V Brně již podzemní tramvaj máme. V roce 1998 byla v Líšni otevřena podzemní zastávka Jírova a v současnosti se mezi Osovou a Univerzitním kampusem v Bohunicích staví tramvajový tunel s podzemní zastávkou Nová Jihlavská.
Když bylo během povodní v roce 2002 zatopeno pražské metro, napadlo mě, jakpak asi dopadly tajné podzemní prostory (tajná stanice metra) na Klárově? Takže když jsem šel okolo budovy Úřadu vlády, vědomě jsem se díval vpravo naproti... a pamatuji si, že dvojité dveře byly otevřeny a nějací dělníci vynášeli ven na ulici nějaké znehodnocené překližkové desky a další zničený materiál... Tak jsem si sám pro sebe říkal "a safra, to není dobré" a šel dále. Nefotil jsem to... Za 2. světové války probíhal průzkum pro pražské metro, ze kterého existuje fotografie voru na Vltavě v místech mezi dnešní Vysokou školou umělecko-průmyslovou a dnešními Vojanovými sady. Provozní propojení sítě metra s železniční sítí a možnost průjezdu vojenských vlaků skrz skončila na lokomotivách. Klasická parní nebo těžká dieselová nemůže do podzemí vjet, protože by se nestíhal dodávat kyslík a odsávat spaliny. Dieselové lokotraktory, co DP používá, splňují určité normy. A u elektrických lokomotiv by bylo nutno na začátku a konci zajistit přepřáhnutí a nákladní vlak by byl o jiném odběru (proudu) než je 5 vozů s lidmi. Navíc postranní napájecí kolejnice zasahuje do profilu normálního železničního vozu, proto je třeba na manipulační trati z depa Kačerov do nádraží Praha-Krč po celé délce splitka. U Berlínské S-Bahn (znamená die Stadtbahn, čili městská dráha) je třeba napájení (die Stromschiene) níže a dále, takže tam normální lokomotiva a normální vagón na tyto koleje může vjet v pohodě. V Praze ne. Zmíněné vagony metra na fotografii na semmeringu nad Prokopským údolím táhne a tlačí žluté lokotraktory DP metro, které jsou používány v depu. Z nádraží Praha-Zličín vede vlečka do opravárenských závodů, takže na této trati ze Praha-Smíchov těch zajímavostí jezdí více. Pro tajné moskevské metro hledejte (zde na RU-vid) "секретное московское метро" nebo "тайны московского метро". Slovo "метро" (metro) je zkratka slova "метрополитен" (metropoliten). Děkuji za další povedené video. Ano, první podzemní dráha je lanovka v Karlových Varech a skoro nikdo toto neví. Jardo, Vy jste opravdu mimořádně šikovný. Jak dokážete vše zjistit, složit informace k sobě, vše si připravit a stále profesionálněji a profesionálněji odvysílat. Moc Vám držím palce dále. Přeji Vám zdraví, hotové studio, kompletní techniku, stabilní Internetové připojení, další zajímavá témata. A jednoho dne třeba omluvný dopis od TV Prima, jakou udělali obrovskou chybu, že Vás nechali jít jinam.
Dobrý večer, ano, fotografii znám, jen si teď nejsem jistý, zda se jednalo o průzkum k válečnému či předválečnému projektu. Děkuju za všechny připomínky, doplňují vše, co jsem si nevybavil či nevěděl. A děkuju i za všechny přehnané pochvaly. Na dokončeném studiu a dalších technických drobnostech se pracuje. Témata snad dokážu studovat rychleji než vysílat. Ale s tím dopisem od Primy jste mě pobavil :))) Nemyslím si, že by bylo vůbec možné, že se něco takového stane. Ono za to nemůže Prima, ale jedna osoba, která už tam stejně není. Prostě jsem se přestal každé ráno těšit jít tam pracovat. A pro mě je to to nejdůležitější. A do Seznamu se každé ráno těším :)
Super, klobouk dolů, Jaroslave! Jenom bych připomněl, jakkoli souhlasím s hodnocením minulýho režimu jako (velmi eufemisticky!) praštěnýho, debilní rozhodnutí se nevyhýbají žádný době a jako velmi dobrou analogii k "provizornímu" metru bych zmínil nesmyslnej projekt lanovky z Podbaby do Bohnic, protože neumíme dostatečně rychle připravit a provést stavbu velmi potřebnýho pevnýho spojení mostem. Současná byrokracie říká: Jsme neschopní a nevýkonní, tak vyhodíme peníze (a bude to hodně peněz) za provizorium, protože na víc nemáme. Podle mýho soudu zcela totožnej diletantismus.
