+Al Cupone Taky mi přišlo, že to mohl trochu víc uceleně formulovat. Každopádně ten paradox spočívá v tom, že podle dřívějších představ o vesmíru měla být obloha světlá kvůli tomu nekonečnému množství hvězd ve statickém vesmíru, zatímco ona očividně světlá nebyla. Čili lidi si dlouho lámali hlavu nad takovou zdánlivou samozřejmostí, proč je obloha tmavá, když neměla být - to je ten paradox. Dnes už to víme, je to vysvětlitelné právě tím, že vesmír není statický a nekonečně starý.
Paradox by tma v noci (tedy na odvrácených straných planet od slunce) byl v tom případě, kdybychom se bavili o reliktním záření: to kdysi svítilo (krom jiného) také jednu dobu viditelným světlem: všude bylo světlo. Než se to posunulo do červené infračercené a nakonec radiových vln. Takže, kdyby se člověk tázal na toto, jaktože je v noci tma, když je kolem nás reliktní záření, které kdysi zářilo viditelně, tak odpověď je: protože stáří vesmíru a expandující vesmír.
Díky za tvojí ochotu. Vím, že neexistuje záporný zvuk, proto jsem to dal do uvozovek. Správně to má být: hlukové vlny v opačné fázi, jak jsem opsal z článku o sluchátkach sony mdr-1rnc.
Jak funguje "proutek na vodu" ? má snad nějakou zajimavou vlastnost/schopnost nebo je to schopnost pravě toho kdo jej drží ? a dá se vůbec vysvětlit? ;)
+JohanaPol Martin Brada +Al Cupone Taky mi přišlo, že to mohl trochu víc uceleně formulovat. Každopádně ten paradox spočívá v tom, že podle dřívějších představ o vesmíru měla být obloha světlá kvůli tomu nekonečnému množství hvězd ve statickém vesmíru, zatímco ona očividně světlá nebyla. Čili lidi si dlouho lámali hlavu nad takovou zdánlivou samozřejmostí, proč je obloha tmavá, když neměla být - to je ten paradox. Dnes už to víme, je to vysvětlitelné právě tím, že vesmír není statický a nekonečně starý.
Chválím za skvělá videa. Prosím o vysvětlení, jak fungují sluchátka, která zvládnou vytvořit "záporný" zvuk, který vyruší "kladný-běžný" zvuk, takže v nich je naprosté ticho i ve velkém hluku bez potřeby velké izolace. Děkuji.
+Bobicek18 Asi nechápu co myslíš. žádný záporný ani kladný zvuk není. Zvuk proistě je, je z různých zdrojů amísí se dohromady a ty ho pak vnímáš jako celek. Zkus mi ještě jednoy vysvětlit jak si tom yslel bez použití vymyšlených pojů jako záporný a kladný zvuk.
Zajímavé nedávno jsem četl že lidské oko může vidět jediný foton. A taková zajímavost světlo není vidět. Je vidět pouze tehdy pokud se podíváte přímo do zdroje nebo pokud se od něčeho odrazí třeba od zdí, předmětů v místnosti atd. Vědci udělali pokus vzali skřínku a její stěny udělali z materiálu který pohlcuje světlo do této skříňky posvítili a co se stalo i když celý prostor skříňky byl naplněn světlem byla v ní tma!
Ja bych se chtel zeptat na snežní slepotu , už som slišel ze je to kvôli tomu ze su tvoje oči nekryté vo velky nadmorsky vyšce pred "UV" žiarením alebo ze je to s nedostatku vitamínu , keby to bylo s nedostatku vitamínu proč potom nepřestane fungovať napr sluch ?
Neuvěřitelně velká blikající věc" - asi spíše něco jako zašuměný video záznam natočený při nízkém osvětlení s vysokým ISO? Já si myslím, že lidi tak trochu podobně vidí taky (ostatně nám stačí taky jen pár fotonů, abychom to registrovali), ale mozek nám to filtruje stejně, jako nám filtruje chybějící obraz slepé skvrny a spoustu dalších defektů.
