V následujících dílech se podrobně podíváme na práci velké firmy. Standardní bungalov, ve vyšším standardu. Základová deska v ceně, ale bez problémů to nebylo. www.nezavisly-stavebni-dozor.cz Music: Inkling - Slenderbeats
1. Základová spára má být únosná a suchá. Pokud zaprší, nejlepší je nechat uschnout, vyčistit a lít. U této práce je třeba dobře plánovat podle počasí a ideálně kopnout a do 1-2 dnů zalít. 2. Zemnící pásek má být na stojato a celý v betonu. Přechody ošetřeny antikorozním nátěrem. atd. atd. viz norma. 3. Svislé roxory u drtivé většiny RD nemají žádný smysl ani funkci. 4. Pokud si pásy při lití srovnám letadlem, stačí ZB dorovnávat klínky. 5. Rohová podélná výztuž je špatně. Z venku dovnitř, ze vnitřku ven a pak ještě oblouk venku. 6. Kari síta se dávají tak, že druhá řada začíná polovinou = pak ve spoji nejsou 4 kari síta. 7. Přeložení kari sítí je nedostatečné. 8. Podložení kari sítí je málo, chtělo to více podložek. Při nalití betonu se karí síto bude tlačit na zem = nemusí být dodrženo min. krytí 25 mm. Ideální je koupit plastové distanční podložky. Na základech za cca 300-600 tis. Kč je to položka cca 2 tis. Kč. PS : ono to nespadne, ani se nic šíleného nestane, bude to fungovat. Ale neprezentoval bych to jako dobrou práci.
Jen taková poznámka statika betonáře, beton do vody jistě je možné ukládat a k taková praxi dochází, většinou se jen zabraňuje proudění vody, například v řekách a podobně. U tohoto výkopu by problém byl spíše se zvodněním až rozbřidnutim základové spáry. Zejména pokud byla spáry vyschlá a následně zavodnela. Základovou spárů je třeba upravit, technologií pro sanaci je vícero. A co se týče té výztuže tak souhlasím, především svázáním sítě a vyztuznrho prutu nic nespojite :D musel by tam být prut tvaru L aby se dalo o nějakém spojení mluvit :)
Jen bych podotkl, že zde zmiňovaná "základová deska" je správně podkladní beton (jakou nosná část podlahy). A nemá vliv na únosnost základové konstrukce (neroznáší zatížení do základové spáry). Základová deska je způsob založení (bez pasů) a deska má klidně 500 mm. :)
Od 300 mm nahoru s nosným armováním základová deska , do 300mm obecně podkladní beton. Podkladní beton musí být dimenzován na užitné zatížení , takže rodinný domek přibližně 200 - 300Kg na metr čtverečný - garáž podle vozu majitele ale 350 by mělo stačit . Užitná zatížení staveb podle EN 1991-1-1
Přesně tak... i ty dvě oka u KARI sítě... myslím že pan Šimek je velký odborník na dřevostavby, ale co se týče betonařiny... tohle by za mě neprošlo ani pro dům ze slámy...
@Petr Horak To nevím, to jsem asi neslyšel (ten díl). Do vakcinace se nevyznám, takže nebudu komentovat, stavbám trochu rozumím, tak snad si to pan Šimek přečte, podiskutuje s dobrým statikem, a příště bude lépe kontrolovat..
Nejde o tu vodu v pasech ale o to že je rozbředlá základová spára. Kdyby byla spára podlitá betonem tak voda nevadí, beton ji vytlačí a na konci se vyčerpá. Bedňák musí být zalitý betonem, pokud jim to neujelo tak jen proto že to k tomu pořádně nedohutnili, říkat že jsou šikovný a tohle pustit dál je velká chyba.
Nezbývá než souhlasit. Pásek komplet v bahně, rozmočená základová spára, zásyp naházený 25 cm a přejetý 40 kg deskou, aby se neřeklo. Výztuž navrhujeme s ohyby a provázanou s deskou, protože neznáme budoucí podmínky - když vybetonujete na podzim a nezatížíte desku, tak může zmrznout zemina pod deskou, a utrhne ji od pásů. (Což by u dřevostaveb zřejmě mohlo nastat i v prvních fázích výstavby). Za mě tedy pokud znáte podmínky, můžete si dovolit od toho upustit.
Ten mirelon, nebo KG větší dimenze je opravdu nutný kolem svislé kanalizace v prostupu deskou? Z jakého důvodu, dilatace betonu poškodí ta KG, nebo? Hydroizolace je pak náročnější - s dilatací.
2 года назад
ono berte i ten fakt mimo dilatace - beton je hrubý, s kamenivem, když se oddilatuje, nehrozí i v budoucnu žádný defekt. Navíc když má možnost pak vodoinstalatér nějakou rezervu v rámci dopojení i v rámci pár cm, je to vždy výhoda.