Zajímavé video k zatopení metra kde se řešil i ochranný systém metra "Vyšetřování skončilo, zapomeňte (2003)" např ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-MWVoEGl0z-I.html
v krytu 111 na Klárově pracuji již 5 let. A ještě docházím do dalších krytů, které má v kompetenci DPP. Kryt 111 má označení ZTC 1, DPP má ještě ZTC 2 a 3. ZTC 4 se začalo stavět, ale postavili se jen základy. Je kousek od Palmovky u plynojemu.
@@TheMajkla to je vojenský kryt, ale někdo tam pracovat musí. Nejspíš zaměstnanci podepsali protokol o mlčenlivosti. U nás též byl tento protokol, ale povodeň udělala své.
Dobrý den pane Mareši. stavbu K-111 zpočátku, tedy od zahájení stavby dne 20. 3. 1953 financovalo ministerstvo místního hospodářství. Ministerstvo vnitra stavbu financovalo až po převedení akce pod svá křídla od roku 1956 do roku 1958, následně byla stavba převedena a financována ministerstvem národní obrany. A ohledně vámi zmiňovaného slepého tunelu s obložením, jednalo se o prostor strojovny pro dieselagregáty.
Dobrý večer, to jsou velmi zajímavé informace a máte je z velmi dobře obeznámeného zdroje, který já nemám k dispozici. Evidentně o tématu víte daleko víc než já. Nezbývá mi než pokorně zeptat, zda se o zdroj podělíte.
A co ostravské Metro? Před pár lety jsem tam byl. Přímo pod Frýdlanskými mosty. ... Je pravda, že to byl jen bar, ale i tak tam bylo fajn, a měli tam excelentní pivo Radegast.
Dobrý večer pane Mareši. Opět koukám na záznam a myslela jsem, ze to nenapíšu, ale musím. Prostě mi to nedá 😉. Velmi často se při vyprávění díváte nahoru do stropu. Co tam vidíte? 😂😂😂. A ukážete nám to někdy? 😁
Moc pěkně podané a věci, o kterých tedy jsem neměl ani páru. Jen by mě zajímalo, nevim jestli to tu tedy nezaznělo, proč se jako první stanice metra stavěla stanice s označenim C. Logičtější by mi přišlo, kdyby se začínalo pojmenování A. Neví někdo?
Stavba v Petržalke nemala byť depom, malo sa jednať iba o pristupový tunel DO depa samotného metra ktoré malo byť na lúke za týmto tunelom , keby chceš mam aj zaujimavé foto z tunela a z jeho samotného konca, tunel stojí zburalo sa len pár metrov kvoli nejakemu potrubiu
Usnesením PS ÚV KSČ z 3.9.1952 -dán podnět ke stavbě K-111 (P-11) jako chráněného pracoviště pro přesednictvo vlády a pracovníky ÚV KSČ pro 160 osob. Usnesením téhož z 11.11.1952 -rozhodnuto objekt K-111 vybudovat jako stanici podzemní dráhy hl. m. Prahy, alternativa vybudovat objekt pouze jako kryt byla zamítnuta. -uloženo ministru NO zajistit v součinnosti s MV vypracování projektu. -uloženo ministru vnitra provést výstavbu v době od 1.1.1953 do 30.6.1954. -uloženo ministrovi- předsedovi SÚP zajistit v investičním plánu příslušné investiční částky. Rozhodnutím téhož z 23.6.1953 -odložit zatím výstavbu metra v Praze. -prověřit a přepracovat celý plán výstavby krytů. Usnesením PB ÚV KSČ ze 16.7.1956 -uloženo předsedovi Státního výboru pro výstavbu přepracovat investiční úkol K-111 z hlediska dosažení úspor a prodloužit rozestavěnost. -uloženo s. Barákovi převzít od s. Kyselého- ministra národního hospodářství- funkci ústředního i přímého investora k 1.10.1956. Usnesením PB ÚV KSČ z 26.2.1957 -ukončit výstavbu akce K-116 do konce roku 1958. -zajistit přípravu a výstavbu akce K-202 proj. ústavem a stavebním podnikem MNO do konce roku 1962. -zajistit výstavbu objektů A (S-1), B (S-2), C (S-3), S-4, S-5 v rámci výcviku vojsk ve štolování. Usnesením téhož z 2.7.1957 -rozhodnuto využít akci K-111 pro mírové skladové účely a neprovádět ty části stavby, které nejsou pro mírové využití nutné. -po dokončení prací předat objekt do správy uživatele a neprovádět žádná původně plánovaná spojovací zařízení. Usnesením téhož z 9.10.1957 -schválen inv. úkol K-202 ve výši 56.000.000 Kčs. -úvodní projekt předložit ke schválení do 30.6.1958 PB ÚV. Usnesením téhož z prosince 1957 (blíže nedatováno, pozn. LM) -odsouhlasen investiční úkol akce Chladírny. -uloženo vyhledání nového stanoviště. -předložit ke schválení technologický a úvodní projekt. Usnesením téhož ze 6.5.1958 -převést stavbu K-111 od MV na MNO k mírovému využití a plánovat využití za války pro účely obrany státu. -při ev. úpravách dodržet dříve stanovený nepřekročitelný limit 117.150.000 Kčs.
