RU-vid kanál webového magazínu eMontana.cz. Tady najdeš všechna původní videa, která natáčíme pro naši rubriku „Příběhy cest“ - najdeš ji tady: www.emontana.cz/pribehy-cest/ plus pár dalších videí, která se u nás občas mihnou. Příjemné pokoukání přeje redakce eMontany
Nějak mi tahle cesta byla povědomá... no vzpomněl jsem si. K prvnímu kruhu je to dost na morál. Pěkně jsem se tam před lety zasekl právě pod tím prvním kruhem. Na žule jsem vyrostl, ale ta jizerská je fakt o něčem jiném. I ty skály tak nějak jinak voní 🙂
Pokud jste na špinavých výstupech nosili tvrdý kartáč a hadr, mohli byste odstranit mech a lišejníky, které způsobují, že padáte. Dělám to na písku poblíž Sheffieldu.
Andrejku jsem viděla naposledy v Sobotce na stěně 10let zpět a už tehdy bylo jasný, že bude minimálně stejně dobrá jako její rodiče.Pisek jsem za život tahala jen 2x a o to víc smekám, protože to fakt není pro každýho.Andrejko,jsi skvělá!!!
Paráda, klobouk dolů před babama, jinak teda nerozumím používané hlášce "sedne jak prdel na hrnec"... osobně si při ni vždy představím tu drsnou nepříjemnou realitu, jak si to obé na sebe sedá naprosto dementně... Stavění používám vždy neplánovaně a je to vždycky super zábava.
...bomba... parádní video, linie, výkon holek, historie cesty a počin prvovýstupců, prostředí... vše skvělé. Kdyby tak všechno na světě tak dokonale ladilo, to by se žilo 😉
11:40 ....a tutová smyčka vylítla jak čert z krabičky. Každopádně parádní výkon a skvěle natočené... osvěta z historie a v kontextu dneška, kdy tehdejší ultra těžkou cestu přelezou holky s úsměvem na rtech... dokladuje posun, kam se hranice lidských možností ( a lezeckého materiálu) posouvají.
moc pěkný, ale ten horek teda moc přejištěnej není od těch hodin..ale není poznat co je tam za chyty.. škoda že kamera vršku nevěnovala více pozornosti ať to leze
Pěkný výkon! Kámoši maj na tuto cestu spadýno, já moc ne, jednak nejsem extra spárař a druhak zespoda vypadá dost děsivě. Ale z videa to od sokolu vejš vypadá už fajn, tak třeba to někdy zkusím. Největší bobky bych měl už pod prvnim.
měl jsem párkrát se možnost se s ní vidět ale nikdy jsem ji neřekl že vím co leze za bomby a nikdy bych to ani do ní neřekl a když jsem se to dozvěděl jsem čuměl protože bych se tam posral :D :D :D :D
Protože když už to lano vedlo do traverzu přes kruh, tak na ní ta síla působila uplně jinak, směrem ven. Kdyby spadla přímo do ní a zatížila jí dolu, tak by jí snad chytla. Ale samozřejmě nebyl jsem tam, tak posoudit to nemohu, jak moc dobře si zualožila :-)
Ahoj, ta "tutová smyčka", o které se mluví, je uzel pod převískem (ještě v položené spárce). Ta vydržela i zatížení do boku po Andrejky pádu do kruhu. Andrejka si dala smyčku i do převislé spárky, ale tu bych úplně nedoporučil - to byla ta, co vyletěla. Standa@@filmaster2672
Opět pěkně natočené lezecké videjko. Klobouk dolů před holkama! Obdivuji nejen lezecký výkon, ale hlavně ten optimismus, chuť a celkový přístup k životu 🙂. Tak to má být. Zároveň smekám před Smítkou a Fifanem, to byl na tu dobu počin. Osobně si každé vylezené cesty z té doby a od Smítky zvláštˇdost považuji. Když si představím to jejich vybavení a že i dnes alespoň mně ty cesty dávají fyzicky i psychicky zabrat, tak ty chlapy museli mít neskutečnou vůli a chuť lézt a neznámé prostoupit. Vždy je mi líto smutného a zbytečného konce Smítky a bratří Chlumů. Naštěstí jejich cesty, a není jich málo, jsou tu pořád 🙂.
Pánové, klobouk dolů. Jsem rád, že i mladá generace se dokáže takto sejít a jako za starých časů užít den ve skalách. Za mně velký respekt! A ten dolez... hard core, odskok do štandu na kamaráda, to nechceš.... ale zvládli jste to a gratuluji vám!
Pánové respekt!!! Dobrá práce. Vůbec nechápu, kdo tohle fyzicky i psychicky zvládne.... jste borci! Toto samozřejmě mohu napsat i autorům s dvojnásobným akcentem!!! Bravo!
Jé, krása...v květnu 2023 jsme to lezli ( amatérské video jsme z toho také zbastlili, kdyby někdo chtěl, tak ho mým balastu najde, odkazem tu nebudu obtěžovat ). Moc se nám do toho s parťákem nechtělo, úvodní koutek naživo budil respekt. Možná bychom se na to i vyprdli. Ale mí desetiletí synové se pod věží prostě začali navlíkat do sedáků s výrazem "Co jako řešíte, jdem....!". Ten jejich nehraný klid a nepřipouštění si, že bychom se otočili na patě a odešli, nás vyslal do cesty a na vrchol....a přestože jsme zcela bezambiční, vše jen pro radost, moc mě potěšilo, že to kluci dali bez jediného odsednutí či povytažení. Za mě to totiž moc klasifikaci IV neodpovídá... Díky za nádherné záběry!