Andrej Žiarovský: Ako by v roku 1938 dopadla vojna medzi ČSR a Nemeckom, keby sme odmietli Mníchov

Подписаться 24 тыс.

Просмотров 45 тыс.

50% 1

Pripomenuli sme si 85. výročie Mníchovskej dohody, kedy sa Francúzsko, Veľká Británia a Taliansko dohodli s nacistickým Nemeckom na tom, že Československo odstúpi Hitlerovi pohraničné oblasti, obývané nemeckou menšinou.
Spolupracovník Postoja Andrej Žiarovský porovnáva v diskusii s redaktorom Lukášom Krivošíkom dobový obranný plán československej armády s nemeckým útočným plánom, ale aj úroveň hlavných druhov výzbroje oboch strán. A snaží sa zodpovedať otázku ako by vojna medzi nacistickým Nemeckom a Československom prebehla, keby Praha odmietla v roku 1938 závery Mníchovskej dohody.
Táto relácia vznikla vďaka našim podporovateľom. Pridajte sa k nim, prosím, teraz aj vy na: podpora.postoj.sk/potrebujeme.... Ďakujeme.
Ďalšie relácie nájdete na www.postoj.sk/videa

Опубликовано:

30 сен 2023

Ссылка:

Скачать:

Готовим ссылку...

Добавить в:

Мой плейлист

Посмотреть позже

Комментарии : 225

@janrechnovsky8521 8 месяцев назад

ANO. ČSR se měla bránit! Andrej zcela přesně zmínil extrémně těžkou bránitelnost území ČSR, což byl ohromný úkol pro ČS diplomacii. To byla branže Beneše 20 let a tam zcela selhal. A vlastně nebylo divu. Beneš byl typem ouředníka. Na vrcholné funkce prostě neměl.

@kamcakamcana4674 8 месяцев назад

Naopak melo extremne vybornou branitelnost uzemi jen na jizni morave kde se dal ocekavat hlavni utok a tedy maximalne posilit obranu a znasobit obranne linie. CS mohli sve rezervy mohli ze stredu zeme operativne se presunovat na pripadne kriticke mista obrany. Prostudujte si Finskou zimni valku a zjistite ze pevnosti vyzadali vzdy obrovske ztraty a v roce 1938 byli i v lehkem provedeni pro pechotu tezko pruchodne navic v hornatem terenu.

@anastaswerden 8 месяцев назад

absolutny suhlas

@RZ-uh8rx 8 месяцев назад

Tak je

@lubomirvarejka9430 7 месяцев назад

Nechtělo by si něco o té době, zjistit pramenů přístupných je dost.

@rastislavdemko6682 6 месяцев назад

Štefánik mal neskutočný problém s Benešom, nechcel ho nikdy vidieť na čele štátu. Veď aj preto všetky tie teórie po jeho smrti.

@pavellahoda4280 8 месяцев назад

Děkuji za zajímavý rozhovor, překvapilo mně, že ačkoliv pan Žiarovský je jistě fundovaný odborník a dané tématice a období rozumí, se v jeho výkladu objevila spousta nepřesností a tendenčního zamlčování faktů. Často slýcháme odhady, zda by Československo dokázalo vzdorovat pár dní a bylo by poraženo nebo by vydrželo měsíc (či několik měsíců) a nakonec by se dočkalo podpory ze strany Francie a Anglie, ale asi klíčová otázka, když se bavíme o hypotetickém střetu v roce 1938, která v rozhovoru nezazněla: jak dlouho by Německo dokázalo útočit, resp. jaké ztráty by si Hitler mohl dovolit, než by se jeho pozice stala neudržitelná? Pan Žiarovský správně zmiňoval otázku možné vojenské vzpoury, ale celková nálada ve společnosti v té době nebyla proválečná, podobně jako ve Franci byly vzpomínky na hrůzy I. světové války příliš čerstvé. Takže je třeba se dívat na tento konflikt optikou "dokázali by němci vyhrát během několika dnů, nebo by se jejich ztráty rychle dostaly do neakceptovatelných hodnot?" Bohužel na tuto otázku pan Žiarovský neodpověděl. Byla zde diskuse o plánu útoku a obrany, a jak udělala ČS armáda chybu, že v květnu odhalila své plány, ale nějak nezaznělo, že vychvalovaný "Fall Grün" počítal s momentem překvapení před tím, než Československo dokáže dokončit mobilizaci. Jak známo, situace na konci září 1938 byla odlišná a síla ČS armády byla výrazně vyšší, než počítal zelený plán. Opravdu by OKW zaútočilo i za této situace? Nebylo pravděpodobnější, že by generálové dokázali přesvědčit Hitlera k odložení začátku operací až na jako 1939 (stejně jako úspěšně odložili útok na Francii, plánovaný původně na podzim 1939)? Zazněl názor, že útok Reichenauovy armády (který tvořil po Hitlerově zásahu hlavní směr) by byl drtivý, a že by za dva dny zničili jádro ČS armády - opravdu? Opravdu by tankové svazy dokázaly projít přes Šumavu a přes několik linií lehkého opevnění? Nabízí se sice analogie s průchodem Ardenami v roce 1940, ale také se nabízí analogie s anšlusem Rakouska, kdy tankové jednotky měly problém urazit cestu do Vídně, aniž by jim byl kladený jakýkoliv odpor - myslím, že stav výcviku, logistiky, náhradních dílů měl v říjnu 1938 blíž stavu z března 1938 než z května 1940. Pan Žiarovský zmiňuje (zcela správně) že většina německých tanků byla horší než Lt-35, ale že měli převahu v počtech 1:4 absolutně, a možná až 1:100 lokálně, ale nějak odmítl vzít v potaz těch 10 000 objektů opevnění, které neměly kompletní vybavení, ale i v této podobě měly nespornou bojovou hodnotu. Němci sami následně připustili, že jejich představa dobývání pevností byla chybná. Určitě by časem našli vhodné řešení, mohli si ale dovolit ohromné ztráty, které by toto provázelo? Slabě pancéřované tanky Pzkw. I by pro protipancéřové střelivo kulometů v lehkém opevnění představovaly snadnou kořist, takže je otázkou, jak silným tankovým svazům by nakonec Československé jednotky čelily. U letectva byla situace v technické vyspělosti opačná, a z toho pan Žiarovský automaticky vyvozuje okamžitou naprostou leteckou převahu. Opomněl ale zmínit pár "nepodstatných detailů". Ano Messerschmitt Bf-109 měl vyšší rychlost než Avia B-534, a měl ve verzi Bf-109D obvykle srovnatelnou výzbroj (4 kulomety 7,62mm), ale zatímco zmiňuje kanóny ve verzi Bf-109 E (která ještě tou dobou nezačala sjíždět z výrobních linek, takže je pro konflikt na podzim 1938 irelevantní), opomněl zmínit, že podstatná část Bf-109, verzí B i C měly výzbroj slabší (2, resp. 3 kulomety) a právě až do příchodu verze E byly vybaveny výrazně méně výkonným motorem, takže poměr výkon/váha byl výrazně horší než v případě B-534 a tedy i parametry jako stoupavost a obratnost byly výrazně ve prospěch "zastaralého dvojplošníku". Spousta Bf-109 by zůstala jako součást obrany Říše, a tak v první linii byly stále stroje jako Ar-68 a He-51 (na tom létal i slavný Adolf Galland) - zde by byla technická převaha obrácená. Polské letectvo na zastaralých strojích PZL-11c dokázalo Luftwaffe s Bf-109E docela úspěšně odolávat a rozhodně se nedá říct, že by v Polsku měla Luftwaffe nějakou automatickou absolutní převahu. Boj s ČS letectvem by byl mnohem urputnější, než by se mohlo zdát. Ještě je dobré zmínit dva faktory, jednak zoufalý podstav vycvičených posádek, zejména u bombardovacího letectva to byl ohromný problém, často chybělo víc jak 50% tabulkových stavů posádek, a pak také mizerné počasí na podzim 1938. Je možné, že dlouhé týdny by se wehrmacht musel obejít bez vzdušné podpory, a teprve pak by ho čekal souboj o vzdušnou nadvládu, takže ten často diskutovaný element absolutní převahy ze vzduchu je minimálně velmi problematický...zajímavé, že toto odborník zcela zapomněl zmínit. Pro realistické zhodnocení situace na podzim 1938 by bylo třeba odpovědět na výše zmíněné otázky. Třeba se k tomu pan Žiarovský ještě někdy dostane, je jinak radost poslouchat jeho fundované analýzy.