do tý klárovský stanice jsem šel tak před dvaceti lety na brigádu. vůbec jsem netušil, že to existuje. dole jsme dostali za úkol převážet sudy, zjevně někdy z padesatých let s varovnýma znakama (už si nevzpomenu, co to bylo, nevěděl jsem), co byly dost prorezlý. všichni tehdy mladý kluci jsme se na to vykašlali, že tam nebudeme tahat něco, co nevíme, co je.
Jenom drobná poznámka mimo téma podzemních drah... V čase cca 1:11 zmiňujete, že dříve lidé věřili, že země je placatá. Zcela překvapivě tomu tak není - tedy ne že by se žádný placatozemec nenašel, ale nebyla to obecně platná "pravda". Naopak to, že Země je koule, věděli s jistotou už Řekové a dokonce spočítali i obvod (sice nepřesně, protože měřili zakřivení na moři dost nepřesně, ale spočítali). Stejně tak starověká Čína stavěla na tom, že Země je kulatá. O tom, že je Země koule, věděli i křesťanské církve a neměli s tím žádný problém (měli problém s tím, že by Země nebo přinejhorším alespoň Slunce nebyly středem vesmíru, natož že by mohlo ve vesmíru existovat mnoho dalších Zemí, jak tvrdil Galilei, což bylo skutečné jádro onoho známého sporu zmytizovaného větou "a přece se točí", která vlastně nikdy nezazněla). Dokonce to nebyl ani žádný teologický problém, protože v Bibli, tuším snad v Jobovi je napsáno, že Země visí v prostoru na ničem. Ne výslovně koule, ale žádná placka na slonech, nic takového. Víra v placatou Zemi byla v nám známé a dokladované historii vždy okrajová. Jakmile daná civilizace začala trochu pronikat do okolí a měla vlastní zeměměřiče či mořeplavce, vždy došli k tomu, že s tou "plackou" je cosi v nepořádku a nějak se zakulacuje. Věděli o tom Číňané, Peršané, Řekové a pochopitelně pak i civilizace další, které na ně navazovaly. To, že se teď ve 21. století, objevuje tolik placatozemců, je věc naprosto nevídaná a vlastně úplně nelogická.
No, já bych prostě hádal, že mají nějaké propojení se Strakovkou, proto ty tajnosti, jinak bych za tím jiné záhady nehledal. Ono je to logické, pokud stanice byla stavěna prioritně jako vládní kryt, tak vůbec nejdůležitější a jako jednu z prvně dokončených etap stavby bych hádal právě takovou propojku. Je možné, že ta slepá odbočka mohla být i nějaká jednokolejka pro drezínu nebo jiné vozidlo, zaparkované přesně pod Strakovkou. To jižní směřování odbočky tomu dost nasvědčuje.
