Dušan Majer: Rok 2023 v kosmonautice - Vzhůru k Měsíci (Živě Benátská 2, PřF UK, Praha) 

Díky moc! 🙂

Díky moc! 🙂

🎉

Docela by nás zajímalo etické zdůvodnění toho, proč je nějaký pozůstatek lidstva na Měsíci špatně. Rádi si jej poslechneme. :)

V prírode to tiež začína prvou odhodenou plechovkou od piva...

vědeli, ale ještě nebyl hotovový a mysleli/doufali podle statických zážehů, že 1x to vydrží, na 2. start už s tím počítali

odborníci by do toho skoro jistě nešli - ale Musk, který je už v klasickém "jsem genius" stadiu, věděl líp.

@@honzajanula2148 Bylo by bláhové si myslet, že Musk mluví do všeho. SpaceX není jen Musk, ve SpaceX jsou tisíce dostatečně chytrých lidí. Jejich data ze statického zážehu říkala, že rampa jeden start zvládne. Pak se měl instalovat v přednášce popsaný systém chrlící vodu, který byl v době prvního startu již ve výrobě.

Cílem bylo udělat startovní rampu co možná nejjednodušší, aby tam zbytečně nedávali prvky, které tam být nemusí.

Je pravda, že otázek bylo hodně, což je super. ;-)

Vozítko, odjelo, překvapivě....

Názor mějte samozřejmě jaký chcete, já si svůj ale s dovolením ponechám. Navíc jsem neřekl nejvýznamnější, ale jednu z nejvýznamnějších. A zkuste se na to podívat z pohledu organizátora. Pány Petráska, Kulhánka či Majera můžu mít na přednáškovém cyklu každý rok, dokonce, kdybych chtěl, tak je můžu mít na přednáškovém cyklu každý rok i dvakrát nebo snad ještě i vícekrát. Lidi jako je Dan Bárta, Petr Pavel, Radvan Bahbouh, Josef Michl a další (které já ze svého pohledu považuji za nejvýznamnější návštěvy našeho cyklu) můžu mít jednou za život, a pravděpodobně už se nám nikoho z nich znovu pozvat nepodaří. Proto jsou z mého pohledu všichni významnější, než kdokoliv, kdo se zve snadno a můžete ho mít každý rok. Přál bych Vám viděl kolik úsilí je za tím pozvat tyto hosty. U Dušana Majera, Tomáše Petráska a podobně to je obvykle pár mailů nebo zpráv. U pánů Bahbouha či Pavla to byly stovky mailů, mnohé z nich vráceny jako nedoručitelné, shánění kontaktů Bůh ví odkud, sekretářky sekretářek a podobně. Není náhodou, že Petra Pavla jsme se snažili dostat na přednášku 5 let, Radvana Bahbouha 10 let, Dana Bártu taky 5 let. A Josef Michl šel sice snadno, ale přiletěl kvůli nám (!) z USA a to mu už tehdy bylo 80 let. Tím samozřejmě neříkám, že to musíte vnímat z mého pohledu a nevnucuji vám ho. Jen vysvětluji ten svůj a to, proč pro mne význam hosta přímo souvisí s obtížností pozvání. A to říkám při vší úctě k přednáškám Tomáše Petráska či Dušana Majera. Vítek

@@PatecniciSisyfos Pustil jsem si to zpetne a mate pravdu, rekl jste ,,jednu z nejvyznamnejsih,,. Urcite se shodneme na tom, ze kazdy ten vyznam vidime v necem jinem a proto nam kazdemu muze jako jeden z nejvyznamnejsich hostu pripadat nekdo jiny, napriklad Petr Pavel je pro mne jednim z tech nejmene vyznamnych hostu v historii projektu, jakykoliv expert v libovolnem oboru mi pripada mnohem zajimavejsi nez urednik zvykly dusledne plnit rozkazy a pusobit reprezentativne. A diky za malou exkurzi do mechanismu jak projekt vznika a preju at se vam dari i nadale.

@@thai_spirit Já Petra Pavla vnímám úplně jinak, tedy jako odborníka v oblasti vojenství a podobně. Nicméně zrovna on byl jeden z nejvýznamnějších hostů ještě v jiném pohledu. Měl totiž sál plný do posledního místa. Bylo tam tehdy asi 130 lidí, z čehož někteří dokonce stáli nebo seděli na schodech. To se ve velké posluchárně povedlo už jen biologovi Janu Černému. Takže z pohledu návštěvnosti osobně v sále jsou tohle dva nejvýznamnější hosté. Ještě doplňuji, že úplně plný sál měli i egyptolog Miroslav Bárta a Marek Orko Vácha, tehdy jsme ovšem byli v menším sále, takže se to nedá úplně srovnat. A z pohledu sledovanosti na RU-vid jsou zase nejvýznamnější Martin Přeček a Ondřej Šamárek, jediní dva naši přednášející, kteří mají přednášku s více než půl milionem zhlédnutí. Opět poznámka, na našem kanálu. Na kanálu Ludvíka Hájka to splňují ještě Tomáš Petrásek a Pavel Gabzdyl. Opět tento pohled nijak nevnucuji, to je jen poznámka k tomu, že těch pohledů na to, kdo a proč je nejvýznamnější host lze ve skutečnosti najít poměrně hodně. 🙂

Jo jo, příště musíme Dušanovi vyhradit více času 😀

@@PatecniciSisyfos Na internet se toho vejde :) ... je potřeba vyvažovat ty tuny blbostí, tak srdnatě publikujte. Budu vytrvale konzumovat.

@@TomasKostkan Snad neprozradím nic tajného (určitě ne, když to také spoluorganizuji), že ještě před přednáškou v lednu 2025 bude mít u nás Dušan další přednášku. Totiž, v září pořádáme tradiční výjezdní akci Skepticon, která se každý rok koná jinde. Tentokrát to bude v mém rodném Znojmě a Dušan tam bude jako hlavní host. Téma zatím nemáme vybráno, ale určitě to bude zajímavé. A Dušanovi doplníme díle do skládačky, neboť v okrese Znojmo ještě nepřednášel... 🙂

těch oběhů byla spousta a cca každý 3 byl se zážehem a zvětšení elipsy, používá se to běžně - obětují víc času za úsporu paliva

@@martinhandl9287 chápem fyzikálne prečo len haluz že až tak veľa

@@Hrbatypes Čím více oběhů, tím více času na korekce problémů. Přímý let je nejvíce náchylný na chyby, nejnáročnější na množství paliva a tedy i nejdražší. Máme od indů hodně co učit.

@@sejda6 je tk haluz ako v podstate racionálne sa dá premýšľať a využiť všetky možnosti jak je gravitácia planét a pod

@@Hrbatypes Základem je, že pokud by měla sonda větší motor, mohla by to zvládnout během jediného zážehu. Jenže větší motor je těžší a to by zase zbytečně zvyšovalo hmotnost sestavy. Možná navrhnete, že mohl zážeh trvat déle, ale tam jsou dva problémy. Jednak delší nonstop chod motorů zvyšuje riziko jejich selhání a navíc z hlediska orbitální mechaniky je nejúčinnější provádět tento manévr v těsném okolí nejnižšího bodu dráhy. Pokud by byl zážeh delší, jeho vleká část (začátek a konec) by byla dále od optimálního místa, tudíž by v této fázi manévr nebyl tak účinný. Proto je lepší manévr rozdělit na několik kratších a postupně protahovat elipsu.