Proč blikající? Pokud uvidíme třeba jen jeden foton, tak chápu to, že pokud bude hodně daleko, tak ho uvidíme třeba 10 minut starý.. ale přece za tím fotonem letí hnedka další fotom a tím vzniká dlouhý paprsek ne? Nebo mezi fotony je nějaký okem viditelný delay?
+Agorn CZ Právě že u těch hodně hodně vzdálených hvězd by mezi těmi fotony bylo velké zpoždění, že bychom ten foton skutečně viděli jako bliknutí, pak třeba pár sekund nic, pak zase bliknutí...
+Martin Brada jestli se nemýlím (z pohledu amatéra), tak myslím že to má něco dělat s tím, že světlo se skutečně skládá z kvant, že? Tedy jestli tomu rozumím dobře, čím jsem dál, tím více by měl správně i jeden foton mít tendenci být více "rozprostřenější" po okolí a kdyby se dal foton zmenšovat, tak by na mě dopadalo čím dal menší množství plynule, ale díky tomu, že se skládá již z nedělitelných kvant, tak chvilu trvá, než přesně na to místo, kde jsem já, dopadne ten foton celý, je to tak nějak?
Asi by se to tak dalo říct. Světlo zkrátka není nějaký spojitý proud čehosi, ale šíří se v kvantech, kterým právě říkáme fotony. A když by z nějakého tělesa létalo tak málo fotonů, že by do oka dopadl třeba jen jeden za sekundu, tak zákonitě jednou za sekundu ten objekt blikne.
Kdyby existovala červí díra a my dokázali přes ní projít, tak bychom se vlastně mohli v nějaké jiné části vesmíru dívat na naší planetu, když tu běhali dinosauři. Ale ten obraz by se k nám posílal pomocí miliard fotonů, ale v galaxiích působí strašně hodně gravitačních sil jako hvězdy, planety, galaxie, mlhoviny a tak není možný aby se celý obraz dostat až k nám v čisté podobě ne?
Rotačák Právě o to mi jde, že není technologie, jak vidět na vzdálenou planetu, takže bychom stejně éru dinosaurů neviděli, jen se ptám, kdyby taková technologie byla, tak zdali je to možné fakt vidět.
+TheNevimjmeno2 To je úplná blbost, ne? Když se přeci přesunu v prostoru (na jakoukoliv vzdálenost) tak se nemůžu dívat na pohyby vykonané v minulosti. Můžu pozorovat pohyb jen v reálném čase (podle zdravého rozumu). Jediný pohyb, který se dá pozorovat skrze čas je pohyb světla (světlo dopadá i po zániku hvězd) Teoreticky by to šlo, kdyby ses přesunul nejen v prostoru, ale i v čase. Ale to by bylo to samé jako číst knížku z měsíce (knížky by ležela na zemi na Zemi), nebo pozorovat mravence v lese z okna někde v prostřed města....
Paradox cestování v čase do minulosti tzn. časový paradox. Myslím si, že je to docela zajímavé téma ikdyž pár fanouškům sci-fi zkazíš pohled do blízké budoucnosti:)
+GodmyX Nebo-li, nestane se vůbec nic. Vyzkoušeno, dědeček mrtvý :-D Což znamená, že teď čekám svého vnuka, aby udělal to stejné mně... Hmm, ne. Penis uříznut, problem solved :-)
Ray Mond Hehe. Někdo správně poznamenal, že stačí pouze o nějakou nanosekundu změnit čas početí / spojení spermie a vajíčka a výsledný mix DNA / výsledný zárodek dítěte bude s obrovskou pravděpodobností totálně jiný (potomek již ve své "originální" podobě nebude existovat): aneb teorie chaosu ve svém nejlepším :D Takže stačí dědečkovi v danou chvíli třeba jen podrazit nohu...
