hudba: Jack Nitzsche, Sonny Bono / text: Eduard Krečmar
Já potkal ji sám, jak jsem si přál,
a šel jsem přímo k ní a pak dál.
Mně ztuhnul obličej,
že těžko mohla číst mi z něj:
Mám tě nejraděj!
A pak tam byl on - mýdlový princ.
A ptal se, jak se má, a dvojka jsem byl já.
Ou, on zná asi kód, co dívkám říct.
Sako podle mód, on má jich víc
a tvář jak půlměsíc hladce holenou,
je pevný v kolenou a jde mu jako nic
lov koček čili míc.
A přitom už je strýc.
Tak tohle je on - ten hladký mýdlový princ,
fešák, fešák.
Mám na něj vztek,
to pro tu holku svou, moc úžasnou.
Ta jeho hvězda musí pohasnout.
Až zase potkám ji sám, jak jsem si přál,
půjdu přímo k ní, a ne dál.
A zjasním obličej, aby mohla číst mi z něj:
Mám tě nejraděj!
Tak ať jde svou cestou
mýdlový princ tvůj.
Pojď se mnou a buď má,
ať jednička jsem já a ne ten princ.
Ať jde svou cestou
mýdlový princ.
Ať jde svou cestou
mýdlový princ.
Ať jde svou cestou
mýdlový princ tvůj.
Ať jde svou cestou
mýdlový princ.
27 дек 2020