@paveltichy6461 8 месяцев назад

Moc hezky napsáno, máte u mě z dějepisu za 1*. Ono se musí vzít v úvahu hlavně to, že Německo na přelomu září - říjen 1938 bylo všechno, jenom ne připraveno na válku. Zbrojní výroba se v podstatě teprve rozjížděla a hlavně - branná povinnost po konci 1. sv. války pro Německo Versaillskou smlouvou zakázaná, se teprve od podzimu roku 1935 rozjížděla. Ano, Německo mohlo doplňovat ztráty na vojácích, ale pouze staršími záložníky z 1. sv. války, kteří znali pouze zákopový způsob boje, nikoli manévrový, ve kterém byla cvičena Čs. armáda. Zásoby PHM a munice mělo Německo tak na 3 týdny soustavného boje, pak by se jim ale všechno zastavilo - tanky, letadla, automobily, ... Ano, měli početní převahu, ale 1,6 mil. vojáků proti cca 1,2 mil., což není žádná extra velká převaha, která by ostatně při prolamování našich opevnění vzala rychle za své. Vždyť i Rudá armáda si na těch našech pevnostech (tehdy v roce 1945 německých) a ŘOPících vylámala při Ostravsko - Opavské operaci pěkně pár zubů a za obrovských ztrát je překonala až po 3 týdnech. Ostatně i německý generál Bodenschatz odhadoval na Hitlerův dotaz počátkem října 1938 německé ztráty při zdolávání našich opevnění na více než 60%, což je obrovské číslo. Toho se ven koncem bál i sám Hitler. Že bylo dost pevností a ŘOpíků na přelomu září - říjen nedokončeno a část nevybavena - inu on by Hitler také hned nezaútočil a hodně by se toho ještě dostavělo, dovybavilo a dovyzbrojilo. A dá se předpokládat, že v době, kdy by byl Hitler schopen zaútočit, by měla armáda ČSR i určitý počet nových tanků LT-38 a dokonce středních ST-38. Naše pěchotní zbraně byly tehdy na hodně vysoké úrovni, hlavně kulomety, kanony, hmoždíře, atd. Existují i domněnky, že jsme byli na Němce sami, a že by jim pomohli i Poláci a Maďaři. Chyba lávky - my jsme měli smlouvu se SSSR, které dalo Polsku jednoznačně najevo, že když si něco dovolí, tak jim vypoví smlouvu o neútočení, což by bylo vlastně vypovězení války. A toho se Poláci báli. Podobně to bylo s Maďarskem, které na základě Malé dohody mezi ČSR, Jugoslávií a Rumunskem, dostalo ultimátum od Rumunska. Ostatně jak v Jugoslávii, tak v Rumunsku bylo připraveno několik desítek tisíc vojáků - dobrovolníků jít ČSR na pomoc. Taky bych zmínil zvolení velice nevhodného partnera při obraně ČSR tehdy ministrem zahraničních věcí Edvardem Benešem, který vybral právě jednoho z aktérů Mnichovské dohody - Francii. Ta ale naposledy vyhrála válečnou akci za Napoleona a až v roce 1918 jí vyhráli válku Američani, Britové, Kanaďané, ... Dalo by se o tom napsat ještě hodně, ale je 01:00 hod. a já jdu spinkat.

@slobodnikterezapergnerova5591 7 месяцев назад

pan žiarovský spomínané věci nezapomněl . on je totiž záměrně zamlčuje . je to prostě propagandista

@lubomirvarejka9430 7 месяцев назад

@@paveltichy6461 Snění to ano, ale skutečnost je skutečnost. Prezident Beneš, byl díky bohu realista

@martinbaluov1305 7 месяцев назад

@@lubomirvarejka9430 Mam pocit ze Beneš nic nepodepsal on v Mnichově nebyl je pravda že naši vyslanci kteří čekali na chodbě telefonovali Benešovy do Prahy a na základě jeho pokynů podepsali. Vzpominana vzdusná nadvláda neni az tak jistá v polsku byli ztráty 1:4 a nejvic letadel na polske strane byli znicene na zemi takze v soubojích byl pomer 1:1

@berthilsky8376 8 месяцев назад

Díky! Zase úžasný přednes. Pan Žiarovský má úžasný talent pro poutavý přitom odborný přednes. I kdyby měl rozhovor 4 hodiny, tak ho budu celou dobu hltat. A to mám 3 malé děti a každou chvíli si nějakou část pretacim zpět, protože jsem chvíli nedával pozor ale nechci aby mi něco uteklo. Jen tak dál prosím.

@andrejziarovsky1749 8 месяцев назад

Ďakujem veľmi pekne! Tri hodiny pri SNP to je rekord, ktorý už asi neprekonáme :-)

@michalfedor8625 7 месяцев назад

Skvelé video. Jednoznačne treba brániť našu krajinu a vlasť. Kašlite na 50 000 ľudí, čo nechcú brániť. Možno je ďalší milión, ktorý by brániť vlasť išiel.

@mariosvolik4699 8 месяцев назад

Andrej Veľmi veľmi dobrá relácia, priam žiaduca k výsledkom volieb. Presne tak plné súhlasím. Nesmieme sa vzdávať. Žiť ako ten , čo sa vzdá je najhoršie žitie.

@kamcakamcana4674 8 месяцев назад

vzdat se neni ostuda ale az po vycerpani vseho co se da k obrane pouzit.

@andrejziarovsky1749 8 месяцев назад

Ďakujem veľmi pekne. 👍

@toruvalejo6152 8 месяцев назад

Dobrý den pánové, děkuji opět za výborný a obsažný díl - pokud mohu, tak jen dvě poznámky (ta první je informativní pro ty, kteří se nechtějí zabývat hledáním - ta druhá se týká Vašeho hodnocení jako takového): I) Smrt generála Luži a jeho pobočníka poručíka Koreše v Hřišti u Přibyslavi byla opravdu tragická událost - 3 četníci, kteří ten den prováděli hlídku se od starosty dozvěděli, že se ho dva muži ptali na nocleh ve vsi a on je poslal do hostince - starosta si myslel, že jde o provokaci gestapa a nechtěl se dostat do potíží, pokud by to nenechal prověřit, tak je za nimi poslal. Četníci vtrhli do hostince s napřaženými pistolemi - Luža s Korešem tasili zbraně a Luža vystřelil, aniž by někoho zranil. Četníci pak začali střílet jeden přes druhého - Luža byl zasažen 9x a byl na místě mrtev, Koreš byl zasažen 2x a z hostince se mu podařilo utéct, ale jsa zraněný, byl v bezvýchodné situaci a tak se sám zastřelil. Totožnost obou zjistilo až gestapo, zpráva se ale brzy roznesla po kraji a odboj se rozhodl Lužu pomstít - úkol zabít četníky a starostu připadl vybraným 12 členům partyzánské skupiny Čapajev (8 Rusů a 4 Češi - syn gen. Luži Radomír se do ní přihlásil dobrovolně) - ti pak v Přibyslavi četnickou stanici obsadili, 5 zajatých četníků odvedli do sklepa a tam je postříleli - 3 z nich přitom neměli s Lužovou smrtí nic společného (jeden z nich popravu přežil). Ten třetí, který se na Lužově smrti podílel a kterého mezitím převeleli, zahynul v r. 1945 při náletu. Starosta tehdy unikl a v obavách o život utekl k příbuzným do Havlíčkova Brodu. Po válce byl případ prošetřován a dospělo se k závěru, že šlo o tragickou shodu náhod a událostí způsobenou přílišnou služební horlivostí četníků a není za to koho potrestat... II) Mám za to, že při hodnocení pravděpodobného výsledku válečných operací v rámci "Fall Grün" se dopouštíte stejné chyby, jako Rusové v případě Ukrajiny - posuzujete prakticky pouze počty vojáků, zbraní a jejich kvalitu a operační postavení vojsk. Němci se ale nechystali na ČSR zaútočit hned 1. října 1938 pro případ, že by ČSR Mnichovskou dohodu nepřijalo - Wehrmacht zůstával v mírovém organizačním postavení, takže než by došlo na boj, uplynul by ještě nějaký čas a: 1) byl by využit na budování obrany a výrobu zbraní a munice a získání zpravodajských informací, 2) byl podzim a s každým dalším dnem by ve prospěch obránců hrálo zhoršující se počasí, které by Němcům komplikovalo jak pozemní, tak i letecké operace, 3) bylo by potřeba posoudit skutečný tehdejší stav Wehrmachtu nejen z hlediska doktríny a operačních plánů, ale také výcviku, organizace a vybavení (zejména dostatkem munice) a souhry jednotlivých jednotek, 4) a hlavně jste se vůbec nezabývali tím nejdůležitějším - a to je logistické zajištění německých vojsk a jejich schopnost zásobování z týlu (zejména v rakouském úseku). Myslím, že při započtení těchto faktorů, by to pro obranu ČSR nevypadalo až tak beznadějně, jak se to může jevit z německých válečných plánů. Na Vaši obhajobu musím říct, že to už je příliš mnoho neznámých na to, aby se z toho spekulování dal dovodit jakýkoliv relevantní výsledek. :) Každopádně děkuji za zajímavý výklad a těším se na další díl!

@kamcakamcana4674 8 месяцев назад

Souhlas , pan Z. nezapocitava zkusenosti s pevnostmi ktere ustedrili Finove Sovetum pri jejich Zimni valce ani zkusenosti nemcu na stalinove linii obrany tedy v prostorech s daleko horsi kvalitou opevneni nezli CS . Zatimco Francouzi se nechali vylakat z defenzivy a prekvapit pro ne v neprostupnych Ardenach v roce 1940 ... CS opevneni bylo budovano i v prostorech ktere muzeme srovnat s Ardenami. Finove temer celou valku byli bez letecke podpory a s nulovou PVO ... Podzim roku 1938 ... to je proste jeste klicici seminko nemecke polni slavy ktera sazela na moment prekvapeni ... No je to porad "kdyby".

