Jiří, baví mě to, jak nemluvíš "dokonale". Občas se někde zasekneš, občas se necháš unést Boží přítomností, nadšením pro Krista, jsi přemožen Boží láskou,... Dává mi to odvahu nebát se vyjít i když vím, že to nebude "dokonalé" Mám stejný problém, když začnu mluvit o Bohu, často se dostanu do situace, že najednou nedokážu mluvit. Jsem "zavalena" (nevím jaké jiné slovo použít) Boží láskou a přítomností a mé tělo není schopno se s tím popasovat a často na tu záplavu reaguje jinak, než by si člověk představoval 😀 Líbí se mi, jak věci pojmenováváš - je to inspirativní. Díky.
