Náš RU-vid kanál nabízí nejen Vesmírné výzvy, které vychází každý měsíc (4K rozlišení a 60 fps). Čekají tu na Vás záznamy Pokeců s kosmonautixem, otitulkovaná videa a další. Pro další informace můžete navštívit náš web www.kosmonautix.cz/
Dobrý den. Musel jsem se na vás podívat ještě jednou a opravdu. Při flipu jsem slyšel „ty v…le“!!! 😀ale sám jsem nemohl mluvit něklik minut, asi jak tady napsal někdo jiný, mi spadla čelist na podlahu. Skvělý přenos, děkuji za skvělou úroveň!
Vezměte si, že PRÁZDNÁ Starship váží okolo 120 tun. K tomu připočtěte ještě nějaké palivo a okysličovadlo pro přistávací zážeh. Jsme někde kolem +/- 150 tun. Abyste mohl rychle a účinně manévrovat s takovým kolosem potřeboval byste opravdu masivní trysky s nemalou spotřebou paliva. V tomto směru vychází křidélka jednoznačně lépe.
Už 2x som si to pozrel, wau. Ale nespomenuli ste jedno, úspešne pristálo, aj keď poškodené, lenže práve koli tomu zrušili raketoplány a zistili, že je to veľmi nákladné na opravu.
U raketoplánů byl problém se dvěma věcmi. 1) Velmi drahé kyslíkovodíkové raketové motory RS-25 se složitou konstrukcí. SpaceX u SH/SS sází na konstrukčně jednodušší motory Raptor. 2) Tepelný štít raketoplánu byl při startu vedle externí nádrže, takže byl vystaven odpadávajícím úlomkům, což u Starship nehrozí. Navíc na břiše raketoplánu nebyly dvě tvarově identické destičky. SpaceX se naopak chlubí tím, že drtivá většina destiček na Starship je stejná. Výjimečný tvar je jen na pár místech jako jsou záhyby u křidélek.
To je poměrně běžná situace, která se občas stane, když je poškozený / narušený přenos. To, co vidíme, je obrazový artefakt, kdy kvůli chybě v přenosu nebyla správně přenesena data o části snímku. Algoritmus proto barvu dopočítal podle toho, co měl k dispozici. Když si to ve chvíli toho výpadku pauznete, uvidíte tam náznaky obrysu těla Starship i jejího křidélka. Zkusím to popsat srozumitelně. Kdyby kamera posílala 25 snímků za sekundu v surovém stavu, tak by k tomu nedocházelo, ale datový tok by byl obrovský. Proto se používají fígly, jak objem přenášených dat zmenšit. Jedním z nich je třeba to, že neposíláte 25 kompletních snímků za sekundu, ale třeba jen jeden kompletní snímek za 2 sekundy. Těch zbylých 49 pošlete v datově mnohem úspornějším režimu, kdy (zjednodušeně řečeno) řeknete: Vezmi minulý snímek a uprav na něm tenhle pixel, tenhle a tenhle. Takový zápis je mnohem méně datově náročná na přenos, ale zase je náchylný na výpadky. Pokud totiž jednu z takových instrukcí ztratíte, rozhodí Vám to i ty následující snímky. Situace se srovná až když dorazí další plný (tzv. klíčový) snímek alias key-frame. K podobným výpadkům docházelo během přenosu častěji. Ale je jasné, že když je zasažena oblast s mraky, tak to neí tak nápadné, jako když porucha zasáhne většinu obrazovky včetně Starship.
@@kosmonautixczTV ďakejum veľmi pekne za zrozumitelné vysvetlenie, nechcel som začať konspirovat ,len mi to nebolo jasné. Inak skvelý stream a teším sa na ďalší 👍
Dnes se jasně ukázalo, že nerezová ocel byla opravdu nejlepší volba. A možná to ukázalo cestu ke zvýšení pasivní bezpečnosti pro pilotované mise - nejkritičtější místo, tedy otočné spoje křidélek lze nadimenzovat tak. Aby i při selhání tepelného štítu v kloubu dokázaly přečkat průchod atmosférou a umožnit přistání. Penalizace váhou by byla minimální. Trup evidentné bez ohledu na destičky vydržel a motory potřebují jen 2 ze 3 tedy tam je záloha při selhání možná...