@RZ-uh8rx 8 месяцев назад

Klasicke kecy z nepochopenia rozvitej vety, v tomto pripade extreme rozvitej. Polemizujes so zaverom ktory tu nie. Nikde. Detaily Luzovej smrti si vsetci vyguglime - ako aj ja - nemusis tu robit zo seba historika, lebo v nicom nie je fakticky rozpor co odznelo...kopirovat wiki do poznamky robi len narcis. Skvely diel. Odporucam na dokreslenie casti relacie pozriet serial Tri krali - je volne na YTB. Slovaci si svojich nevedia pripomenut niecim normalnym mimo zachrany jednotlivych Zidov, na co som samorejme hrdy, ale kde su podobne osudy tisicov inych nekomunistickych obeti...Povstalecka historia, Obchod na korze, Vrba/Wetzler, Tlmocnik a ten Lasicov Slub uz si nepamatam nazov. Nic nezidovske a nekomunisticke... pritom skoro kazdy druhy ma v rodine silny pribeh z 2WW. BTW Vrba/Wetzler/Gabcik/Viest by mali mat vsetci ulicu v kazdom okresnom meste, na rozdiel od takeho Edvarda... vasa skoda ze sa k nemu neviete v CZ postavit celom.

@toruvalejo6152 7 месяцев назад

@@RZ-uh8rx Nabízí se říct, že zrovna od Vás "to sedí", protože sám předvádíte "klasické kecy z nepochopení mého příspěvku a polemizujete se závěrem", který jste mi falešně podsunul, ale slušnost mi velí zkusit to věcně - nuže: 1) Nedělám ze sebe historika, pouze doplňuji detaily, které nezazněly, pro diváky, kteří by je nehledali - drtivá většina diváků zůstane žít ve falešné představě, že gen. Lužu četníci cíleně pronásledovali a uštvali, protože byl odbojář, což není pravda. Btw nekopíroval jsem to z Wikipedie, což byste věděl, kdybyste si to pořádně přečetl - a Lužův příběh používám už léta jako příklad pro lidi s černobílým viděním etiky. 2) Děkuji za nevyžádané tipy na filmy, které většinou znám (některé ještě jako malý kluk na černobílé televizi) - část z nich pan Žiarovský už hodnotil v dílu k SNP. 3) Uvážíme-li, že Slovenský štát zavedl Norimberské zákony zcela dobrovolně, vyniká statečnost jednotlivců při záchraně některých Židů o to víc - i tak to ale nevyváží zločin na 70.000 vlastních občanech předaných Němcům k "vysídlení" - nicméně usmlouváním ceny na odepsání části slovenského dluhu namísto Němci původně požadovaných 500 marek za 1 Žida katolík Tiso ukázal, že aspoň něco se od Židů naučil... 4) K těm ulicím - gen. Viest má ulici v Banské Bystrici, v Myjavě, v Trnavě i v rodné Revúci (dál jsem nepátral), takže u něj máte dluh asi srovnaný. Gabčík má ulici v Bratislavě i v rodných Rajeckých Teplicích a je po něm pojmenovaná také obec i nedaleká (mezinárodní arbitráží evropsky proslulá) přehrada a u nás je po něm pojmenována také řada ulic ve městech i vesnicích - takže u něj asi také vše v pořádku. Wetzlerovu ulici jsem našel na Slovensku jen jednu - v jeho rodné Trnavě - jinde jsem ji nenašel, ale možná jsem jen špatně hledal. A paralelně k Wetzlerově ulici je v Trnavě i ulice Rudolfa Vrby - ale i tu jsem objevil spíš náhodou, protože jsem ji primárně hledal v jeho rodných Topoľčanoch a... nic! Možná je to ozvěna topoľčanského protižidovského pogromu spáchaného jeho rodáky v září 1945... 5) To "stavění se k věcem čelem" hodnotil pan Žiarovský v díle o SNP trochu jinak - fakt se na to video raději napřed podívejte, než začnete vynášet soudy, ale chápu že 100 lidí, 100 názorů a nebudu tvrdit, že my Češi nemáme žádné dluhy ke své historii, ale jsme si jich vědomi a snažíme se je pomalu splácet - například aktuálně se náš prezident chystá vyznamenat Zdenu Mašínovou. Slováci si své dluhy musí splatit sami - pomlouváním jiných se lepšími nestanete. 6) A co se týče "našeho Edvarda" - ač se mu bezpochyby dá vyčítat mnohé (a já tak často činím), tak na rozdíl od Viesta, Gabčíka, Vrby a Wetzlera má Beneš tu zásluhu, že bez něj by Československo (a tím pádem ani samostatné Slovensko) nejspíš vůbec nevzniklo - takže Edvard není jen náš, ale také Váš - což z něj dělá v dějinách obou našich zemí "politickou těžkou váhu". A nejspíš právě tohle přispělo k přijetí Mnichovské dohody čs. vládou 30. září 1938, protože týden stará úřednická vláda složená z často ne příliš zkušených politiků (navíc vedená "Benešovým mužem" gen. Syrovým) nedokázala vzdorovat "otci zakladateli", který jí předložil svoji politickou koncepci řešení problému... A to taky neopisuji z Wikipedie - měl jsem tu čest si tento příběh osobně vyslechnout před 10 dny, konkrétně 30. září 2023, z úst vojenského historika Eduarda Stehlíka v den otevřených dveří sedě za konferenčním stolem přímo v Zeleném salonku Kolovratského paláce v Praze, kde se o 85 let (a pár hodin) dříve tato událost odehrávala (v Kolovratském paláci totiž sídlila čs. vláda až do zatčení gen. Eliáše v září 1941, kdy tam Gestapo udělalo tak důkladnou "domovní prohlídku", že budova byla v dezolátním stavu a protektorátní vláda se musela "dočasně" přestěhovat o pár ulic vedle do Strakovy akademie, kde sídlí české vlády dodnes - inu ne nadarmo je v Čechách jednotkou dočasnosti "jeden furt")... Doufám, že jsem Vaší zvědavosti i touze vyniknout učinil zadost a očekávám, že pokud se příště rozhodnete na mě reagovat, učiníte tak civilizovaněji.

@jirimachal6754 8 месяцев назад

Dnes už jsem dospěl k jednoznačnému závěru - měli jsme se bránit v září 38, pak už jsme byli v prd--i. Bez ohledu na to, že soupeř měl převahu. Pokud bychom přistoupili na to, že se budeme bránit jen stejně silným nebo slabším soupeřům, můžeme rovnou armádu zrušit a jako stát to zabalit. Včela Vám dá také žihadlo, když na ní šlápnete. Ttaké by nemusela, neboť by si mohla říct, že to stejně nepřežije... Takže P.S. Všechno vystřílet, armáda pak měla možnost ustoupit i s vybavením a výstrojí až někam do Rumunska. Nemyslím, že bychom pak na tom byli hůř, než jak jsme pak dopadli... Taky by se to mohlo zvrtnout a svět by byl jiný, než dnes, ale to se už nikdy nedozvíme... Srbové také za 1. Sv. relativně vzdorovali R-U (docela to zaplatili na životech k poměru na počet obyvatel skoro 200 tis.), ale tak to bylo v pořádku.

@E.L.Bernays 8 месяцев назад

Už jen proto, že neznáme paralelní alternativní historie, se v tomhle ohledu logicky nedají dělat jednoznačné závěry. Známe jen tu verzi historie, kde jsme se nebránili a až na Zakarpatí jsme přežili s relativně nízkými ztrátami na životech v porovnání s Polskem, které se však bránilo, a s naprosto minimálně zdevastovanou zemí. Nutno podotknout, že tenhle výsledek byl možný jen kvůli tomu, že jsme během války byli nepostradatelnými dělníky pro německou válečnou mašinérii. Však Heydrich na Pražském hradě taky už dopředu oznámil jasné plány, jak s námi po Endsiegu zatočí (ty jeho známé čtyři kategorie Čechů - od zastřelení nespolupracujících neárijců až po poněmčení loajálních árijců).

@motorola5934 8 месяцев назад

Dobrý den přeji. Děkuji za skvělý pořad. Jsem jednoznačně za to, že jsme se měli bránit. Čech

@E.L.Bernays 8 месяцев назад

Jojo, posílat na jistou smrt druhé je celkem jednoduché.

@dusanbaranovic7268 8 месяцев назад

@@E.L.Bernayskdyž Vám gauner vtrhne do bytu, zabije syna, dcéru, znásilní ženu, tak ho jednoduše zabiješ. Anebo on Vás. Nijaká alternatíva není. Anebo budete vyjednávat? O čem?