***** Ale největší problém je v tom, že i kdybych to udělal, tak si to nebudu pamatovat, protože můj vnuk mne zabije dřív, než to udělám já svému dědečkovi, a proto si nemůžu pamatovat, jestli se to už několikrát nestalo :-)
Ray Mond Tak, pořád je to paradox (z toho se nijak nevyvlečeme) :-) Jen to bylo zajímavá verze, kde není třeba nikoho fyzicky zabíjet a ani vyvíjet příliš nadlidská úsilí při tom hypotetickém "způsobování toho paradoxu" :P
Když se dívám na noční oblohu tak vidím pokud se soustředím, jak najednou začne blikat prázdný prostor mezi hvězdami(většinou vidím modré,červené a zelené tečky)
lidske oko teoreticky muze videt 1 foton, ale za predpokladu absolutni tmy jde tedy o prizpusobeni mozku a ne citlivost senzoru(oka) proto ani tvorove s citlivejsimi senzory nevidi oblohu bilou. Ps: omlouvam se za gramatiku jsem fyzik ne cestinar 😉
škytavka je v podstatě jednoduchý jev lidského těla : dýcháme pomocí bránice(svalu který rozděluje v podstatě hrudník od samotného žaludku ) no a když škytáme je to podobné jako reakce jakého koliv svalu v našem těle (jinými slovo je to jakási svalová křeč kterou prostě člověk svou vůlí nemůže ovládnout) a křeč vzniká nadměrnou únavou svalu nebo-li vyčerpání látky ze svalu jménem ............... (ale může to být způsobeno konkrétně nepravidelným dýcháním) no to znamená že škytání je něco jako svalová křeč
No, to "blikání" hvězd, jak ho občas vidíme, je způsobenu atmosférou (= spousty plynů, přes které to maličké světlo musí procházet a u nás to vypadá jako blikání). To, o čem vlastně mluvil Martin, že by např. žáby dokázaly vidět i hvězdy tak vzdálené, z nichž se na naší noční oblohu dostane jen třeba pár fotonů, asi neplatí v pozemských podmínkách, protože atmosféra. Jestliže sem přiletí, nevím 50 fotonů ze vzdálené hvězdy, tak docela určitě přímo na zemský povrch nedopadne už nic a žáby mohou klidně spát :P
Odpověď je vlastně jednoduchá: po většinu spánku, abychom si byli schopni odpočinout, tak nesníme a naše vědomí je doslova "vypnuté" (nedělá vůbec nic: nepřijímá žádné ani visuální ani sluchové vjemy, o ničem nepřemýšlí, je prostě vypnuté: toto je ten skutečný stav spánku jako odpočinku, něco úplně jiného než stav snění, kdy v podstatě už mozek "neodpočívá" moc). Toto je ten nejbližší stav, který můžeš každodenně prožít, kdy si můžeš vyzkoušet jaké to je "neexistovat, nevnímat, nebýt". A takto to bylo, než ses narodil a takto se to s velkou pravděpodobností bude cítit i po smrti. :-)
+Matlafous Losos Přesně tak. A zároveň, kdykoliv se podíváš v noci na hvězdnou oblohu, tak používáš vlastně "optický stroj času", poněvadž se díváš miliardy let do minulosti: veškeré viditelné hvězdy dneska vidíme v tom stavu, v kterém byly, když TYHLE jejich fotony byly před tou miliardou let vyzářeny (a některé z nich už asi ani neexistují dávno). Takže se díváme hluboko a hluboko do minulosti. I slunce, tak jak ho vidíme a cítíme je 8 minut do minulosti (tolik sem trvá, než sem světlo/záření se slunce doletí): 8 světelných minut (a 23 sekund myslím). Tedy vzdálenost těch hvězd ve světelných minutách či letech určuje, kdy se sem ono světlo dostane (a to bývají veliká čísla).
Taky mám návrh: Speciální teorie relativity 2 :D Mám problém v pochopení. Pokud vezmu příklad co jsi uváděl ve svým videu. Řekněme, že cesta lodě na planetu trvá pro 'pozemskýho' pozorovatele třeba 100 j (jakákoli jednotka času), a pro pozorovatele z lodi jen 10 j. Pokud se nad tím zamyslím, a řeknu si, že jsem pozorovatel na lodi a Země se vůči mně pohybuje rychlostí nemálo menší než je rychlost světla, tak ta doba letu pro pozorovatele ze Země musí být zákonitě kratší, teda jen 1 j. Kam se ztratilo oněch 99 j? :D
+Leo Vodica prostě letijou dna borci - dvojčata (rekneme) , jeden na zemi, druhej na lodi. Loď se pohybuje skoro c a tak ten borec na lodi stárne pomaleji. Pokud ale se na to podívám z pohledu toho na lodi, tak ten co je na zemi se proti mě vlastně pohybuje skoro v a tak on stárne pomaleji. Kdyby se pak potkali, tak kdo by byl teda starší?