To křidélko bylo na pohled hodně poškozené / odhořelé. I kdyby byl zbytek lodi v dokonalém stavu, tak už tohle stačí na to, abychom řekli, že Starship byla zmrzačená.
@@kosmonautixczTV Rozhodně souhlasím. A myslím že zmrzačená je stále dost mírný výraz. U jakékoliv jiné kosmické lodi v historii by i mnohem menší selhání tepelného štítu v takto kritickém místě znamenalo jisté RUD. Viz třeba Columbia. Myslím že vůbec nikdo při těch záberech ve výšce 50-60km nečekal že přežije a nedej bože předvede nominální přistání...
S vypinanim vakuovych motoru předčasně před atmosferyckými je z hlediska…zbytků paliva a zároveň slouží k nasměrování lodi na správný kurz(let) vůči zemi Mask to popisoval na konferenci před ITF2 v on-line konferenci
1:21:27 je moment kedy kridielko povedalo DOST a finalne sa zaseklo, ale uz mohlo :D. Fungovalo celu dobu ked bolo potrebne. To je ten najvacsi zvrat co som v space videl. Silene.
1:03:43 - napadlo mě, že asi nebude jen shoda okolností, že zrovna na toto místo byla namířena kamera. Možná bylo tohle TO místo se záměrně "poškozeným" štítem, a nebo je to místo kde byla možnost nějakého selhání nejpravděpodobnější 🤔 Ještě technická - konce křidýlek jste označovali jako náběžná hrana, ale ono jde spíše o hranu odtokovou. Jako náběžná hrana se vlastně chová celé "břicho" Starship. Podle mě SpaceX bojuje s tím, že nízký tlak za křidélkem vtahuje plazmu do škvíry mezi ním a trupem z oblasti před křidélkem, kde je tlak vyšší. Na bočních hranách křidélek jsou také vidět v plazmě hotspoty, kde laminární proudění přechází do turbulentního a tvoří se vortexy na rozhraní vyššího a nižšího tlaku před a za křidélkem. To budou taky kritická místa. Samozřejmě to obtékání je hypersonické, to je vyšší dívčí, co se týče predikcí a modelace obtékání 🤷♂
Destičky chyběly ve spodní části u motorové sekce. Díky moc za upřesnění. Hledal jsem v tom spěchu správný výraz a odtokové hrana mi na mysl nepřišla, díky!
1:26 ( po předchozích zkušenostech slovy: 'hodina dvacet šest' ) ...a okolo... Přijde mi divná jedná věc... ...že ta ústí manévrovacích trysek vypadají stále zavíčkované...
Musím jen souhlasit. Viděl jsem každý přenos na kosmonautix všechna videa a výzvy a pokec a tohle byla naprosto úžasná pecka! Díky za úžasný emotivní komentář! Masakr. A to slovo na K by bylo v tu chvíli vhodné a nebylo by se za co ostýchat.
Kto si po dnešku (IFT4) ešte myslí, že SPACE-X nie je GAME-CHANGER v kozmonautike? Tento dnešný ďalší prenos z pripojenia BOEING-STARLINER k ISS, alebo aj celá ULA, NASA-SLS, ESA-Ariane mi príde ako kozmo-paraolympiáda, kde sa ale ROSKOSMOS, v r.2024, ani nekvalifikoval. Čínský vesmírny CTRL+C CTRL+V program zasa berem ako nostalgický pohľad do 1/2 storočnej minulosti.
@@kosmonautixczTV ...ale Ariane 6 a SLS sú z brusu "nové" nosiče. Tak prečo mám dojem, že sa v oboch prípadoch pozerám na R7 z 1957? To, okrem Muska, nikomu za 70 rokov nedošlo, že sa obecne stroj po jednom použití nezahadzuje do šrotu?