No tak borci nad čím spekulujete , od toho tu máme normy takže šup nastudovat. A beton do vody je blbost , ale hlavně ta rozmočená základová spára. Ta by se měla po vysušení pěkně růčo začistit od bahna. Doufám že nějaké jelito nenapadne tam naházet štěrk, že se to jako zlepší. Tím by to dodělali.
Nikdy a v řádném případě u rodinného domku. Štěrkové lože s e dá použít pro zakládání velkých a zatížených staveb ve stížených zakládacích podmínkách, ale tam se typicky pohubujete v řádech několika metrů štěrku na výšku výkopu. To pak vyjde lépe pilotáž základů.
4:20 dobrý den, je ta voda uložená v pořádku co se týče nezámrzné hloubky? Ta část jak kouká z chraníčky mi přijde, že není -80cm pod úrovní terénu.. případně prosím moc o informaci, zda je to ok.
3 месяца назад
je to OK, nezapomeňte, že terén přijde přihrnout a hlavně , v Čelákovice nejsou co se zimy Krkonoše:-)
@ a kolik bude tedy hloubka toho uložení prosím? Nebo jsem to špatně pochopil a ta chránička se zvenčí “vykope” a ohne se v podstatě vodorovně? Protože já to u sebe mám také takto, bude 50cm pod urovni terenu a pak teprve pujde dolu. U kutné hory
Zdravím, zajímalo by mě, jak se řeší oprava zemniciho pásu, když neprojde pak výsledným měřením. Máte s tím nějakou zkušenost? Ptám se, protože bych rad stavěl svépomocí a bojím se co kdyby měření neprošlo 😅
Год назад
na to je jednoduchá odpověď - zatluče se do země zemnící tyč a je vyřešeno. Proto nad komentáři typu zemnící pás v betonu nebo pod betonem, spoje ošetřit nebo neošetřit, mávám rukou. Po 40 letech tam stejně člověk nic nenaměří a vyřeší se to takhle.
2 otazky mam. 1 - Je lepsie bleskozvod zaliat do betonu, alebo to mat po betonom? (jedna teoria hovori, ze ak udrie blesk a je to v betone, tak to moze narusit zaklad domu (niekolko 100-200tisic Amper a par milionov Voltov sa v hodnote 50% dostane do betonu co vytvori velke pnutie, teplo na prechode beton zem). Dalsia uvaha, ze ten vodic/kovovy pas v betone, je s casti v izolante od zeme, ak zaklad nieje vlhky mokry, nemusi to mat dostatok ohmov
Norma dosledne odporuca zriadovat uz len zakladove zemnice, teda pasovinu ukladat do betonu. Ak je beton v priamom kontakte so zemou, co v zakladoch je, tak o prechodovy odpor netreba mat obavy. Beton je dostatocne vodivy. Takto zhotoveny zemnic vydrzi rovnako dlho, ako samotna stavba, za predpokladu, ze su spravne zhotovene vyvody z betonu. Pripojit na pasovinu aj roxory rozhodne nie je na skodu.
A kde mají odvětrání radonu,nebude podlahové topení?????,a jestli tam odvětrání radonu je,pak přeci nesmí být zasypán frakcí 0/32,ale čistý kámen, např. 16/22 nebo 16/32
ano, správně by těch 30 cm mělo být, ale na druhou stranu - za mě ob oko je zcela OK, je to jen rodinný dům. Spíš je klíčové třetinové krytí, aby opravdu kari sítě nežely na zemi
@ chcem sa ešte spýtať ,práve som pokladal kari sieť fí8 15 x15 a chyba mi cca 2m2. Mám zvyšné roxory fí8, môžem teda vyarmovat chýbajúcu plochu pomocou samostatných roxorov?Ďakujem
Dělá se u takové stavby i zkouška zhutnění? To, že je to utažený tou vibrační deskou nahoře nemusí znamenat, že je to dobře zhutněné třeba o 20 cm hlouběji.
Svislá výztuž má být svázáná s KARI sítí přes "L" zahnutí... Přesah KARI sítí má být 300 mm (tzn. oka). Z videa se mi zdá, že je jedno oko... ale zase pro ty lehké dřevostavby.... To že je svislá výztuž co 500 MM a ještě r8 - to jsem ještě neviděl. A to spopupracuji se třemi na sobě nezávislými statiky...
Jestli spíš nemysleli stykování výztuže přesahem nebo kotvení ohybem, jednoduše řečeno to provázat ne svázat... V případě tahových sil do základů by mohlo dojít k nadzvednutí a polámání desky. Tenhle případ by mohl nastat třeba u lehké dřevěné konstrukce kdyby pěkně foukalo a v místech ztužujících stěn... Ale tohle by měl řešit statik ;-) Svázat to je opravdu jen na fixaci.
