zato jsem chodil do knihovny, kterou jsem nakonec přečetl úplně celou - od dětských knih, po dospělou literaturu i s klasiky. To byl takový rozvoj mého myšlení, který mě nakonec pomohl zformovat moji povahu a já z toho žiju dodnes. Jedna psychiatrička se mě zeptala, kdy jsem začal nenávidět ženy. Řekl jsem jí, že nikdy a že by mě to ani nenapadlo, protože jsem si jasně uvědomoval, že všechny ostatní dospělé ženy se ke mně chovaly mile a ohleduplně až na moji matku. Ona mě ani nemusela zbít, ale člověku ta hrozba stále sídlí někde v hlavě. Prostě trvalý, nikdy nekončící stres. Na Štědrý den mě matka odvezla do dětského domova v Mašťově, což byl od ní zase neočekávaný podraz. Až později jsem pochopil, že to byl v mém životě šťastný okamžik. Postupně jsem se dával psychicky do jakéhosi normálu, přestal jsem koktat, a dětský domov mně umožnil dokonce udělat i 9 třídu ZDŠ, kterou jsem vyšel s vyznamenáním. Matka ještě před mým návratem emigrovala a tím dovršila posrání mého dětství a mládí. Můj nástup do výučního oboru byl bez vysvětlení zrušen a já jsem dalších skoro 20 let jen vykládal vagony. Po roce 89 jsem začal dělat ajťáka... To byl přímo profesní kotrmelec, kterému se každý diví. Upřímně řečeno, když zde poslouchám a čtu podobné příběhy, tak si říkám, že si nemám na co stěžovat. Mám strašně hodnou ženu, bezvadné děti, obě VŠ, zdravá a hodná vnoučata se kterými si ovšem děda nehraje, protože to neumí. 😪

Je to tak vacsinou to vedia ludia velmi dobre skryt dokonca aj deti

​@@dadazizala5271tohle byste řekla malému dítěti?? To je neuvěřitelné, pro dítě je trauma vůbec volat a svěřit se a vy řekněte zavolat znova? 😣

Z pohledu zákona je dítě majetek státu. Ale i tak je to špatně.

Teď jsem to chtěla napsat že dospělá osoba je plně za sebe zodpovědná ale majetkem státu a za dítě zodpovídá rodič ale též je majetkem státu vše je špatně tak i tak

👍🏽

Držte se i Vy, jste úžasná, že jste to vše zvládla, překonala.

Máte můj obdiv.

Citlivko

@@Lovec_Cikanuco ty jsi za blba…. Zbytečný komentář, že ti to za to stojí 🤦🏼‍♀️

Mockrát Dekuju !!! ❤️ vážím si toho !

Mam to stejně❤️‍🩹

Jako mazec. 🙈 Plakala jsem u toho a nechápu. 😪 Vlastně k tomu nemám ani moc co říct. Niki ať se ti v životě daří a už ti nikdy nikdo neubližuje. ❤

Přesně tak, co už jiného má dítě dělat? Hlavně, že tady máme dnes už tolik záchytných bodů, pořád se dětem vtlouká do hlavy ať o tom mluví a pak taková zrada a sekundární viktimizace. Připadá mi že všichni mají nastavené v hlavě: hlavně ta rodina, nebudem ji rozbíjet. A když je tady běžné dát dítěti "po prdeli" tak se pak těžko da odlišit ta hranice. Jsem naprosto proti fyzickým trestům i proti plácnutí, ať už dělá dítě cokoli. Vychováváme jen další lidi co jim připadá běžné mlácení lidí/dětí.

Bohužel to tak dřív bylo, nevím jak teď. Já před 18 lety byla v podobné situaci a všichni to přehlíželi,i rodina. Je to strašná bezmoc a od té doby se prostě spolehate jen na sebe.

Objímám

😢 Presne tak, vela je takych pripadov, ze agresor, nie je vobec postihnutelny. Sama som to zazila, nie ako dieta, ale ako mlada partnerka a bolo to peklo. Vedeli to vsetci kamarati, jeho rodina a vsetko bolo v poriadku podla nich. Napokon som sa od neho po 3 rokoch oslobodila. Nasledne tyral svoju dalsiu partnerku, aj ked bola tehotna. A doteraz si zije, spokojne, stastne, a s usmevom na tvari. Nikdy sa mu nikdo nepostavil, tomu dusevnemu mrzakovi. 😢

@@svafa555 také jsem si prožila podobné...

Ahoj, to je šílený taky proste !! Člověk žádá o pomoc organizaci kterou všude propagují ze je to skvělá volba pro pomoc … a ono ho*no 🤦🏼‍♀️ achjo mrzí mě to ! Věřím ze už je dobře ! ❤️

Takže jsi blázen co to ani nedokázal ukončit, graluluji.

​@@Lovec_Cikanu Idiote

Dodnes nevím jak se to na PČR dostalo…. Nikdo mi nic neřekl ipřesto ze jsem se Ptala :)

​@@2505kikinkazkuste si zažádat o nahlédnutí do spisu, mám dojem že na to máte právo. Kdyžtak bych se mohla poptat jak to funguje

Typuji pěstounku ale nakonec u vyšetřování je důležité, že každý něco málo věděl.

