Jméno vsi Červené Lhoty (původně Jenczenslag) nasvědčuje jejímu vzniku při osídlování jižních Čech ve 13. století. Jejím nejstarším známým majitelem byl pravděpodobně Ondráček ze Zásmuk jinak z Vlčetína, doložený v l. 1388 -- 1418. Po něm asi následoval Ctibor ze Zásmuk jinak z Vlčetína, který byl za husitských válek v rožmberských službách (v r. 1434 byl purkrabím na Českém Krumlově). Když se r. 1465 jeho dva synové, Václav a Petr, dělili o otcovské dědictví, získal tvrz Lhotu, která je tak doložena poprvé, s dvorem a ves Jižnou Petr. R. 1489 ustanovil svou manželku Kateřinu ze Strpí poručnicí svých dětí. Jeho nástupci se nazývali Lhotští ze Zásmuk.
Kdy a jakým způsobem se dostal na Lhotu Diviš Boubínský z Újezda, nelze zjisti, víme jen to, že okolo r. 1530 prodal tvrz s dvorem, ves Jižnou a část Březiny Janu Kábovi z Rybňan, který potom na statku se svým bratrem Václavem společně hospodařil. Oni také zřejmě přestavěli starou tvrz na renesanční zámek, který se pak nazýval Nová Lhota nebo také Kábova Lhota. Také Janovi synové, Bohuslav a Jiřík, vedli hospodářství společně. Později se dostal na Novou Lhotu příbuzný Jana Kába z Rybňan, který si naproti zámku dal postavit kostelík Nejsvětější Trojice jako rodinnou hrobku. R. 1579 prodal Novou Lhotu, dvůr a vesnice Jižnou a Březinu Vilému Růtovi z Dírného.
Růt připojil k Nové Lhotě městečko Deštnou, vesnice Višňovou, Světce a část Březin, které v r. 1596 koupil od Petra Voka z Rožmberka. Po Růtově smrti (1608) se ujal pro zámek název Červená Lhota podle barvy venkovních zdí. Jeho nástupci, Bohuslavu Růtovi, byl majetek pro účast na stavovském povstání v l. 1618 -- 1620 konfiskován (1621) a zámek, dvůr a pivovar, městečko Deštná, dva další pusté dvory a vesnice Jižná, Březina a Mnich dány r. 1622 do zástavy císařskému rytmistru Abnoniovi Brucciovi, aby z výnosu statku hradil žold svým vojákům. V r. 1630 se stal Bruccio skutečným majitelem Lhoty.
Po Brucciově smrti (1639) koupil Lhotu majitel nedalekého jindřichohradeckého panství hrabě Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Příchod nové vrchnosti dokládá barokní portál, vsazený do zámecké věže s letopočtem 1641. Za Vilémova syna Adama Pavla byl červenolhotský statek zvětšen přikoupením vsí Bořetína a Mnichu (1655). Za Vilémova vnuka Jana Jáchyma, který převzal Červenou Lhotu po smrti svého staršího bratra Ferdinanda Viléma (1673), byly provedeny některé úpravy uvnitř zámku. Podnes se zachovala část freskové výzdoby Giacoma Tencaly v průjezdu a několika pokojích a práce štukatéra I. Comety z l. 1675 -- 1678.
Při dělení velkého slavatovského majetku, k němuž došlo po smrti Jana Jáchyma Slavaty, získala Červenou Lhotu r. 1694 Marie Terezie Slavatová, provdaná hraběnka Funfkirchenová. Od té doby se na zámku střídali další majitelé (do r. 1735 Windischgratzové, do r. 1794 Gudenusové, do r. 1823 Sillfriedové, v l. 1866 -- 1945 Schonburgové).
Kníže Jindřich Eduard Schonburg dal v r. 1845 provést některé změny zámku zvenčí v novogotickém slohu podle nákresů jindřichohradeckého stavitele Josefa Schaffera. Od r. 1860 pokračovaly novogotické úpravy v zámeckých interiérech podle návrhů černínského stavitele Jana Kocába. Současně došlo též na celkovou obnovu kostelíka naproti zámku jako rodinné hrobky. Poslední změny v l. 1903 -- 1912 však odstranily vnější novogotický ráz zámku. Předposlední majitel velkostatku, kníže Jan Schonburg-Hartenstein, patrně vlivem delšího pobytu v Římě (byl posledním rakousko-uherským vyslancem u Vatikánu, kde se blíže seznámil s italskou renesancí), uplatnil své poznatky při vybavování zámeckých pokojů včetně slohového zařízení.
Zámek je čtyřkřídlá, jednopatrová budova vystavěná na skále uprostřed rybníka. Do objektu se stupuje pro kamenném mostě, který nahradil původní padací most (otvory pro kladky jsou dosud patrné). V ose mostu uprostřed severního průčelí stojí věž s barokním portálem z r. 1641, průjezdem v ní, zdobeným raně barokními freskami, se vchází na malý dvůr. Klenuté přízemí tohoto traktu je zbytkem někdejší tvrze. Obloučkové pseudorenesanční štíty z let 1903 -- 1912 určují charakteristický ráz objektu. V bohatém stylovém vybavení zámeckých místností jsou zbytky původního inventáře výjimkou, zachovala se pozoruhodná raně barokní štuková výzdoba.
8 сен 2024