Marek Honek Jo takhle. Zajímavá otázka, teď mě napadá jen, že by mohlo záležet na tom kdo se pohybuje v soustavě rychleji (myslím kdo rychleji proplouvá okolním prostorem. Pokud by Samotná soustava někam leděla vesmírem řekněme na 99% c a ty si proti směru lety vyrazil raketou, tak sice z pohledu toho na zemi budeš letět pryč a měl by si stárnout pomaleji, ale ve zkutečnosti se jen v prostoru zastavíš.
+Leo Vodica no to právě ne, to byla kdysi jedna z teorií o éteru (prostředí ve kterým se šíří světlo) a to je vyvrácený... Už mi bylo řečeno, kde je problém... STR počítá jen s inerciálními VS a 2 takový soustavy se nikdy nepotkají více než jednu... Teď mě zas napadá, že můžou pokud se pohybují v zakřiveným prostoru...
+miguelitoXXL Přeci jenom, Michaelovy myšlenkové pochody jsou občas dosti nepřehledné a když je to v angličitně, tak se v tom jeden může ztratit (třeba právě u jeho posledního videa jsem se ztrácel pravidelně). Nebylo by špatné to vidět ještě jednou v češtině.
+Tomáš Pelc: já si troufám oponovat. Michaelovy myšlenkové pochody mi přijdou ucelené a přehledně uspořádané. spolu s geniální editací videa mi Vsauce přijde jako velmi těžko překonatelný zdroj informací. sledování stejných témat na jiných kanálech mi proto přijde občas až jako ztráta času. jestli má někdo problémy s angličtinou, to je pak samozřejmě věc jiná, mně se to netýká, reagoval jsem pouze na "nepřehlednost"
to jsem celkem nepochopil. Přijde mi to v rozporu s tím co jsi říkal o relativitě, chápu, že může dojít k rudému posuvu ale necháu proč by mělo těleso začít blikat.
Filip Hrnčiřík: čím dál jsi od hvězdy (např.), kterou pozoruješ, tím míň jasná se zdá. ona ze sebe totiž "chrlí" na všechny strany fotony a čím si dál, tím míň jich tvoje oko zachytí -> tím míň jasná se zdá. nakonec dojde k situaci, kdy si už tak daleko, že počet fotonů, které zachytáváš, klesne na pouhé jednotky. ten počet samozřejmě není konstantní, ale fluktuuje. tedy když si dost daleko, občas zachytíš jeden foton, občas žádný. a čím si ještě dál, tím méněkrát se stane, že zachytíš i ten jeden foton. pokud by tvoje oči dokázaly vnímat jednotlivé fotony (jako např. oči žab), pak by jsi tenhle efekt vnímal jako blikání.
A ještě dodám, že toto vlastně dokazuje, že je světlo (též se svojí vlnovou podstatou) skutečně rozloženo na diskrétní jednotky (fotony) a nelze jeho intenzitu/velikost zmenšovat do nekonečna (pořád menší proud světla), ale po chvíli dostaneme akorát stejně velké jednotky, které buď zachytíme nebo ne.
8 лет назад
Vteřina je jednotka úhlu! Jednotkou času je sekunda.
