DEZINFEKCE skleníku a půdy - jak LEVNĚ a snadno postupovat? Možnosti a návod 

Dobrý den, Eliško. Děkujeme, těšte se. 🙂

Krásný den, děkujeme za pěkný komentář. :-)

Dobrý den, Petře. Tak to se jim to bude opravdu hodit. Tak na nic nečekejte, ať to stihnou před výsadbou. 🙂

Děkuji :))

Dobrý den, Radko. 🙂 Komplimenty vždy zahřejí, určitě je vyřídíme. 🙂

Krásný den, děkujeme Vám za komentář. :-) Dělá nám velkou radost, když naše videa někomu pomohou nebo ho něco naučí. :-)

Děkujeme, Jaroslave. 🙂

Dobrý den, Evo. Jsme rádi, že se hodí. 🙂 A rostlo vám tam potom něco? Pokud jste dala o krapet víc a k tomu dostatečnou dobu na rozložení, pak to nemuselo být nežádoucí. Teď už ale víte, kolik přesně. 🙂

Dobrý den, děkujeme za komentář. :-) Bezpečnost při použití těchto látek je samozřejmě na prvním místě. Je dobré použít klidně i roušku nebo respirátor, zadržet dech a honem pryč.

a co byste použil? je super nechat si prokypřit půdu, ale ne za cenu rozmnožení zárodků chorob apod. ne?

@@Petr-tn5oy Ve skleníku mám 50cm zeminy a na záhonech dobrých 30cm a žižalám pomáhám v rozmnožování. Zeminu si zde, kde je červenice ( podkrkonoší ) musíte vyrobit. Zásadně ryju lopatou srdcovkou. Nemusíte se u toho ohýbat a práce je to příjemnější, než s rýčem. ....40 let jsem nepužíval chemii mimo sulky, zelenou skalici ( obé jsou hnojiva ) a relativně v pohodě. Pokud dodržujete osevní plán a nepěstujete na záhonu stejný druh plodiny 5 let. Ve skleníku ovšem pěstuji na stejném místě 40 let rajčata a mohu říci, že jsou zdravá i bez výměny půdy. Mám video na yout. Jednou za cca 5 let jsem hnojil hnojem. Nyní se již ke hnoji nedostanu, tak pěstuji na 2 záhonech svazenku vratičolistou a nebo řepku, či hořčici a na dalších 7 záhonech zeleninu. I po sklizni česneku, cibule, mrkve vysévám svazenku, stačí vyrůst a před zimou zarývám až metrové rostliny. Od řepky a hořčice jsem ovšem již opustil, protože to je brukvovitá rostlina a poté nemůžete pěstovat např. kedlubny právě kvůli nádorovitosti ve zdejším videu ( dusíkaté vápno ) atd. Svazenka dělá dobrou strukturu země, protože stonky se první rok zcela nerozpadnou a není příbuzná se žádnou zeleninou ( doufám ). Jediné co používám je sulka na česnek a vlastní kompost. Kompostu vyrobím za rok dobrý 1/2 m3 a to nedávám do kompostu nic se semeny, ale klidně dávám odplozené rostliny rajčat, okurek atd. Že by to mělo nějaký vliv na rostliny nepozoruji.... Takže, pokud dodržujete osevní plán, důsledně plejete a nepřehušťujete výsadbu, tak nemusíte používat chemii a nebo výrazně méně a kdo si pěstuje pro sebe a svoji rodinu, tak oželí i případnou ztrátu. Jenom v roce 2021 jsem sesbíral z 600m2 cca 5000 slimáků. V loni cca 500 a letos doufám, to bude ještě lepší a to bez chemie. Hezký den.

Dobrý den. 🤓 Žížaly jsou velmi důležité užitečné organismy v zahradě a určitě by nemělo být cílem si je ve skleníku vyhubit. Dusíkaté vápno by žížalám vadit nemělo, jelikož se aplikuje i do kompostu, kde se žížaly nachází ve velkém množství. Žížaly však mohou být náchylné na pH půdy, jelikož většina druhů žížal preferuje půdní pH v rozmezí 6,0 až 7,5. Dusíkaté vápno pomáhá neutralizovat kyselost půdy a zvyšovat pH a pokud bychom to s dávkou přehnali, můžeme vytvořit příliš zásadité prostředí, které nemusí žížalám vyhovovat. Žížaly si pak jednoduše přelezou jinam, kde jim bude lépe. 🤓

@@buildexmagazin Aha. Tak to je důlěžitá informace. Díky za ni.