Taky se divím, že se tam neozvalo nic o Járovi Cimrmanovi. Co se týče Baťů, ti byli svým způsobem průkopníky eskalátorů v obchodních domech, v Brně a ve Zlíně měli eskalátory ještě dříve než v Bílé Labuti. Tam je mi ale taky dost divný, že se ani v souvislosti s eskalátory nikde nemluví o Járovi Cimrmanovi. Nicméně mne napadá, že by pan badatel mohl udělat nějaký výzkum a video právě o eskalátorech, to by mohlo být zajímavé
Ještě jsem si vzpomněl, že někde u Plas před Plzní je u silnice číslo 27 takový podchod respektive takový tunel a na něm je napsáno Minimetro stavba Petro
Nechápu v chatu otázky typu: kde jste koupil tu žárovku? Já ji chci taky.... lidi to neumíte používat google?? stačí zadat: designové žárovky, nebo vitagne žárovky a můžete si vybat ...
To jsem jel I .P Pavlova .Náměstí Míru. Tenkrát spadl člověk do kolejí a my zrovna byli v soupravě směr do centra v Nuseláku. Po nějaké době hlásil že z tohoto důvodů nás vysadí na Náměstí Míru. Tak vím že to existuje.
Tu mate viac info o tom v Bratislave.Dakujem pan Mareš aj za knihy .uz precitane.m.ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-LawKAaY-L7c.html&feature=share
Zajímavost s knížky co vyšla ke 30 letům metra- Při instalaci roznášecího roštu do Nuselského mostu došlo k tomu že se z něj stala obrovská anténa. Zátěžová měření prováděná za pomocí techniky a tanků byla rušená díky shodě délky mostu v metrech versus tehdejší vysílací frekvence stanice Praha. Musela probíhat jen v noci...kdy tehdejší stanice Praha nevysílala jinak se jim to vyrušovalo vzájemně :-)
Na toto video jsem narazil celkem náhodou, ale je velice zajímavé. Myslím, že se tu celkem srozumitelně vysvětlují různé mýty. A to, že Vás všude nechtěli pustit si myslím, že je normální. I v dnešní době je třeba mít některé věci stále utajené. A ne vše se dá zveřejnit (samozřejmě čistě teoreticky jste mohl podepsat nějakou mlčenlivost a oni by Vás tam pak pustili nebo by Vám toho řekli více, ale jednak by asi byl problém s vymahatelností a jednak byste toto nemohl použít ve svých reportážích - myslím, že sám narážíte na věci, které Vám sice občas někdo řekne či naznačí, ale sám vidíte, že by nebylo dobré to moc rozvádět a pak možná bojujete sám se sebou a hledáte jak to "okecat", abyste nic neprozradil). I v dnešní době by to bylo dost bezpečnostní riziko. Zcela legálně jsem navštívil při různých exkurzích v malé skupině některé místa. A stačí nevinná vodní nádrž. Někde to šlo a někde nám říkali (tedy spíše organizátorovi, který to chtěl domluvit), že z bezpečnostního hlediska nás tam nemůžou pustit. A vím, že po "11. září" byl na určitou dobu ten zákaz dost výrazný - člověk, který takové věci organizoval, říkal, že "teď je obtížnější něco domluvit"). Osobně si myslím, že tam někde nějaký kryt může být a je to logické, že asi bude (dost bych se divil, kdyby nebyl). Stejně jako že tam někde nějaká přístupová chodba musí být. Pokud chcete navštívit kryt, kde bylo připravené záložní velitelství pro určitou dost kritickou infrastrukturu, zajeďte si do Ústí (pokud se tam ještě provádí). Je to ve svahu Střekova, naproti "západnímu" nádraží. Pokud si dobře vzpomínám, byl to kryt z II. světové války (skutečně použitý) a v 50. letech se tam vybudoval kryt pro ředitelství chemičky. Ne ani tak pro ředitele, ale pro vedoucí pracovníky, kteří by odtud řídili výrobu v chemičce. Předpokládám, že určitě někde je nějaké místo pro naši vládu a určitě je dostatečně utajeno i datové centrum. Když si vezmu, že minule nebo předminule byl udělán útok na něco tak neškodného jako zveřejňování výsledků voleb, tak jak by se asi líbilo podobným lidem, kdyby věděli, kde má naše republika