Ahoj, moc komentáře k videům nepíšu, ale tady si to neodpustím. Obdivuji tvá videa, točit umíš, máš výborné znalosti, ale tohle se trošku vymklo... na začátku videa třikrát špatně vyslovíš jméno fyzika Olberse. I informace se mi zdají trochu pokulhávající. Možná bych dokázal odpovědět na několik dotazů z komentářů (četl jsem několik knih o kvantové fyzice, zabývající se též touto problematikou, od S. Hawkinga, R. Feynmana nebo M. Chowna). Obloha, která by neměla sebemenší skulinku pro mezihvězdný prostor, by nebyla ozářena, ale byla by krvavě rudá. Typická hvězda je totiž červený trpaslík, obloha by tedy získala barvu povrchu této hvězdy. Na "naši" planetu dopadá světlo z hvězd, které stihlo za těch cca 13,7 miliard let doputovat tak velkou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že drtivá většina galaxií je od nás vzdálena více než oněch 13,7 miliard světelných let, nedokázalo sem světlo ještě dorazit a stále je na pořádně dlouhé cestě. Nabízí se tedy otázka - Takže za několik miliard miliard let by se obloha nakonec zbarvila do ruda? Odpověď zní samozřejmě a jednoznačně - ne. Keplerovo a Olbersovo uvažování totiž vychází ze základního a mylného předpokladu. A tím je to, že hvězdy žijí věčně. Všechny hvězdy jednou spotřebují své palivo a skončí tím svůj život. Jestli někdo chcete skutečně pochopit, proč je noční obloha temná a ne rudá, doporučuji se podívat na něco o "rudém posuvu", které tuto problematiku řeší velice schopně. Zjednodušeně se dá Olbersův paradox laickou veřejností pochopit takto: V nekonečném lese by měl z každého místa lesa být v okruhu 360° vidět strom. Nezbývalo by místo pro žádné skulinky, protože les by byl nekonečný prostor s nahodile rozmístěným množstvím stromů. To je samozřejmě pravda. Kepler (a poté o cca 200 let později i Olbers) si řekl, že by to tak mělo být i ve vesmíru, kdyby byl nekonečný. Proč tedy není noční obloha ozářena souvislou plochou hvězd, ale hvězdy jsou po obloze místo toho jen "sem tam" poházené? Odpověď je v předchozí části mého komentáře.
+Miloš Pajonk Foton není ani částice ani vlna. Je to řekněme objekt mikrosvěta, který je mimo jakékoli naše představy. Záleží na tom který pokus provedeme a podle toho se nám pak foton vyjebí jako vlna nebo jako částice. Nicméně ve skutečnosti to není ani jedno z toho. Abych vám to přiblížil. Existuje takový hezký obrázek na nejž když se podíváte jedním způsobem vidíte dva obličeje, když se na něj podíváte jinak vidíte pohár. Je to tedy pohár nebo dva obličeje? No ani jedno z toho. Jsou to prostě dvě čáry namalované na papíře...
Jednou za měsíc, když se mi občas zdá sen,tak těsně než se probudím mám pocit jako bych jela vteřinu na lyžích a pak padala.Jakmile začnu padat,probudím se.Vždycky se vyděsím a škubnu sebou. Děje se to jenom mne?
Verím, že tento kanál je určený na popularizovanie vedy, no napriek tomu si myslím, že v tomto videu je jeden omyl. Olbersov paradox bol objavený neskôr, ako Hubblov efekt, a preto druhá polovica videa nedáva veľký (z logického hľadiska) zmysel.
Už sleduji několikáte video a celkem zajímavý ... Zaujaly mě zbraně na zdi :) držím palce i nadále a Zajímalo by mě tvoření blesku v tvém podání .. Dík
Tak to už asi bylo popsáno, kdybych to měl vysvětlit já (ať mě případně někdo opraví nebo doplní): mám za to, že kvantová teorie velmi přesně předpovídá chování mikroskopických částic, obecná teorie relativity zase velmi přesně předpovídá chování obrovských/gigantických vesmírných objektů, ale obě teorie selhávají tak nějak, když se snažíš popsat opačné věci: chování obrovských objektů s kvantovou mechanikou a chování mikroskopických objektů s obecnou teorii relativity
***** díky za opravu a doplnění! (U té relativity jsem si opravdu nebyl jistý, co jsem řekl k mikroskopickým částicím). Nevšiml jsem si původně tvé odpovědi, jinak bych sem asi ani nepsal :-) Jinak díky za další informace.
Kdyby byl vesmír dost velký ale ne rospínající se mohlo by se stát že by než by stihly všechny hvězdy k nám poslat jeden foton už by nám je neposilaly jiné .
