Nejtragičtější dětský výlet naší historie se odehrál na jihu Moravy ještě za první republiky. Jako v mnoha jiných případech, o riziku neštěstí se vědělo dopředu. Přesto muselo nadejít osudové ráno.
Jiná doba, výsledek stejný, jako dnes. Nejvíc to odnesli učitelé a drobný živnostník. Velká firma, která nesplnila své závazky nebyla ani obviněna. Z toho plyne poučení, že pokud má někdo zodpovědnost, tak v případě rizika neštěstí okamžitě zastavit provoz, protože jinak si to odskáče...
O tomto jsem poprvé slyšel od stařečků, když mi bylo 7 let. Bydlíme 12 km od toho přívozu, přes kopec. Stařečké říkali, že se na prámu splašily koně a vjely do řeky. Pacholek od koní hodně děté povytahoval. ale i tak to bylo neštěstí. Jsem rád, že jsem se o neštěstí ,po 55 letech dozvěděl komplexnější a relevatnější fakta. Děkuju.
@@filipes1024 Vážený pane, ta doba zas nebyla plná soc. sítí, kde se očití svědci svěřovali veřejnosti a potažmo to podpořili fotkami. Byla to doba většinou ustního podání a když vezmete v uvahu, že zrovana ta část, kde bydleli naši ,byla z 90% obydlena rakušany, takže , ta informace se moc od pravdy neliší. Třeba to šlo přs 20 ust, a z toho polovina byla hovořena německy, takže i tam mohlo dojít k určitému zkreslení.
@@vlastislavweiser1498 No právě, že dnes se nepřesnost svaluje na sociální sítě. Ale je vidět, že to tak bylo odjakživa - Jen někteří v tom dnes hledají záměr. A také je to hezké potvrzení, že ústní svědectví může být zavádějící, a že nejlepší je vždy psaný text, nejlépe úřední, který byl zkreslen maximálně při pořízení.
Vďaka za pútavé video, príbeh smutný… škoda tých zmarených detských životov, a ľúto mi je aj rodičov a učiteľov. Niekto z vedenia tých lesov, čo ignorovali svoj záväzok k údržbe pramice, by si rozhodne bol zaslúžil niesť zodpovednosť tiež.
Mezi zachráněnými byla jedna holčička, která vypověděla, že jí život zachránil kroj - tedy jeho část, a to naškrobené sukně, které ji nadnášely dostatečně silně a dlouho, nezji vylovili.
Ohooo, takže lesy nechtěly platit, alespoň víme, že další dobrý důvod Lichtenštejnům nic nevracet, jak by si někteří dutohlavové věřící pověrám přáli! Ani náhodou!
Hodně smutný příběh, kdysi mi o něm vykládala babička, když poslouchala tuto lidovou písníčku ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-klC1hx-4MBo.html a já se zeptal o čem je, byl jsem snad ještě mladší než tehdy byly ty děti.
Ten song je fakt výborně trefenej. Přesně vystihuje to, co se odehrálo při neštěstí, i co se odehrávalo v lidech. Přinejmenším v příbuzných obětí to muselo zanechat hlubokou ránu, která se nemohla zahojit.
Nebyla náhodou šlechta začátkem první republiky v rámci pozemkové reformy vyvlastněná? Kvůli tomu taky byly diplomatické styky mezi Československem a Lichtenštejnskem navázány až v létě roku 1938. Takže v roce 1936 se sice těm lesům možná říkalo lichtenštejnské, ale nejspíše již patřily nějakým spekulantům, privatizátorům či snad Státnímu pozemkovému fondu. Takže to spíš vypadá, že už ten prvorepublikový poloviční socialismus fungoval podobně efektivně jako ten pozdější komunistický.