mnohokrát důležitější datové úložiště. Utajovalo se vždy. Když jsem byl na prohlídce na jednom hradě, tak říkali, že hrad neměl žádnou studnu, protože se voda zkrátka nenašla. Ale byl tam vodovod potoka. A že tedy stavitel hradu nechal všechny dělníky, kteří ten vodovod stavěli, popravit. Kdyby se o tom někde zmínili a protivníkovy špióni by to zjistili, tak by to bylo pro osádku hradu samozřejmě nebezpečné. Jinak byly tu určité dotazy na napojení metra na železniční síť (přímo, ne pomocí vlečky, aby mohly klasické "železniční" vlaky dojet až na "metrovou" trať). Tak to si dost dobře nedovedu představit. Zaprvé si myslím, že metro nemá takový profil. Leda že by "metrové" vlaky dojížděly do Berouna. Naopak (železniční vlaky někam na Malostrenskou nebo na Můstek) si nedovedu představit. Zadruhé je problém s "hnacími vozidly". Motorák, aby "začmoudil" tunel metra a stanice, když by čekal na nástup a výstup a rozjížděl se, není úplně optimální. Nějaký ten CityElefant by si s napájením třetí kolejnicí asi neporadil. A zatřetí je dost problém s tou "třetí" napájecí kolejnicí. Zajeďte si do Krče a projeďte se vlakem minimálně na Kačerov. Když se budete dívat doprava, uvidíte tu vlečku do depa Kačerov. Podle mne je to z vlaku vidět: uvidíte tam takovou "velice štíhlou výhybku". Vlastně jen 2 jazyky a pak tzv. splítku. Čtyři kolejnice (a pátou napájecí). Dvě a dvě mají vždy rozchod 1435 mm. Ta 1. od nás (tedy nejbližší) a 3. je pro železnici. Ta 2. a 4. je pro metro. Nejdále od trati je pak "vzhůru nohama" pod krytem ta napájecí (zkuste se podívat zde do galerie zastávky Kačerov na mapy.cz: mapy.cz/s/helatopofa). Údajně je to proto, že kdyby tam byla jen ta "metrová" dvojice kolejnic (tedy "metrová" kolej) tak by tam nemohly zajet normální vozy a lokomotivy, protože jim do průjezdného profilu zasahuje ta "třetí" kolejnice, takže se musela udělat "železniční" dvojice kolejnic (tedy "železniční" kolej). A protože se vlečka zároveň používala jako zkušební trať, tak je tam pro ni "metrová" kolej vč. 3. kolejnice.
Zdravím, moc děkuji za skvělé streamy. Vím, že je je to asi veliká utopie, ale nechystáte něco ohledně Prokopského údolí, resp. jeho vojenské části? Je mi jasné, že to vlastně "neexistuje", ale alespoň něco málo :) Díky.
Dobrý večer, opravdu nechystám. Jsou věci, které je třeba respektovat. Třeba že pro bezpečí nás všech není možné vše odhalit. Tak jen doufám, že ono utajení je ve skutečnosti pro bezpečí nás všech :)
@@stepanpetras5296 Přesně tak, ze Strakovky vede do K-111 spojovací tunel pro pěší. Vstup z Kramářovy vily je přetrvávající legenda. Protože další vstup/nouzový výlez je šachta Letná.
@@stepanpetras5296 Ja si myslím že je tam ešte niečo špeciálne keď sa všade nedá ísť s kamerou.pokial tam bol kryt pre pohlavarov z čias komunizmu, tak ten kryt musel byť v tom najlepšom prevedení a v tom najlepšom stave. A mam silné pochybnosti že ho len tak zrušili!
K tym podzemnym draham- jeden clovek mi raz rozpraval, ze niekedy v 70-ych a 80-ych rokoch pracoval v jednej zbrojovke na Povazi, myslim v Dubnici nad Vahom a tam jazdili do prace akymsi podzemnym vlacikom. Viete o tomto nieco?
Mimo propojek mezi trasami metra existuje kus slepé štoly za stanicí metra Vyšehrad - směr Budějovická při jízdě pohled vpravo, měla by to podle knížky co mám odbočka na plánovanou kdysi trasu D ( ne tu současnou)
Jen k dotazu "Kam se vyvážela zemina z metra?" Lepší by bylo se zeptat kam se nevozila. Vytěžená rubanina je kolem celé Prahy i přímo v Praze. Např. Skládka nad nemocnicí Motol, Řitka, Uhy, Kralupy nad Vltavou, Rakovník, Rudná, Poděbrady a spousta dalších. Dnes už ani není poznat, že jsou ty "hory" navezené.