+TotallyRandomGuy Urychlovač částic je v podstatž Velký a malý okruh, ve kterém se nechají částice rozpohybovat téměř rychlostí světla. Více lze snadno dohledat na google a YT.
Mě by strašně zajímala odpověď na otázku, na kterou nikdo nedokáže zatím odpovědět :D Co tu bylo před velkým třeskem, co tu bylo před ním a před tím a kde se vzala ta úplně první věc, která to všechno začala?
+LimedkaMikki: to je stejné, jako ptát se, které písmeno je v abecedě před "A", nebo kterým směrem je sever, pokud stojím předně na severním pólu. před velkým třeskem neplynul čas, takže otázka "co bylo předtím?" nedává smysl.
Čas neplynul, jak bylo řečeno, podle stávajících rovnic, které máme, ale my zase víme, že ty rovnice tam selhávají, takže na druhou stranu nevíme jistě, že čas neplynul (pokud budeme mít kdy lepší rovnice a v to opravdu doufáme): jen víme, že v bodě velkého třesku již rovnice nefungují (a právě jedna hypotéza je tato). Jinak lze uvažovat například (o tom uvažuje moderní obor fyzikální kosmologie) o před-existujících zákonech kvantové mechaniky, které díky fluktuacím dokázaly stvořit celý vesmír (všechen čas a prostor: zplodit ten velký třesk), ale i tam člověk uvažuje, že buď čas nebyl a ty vesmíry takto vznikají vlastně pořád zároveň "bez času" (nebo max uvažovat, že se to děje v nějakém multiversu, kde existuje vlastní "nadřazený" čas...), ale to jsou jen více či méně pravděpodobné hypotézy. Zatím ale ta otázka skutečně nedává moc smysl, protože nemáme, jak to zjistit, takže nejlepší je se smířit s tím, že nevíme a neukvapovat se a neskákat vůbec k žádným závěrům.
Neasiac vím, že je to v téhle době obtížné se na ptát, ale mě by to prostě zajímalo :-) jinak otázka na to, co bylo před velkým třeskem není až tak nesmyslná ;-) bohužel nejsem fyzik a zrovna moc dvakrát tomu nerozumím, takže to nedokážu interpretovat, ale už je několik teorií, které poměrně zdařile mapují, že velký třesk fakt nebyl prvopočátek, jak se dřív myslelo :-)
Hlavně by se měli lidi přestat ptát, aby udělal konkrétně Schroedingerovu kočku, protože to je pouze jedna malá část (jeden jediný myšlenkový experiment) mnohem většího oboru (tím pádem mnohem zásadnějšího tématu) a to kvantové mechaniky. Nejprve se musí mluvit o kvantové mechanice, pak teprve Schroedingerova kočka může dávat trochu smysl. Takže to musí udělat rozhodně "první". +Patrik Krupička: no. S.kočka patří ke kvantové mechanice a jedna z mnoha interpretací k.m. jsou mimo jiné paralelní vesmíry (many worlds interpretation) :-))))) Takže rozhodně "něco" s tím společného má. (t.j. v tomto případě: vesmír se u každého "kvantového rozhodnutí" "rozdělí" a v jednom vesmíru bude kočka 100% živá, v druhém 100% mrtvá).
+Patrik Krupička No jistě, ale četl jsi, co jsem napsal? Rozhodně zde lze vidět docela snadno propojení: tj. jedno z vysvětleních toho paradoxu (i když dneska se myslím již nedomníváme, že se o paradox jedná, protože objekt kočka rozhodně je pozorovatelem bez ohledu na nás). V jisté interpretaci kvantové mechaniky (interpretace té superpozice) se vesmír rozdělí a v jednom vesmíru bude kočka 100% živá a v druhém 100% mrtvá.
+UranTheBluePlanet myslím, že video o S. kočce by bylo velkým přínosem. konečně by si lidi přestali myslet, že Schrodinger skutečně zabil nějakou kočku, aby "dokázal, že vesmír se dělí při rozhodnutích" (nope nope nope). mohlo by se jednat o poměrně dobrou výmluvu pro naučení lidí hlavní rozdíly mezi kvantovou, coby tzv. statistickou teorií a klasickou mechanikou.
