taky tu písničku znám od táboráku jako ukolébavku, jako klasiku při který se víčka zavírají i štěňatům, ale rozhodně se nebráním i novejšímu energy podání. V srdci mi však vždycyk bude bližší ta se španělkou a ohněm
Krásné vzpomínky na tábor. Tuto písničku za zvuku kytary jsme my vedoucí zpívali vždy když se nám půlil tábor na dvě poloviny. Vždy o půlnoci jsme udělali kroužek a zpívali dětem potichoucku. Bylo to nádherné a sentimentální.
Při tomto podání mám pocit,že se indiáni chystají na válečnou stezku ne do hajan. Tento hudební projev by probudil mrtvého, nikoliv aby uspal malé dítě. Ty slečny přímo vypalují zpěv do mikrofonu a vůbec celá skupina srší energii.
Také si ji pamatuju ze školy ze zeleného zpěvníku "Já písnička". A když jsme se jí učili, učitelka nám ji popsala jako indiánskou ukolébavku, a že se zpívá v pomalejším tempu s plynulými změnami v síle hlasu.
No je to hodně nezvyklé aranžmá, ale určitě ne nezajímavé. Pokud Žalman zpívá anglo-americký nebo irský folk je to skoro vždy zajímavé.. Ale z jeho domací produkce na mě dýchá lenivost jihočeských kaprů.....
Je to paráda,,a pán,,,Palaš co tam píše tu kritiku ?! Jseš hluchý ? Neslyšíš jaká je to skvělá hudba, to jediné tě omlouvá,jinak bych si myslel že jsi blb,. Zdravím všechny kamarády a kamarádky. Špenat. 736707702zdravim i pana hluchého
Podání není v žádném případě špatné i když mě trochu zarazily drobné změny v textu,který znám já ale zdá se mi že slečny mají na tuto písničku příliš vysoké hlasy.
Nelíbí se mi jakým způsobem je tady ta písnička podávána, vzhledem k tomu že je to ukolébavka. Hrozně nabuzuje, přímo srší energii a to jak to slečny vpalují do těch mikrofonů tu energii ještě podporuje.