@@oktipy Dobrý den, rádo se stalo, taky děkujeme za věcné příspěvky do debaty. 🙂

Dobrý den. 🤓 Cílem tohoto videa nebylo poskytnout vyčerpávající odpověď na problematiku dezinfekce skleníku, ale ukázat možnosti, které existují a jsou dostupné pro každého. Zapravení hnoje může pomoct vyhřát půdu, ale samozřejmě při zapravení dostatečného množství. Provést tepelnou sterilizaci půdy, při které by teplota půdy měla dosáhnout minimálně 50-60 °C a udržovat ji po dobu nejméně 3-4 týdnů, je pro většinu zahrádkářů velmi náročné, i proto jsme zmínili použití hnoje jako alternativu, která může posloužit zároveň jako hnojivo, částečná dezinfekce a vytápění skleníku na jaře. Koňský hnůj je obecně jednodušeji k sehnání, proto jsme ho uvedli jako variantu. Nicméně použití dusíkatého vápna je z toho pohledu uživatelsky příjemnější cesta. Použití sirných knotů je samozřejmě možné, ale záleží na preferenci každého uživatele, kterou variantu si zvolí. To platí i o tabáku - s tím zkušenost nemáme, nicméně fantazii zahrádkářů se meze nekladou :-)

@@buildexmagazin Ok....... Přispěl jsem do diskuze moji praktickou zkušeností ( zahradničím 40 let ) a co jsem kdysi vyčetl z knih....... Nyní Vám ještě napíši moji zkušenost, co jsem viděl v Německu. Na jaře se parta lidi se s mobilním strojem vrhla na záhony. Ten stroj vytvářel páru a měl hodně hrotů, které vnořily do hlíny a došlo k propaření zeminy na místě mobilní parní jednotkou........ Také jsem koupil dusíkaté vápno před 3 lety, ale již vím, že ho nepoužiji a odvezu na sběrný dvůr, jako nebezpečný odpad.

Má rada pro Vás,kdybych byl Vámi,kov ve (uvnitř vyrábíte kyselinu syrovou s vodními parami a už ten bílý nátěr Vy taky můžete vidět jak Vám to železo šupinati ,oxiduje) doporučuji natřít ,,Luxolem”(nátěr na dřevo tekutosti uzavře povrch železa a přestanou se tvořit šupinky železa a na železe zůstane jen slabý igelit barvy) v mém skleníku již více let funguje a chrání konstrukci. Za Vaše poučné videa o zahradnické praxi děkuju.

​@@oktipy dobrý deň Dusikate vápno používam aj ja v januári..dobre je pre mňa z dôvodu že obsahuje zároveň vápnik pre paradajky a papriku proti suchej hnilobe koncov ..dávam ale dávky rozdielne plodová zelenina okolo 600 g/m 2 v plodovej zelenine ako paradajka a paprika sa ukladá najmenej dusičnanov a potom šaláty a reďkovky tie majú na obale od 300 do 500 g šalát od 200 do 500 g keďže listová a koreňová zelenina by mala obsahovať najviac dusičnanov ..dávka 200 g univerzálne by vadiť nemala...dezinfekcia pôdy je okolo 1000 g/M2 ..len som chcel vedieť že prečo vlastne ste dusikate vápno prestali používať ? Myslím že v dávkach uvádzaných vyššie by to nemal byť problém .. ..Ďakujem

@@pedrisito100 Já to dusíkaté vápno 3kg nepoužil a dám ho na sběrný dvůr. Vápním dolomitem, ale jak mne to napadne. Někdy třeba až po 5 letech. Jak se daří rostlinám ve skleníku, mám na yourube. Půdu si zde v podhůří Krkonoš musíme vytvořit a je to 40 letá práce moje a táty, který již 10 let zahradničí v nebi. Hezký den.