Proč na všech animacích obíhá země kolem slunce proti směru hodinových ručiček? Proč se od mala učíme že severní pól je "nahoře"? A dá se vůbec určit že země obíhá kolem slunce po směru nebo proti směru hodinových ručiček, když slunce mění severní a jižní pól každých 11let?
+Pavel Prochazka Je to zjednodušení pro nás tady na Zemi. Země je bod, ze kterého všechno pozorujeme a přizpůsobujeme tomu naší orientaci ve vesmíru. Ty jsi ve svém komentáři určil "bod/místo pozorovatele" jako Slunce, což samozřejmě všechno mění. V tomhle případě by se Slunce jevilo jako statické a všechny planety by se točily kolem něj ve vodorovném směru (pohyb po směru hodinových ručiček) + by se dal pozorovat 11 letý cyklus pohybu planet ve vertikálním směru kvůli rotaci polů Slunce. Celý je to o relativitě pohybu, kde se skutečný pohyb objektů v daném systému nemění, ale mění se vůči bodu, ze kterého systém pozoruješ.
+Vítězslav Škorpík Vážně? Já měl za to, že sever nahoře je celosvětově ustálený standard, protože se zkrátka vyspělejší civilizace rozvinula na severní polokouli a logicky se to tak zavedlo. Nebo takhle, věřím, že třeba nějakou turistickou mapu mohou mít s jihem nahoře, ale mapy světa nebo kontinentů asi ne.
+Pavel Prochazka Poloha severu je domluvená věc. Souvisí to s tím, že je jakoby hlavní a proto je na mapách kreslen nahoru. Taky to souvisí s tím že evropa a asie (kde byla a vlastně i furt je většina lidí) je právě na severu.
žáby (ale přes naší tlustou atmosféru určitě se sem nedostane pár fotonů z předaleké hvězdy: taková hvězda prostě bude neviditelná i pro ty žáby a v noci nic blikat nebude).
Pravděpodobně už asi odpověď znáš, protože tito lidé se většinou na tuto otázku i ptají :) Ono je to tak už pomaličku známé po internetu (díky VSauce), že pochybuju, že na to kdy Martin bude chtít dělat video. Ale pro ostatní, kdo třeba neví: zrcadlo, ačkoliv všechny tři základní barvy (a jejich mixy) odráží úplně tak, jak na něj dopadnou: červenou, zelenou, modrou barvu, tak jedinou zelenou barvu odráží skutečně dokonale (téměř dokonale) a ty části světla, skládající se z červené a modré barvy jsou velmi ale velmi lehce pohlcovány zrcadlem (tak lehce, že to nepostřehneme). Takže v odraženém obrazu převládá zelené barvy více, než jí tam bylo při dopadu na zrcadlo. A proto můžeme říct, že je obraz ze zrcadla velice velice málo (až nepoznatelně) nazelenalý a tedy odpověď "jakou má zrcadlo barvu" je buď: 1) všechny barvy (poněvadž všechny odráží / při dopadu bílého světla) 2) má barvu spíše zelenou, protože obraz z něho odražený zezelenává.
+GodmyX Což platí v drtivé většině díky povrchu kovu, od kterého se světlo odráží a který nepatrně potlačuje modrou a červenou škálu. Ale zrcadlo lze vytvořit z materiálu, který pohlcuje nebo odráží všechny tři základní barvy a pak dostaneme v odraženém obrazu mírně převládající bílou nebo černou barvu (podle toho, zda materiál více barvy propouští nebo odráží). Což se samozřejmě téměř výlučně používá k vědeckým účelům a taková zrcadla nemají žádnou krycí plochu proti poškrábání, jako je sklo u zrcadel stříbrných. V ideálním stavu by měla být barva bílá, protože pokud smíchám všechny barvy barevného spektra, tak dostanu bílou barvu. Na rozdíl od toho, když je všechny smíchám např. jako malířské barvy, to dostanu černou :-)
Ray Mond Díky za perfektní doplnění! To o těch jiných zrcadlech (založených na jiných materiálech) jsem vůbec nevěděl a ni tím pádem to, co to vlastně implikuje... dobré to vědět! :-)