@1965muller 8 месяцев назад

Tenkrát se Češi a Slováci dobrovolně zúčastnili mobilizace a nikoho druhého za sebe neposílali!@@E.L.Bernays

@lubomirvarejka9430 7 месяцев назад

Všichni stateční odhodlání obránci, vemte deky oblécte si maskáče ,nějaké konzervy a teď tyd en zálezte do bunkru, pořád jsou volné , týden tam vydržte. Bez ohně, pak mluvte

@peterpeter377 7 месяцев назад

Lubomír, úplne by im stačilo vypnúť net.😂👋

@user-gu9ui2kz9p 8 месяцев назад

Ja by som sa radšej bránil. Tá stratégia "vzdávania sa" je dosť traumatizujúca a vezie sa s nami dodnes. Viď. tých 50 000 odpieračov na Slovensku. Je to ostudné 😮

@peterpeter377 7 месяцев назад

Si akýsi múdry.😟

@petrpetros4492 8 месяцев назад

Díky moc za další pořad s obzvlášť zajímavým tématem. Jinak když byla řeč o gen. L. Prchalovi (1892-1963, velitel IV. armády "jižní Morava" v září 1938), tak mi trochu chyběla zmínka o obraně Podkarpatské Rusi 14.-18./21. 3. 1939, kterou jako velitel zaštiťoval. Ostatně tato událost by vydala na samostatný díl, čímž Vám vůbec nechcu napovídat. ;-) Taky mi trochu při celkem detailním popisu vývoje od "částečné mobilizace" v květnu 1938 až po úplnou mobilizaci v září 1938 chyběl popis nebo aspoň malá zmínka o ozbrojených střetech mezi čs. armádou, četnictvem a jednotkami SOS s německým Freikorpsem, a podobnými maďarskými a polskými jednotkami v době září 38-březen 39 (ostatně čs. exilová vláda pak zpětně za počátek nevyhlášené války mezi Německem a ČSR označila 17. září 1938). Co se pak týče jediného nelegionáře alias "rakušáka" (v c. a k. armádě to dotáhl na majora, náčelníka štábu 58. pěší divize na italské frontě 1916-1918) gen. J. Votruby (1879-1959, velitel III. armády "Slovensko a Podkar. Rus" v září 1938) tak mu jistě při jeho jmenování na velitelský post III. armády pomohlo nasazení: na Slovensku při bojích s Maďary v letech 1919-1920 (byl náčelníkem štábu 2. a poté 4. divize), v letech 1931-1935 byl pak velitelem 10. divize v Banské Bystrici a v letech 1935-1938 velitelem Zemského vojenského velitelství v Bratislavě...

@kamcakamcana4674 8 месяцев назад

Prchala , Vojcechovsky , Syrovy, Votruba , Krejci ... tahle generalita spolu s Benesem naplnili na 100% to co nazyvame "vlastizradou". Nechapu ze tyhle zkorumpovance a profesni diletanty pozitivne zminujete i ten posledni vojak na strazi ve Mistku 14.3.39 vedel co ma delat a nepotreboval k tomu prikaz "velitele" ... a vedeli kdy se vzdat ... tedy az dosla munice a bojove prostredky nikoli pred tim.

@jancibula8460 8 месяцев назад

Tak páni ako vždy skvelá relácia skvelé úvahy a musím priznať že aj špekulácie len za seba by som chcel povedať že som hrdý Slovák ale narodil som sa ako Cechoslovak a asi tak aj umriem musím plne suhlasit s pánom Andrejom aj keď po boji je to ľahké a neznášam silacke reči ale vzhľadom na odhodlanie celého národa by som to asi riskol brániť sa aj keď prehra by bola viac než jasná aj keď človek nikdy nevie možno by sme ich na toľko potrápili že by ďalej tak rýchlo nešli 😮

@vladis911 8 месяцев назад

Keby sme išli do vojny s Nemeckom samozrejme že by sme prehrali ale bolo by to zároveň víťazstvo, ktoré by znamenalo, že by tu nikdy nevládli Komunisti. Československí mobilizovaní vojaci mali veľkú chuť a ochotu bojovať. V armáde panoval entuziazmus a chuť brániť vlasť. ... Keby sme sa bránili tak každá jedna Československá rodina by mala doma svojho hrdinu, svojho obrancu vlasti. Svojho padlého, ktorého pamiatka by bola udržiavaná ako posvätná. .... Demokratická ČSR by po obnove svojej štátnosti 1945 nikdy nedovolila príchod Komunistov, pretože by si ľudia vážili demokratický odkaz obrany vlasti. ...... Všetko to posral Beneš a tá jeho spodina ktorá sa zosrala a ušla do exilu. ...... Demokrati ušli do Londýna a Komunisti ušli do Moskvy a nechali národ napospas. Potom v roku 1945 sem prišli na hotové.

@whiskeysk 8 месяцев назад

poliaci sa branili, a velmi im ten hrdina v kazdej rodine po 1945 nepomohol, bolsevik to prevalcoval tak ci onak...

@vladis911 8 месяцев назад

@@whiskeysk Poľskí komunisti mali svoju silnú Poľskú červenú armádu, s ktorou aj dobývali Berlín. .... A navyše Demokratickú opozíciu podporujúcu demokratické frakcie nechala Červená Armáda utopiť v krvi počas Varšavského povstania. ... Takže Poľskí Boľševici mali voľné ihrisko.

@vladkoky278 8 месяцев назад

@@whiskeyskpoliaci boli vždy vši a zapredana háveď medzi slovanmi

@bolsevik157 8 месяцев назад

@@vladkoky278Čo tu meles dezolat 😅😅

@Rachotilko 8 месяцев назад

To je Iluzórne, Stalin mal v roku 1945 jedenásťmiliónovovú armádu - nie nováčikov, ale po zuby vyzbrojených veteránov, ktorí prešli východným frontom. Jestvovanie tejto vojenskej sily bolo skutočným dôvodom toho, že sme podľa Jaltskej dohody patrili do sovietskej sféry vplyvu, nie nejaké Gottwaldovo bľabotanie z balkóna. V roku 1945 nemal nikto záujem pokračovať vo vojne veľkého rozsahu, určite nie kvôli Československu a určite nie proti Stalinovým jedenástim miliónom.

@docktor72sk 8 месяцев назад

Dedo bol ČS vojak v 1936 narukoval v 1938 sa vratil a znovu bol mobilizovany niekoľko krát dokonca bojoval aj v Slovensko-Madarskej vojne

@dusanbaranovic7268 8 месяцев назад

Bohužel, ani v ČR, ani v SK se tzv. Malá válka nespomíná. Jako by ani nebyla součástí naší spoločné minulosti. Válčili tam Slováci i Češi. Je to ostuda všech u moci od konce války.

@pistahufnagel7183 8 месяцев назад

Mozes byt pravom hrdy 👍

@fenring16 8 месяцев назад

Jednoznacne sme sa mali branit, namiesto tradicie ''predpos*ani'' by bolo ''No pod, uvidis ze Ti to nestoji za to!'' Pani ste skveli, dakujeme!

@martinnermut2582 8 месяцев назад

Můj otec mnichov zažil už jako dospělý a vyprávěl, jak doma trnuli, jestli bude válka a jak si oddechli, když to Beneš podepsal. (berte to jako příspěvek pro dokreslení tehdejší situace)

@olivertaltynov9220 7 месяцев назад

Beneš něco podepsal..?

@martinnermut2582 7 месяцев назад

@@olivertaltynov9220 Jako prezident toho určitě podepsal hodně. Mnichovská dohoda bylo pro nás "jenom" doporučení, nikoliv rozkaz pro čs armádu.

@olivertaltynov9220 7 месяцев назад

@@martinnermut2582 Tak referencní ramec je Mnichovská dohoda, samozrejme: Že se Beneš umel podepsat a nekdy neco podepsal, to snad nemusíme dokazovat/debatovat. Mnichovská dohoda nebyla pro CSR "jenom" doporučení, byla to mezinárodní dohoda velmocí a tehdy se o hranicích rozhodovalo takto. A vlastně až do Helsinek 1975. Pak se to opet zmenilo Kosovem a jsme tam kde jsme s Ukrajinou. Velká chyba od ČR uznat nezávislé Kosovo a velké pokrytectví. Rusové se podle toho a v reakci na to zařídí na Ukrajině. Opět o hranicích budou exkluzivně rozhodovat velmoci. Váš otec si oddychl, ale přes 170 000 lidí v důsledku Mnichova muselo před rozšiřujícím se nacismem utéct.

@peterconka4994 5 месяцев назад

Aj tak sme sa mali brániť benes zradil národ národ us nikdy nebol takí ako bol

@UnicornCZE 8 месяцев назад

Další téma by mohli být legionáři :) nebo onen rok 68 :) jelikož povídání opět výborné, už poslouchám podruhé :)

@ctiradtomes5345 7 месяцев назад

Skvělý přehled! Děkuji! 👍

@MattXIV-ge8hh День назад

Horthyho nik nenútil k obnove veľkého Uhorska. On to sám chcel. Len ospravedlňujte a obhajujte Tisa. Nie, povstaním sme sa nevschopili a neotriasli, lebo sa vystúpilo proti vlastnému štátu, teda nebudovali sme, ale sme búrali. A okrem toho: pučistov bolo len 3%.

@jozefjurisa7157 4 месяца назад

My Slováci sme však stratili tvár ešte viac u všetkých, dali sme sa na stranu Hitlera, čiže zrada Českého národa a to vyvolalo neplatnosť Mníchovskej dohody lebo ČSR prestalo existovať.

@pityu2002 Месяц назад

Rozhodne nie. Cesi od zaciatku chceli Slovakov asimilovat sluzila na to idea Cechoslovakizmu, dosadzovanie ceskych uradnikov, ucitelov a veliacich dostovnikov do funkcii. Paradoxne prva slovenska republika a nasledne SNP bolo vyznamným posilnenim pozicie slovakov v republike. Navzdory tomu slovaci dostali svoju autonomiu az v roku 1969 od komancov aj to len kvoli uvolneniu napatia po okupacii 1968. Autonomia bolo slubovana od zaciatku a Cesi ju slovakom dali az po 50 rokoch. Hlinka v 1920 tvrdil ze za ten kratky cas cesi sposobili slovakom viac zla ako madari za 1000 rokov.