Zrovna v této době se moc o bohatcích mluvit nedá (alespoň co se místního knížete týkalo). Tehdy po 1. světové válce a vzniku Československa měl místní kníže co dělat, aby se vůbec udržel nad vodou. Mnoho závodů, jejichž strategická poloha dříve umožňovala export jak na Moravu, Tak do Rakouska a Uher, se najednou ocitla za hranicí a přišlo se tak o mnoho dodavatelů (s tím měli problém i jiné Moravské závody v té době). Něco majetku jim bylo zabaveno a ostatní se postupně rozprodával od roku 1920. Proto také měl být zrušen onen převoz, neb pravděpodobně nebylo peněz na jeho údržbu. Když přišel mlynář s tím, že se o převoz postará a zaplatí půlku, tak se jim to zřejmě ještě zdálo jako proveditelné, ale situace se zhoršila. Postupně tehdy nakonec byl nucen prodat i cihelny a jiné fabriky - často úplně se vším a těžce pod cenou. Upřímně si nejsem jist zda tou ještě stále spadala správa lesů pod ně a zda jen nenesla staré jméno.
Prekvapilo ma, aké mierne tresty za nezodpovednosť boli v 30. rokoch 20.stor. 10 mesiacov nepodmienečne za faktickú väčšinovú zodpovednosť prevoz íka za 31 obetí?!? Neuveriteľné...
Tragédie, není sporu. Ale docela mne dostane, když je vyprávění o utonutí dětí přerušené reklamou supermárketu Albert "na něco". Opravdu si v Albertu myslí (a nejen oni, samozřejmě se to týká VŠECH reklam), že taková reklama zvýší jejich prodej čehokoliv? Asi se inzerenti nezajímají, kdy se jejich reklama vysílá. Tedy na mne to působí tak, že chtějí na těch dětech vydělat. Co si o tom myslíte?...
Myslime si o tom to,ze od Alberta si nikdy nic nekupim.Vsimam si vlezle reklamy a mam ich na zozname toho,kam moja noha nevkroci.NASILNA reklama ako teraz tu ma na mna antireklamny ucinok...povatsinou kupujem vyrobky,ktore ziadnu reklamu nemaju
Zaujímal by ma historický kontext - oni v tej dobe asi nevedeli moc plávať ľudia všeobecne, nielen deti že? Dneska už aj malé deti vedia väčšinou plávať, a aj keď rieka nie je žiadna sranda ani pre plavcov, verím že dnes by sa veľká väčšina detí zachránila.
Řekla bych že i u těch kteří plavat uměly byla pravděpodobnost utonutí. Šok s dítětem udělá hodně. Navíc jak je zde psáno, děvčátka měly kroje takže dost těžké oblečení nasáklé vodou a boty. Řekla byla rozvodněná o 1,5 metru než normálně takže silný proud při kterém by měl problém i dospělý člověk. Byli někde uprostřed když se to stalo takže cca 20 metrů od břehů.
Chtěla bych se zeptat. Víte něco o tom že Lidice měly být vypaleny o den dříve? Došlo k omylu a přijeli do Litic u Plzně. Mělo by to byt v kronice Litic kterou jsem před mnoha desítky let viděla. Děkuji
Zajímavé je, že někdy na přelomu 40. / 50. let byl místo přívozu vybudován most. Ten ale dnes neexistuje, nahradil jej mladší na obchvatu obce II/421. O původním mostu se mi nepodařilo zjistit vůbec nic, ani údaje, ani foto.
V té době schopnost plavat opravdu nebyla tak rozšířená jako dnes. Navíc -- zkoušel jste někdy plavat oblečený? (Já ano, nic moc.) A obutý? (Já ne.) A jestli ta řeka měla jeden a půl metru nad normál, asi tam byl poměrně slušný proud. A podle náčrtku jsem zachytil, že mohli být cca uprostřed, tedy na obě strany asi 20 metrů od břehu.
Děvčátka byla nastrojená v krojích, dovedete si představit ty metry látky, co na sobě měly. Nastav řeky 1,5 m je sám o sobě nebezpečný i pro dospělého.
Dívenky byly nastrojené v tradičních krojích, zkuste si v tom plavat. Navíc, pokud měla řeka 1,5 m nadstav, tak je vám plavání na houby, děti mají málo síly, aby překonaly proud. Jsem vodák, 2x v životě jsem se opravdu topila.
Děti na vesnici určitě uměly. Zkuste plavat v rozvodněné studené řece, ve velkém proudu, oblečený a v panice, když se kolem topí ostatní děti a koně. Raději nejdřív přemýšlejte než začnete psát.