V první řadě ESA ani NASA nedělají jen rakety. Jejich činnost je mnohem širší. A ohledně zmíněných raket - myslím si, že ne každá raketa musí být znovupoužitelná. Oba nosiče udělají hodně dobré práce.
@@kosmonautixczTV ...ale za akú cenu, no rozumiem tomu, peniaze ktoré si nemusíte sami zarobiť vás netrápia. A na argument, že nie je všetko iba o peniazoch, Vám po 51-rokoch života odpovedám: ale je a priamo či nepriamo úplne všetko!
@@rudoiskovic8372 Nemáte tak úplně pravdu. Třeba projekt rakety SLS má jako jeden z hlavních úkolů podporu zaměstnanosti v různých amerických státech. A Ariane 6 vznikla právě proto, aby byla levnější než Ariane 5.
Jeden dotazujici označil Starship jako raketu, což mu bylo vytknuto jako chybné, přitom v přenosu celou dobu běží nápis: Raketa je nyní v preletove fázi.
To je dáno tím, že se daný titulek běžně používá pro přeletovou fázi raket. Dodneška jsem nepočítal s tím, že jej použiju i u lodi. Dnes už to vím a proto dojde k přeformulaci na „mise je v přeletové fázi“, aby to bylo pokud možno univerzální.
Proč starship nepoužije k upravení rychlosti nějaký jednoduchý padák, přeci jen brzdit motory o několik % zpomalenou loď by přineslo jistě odlehčení na namáhání celého přistávacího manévru. Padák by se před zážehem odhodil.
1) Prázdná Starship váží 120 tun. Dostatečně velký padák by byl těžký a zabíral by hodně místa. 2) Padák není rychle a snadno znovupoužitelný. 3) Padák je ovlivněn větrem, Starship má přistávat cíleně na konkrétní místo, takže by jí padák spíše škodil, protože by vnášel do přistání nejistotu způsobenou větrem.
@@kosmonautixczTV tak kdyby byl použít ve výšce 100-50 km, tak by i malý padák ubrzdil velkou energii, která by se hodila při přistání, myslím, že stávající rychlost je nadlimitní, vibrace loď poškozují
@@kosmonautixczTV je otázka, jestli by to právě neubrzdil. Jinak další problém jsou kridélka, myslím, že je časem schovají do loďe a budou se aktivovat až po průchodu atmosférou, zchladit je vidím jako nereálné. Vzhledem k jejich tloušťce nevidím reálné je takto pouzívat.
Dušane a celý Kosmonatixu, chtěl bych vám moc poděkovat a vyjádřit úctu a obdiv, to co pro nás fanoušky kosmonautiky děláte je nedocenetilný. Děkuju moc moc moc !
Velice Vám děkujeme za tak krásná slova. Pochvala od diváků je to nejlepší, co můžeme dostat. moc si toho ceníme a jsme rádi, že s vámi všemi můžeme prožívat tyhle úžasné momenty.
@@kosmonautixczTV Chápu, ale ať to počítáte jakkoli, loď Crew Dragon je pro NASA výrazně levnější a technicky lepší řešení než Starliner od Boeingu a to ještě SpaceX dostal výrazně méně peněz (Boeing 4,3 miliardy dolarů vs SpaceX 2,5 miliardy).
Kosmické lodě Sojuz a Progress opravdu v současnosti vynáší jeden a ten samý typ rakety - Sojuz 2.1a. Nosič je v obou případech konstrukčně identický, byť pro pilotované mise se vybírají ty nejlepší z nejlepších součástek. Jediný rozdíl je, jak sám píšete, v aerodynamickém krytu, který je v případě startu s lodí Sojuz vybaven záchrannou věžičkou, která by v případě nehody odnesla kosmickou loď pryč. Rakety Sojuz vynášející nákladní lodě Progress tuto záchrannou věžičku na aerodynamickém krytu nemají.