Pomalu se blíží čas vánoc.Proto bych byla ráda, kdybyste se nechali unášet, byť jen na pár minut z dnešního uspěchaného světa, obzvláště z nelehké doby poznamenané covidem do časů dávno minulých.Většina z vás mi jistě dá za pravdu, ze vánoce jaké známé z dětství, žádné jiné nikdy nepřekonali.Možná jsou pod stromečkem hromady dárků, technických vymožeností, o kterých se nám jako dětem ani nezdálo. Na svátečním stole máme vše, na co jen vzpomeneme .Snažíme doladit vše do posledního detailu, ale odpadne to každý rok stejně ... už to prostě není ono.Myšlenky sklouznou o pěkných pár let zpátky, kdy jsme šli na štědrovečerní procházku zasněženou krajinou, třpytící se sníh odrážel miliony slunečních paprsků .Mrazivý vzduch zbarvil naše tvaricky do červená. V podvědomí se line vůně pečené vánočky , rybí polévky, smažených řízků....prostě tech dobrot s láskou přichystaných od naší maminky ... Pomalu se šeří a za okny , na kterých mráz namaloval ledové obrázky se snášejí běloučké vločky jako peříčka....štědrý večer nastal...A znovu cítíme vůní jehličí, která se mísí s vůní vosku z hořících svíček na vánočním stromečku a sladkou vůní čokoládových bonbonů.Zajiskří svetlo z prskavek a pod stromečkem leží pár skromnějších dárečků...Bylo to krásné takové opravdové, lidé se meli více rádi, nebyl zdaleka takovy stres , nenávist a závist mezi lidmi jako zažíváme v současné době...alespoň tak to vidím já... Přeji vám vsem pevné zdraví, to je ten nejvzácnější dárek ♡♡♡
8 ноя 2020
