"Ta krásná holka z vily nad řekou"
K této vile se váže jeden z nejsilnějších příběhů 20. století. Nese jméno Dagmar Šimková a odehrál se v Písku i Budějovicích, za mřížemi v komunistickém Československu. Vypráví o mladé třiadvacetileté dívce, kterou si jednoho podzimního dne v roce 1952 odvedli soudruzi z StB. Vzali jí čtrnáct let života. Dagmar Šimková, dcera píseckého bankéře, skončila v komunistickém vězení ve 23 letech a vyšla ven, když jí bylo téměř 40 let. Dagmar Šimková se narodila 23. května 1929, dětství a mládí prožila v Písku. Její otec byl bankéř Jaroslav Šimek. Ve školním roce 1948/1949 se zapsala na pražskou filozofickou fakultu. Život celé rodiny se však po komunistickém převratu zcela změnil. Sestře Martě se podařilo v roce 1950 uprchnout za hranice a nový domov našla v Austrálii. Dagmar s maminkou zůstaly v Písku. Jako dcera bankéře měla Dagmar z hlediska nového režimu naprosto nepřijatelný „buržoazní“ původ. Na studia mohla zapomenout. V jejím spise se dochovaly letáky, které psala, rozmnožovala a roznášela po Písku. Namalovala také několik plakátů, které zesměšňovaly Gottwalda a Zápotockého. Bylo jí třiadvacet, když ji StB zatkla. Obviněna byla nejen z toho, že rozšiřovala letáky a malovala posměšné plakáty, ale také z toho, že poskytla úkryt dvěma kamarádům „vyakčněným“ ze studií a poslaným na vojnu, ze které zběhli. Chtěli se dostat na Západ. Odsouzena byla k patnácti letům vězení. Matka ji brzy následovala, dostala jedenáct let. Veškerý majetek byl rodině zabaven.
19 июн 2020
