Mladičká básnířka s korálky nad kotníky bouchala na dvířka paláce poetiky s někým se vyspala někomu nedala láska jako hobby pak o tom napsala blues na čtyři doby Své srdce skloňovala podle vzoru Ferlinghetti ve vzduchu nechávala viset vždy jen půlku věty plná tragiky plná mystiky plná splínu pak jí to otiskli v jednom magazínu Bývala viděna v malém baru u Rozhlasu od sebe kolena a cizí ruka kolem pasu trochu se napila trochu se opila na účet redaktora za týden nato byla hvězdou Mikrofóra Pod paží nosila rozepsané rukopisy ráno se budila vedle záchodové mísy životem potřísněná múzou políbená plná zázraků a pak ji vyhodili z gymplu a hned nato i z baráku Ve třetím měsíci dostala chuť na jahody ale básníci tatíci nepomýšlej na rozvody cítila u srdce jak po ní přešla železná bota pak o tom napsala sonet a ten byl ze života Jó mladé básnířky vy mladé básnířky folkové básnířky básníř
Plíhala i Nohavicu jsem poslouchal už od střední školy, rok 1984. Mám i kazety, které jsem nahrával u nás na Kladně po klubech, pěkně přes mikrofon. Jsou krásně poslouchatelné dodnes, a to je to nahrané v roce 1984. Hromady písniček, některé ani nikde nevyšly.