@bolen74 Месяц назад

Paradny YT podcast dakujeme 👍👌

@MattXIV-ge8hh День назад

My to voláme Mníchovská dohoda. A kacírska myšlienka: nepomohla táto dohoda Slovákom? Lebo bez nej by sme nezískali ani autonómiu, nieto ešte samostatnosť.

@petrbalcarek23 8 месяцев назад

Národ se chtěl bránit tečka😉

@martinf8815 8 месяцев назад

dobry den mna by zaujmala nasa dnesna armada. ake ma vybavenie, rozdelenie a ake ulohy by vedela plnit

@Wurstchen28 3 месяца назад

23:00 to je hodně zajímavá informáce. Kolik tedy v tomto období pořídili zbraní Francouzi a kolik Británie? Kolik nových útvarů (nevím jestli používali systém divizí)? To je jasné srovnání.

@radekkovarik3676 6 месяцев назад

v 55:11 má být 20mm kanonom. Co podle mě kupodivu naše armáda vůbec neměla..byly miny.

@tomassetina9783 7 месяцев назад

Výborný díl! Na úvodní fotce je naše muzeum K S - 5 "U Potoka". Díky :-).

@milanhosek 7 месяцев назад

nadcasovy uzasny diel, chlapi VDAKA !!!

@dusanbaranovic7268 8 месяцев назад

Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte přesile protivníka, i převaze zdrvující. Národy poražené v boji zase povstanou, ty které kapitulují, skončí. Winston Churchill

@toruvalejo6152 8 месяцев назад

Kéž by tak bylo - Sibiř je plná národů, které jsou pod ruskou botou bez ohledu na to, zda bojovaly, nebo se vzdaly...!

@miroslavhofman2131 8 месяцев назад

Prvne gondoluji k vysledkum voleb. A za dalsi urcite branit. Spolecnost byla odhodlana za republiku zemrit. Tudis nebyl duvod nedat lidem zbrane. Nas pohled na minulost a narodni hrdost by dnes byla jinde.

@TheRudoch 7 месяцев назад

absolutne absentuje pakt polska a nemecka a utok z polska, ved jasne do dnesnej politiky sa to nehodi, hlavne ze su tu rozoberane zbytocne technicke detaily,..

@user-yq1xg6ln9z 6 месяцев назад

Moc děkuji za výborné video. V dějepise nám (někdy začátkem 90. let, když se hroutila ČSFR) tvrdili, že Slováci nám vrazili kudlu do zad už během mobilizace v r. 1938. A ono ne. Takže ještě jednou díky, zase mi pár věcí takříkajíc "docvaklo". Každopádně i podle mne bylo Československo státem, za který stálo bojovat. Naše lokajské ohýbání hřbetu ať už směrem k Berlínu, k Moskvě nebo nejnověji k Bruselu, má kořeny právě v Mnichově.

@martysek123 5 месяцев назад

vojensky se Ćeskoslovensko bránit nedalo...............na to stačí jeden pohled do tehdejší mapy

@flaaaboyeda608 Месяц назад

Západní spojenci, by si za nás prsty nespálili a uz v listopadu bylo slovensko autonomním státem, takže je otázka, jestli by náhodou Hlinkova slovenská lidová strana nehodila do případného boje ČSR vidle. Dle pozdějšího vyvoje situace je velmi pravděpodobné, že by se Slovensko stejně osamostatnilo a přilnulo k lůnu třetí říše...

@WEBTaoTrading 7 месяцев назад

Mohli sme sa brániť, mali sme sa brániť a aj by sme sa ubránili... stačí si prečítať knihy od p. Drneka, tam je to presne rozpísané... Nemci mali dobre PR, (ale zásoby palivá, munície a mazivá pre lietadla len na 2-3 týždne) ... v marci 1938, keď obsadzovali Rakúsko, tak len 25% tankov prišlo do cieľa a to išli po normálnych cestách a tankovali na benzínkach. Takže v 1938 by prehrali, resp. cena, ktorú by museli zaplatiť by bola taká vysoká, že by II. svetová nebola... a to odhliadam od plánov plukovníka Ostera a spol.

@lubomirvarejka9430 7 месяцев назад

Podívejte se na mapu, celé pohraničí bylo německé, u vás maďarské. Na severu nepřátelské Polsko. A o letectvu ani nemluvě. To by je přibylo k zemi

@WEBTaoTrading 7 месяцев назад

@@lubomirvarejka9430 Áno, máte pravdu, Poliaci by nezaútočili, lebo ZSSR, a Maďari detto, lebo Malá Dohoda... a bavíme sa o september/október 1938, kedy je zlé počasia, a krátke dni, takže nemecké lietadlá by boli uzemnené, nielen kvôli nedostatku bômb, palivá a maziva ;-)... je lepšie sedieť v ROPiku, kde mám 60-80 cm betónu ako sa pľahočiť v daždi a blate do kopca... Pozrite si, koľko trvala Ostravská operácia (jar 1945) - dva mesiace, 7 rokov neskôr a to len preto, že Nemci využili ťažké opevnenie z roku 1938... a technika z 1945 bola niekde inde ako v 1938, či? Nehovoriac o tom, že Nemci museli nechať polovicu divízií na Západe, ako protiváhu proti Francúzsku... takže zdroje pre plán grunn boli limitované. Posledná vec... veď CSR armáda bola zmobilizovaná, pevnosti obsadené, vojska dislokované, všetko prichystané a už len čakali na nemecký útok, takže žiadne prekvapenie by sa nekonalo... a nemci neboli logistický schopní zaútočiť skôr ako 10.10.1938, lebo v čase Mníchova sa len pripravovali na presuny z miesta dislokácie... takže ak by sa Mníchov odmietol, a ČSR preventívne zbombardovala Linc a Viedeň tak by južná Morava bola v suchu... ale to sú už všetko len domienky a fabulácie... skúste si prečítať toho Drneka (prvé 2 diely... ;-) www.martinus.sk/?uItem=461015

@ondrejhumplik69 6 месяцев назад

Hodnotit to z dnešního pohledu, kdy víme už vše okolo... Obě rozhodnutí mají své pro a proti, chladná kalkulace říká, že jsme neměli šanci.

@lubosklech102 5 месяцев назад

Já bych se bránil. Nikoliv proto, že bych byl tak odvážná, naopak bych neměl dostatek odvahy pro to, co udělal Beneš...S chladnokrevností to přijetí a obnovení v původních hranicích dává perfektní smysl, ale furt se mi do toho cpou emoce (strach, vztek, láska...) a ty velí bojovat...

@Mayo_ZV 8 месяцев назад

Veľmi ťažká dilema, ale zrejme by som sa bránil

@JanSkor-ov5xi 6 месяцев назад

Je veľmi ťažké sa k tomu vyjadriť. Nežili sme v tej dobe. Teraz sa k tomu vyjadruje veľa odborníkov v teplučku Mohli sme dopadnúť ako Varšava.

@rank123456 7 месяцев назад

Zajímavý rozhovor. Jen bych podoknul, že jste neupozornili na možnost, že kdybychom byli připraveni se bránit, Němci by v tu dobu možná vůbec nezaútočili. To je názor některých renomovaných českých historiků, podle kterých, v tu dobu, připravenost německé armády nebyla tak skvělá. Dále jste zmiňovali, že veřejné mínění ve Francii a GB bylo na straně ČSR, podle toho co dosud vím, tak v GB asi moc ne, rozhodně ne tak, že by nám měli chuť vojensky pomáhat.

@milangasparik8324 7 месяцев назад

Winston Churchill Benešovi povedal. Bojujte, ináč po vás ani pes neštekne.

@HR-th9en 8 месяцев назад

este dodam bola to ZRADA nasobna... vratane Benesa a suity... ale ulohu co mal plnit plnil, avsak nie zaujem vlastnej krajiny mu bol na srdci... Benes mal visiet...

@svetlanazrucka9106 3 месяца назад

Čs tanky byly radiostanicemi vybaveny. Německé velení je nechalo vyměnit za standartní německé typu FUG, patrně kvůli sjednocení výstroje. stejně tak se měnilo i zapalování Scintilla za BOSCH. Slabinou něm. tanků bylo jednak pancéřování, jednak posádka a výzbroj. I u prvních sérií Pzkw III bylo slabší než u LT 35. Pzkw I a Pzkw II měly pouze dvoučlennou posádku. LT 35 bylo vyrobeno a dodáno 298ks. tč byly dva kusy v SSSR. dále se mobilizovaly exportní stroje jak ve škodovce ( R-2 pro Rumunsko) tak v ČKD typ LTP LTH a prototypy LT38. odhad mobilizovaných čs. tanků je mezi cca 400 kusů. Co se letadel týká, první verze BF109 trpěly slabým výkonem motoru, např. u JUMO 210g 680ks proti 860ks u HS 12 YDRS. Bezpochyby mohly dosáhnout vyšší rychlosti -pokud jim to dovolil karburátor ze kterého se při max. rychlosti "vysálo" palivo. Oba typy neměly pancéřování ani ochranu nádrží. Trubkový rám s potahem používal i Hurricane :-) Max. rychlost tehdejších bombardérů byla sice dost vysoká, nicméně plně vyzbrojené a naložené letadlo bylo o mnoho pomalejší. SSSR převzal konstrukci horského kanonu, dodávky 210mm děla a legovaci technologie.