Pane Mareši, buď jsem slepá, nebo nevidím - ale nenašla jsem na stránce badatele.net na Vás kontakt, můžete mi, prosím, sdělit svou e-mailovou adresu? Děkuji.
Dobrý den, díky za další skvělé video. Chci se zeptat: Mám pocit, že jsem od vás viděla video, kde napodobujete stín z Jihlavského podzemí, který kdysi natočit pan Motl. V Tajemnu ta část není a ani tady na RU-vid jsem ji v reportáži o Jih.podzemi nenašla. Můžete mi poradit, kde to najdu? Nebo se pletu a nebylo to od vás? Díky Radka
Na těch záběrech z technologického centra pražského metra jsou vidět dieselagregáty. Nevíte, co je to za spalovací motor? Skoro to vypadá na přeplňovaný 12ti válec do V vrtání 230 ČKD (K12V230DR), které se používaly v lokomotivách T478.3 a T478.4... Jen v těch brejlovcích (lokomotivách) mají dvě turba, tady to vypadá na jedno. Nemáte o nich nějaké info? EDIT: Omlouvám se, jsou i v tom metru dvě turba. Jedno je jen špatně vidět... A ještě bych měl jeden dotaz. To technologické centrum je společné pro všechny 3 linky pražského metra nebo má každá trasa své?
@@stepanpetras5296 Děkuji za info, to by sedělo na ty ČKD K12V230DR. Byl použit i v prototypech tzv. kyklopů (T499.0), kde měl mít výkon nastaven na 1460 kW. I vzhledově na to vypadají...
Vy jste přidal expozici na kameře a to vypadá, že tohle cesta nebude, máme tam víc světla, ale nevypadá přirozeně ,a navíc ty stíny jsou opravdu hrozné,...... cesta bude v hledání správného umístění reflektoru,.... nastavení expozice, nebo stínování na kameře poslouží pro doladění, ale prostor musí být správně a dost osvětlen. MUSÍ zmizet stíny v rohu v koutě vedle Vás a na té bíle zdi vedle Vás a taky musí zmizet stíny za těmi kamerkami,... pokud chcete ty kamerky osvětlit pěkně řekl bych, že jediná cesta bude je nasvítit bodově spoza kamery( asi hodně shora) a určitě sehnat regulaci LED a ten pás na te zdi za Vámi stlumit,.... takže přidat světla z reflektoru expozici nepřidávat tak moc a odrušit stíny aspoň v tom rohu za Vámi,..... bude to chtít ještě i trochu investici aby to bylo dobře nasvíceno, ... přeji úspěch :)
Proč řešíte takové hovadiny? Nekouká se na to špatně, tak o co jde? Mě na tom nejvíc zajímá obsah a ne jestli je kamerka na stěně dokonale nasvícena. 🤦
Tohle je otázka doladění barevné teploty na kamerách a umístění světel po úpravě studia a změně vysílacího počítače. To ovšem nemám ještě hotové, tak se v tom ještě nevrtám.
Jen rikate nepresnost hned zezacatku. Vozy pro metro byli sice projektovany,ale meli zasadni technicke nedostatky. Zjistilo se,ze dokonceni projektu by bylo velice nakladne,neekonomicke a dlouho trvajici. Na vyvoj by bylo potreba daleko vice casu,ktery nebyl. Dale se zjistilo,ze podniky byli tak vyrobne vytizene,ze by ty vozy metra nemel kdo vyrabet. Proto bylo rozhodnuto vozy dovazet s SSSR. Bylo to moudre rozhodnuti. CSSR nemohla vyrabet vsechno,vozy ze SSSR byli po vymene elektroinstalace velice kvalitni a jezdili vlastne dodnes. Ceske projektovane vozy by tak kvalitni nebyli s duvodu odlechcene konstrukce. To ze Nuselskej most nebyl projektovan na zatez sovetskych vozu,je naprosta lajdackost uradu,ktere se nedokazali domluvit a zadat jasne parametry dopredu. Kazdej si vpodstate delal co chctel.
Nesmysl. Zadání bylo jasné, měly tam jezdit naše vozy. Pro ty Nuselák parametry měl. Až v roce 1971 bylo dost náhle rozhodnuto o nákupu těch sovětských a to už byl Nuselák v dost pokročilé fázi.