Pravá máma žila mimo Prahu, u táty jsem byla pak už sama, jelikož od táty odešel ta jeho manželka s mými dvěmi bratry pryč tudíž jsem byla u táty sama, k máme sem nechtěla protože u ni nebylo to vše potřebné okolo kromě lásky ( bylo mi 15let ) tudíž pro mě nebylo nejlepší jít k ni

Ano, s tím souhlasím. :) Tenhle rozhovor je z prvního natáčecího dne , natáčel se v dubnu 2023, teď si myslím, že se můj projev lepší. 😅

To je bohužel dost časté… když se stane problém, zjistí se, že dost lidi kolem vědělo nebo tušilo 😢

No mne treba socialka rekla, kdyz me tam dovedli rodice kamaradky, kvuli problemum u nas doma, ze se vsichni nemuzou mit dobre a nashledanou.

To je šílený a absolutní profesionální selhání.

Hlášení OSPOdu je házení hrachu na zeď aspoň u nás tedy, kolikrát tu byli , 12 hlášení z vesnice , kde je nás dohromady 20. No a děje se něco ? Vůbec nic dětem je přeci nejlépe u rodičů, že jo …

Takže jsi přecitlivělý udavač, taky dobrý.

Máte absolutní pravdu. Naprosto s Vámi souhlasím. Ale na druhou stranu je tu ještě jiný typ nenormálních lidí, kteří doma za zavřenými dveřmi dokážou člověka psychicky naprosto zničit, ale zároveň si dávají zatraceně pozor, aby okolí nic nepoznalo. Zažila jsem to na vlastní kůži..........😪😪😩😩

@@PetraCockova-ps6ny viem presne o čom hovoríte. Násilie doma môže mať rôzne podoby. Veľmi by som si priala, aby osoby, ktoré nejakú formu násilia prežívajú, aby boli schopné o tom hovoriť a hľadali pomoc 😥

Nebyl potrestán

@@2505kikinka no, to je další věc, která u nás nefunguje, tohle nepochopím….

@@rb9101 na polici to řešené bylo ale nedotáhlo se to dokonce asi

​@@2505kikinkaako je to možné 😮😢

A nebo je podmáznul, aby se to neřešilo...

Děkuju za zpětnou vazbu! S některými hosty, včetně Nikči jsem natáčela už dřív když jsem neměla studio, takže jsem příběh již slyšela a může to tak působit. Ačkoliv se to nezdá, tvořit tento podcast je pro mě náročný právě proto, že jsem moc citlivá a empatická, několikrát se mi stalo, že jsem se při vyprávění příběhu hosta rozbrečela nebo jsme rozhovor zastavili. Jen v sestříhané verzi to samozřejmě nenajdete. Mohla bych po každé odpovědi říct větu : To je šílené, moc mě to mrzí. Ale jako moderátorka se snažím klást především otázky a nevkládat do toho tolik mé pocity, ty si můžeme říct po natáčení mimo kamery.

Jsem šťastná velmi, žiju život co miluju a mám kolem sebe skvěle lidi ❤️

Ten komentář je úplně zcestný. Když sedíte u psychologa, také vás nelituje ale snaží se dobrat nějakému řešení. Tady slečna moderátorka vede rozhovor a je velmi profesionální. Toť můj názor

Empatie věřím, že tam je, ale chápu i ten pocit @tinkadvd1333 Nicméně bych řekla, že je to spíš taková dramaturgická záležitost a jde spíš o vnímání nás posluchačů. V některých okamžicích by se hodilo třeba 1-2 vteřiny ticha, po tom co host řekne něco šokujícího. Lépe to vyzní, nebude to působit na posluchace tak necitlive a vytvoří to i nějaký prostor to tak jako vstřebat. Obecně bych se tech tich mezi otázkami nebála. Buďme ale k moderatorce schovivavi, jde tu hlavně o sdělení tech příběhů, tomu napomáhá skvěle a tyhle věci, který se týkají mediální tvorby se vyladí časem.

Nevím kde se vzala pomoc, doteď to nevím, každopádně otec potrestán nebyl co si pamatuju.

@@2505kikinka To je strašné, jak je to možné že nebyl potrestán?

@@ina1040 netuším, jsem ale ráda že mladším sourozencům se toto nestalo. Věřím ze snad mu došlo ze tohle nebylo ok a už to neudělal nikomu dalšímu.

Nebyla tam pro mě kvalitní budoucnost. Máma o to ani nejevila zájem.

Postih pro tátu nebyl :/ nebo o něm nevím. A s kriminálníků netuším jak to vzniklo

Miluju tyhle vaše domněnky. 😅 Myslíte si, že kdyby mě rozhovory nudily a otravovaly, tak bych to dělala a dávala do toho moje finance a čas? Z 80% videa je zabrán host, takže moje reakce nevidíte. Nevím zda by bylo vhodné se usmívat když Nikča vypráví o týrání, kdybych se usmívala, tak by tu byli komentáře, že se směju. Nikdy se nezavděčím všem, bohužel.😁

@@vychovavejslaskou Ja se nedomnivam. Rikam, ze to tak pusobi a divakovi (mne) se na Vas nediva dobre (kvuli obsahu to zvladam). Ze bych ocenila semtam nejaky projev emoce, sdileni s danym clovekem. Mate proste po vetsinu casu naprosto kamenny vyraz. A nemyslim smich na cele kolo, to by vhodne samozrejme nebylo, spis letmy usmev nebo jina mimika pro projev ucasti. Tot vse. Jen nazor. Nebudte vztahovacna 😉

Moje výrazy a reakce neovlivním, taková jsem a pokud Vám to nesedí, podcast nesledujte. Navíc existuje i audio verze. S Nikčou jsme si blízcí a tyhle řeči, že mě nezajímá jsou dost mimo. :)