@pavelliska8129 8 месяцев назад

Velmi tazka tema i pre nas Cechov

@rz6354 8 месяцев назад

i pre nas a nebo hlavne pre nas?

@user-dw8jj9hg3o 8 месяцев назад

Pri všetkom rešpekte k možnosti obrany republiky neriskovala by ČSR označenie "pôvodca vojny" zo strany Británie a Francúzska?

@jansuchy5070 8 месяцев назад

Četl jsem o plánech preventivního vzdušného úderu letectva na Německo. Cílem byly mosty. Dokonce se to prý nacvičovalo. Pravděpodobně by se asi letadla nevrátila zpět...

@Mirinovic 8 месяцев назад

Né na mosty ale železnice kolem hranic, aby tak byl Wehrmacht odtržen od zásobování, které bylo tenkrát ještě závislé na dopravu vlákami

@kamcakamcana4674 8 месяцев назад

Jen fakticka poznamka ... Britove maji "maslo na hlave" za mnichovskou dohodu nikoli za to ze odmitli za nas bojovat ... dale maji problem s 15.3.39 kdy respektovali anexi Cech vhledem k samotne Mnichovske dohode.

@m.k.9137 8 месяцев назад

A Briti nemajú náhodou problém skôr s poníženiu písomnou žiadosťou regulárneho prezidenta Háchu Hitlerovi o poskytnutie ochrany Čechám a Morave???

@kamcakamcana4674 8 месяцев назад

@@m.k.9137 Benes ani Hacha nemeli pravomoce predat uzemi nebo celou zem dle i tehdejsich zakonu to byla vlastizrada za kterou se popravuje a mezinarodne to nemelo platnost.

@m.k.9137 8 месяцев назад

@@kamcakamcana4674 Áno, maslo na hlave majú Briti, Francúzi, Beneš a Hácha. Ostatní sú v pohode. Čo tam po tom, že Danny Smiřický s kámošmi chodil makať do Messeršmitky ešte 4.5.1945... 😅🤣😂

@m.k.9137 7 месяцев назад

@@kamcakamcana4674 A len tak mimochodom: Zmocňovacím zákonom č. 330/1938 Sb. mal prezident ČSR právomoc vydávať rozhodnutia so silou ústavného zákona bez účasti parlamentu. Najmenej od tohoto dátumu II. ČSR už nebola demokratickou krajinou.

@user-yl4he4io9y 3 месяца назад

Stali by sme sa tým bájnym národom československým.

@jannovak2299 5 месяцев назад

Bránit se?Nebránit se? Tady diskutují takový odborníci -v uvozovkách -jako ti co nahodějí téma počty a neví co znamenají znamíka plus,mínus děleno . . .. akorát z počtů vědí,že k monožstí jednoho klacíku je přidružen znak 1 A to je vše, co ví o počtech, ale chce se o nich bavit.A to dost fundovaně.Ale jen do té situace.pokud by nesli následky rozhodnutí ohledně boje v podobě zabití celé jeho rodiny s dědou i babičkou,Němci.Ale jsou takoví lidé.Říkají se jim fanatici,kteří neberou v potaz plno věcí ohledně Mnichovské dohody. Jednak plno lidí vůbec neví,kdo že garantoval a hlavně na jakou dobu,hranice Československa.A to byli vítězné mocnosti v 1.sv.válce,kteří nám ty naše hranice garantovali pouze na dobu určitou.A co znamená určitou,rozhodují ty vítězné mocnosti -Francie a V.Británie. - A tyto mocnosti se rozhodli v Mnichově,že ty naše hranice už garantovat nebudou v podobě, v jakých dosud byly. A ohledně pouze z vojenského hlediska,zda by to bylo reálné či ne,tak -mimo jiné - od náčelníka generálního štábu ČR.Krejčím. Mnichov 1938 Dokument z.r. 1968. režie: Karol Wild účinkuje: Prokop Drtina Neville Chamberlain ..... (archivní záběry) Édouard Daladier ..... (archivní záběry) [84] Benito Mussolini ..... (archivní záběry) Adolf Hitler ..... (archivní záběry) Edvard Beneš ..... (archivní záběry) Hubert Masařík František Ježek Ludvík Krejčí scénář: Karol Wild námět: Karol Wild kamera: Vladimír Holomek střih: Silva Lainová Na youtube už to smazali

@milannemec7862 8 месяцев назад

Vyborne jako vzdy, pane Ziarovsky. Vic nez Mnichova je mi lito rozdeleni Ceskoslovenska. Byla chyba Cechu, ze nepochopili potrebu Slovaku po autonomii. Je to velka skoda. A pritom na prikladu Belgie nebo Kanady je videt, ze 2 narody muzou zit v jednom state.

@berthilsky8376 8 месяцев назад

Neberte to jako útok, opravdu mě to zajímá. Proč je vám líto rozdělení našich zemí?

@milannemec7862 8 месяцев назад

@@berthilsky8376 Svatoplukovy pruty .... spolu jsme silnejsi. Jestlize je v jednom state vic narodu, tak se dokazi vzajemne obohatit. Rozdeleni statu je pro me ukazka malosti Klause a Meciara, kteri chteli panovat, aby jim do toho nikdo nekecal a taky je to ukazka neschopnosti domluvit se na nejakem kompromisu. Ekonomicky pro firmy je vzdy lepsi byt na vetsim trhu a stejne tak pro lidi. To rozdeleni statu neco stalo. A proc platit naklady rozdeleni, kdyz se za par roku spojime v EU. Ani vetsina Slovaku tehdy nechtela rozdeleni statu, chteli vic autonomie. A proc jim ji nedat? Mel jsem proste Ceskoslovensko rad.

@RZ-uh8rx 8 месяцев назад

@@berthilsky8376 Napr v 1996 by sme spolu zase vyhrali ME vo futbalev 2010 by sme hrali finale MS so Spanielmi. Viacmenej zartujem, tiez som rad ako to je, ale argumenty od ekonomiky, sily zahr. politiky, vplyvu v CE regione sa da najst vela.

@andrejziarovsky1749 8 месяцев назад

Ďakujem veľmi pekne, plne Vám rozumiem.

@martinnermut2582 8 месяцев назад

Češi vždycky brali Slovensko jako přívažek a slováci se zase cítíli na druhé koleji, oba pocity byly opodstatněné. Už jenom kvůli hlavnímu městu, znaku, hymně... Dneska se lidi vztekají, že musíme platit jednu komoru parlamentu navíc (Senát). Ale ve federaci bylo všechno 3x, parlament i vláda. Teď máme eu, schengen, takže není absolutně důvod proč se držet úředně pohromadě. Ty důvody byly v době vzniku, kdy masaryk potřeboval zvětšit česko neboť vítězným spojencům připadalo samotné příliš malé, aby dostalo samostatnost

@HROSCHAN1 7 месяцев назад

no, ona je otázka, zda by se vůbec bylo komu vojensky bránit. Hitler v té době držel v rukou všechny trumfy, na jeho straně bylo mezinárodní společenství stejně jako většiina Sudet a tak by si vystačil s politickým tlakem a jistě by prosadil i mezinárodní sankce vůči ČSR... Ona jeho armáda v té době také ještě nebyla tak hvězdná...

@martinmisik7493 7 месяцев назад

Na margo možnosti obrany ČSR v r. 1938 môžem uviesť jediné: skončilo by to katastrofou demografickou pre Čechov a Slovákov a ak by sme neskončili v nacistických konc-lágeroch, tak v GULAG určite. Dnes by Slovákov bolo nie 5 ale možno len 3 mil.. Na vlastný štát by sme mohli definitívne zabudnúť. Nech sa páči pozrite milé "videjko" : ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-f_I2Vi2YEYg.html

@bolen74 Месяц назад

Ano Syrovy Csl legionara!

@jankovo 8 месяцев назад

ved zavrazdili 356 tisic obyvatelov CSR

@jozefkolesik6126 3 месяца назад

Tiež si myslím, že ČSR bola v tom čase nadpriemerne vyzbrojená a opevnená a bola chyba vzdať sa bez boja. Politicky aj materíálne sme veľmi silne podporili fašistov a tí mohli začať vyčínať rýchlejšie, silnejšie a s väčšou chuťou. Dejiny by sa vyvíjali trocha inak....

@Wurstchen28 3 месяца назад

00:30 Keby Československo neprijalo Mníchovsku dohodu, vypukla by vojna - kto vie, či áno či nie

@jirichuran 4 месяца назад

1) Zaujalo mě, že jste zmínil vysoké hodnocení ČS opevnění, můj názor je jiný. . . Je ovlivněn tím co jsem viděl osobně. . . Odolnost bunkrů lehkého openění se mi jeví jako přiměřená, . . ale měly jednu vadu, která je znehodnotila - velmi špatný výhled, periskopy měly úzké zorné pole a bylo možné je zaměřit pouze vodorovně, pokud byl terén členitější, bylo to špatné, nepřítel se mohl pohybovat nad (nebo pod) rovinou kam dohlédl periskop, a v takovém případě ho nikdo z bunkru neviděl až do okamžiku, kdy na střílnu začal přikládat nálože. . . . 2) K otázce, zda se měla republika bránit, tady je myslím odpověď jasná, v takové situaci, i když je beznadějná se musím bránit a způsobit protivníkovi škodu. Jinak se ze mě stane fackovací panák - navěky.