@@maslak22 Tak hlavně takovou zásadní věc by měl řešit statik na žádost projektanta ještě než odevzdá projekt domu. A pokud se na to vybodl, tak vrátit titul. Jinak jet podle projektu.
Po dlouhé době, ale zase žádná změna. Pane Šimku, dostudujte si prosím informace ohledně základů a uzemnění. Je to jen pár věcí, ale stále to kontrolujete špatně. 1) voda v základech ani tak velký problém není, problém je to bahno pod ní, které po vyschnutí změní objem, navíc mi od pohledu nepřijde v nezámrzce. Tedy co se stane když se tam ta voda vrátí. Ano lehká dřevostavba nepotřebuje nic extra, ale tohle se pokazí i když tam nic stát nebude. 2) Ty zemnící pásky, je to pořád dokola. Spoje nejsou zaizolované a jsou někde v hloubce v bahně pod deskou! 3) Ochrana KG je jediné na co jste správně upozornil, ale pak jste o větu dál doporučil vylít. K čemu tam jako dozor jste? Přijdete na konci stavby za zákazníkem a sdělíte mu: "tohle, tohle a tohle firma udělal špatně". K čemu mu taková práce pak bude? 4) přesah KARI je o 2 oka, nikoli o jedno! To jestli je to moc a nebo málo, má zhodnotit statik, ne vy. Stejně tak je potřeba přejít z vodorovna do svisla nějakým profilem. Tedy bud ohnout KARI a nebo tu svislou výztuž. Ale naprosto s vámi souhlasím že je to celé předimenzované. Stavět dřevostavbu bungalovu na takovéto základové (roznášecí) desce, je nesmysl. Na tom se asi spolu shodneme. Osobně na takové věci upozorňuji jako TDI ještě před začátkem stavby. Několikrát už došlo ke změně projektu a úspoře stovek tisíc... Pěnu na srovnání ZB používám občas taky. Někdy je nevhodné podkládat z důvodu bodového zatížení té tenké skořepiny. Dále i po podložení zapěňuji, aby se tam nedostalo to bahnu co tam je. To tam být nesmí. Jinak potom mráz může nadělat paseku. Přidal bych ještě za 6té dotaz na odvětrání pásů, ale na to pouze upozorňuji a s normou nesouhlasím, tedy na ní netrvám. Za mě jsou základy zralé na předělání. Je potřeba vybrat dokonale to bahno, vyndat a předělat zemnící pásek a pak pokračovat dál. Přesně na takové věci je TDI. Proto tu práci dělám. Aby to bylo uděláno dobře! Věřím že, vy je to také necháváte předělat, ale z vašich videí to vidět není. Což je škoda. Velká škoda. Mnoho lidí pak z těch videí nabyde dojmu, že je to vlastně ok. Přidávejte ty záběry po opravě. To je ta nejdůležitější část. Ukázat jak se takové věci napravují a co všechno se musí předělat...
2 года назад
Jiří však víte - je to předimenzované. Takže jestli ob oko nebo ob dvě, přivřu oči. Voda v základech byla vyřešena, ten pásek - můj názor znáte - jestli je to v betonu nebo pod ním, povíme si 40 let v mém případě, za 45 let ve Vašem případě. Jestli tam ten odpor nebude, tak borec zatluče do země zemnící kolík a jede se dál. Odvětrání bude příště, firma to trochu obchází , budete překvapen:-)
@ S předimenzováním souhlasím. Pak ale je potřeba toto nejdříve vysvětlit staviteli a architektovi a vůbec to nedělat. I když v dnešní době zabetonovat takové množství špatně-zbytečně uložené oceli může být forma jakéhosi spoření. Až se bude soused chlubit novou Teslou, tak ho souseda odpálkuje tím že má v základech schováno několik tun oceli :-D Jinak psal jsem to z jednoho prostého důvodu. Není na videu vidět jak ty základy byli vyřešeny. To je IMHO mnohem důležitější část, než onanie nad rovinatostí omítky. Věřím vám, že ta oprava byla opravdu zjednána, ale na těch videích to není (opět) nikde vidět. Je to obrovská škoda toho vhledu který ostatním poskytujete. A rozdíl toho zemnícího pásku 40 vs 45 let opravdu není. V tom se velmi mýlíte. Navíc stačí ta počáteční koroze na těch nechráněných spojích a je ten pásek naprosto k ničemu! Předpokládám že neznáte vodivost terénu. Nemusí to být o pár zemnících tyčích. Někde není jiné řešení. Ale hlavně je to zbytečné. Je mi jasné, že to nikdo nebude za 2 roky reklamovat. Ale takový dozor je u mě zbytečný. Přesně kvůli takovým věcem tam jste. Alespoň já s tímto svědomím ty dozory provádím. Chtěl bych, aby to vypadalo jako kdyby to mělo být pro mě.