@milangasparik8324 7 месяцев назад

Dodávky zbraní na Ukrajinu začali v roku 2014.

@janponizil1850 8 месяцев назад

Prostě smekám - super práce. Morálně jsme se bránit měli, reálně by to byl průšvih - a 1/3 národa by byla mrtvá a tedy i dost nás by se ani nemohlo narodit..., technicky a časově by to nestačilo... a koncept ČSR byl asi chybný od počátku - asi budu napadán, ale po 1918 měla být federace Česko-Rakouské království a pak samostatné Uherské království (i když chápu, že to by Slovensko asi nikdy nebylo, to by Maďaři prostě nepustili). A to co bylo, asi bylo to, co mělo být - a možná by to bylo v alternativách daleko horší než to bylo - a jinak doporučuji knížky - Žáby v mlíku (tam by vojenský převrat, tam jsme se bránili a porazili Německo...).

@pistahufnagel7183 8 месяцев назад

No my si evidentne nevieme vladnut sami, takze sa vobec na toto neurazam, my jednoducho musime byt sucastou niecoho "vacsieho".... mozeme tak na niekoho nadavat a utapat sa vo vlastnej lutosti, ako sme utlacovani a bití a v tomto nasom narodnom prekliati by bolo asi uplne jedno, ci na veky vekov pod Madarmi, alebo Cechmi..

@paveltichy6461 8 месяцев назад

Nemyslím, že by to byl průšvih. V září 1938 bylo Německo všechno, jenom ne připraveno na válku. PHM a munici měli tak cca na 3 týdny soustavného boje. Pak by se jim všechno zastavilo - tanky, letadla, automobily...

@jankovo 8 месяцев назад

briti a francuzi zradili raz, zradia znovu !!!

@stanislavsemric7271 5 месяцев назад

Beneš zradil, či vyobchodoval ? Po 2 sv. vojne Česko vyšlo ziskovo v existencii štátnosti, vyčistení menšiny nemeckej.

@mirostofanak 8 месяцев назад

Bránil.

@petopeter7650 8 месяцев назад

Po Mníchovskej Zrade nemalo význam ísť do vojny s Nemeckom. Pán Žiarovský pozabudol na dve detaily. Poľsko a Maďarsko napadli Česko - Slovensko presne tak isto ako to urobili. Česko Slovensko nemalo šancu ustáť konflikt s tromi štátmi.

@jozefgrunmann7998 8 месяцев назад

Keby Srbi takto uvažovali, tak Moskva padne. Pritom Čs armáda bola cca 5 krát lepšie vyzbrojená. Mali sme sa brániť a nebolo by došlo k 2. svetovej vojne, alebo by sa odsunula aspoň o dva roky.

@petopeter7650 8 месяцев назад

@@jozefgrunmann7998 čo majú srbi spoločne s Mníchovskou zradou? Treba si uvedomiť skutočnú situáciu vtedajších čias. Ak by sa celé Československo malo brániť výhradne Nacistickému Nemecku bola by tam istá šanca. Lenže Poľsko a Maďarsko mali podpísané vojenské dohody o spolupráci s Nacistami. Tak by bolo Československo napadnuté hneď tromi štátmi naraz. Naša vtedajšia armáda by takýto nápor nevydržala. Boli vyvinuté krásne dolnoplošniky Avia 35b a Avia 135 ktoré mohli konkurovať aj Meseschmitom 109 lenže ich bolo málo. Londýn nás jednoducho hodil Hitlerovi ako kosť. To Londýn najviac protestoval proti akémukoľvek zásahu voči nacistom, ešte aj ich pes na reťazi Poľsko robilo všetko podľa želaní Londýna.

@rudolfdvoracek 7 месяцев назад

Zrada? Jaká zrada? On někdo někomu něco slíbil a nesplnil? Už mě unavuje číst ten bolševický narativ.

@TK-id1eb 8 месяцев назад

Ja som napr. čítal trochu šokujúce info o tej téme, neviem, či sú pravidvé. Vraj, to nebola žiadna zrada, lebo Československo nemalo uznanú hranicu s Nemeckom. Vraj bola možnosť podpísať nejaký pakt (ešte pred Hitlerom) a nestalo sa tak. A bola aj nejaká dohoda, že spory medzi štátmi sa majú riešiť arbitrážou a tak. A vraj Beneš sám navrhol, že časť územia sa odstúpi..

@toruvalejo6152 8 месяцев назад

Nesmíte věřit všemu, co vám kdo nakecá a míchat jablka s hruškami - hranice ČSR s Německem byla vymezena Versailleskou smlouvou uzavřenou v červnu 1919, hranice ČSR s Rakouskem byla vymezena Saintgermainskou smlouvou uzavřenou v září 1919. Arbitráží se řešil spor ČSR s Polskem o Těšínsko. Benešův návrh na územní ústupky byly testovacím balónkem - Hitler se držel taktiky "požadovat vždy víc, než lze splnit", takže dohodou s Hitlerem se nedalo vyřešit vůbec nic - ostatně i tu Mnichovskou o půl roku později porušil (a Britové s Francouzi přistoupili k jejímu anulování až po vypálení Lidic)...

@davidkudyn5770 8 месяцев назад

To o čem mluvíte jsou Locarnské dohody z roku 1921. Během těchto dohod Německou uznalo západní hranici, ale u Německé východní hranice bylo stanoveno, že se spory budou řešit arbitráží, byla to velká prohra čs. zahraniční politiky a tam byla nastoupena cesta k Mnichovu. Dokonce mnozí západní diplomaté varovali Beneše již ve 20. letech, že to tak může dopadnou. Bohužel to národovecká propaganda 1. republiky zamlčovala a tím trochu vzbudila falešné naděje a pak Mnichov bereme jako zradu, ale není to tak jednoduché protože i sám Beneš během podzimu deklaroval skrze Francouské diplomaty ochotu činit uzemní ústupky.

@E.L.Bernays 8 месяцев назад

@@davidkudyn5770 Přesně tak. Kdo by chtěl více informací o Benešově nabídce pro odstoupení menší části pohraničí, hledejte heslo “Nečasova mise”.

@toruvalejo6152 8 месяцев назад

@@davidkudyn5770 A Závěrečný protokol o stanovení hranice mezi Československem a Německem podepsaný v Praze dne 28. března 1924 do toho zapadá jak?

@E.L.Bernays 8 месяцев назад

@@toruvalejo6152 To by mě taky zajímalo, proč i přes tuto smlouvu ČSR s Německem, o které mluvíte, došlo ze strany FR a GB i tak k podpisu Mnichovské smlouvy. Sudetští Němci ve 20. letech posílali nóty na Společnost národů (předchůdce OSN) i prezidentu Wilsonovi, kde se pod právem na sebeurčení domáhali připojení k Německu. Bez úspěchu. Ale pak najednou GB přehodnotila situaci, vyslala do ČSR misi lorda Runcimana a doposud daná hranice byla pod odvolávání se na Locarnské smlouvy koncem 30. let zpochybněna.

@Mayo_ZV 8 месяцев назад

1☆

@ondrejgalovic9859 8 месяцев назад

5:18 Zdá sa, že pán Žiarovský nie celkom pochopil otázku. Pán Krivošík, predpokladám, mal na mysli to, že kým kazetovou muníciou zničím jednu ruskú mínu, ostanú mi napr. dva nevybuchnuté granáty z americkej kazetovej munície. Že či náhodou v konečnom dôsledku mi na mínovom poli neostane viac nástrah, ako pôvodne bolo.

@RZ-uh8rx 8 месяцев назад

Skor pan Ondrej nepochopil odpoved a vobec fakt co je kazetova municia. Predstava ze jedna salva znici "jednu rusku minu" mi zavana mentalnou subnormou alebo marxistickou kolaboraciou so svojim chlebodarcom....

@andrejziarovsky1749 8 месяцев назад

otázku som pochopil. Nevybuchnutej Kazetovej protipechotnej kazetovej munície s okamžitým účinkom na bojisku až toľko nezostáva (pomer zlyhaní je podobný ako pri klasickej delostreleckej munícii) a ak už, tak predstavuje stále menší problém ako nášľapné míny.

@ondrejgalovic9859 8 месяцев назад

@@andrejziarovsky1749 Ďakujem. Predpokladám, že aj aktivovať nevybuchnutú kazetu je ťažšie, ako aktivovať mínu. Keď na ňu šliapnem alebo ju prejdem, asi skôr nevybuchne ako vybuchne. A keď aj vybuchne, môže zabiť ľudí, ale tanku alebo BVP veľmi neublíži. Do vojenskej ekonomickej matematiky vstupuje aj to, ako husto sú míny naukladané. Keď si dobre pamätám, tak zlyhanie je niekde na úrovni 1%.

@ondrejgalovic9859 8 месяцев назад

@@andrejziarovsky1749 Dobrý deň, inšpirovalo ma to k námetu na tému "princípy fungovania": chémia - zloženie výbušnín, pušný prach, prečo bez dymu, TNT, semtex, dynamit...; pomalé a rýchle explózie; prečo ktorý stroj používa aké palivo (lietadlá, lode, tanky, autá); rozbušky, poistky, časovače... (už len ten sprostý náboj nesmie vybuchnúť v hlavni pri výstrele, daktoré vybuchujú až chvíľu po náraze, ako sa to robí, že tie poistky prežijú tieto brutálne zrýchlenia?); prečo krútená drážka v hlavni a ako sa vyrába, prečo olovo a ochudobnený urán, prečo volfrám a prečo panzerfaust používal meď; (niekoľkokrát ste povedali "stabilizácia rotáciou", myslím, že tak polovica ľudí nevie, čo to je. Mne zase občas nedávajú zmysel niektoré slová z humanitných odborov. A teraz neviem, či ja doštudovať, alebo Vy dovysvetľovať? ); panciere a najmä kompozitné, aké sú tam vrstvy a ktorá je na čo, (vo Vašej knižke som sa dočítal, že vlastne aj vlaky mali kompozitný pancier so štrkom); ako funguje radar a načo mu je výkonný počítač vs. rušičky... Aj tak je pre mňa záhada, odkiaľ tie informácie beriete... A ešte ten interdisciplinárny záber, kto rozumie dejepisu a politike, obyčajne nerozumie fyzike a technike. Dúfam, že tá trojdňová operácia nepotrvá tak dlho, že sa ku každej téme dostanete.

@andrejziarovsky1749 7 месяцев назад

Ďakujem veľmi pekne za zaujímavé podnety k témam. Všetko do pripravovaných tém nezapracujeme, lebo sú oblasti, v ktorých sa úplne pevne neorientujem (napr. chémia výbušnín), ale veľkú časť Vašich námetov určite použijeme. Ďakujem a všetko dobré prajem.

@E.L.Bernays 8 месяцев назад

15:10 koho nezajímá Ukrajina.

@pracantneunavny8833 8 месяцев назад

Děkuji,hledal jsem rozdělení času v popisu,ale nabylo to tam.Přece jen jsem Čech a rád se dozvím svou vlastní historii

@lubomirvarejka9430 7 месяцев назад

To myslíte vážně

@robertszabo4725 8 месяцев назад

Vyborne... jasne ze branit... cakam nedockavo na lietadlove lode :)

@karelloskot8284 8 месяцев назад

Kdyby byly ryby.....

@lubomirvarejka9430 7 месяцев назад

Pan Ziarovsky, bohužel, naprosto nic nepochopil, příčiny, události a nasledky. Popisné a poplatné současnému, predepsanemu pohledu. Zklamaní

@adalbertbiely7848 8 месяцев назад

To nemyslíte určite vážne,že je Ukrajina demokratický štát.

@toruvalejo6152 8 месяцев назад

Za posledních 23 let na Ukrajině vládlo 5 různých prezidentů (plus jeden zastupující) a 10 premiérů šéfujících 12 vládám pokaždé s různým stranickým složením (s výjimkou Janukovyče a Tymošenkové - oba měli ve dvou vládách stejné stranické složení) - naproti tomu v Rusku za stejnou dobu vládne kontinuálně jeden a tentýž prezident (který si na jedno volební prohodil funkci s premiérem) a parlament ovládá pořád jedna a tatáž strana (Jednotné Rusko). Včil mudrujte, kde je demokracie a kde není...!

@m.k.9137 8 месяцев назад

@@toruvalejo6152 Takže demokratickosť štátu sa posudzuje podľa počtu výmen exekutívy za určité obdobie? To by potom vzorom demokratickosti bolo Taliansko pred zmenou ich volebného zákona - do roku 2004 mali 59 vlád za 60 rokov. 😅🤣😂 Takisto posudzovať demokratickosť Ukrajiny na základe demokratickosti RF je nezmysel. Porovnajte demokratickosť Ukrajiny napr. so Švajčiarskom, Nemeckom, Rakúskom, ČR, SR, etc., etc. a demokracia na predvojnovej Ukrajine sa bude javiť inak... 😅🤣😂 Keďže Ukrajina aj vplyvom vojny, ale aj vplyvom ostatných vnútorných závažných dôvodov je v súčasnosti štátom, absolútne neschopným existencie bez vonkajšej pomoci a je na ňu úplne odkázaná, môžeme mudrovať o tom, či v súvislosti s Ukrajinou sa ešte dá hovoriť o samostatnom štáte... 😅🤣😂

@toruvalejo6152 8 месяцев назад

@@ondrejgalovic9859 Ještěže nějaký Söröš existuje - na koho by pak všechny své domnělé i skutečné křivdy konspirační teoretici házeli, že...?

@paulschranker9184 7 месяцев назад

aj sme si ho zvolili . ten soroš nám predsa len dobre doporučil .@@ondrejgalovic9859

@jankovo 7 месяцев назад

Lukas, kukas ako vyorana mys :-)

@perinaja5564 7 месяцев назад

Ukrajina NATO EU USA už dávno všetko prehrali

@pavelkratky1102 7 месяцев назад

S kým? 🙂

@perinaja5564 7 месяцев назад

@@pavelkratky1102 s Ruskom

@pavelkratky1102 7 месяцев назад

@@perinaja5564 Jak se to projevuje?

@perinaja5564 7 месяцев назад

@@pavelkratky1102 uspesnostou protiofenzivy

@feroferitosa9127 7 месяцев назад

Tento človek berie meno Božie nadarmo. Moderátor mlčí. Ja s počúvaním končím.

@slobodnikterezapergnerova5591 7 месяцев назад

najkrajšie na týchto dvoch je ich nestrannosť

@borisnavratil 2 месяца назад

Bůh, nikdy nikomu nepomohl, takového boha si strč do zadku.

@branislavkasuba9894 8 месяцев назад

Kauza Ukrajinske obilie. Pani, uvedomte si, ze jedna o obilie z uktajiny. Ale, nie je ukrajinske. Patri a,ericky, koncernom, co skupili obolnicu Ukrajiny. Monsanto a podobne. A koncerny z EU. Takze, opatrne, kto sa snazi za kazdu cenu vyviezt obilie. Aj ine komodity.

@mariankostolny7321 8 месяцев назад

a čo slovenské Peugeoty, VW a Porsche vyrobené na Slovensku, sú slovenské? Ak sa obilie urodí na Ukrajine, je Ukrajinské, to že výrobné prostriedky patria americkým koncernom je jedno, stále je to ukrajinské obilie, rovnako ako kolumbijské banány, dopestované v Kolumbii americkým Fruit of Company, idiot

@branislavkasuba9894 8 месяцев назад

@@mariankostolny7321 A nadopovane chcemikaliami bez kontroly a akychkolvek noriem, lebo malo ist obililie do aftiky a tak. Nebolo urcene ani sa nidy do RU a USA nevyvazalo. Prajem ti dobru chut ty prudky inteligent.

@peterpeter377 8 месяцев назад

@@branislavkasuba9894nič o tom nevieš a robíš múdreho.😂

@branislavkasuba9894 7 месяцев назад

@@peterpeter377 Zeby? A co ked ano? Az velmi ano.🙂

@peterpeter377 7 месяцев назад

@@branislavkasuba9894 a čo veterinárna a potravinová správa

@martinxxxx5445 8 месяцев назад

prepáčte pán Ziarovský, dávam Vám BAN. Dlho som trpel tendečného moderaátora. Ale vždy som ho prekusol kvoli Vašej odbornosti. POWTOJU TV dávam BAN.

@peterpeter377 8 месяцев назад

😢😢😢😢😢😢😢😂😂asi to tu neprežijeme😮

@peterruzarovsky2223 8 месяцев назад

kedy už vy dvaja narukujete nA UKRAJINU ?

@ondrejgalovic9859 8 месяцев назад

Keď sa dezoláti odsťahujú do zasľúbenej zeme?

@peterruzarovsky2223 8 месяцев назад

psa , ktorý hryzie ruku , ktorá ho kŕmi , treba utratiť @@ondrejgalovic9859

@peterpeter377 8 месяцев назад

Prečo by mali ty trkvas?

@ondrejgalovic9859 8 месяцев назад

@@peterpeter377 Konzistentnosť sa to volá. Zhoda medzi slovami a činmi. Kto sa naozaj chce mať lepšie, ako tu, sťahuje sa za lepším, predsa. Ideálne je žiť v područí báťušku cára, kde Soroš nemá svoje chápadlá. Niekoľko stoviek Slovákov to tak urobilo. Kto chce otročiť za pár šupov, trieť biedu v dekadentnej krajine bez budúcnosti a nádeje, závidieť a frflať, tak na ten ide makať na Západ. Tak to robia státisíce našincov.

@peterpeter377 8 месяцев назад

@@ondrejgalovic9859 taká konzistentnosť, to ti zaujímavá vec🤣, mohlo by sa aj viacej našincov presťahovať smerom nach chuj,/Rossia/ lepšie by sa dýchalo. Na upresnenie moja reakcia patrila peterruzarovský, to on je trkvas nie ty.