Elektrolýza vody, jak postavit primitivní vodíkový HHO generátor part 1 

Díky, ty máš taky super videa.

@@Wekon Vidlák je top 🙂

@@Wekon a nemá na stole takovej chlív 🙂

​@@stouratel7466pravdu povediac ja závidím obom aj ked závisť je sviňa že tam majú oproti mne fakt poriadok....

Ahoj, až seženu silnější zdroj, možná i invertor.

Ahoj, je to tak jak píšeš, akorát místo posloupnosti bych řekl, že na začátku budou vznikat všechny plyny v poměru, který se bude časem dynamicky měnit a to v neprospěch chloru až chlor úplně vymizí bude vznikat vodík a kyslík ve stálém poměru.

@@Wekon Super, děkuju za potvrzení.

Zdravím, nějaká elektrolýza může probíhat i v normální vodě, ale efektivita nebude jinak vysoká, doporučuji elektrolyt dodat tak jako tak.

@@Wekon A aký elektrolyt je najvhodnejší, tak aby bol produktom elektrolýzy stále H2 a O2?

Použil bych buď sodu, nebo jedlou sodu, ono je to jedno, protože obojí se bude měnit na NaOH a ten pak už zůstane v roztoku (pozor, elektrody musí být odolné) a už budeš jen doplňovat vodu. Kdybys použil sůl vznikal by i chlór, ale to asi nechceš.

@@Wekon A z akého materiálu asi budu najvhodnejšie elektródy? Pretože, predpokládam, že uhlík asi nebude najvhodnejší.

@@samuelbudzinak Tak nejlepší by byla platina :-), ale v našich podmínkách nerezová ocel.

Ahoj, part 2 zatím není, používám kohoutkovou vodu...

časopis Urob si sám a máš vyvíječ, starý asi 30 roků.

Střídavý proud je bohužel na základě mých zkušeností nepoužitelný. Musíš si uvědomit, že element, který štěpí vodu není proud, ale ve skutečnosti Na, který vznikne redukcí na záporné elektrodě, ten pak reaguje bouřlivě s vodou za vzniku NaOH a H2. Pokud by se sodný iont neměl čas vyredukovat na sodík a reagovat s vodou bylo by neúspěšné. Navíc je třeba si uvědomit, že H+ ionty (protony), by museli cestovat na opačnou stranu, aby se vyredukovali s sloučili na H2. Jednou jsem v začátcích omylem použil nabíječku na střídavý proud a nefungovalo to.

Aha. Já jsem jednou střídavý proud zkoušel a nějaké bublinky tam vznikaly, ale je možné že ta voda prostě začala vařit.

To je jedna možnost, druhá, neříkám, že to nutně musí být tvůj případ, některé materiály mohou reagovat s elektrolytem. V začátcích jsem použil hliník, když tomu dáš NaOH nemusíš do toho ani pouštět proud a plynu máš hafo.

Nechtěl by jsi udělat video na výrobu peroxidu vodíku? Pokud by ho nebylo možné sehnat, jaká je nejpohodlnější příprava? Elektrolýza kyseliny sírové?

Dle moudré wikipedie se peroxid vodíku vyrábí takto: Na 2-alkylantrachinon se působí vodíkem v přítomnosti katalyzátoru za vzniku 2-alkylantrachinolu. Zaváděním vzduchu se uvolňuje peroxid vodíku a zpět vzniká výchozí látka. Takže pochybuju, že to někdo udělá :-).

Dle zákonů termodynamiky se současnou technologií není. Rozkladem vody elektrolýzou současnou technologií se spotřebuje více energie než se získá sloučením vodíku a kyslíku na vodu. 2 H2O → 2 H2 + O2 je ta samá reakce jako 2 H2 + O2 → 2 H2O v opačném směru, v ideálním teoretickém světě by 0 od 0 pošla. V našem světě ovšem energetickými ztrátami o energii ještě přicházíme. Je to perpetuum mobile moderní doby, tudíž nereálné. Musela by existovat naprosto převratná technologie, například katalyzátor, který přes meziprodukt snížil energii potřebnou na rozklad vody... Pokoušet se o tohle je stejné jako pokoušet se jezdit zadarmo. V gravitačním poli Země, když se těleso vrátí z bodu A přes body B, C, D .... je jedno jakou trasou, zase do bodu A je teoretická spotřeba energie v ideálním teoretickém světě 0. Ale z praxe víme, že ztráty udělají své. Ví každý, kdo kdy sednul na kolo, nebo řídil auto... ale kreativitě se meze nekladou, A.Einstein prohlásil, že se nemá říkat, že něco nejde, protože pak přijde někdo, kdo neví, že to nejde a udělá to....a proto se aktivitě meze nekladou, jen bych se obrnil trpělivostí...a to hodně velkou.

Aby ti explodoval vodík potřebuješ k tomu 1 307 kPa a to je obrovskej tlak. To se musíš opravdu snažit a jak vidím na tomto videu nemá to pořádně utěsněné takže ten tlak se vyrovnává.

@@t0lek511 Super díky to mě zajímalo, ten kritický tlak.

@@t0lek511 TVL směs vodíku s kyslíkem je výbušná i za běžného tlaku. Kam na ty kraviny chodíš?

Ahoj, nechci ti kazit plány, ale destilovanou vodou téměř žádný proud nepoteče, elektrolýza neproběhne. Nosičem náboje jsou ionty a ty v deionizované vodě prostě nejsou (jsou minimálně). Elektrolýza není elektrický děj, jak jsem několikrát opakoval, je to děj chemický. Ty nenutíš atomy H a O se rozejít, ale redukuješ Na+ na pevný sodík, ten je tak děsně reaktivní, že reaguje s vodou, vznikne NaOH a vodík a kyslík.

Wekon Tak v tom případě to musím vykoumat jinak. Ale děkuju moc :)

Když by se jako elektrolyt použil NaCl, unikající chlor se jímal spolu s kyslíkem do vody, asi by to šlo. Mám v plánu to vyzkoušet.

Predpokladam, ze otazka se tyka chlorecnanu draselneho KClO3. Prvni problem je, ze elektrolyt (na zacatku plne nasyceny vodny roztok chloridu draselneho KCl) dohromady s ucinkem proudu bude velmi agresivni, tudiz i nerezova ocel (krome zoufalych pokusu, kde silne znecisteni vysledneho produktu a kratka zivotnost elektrod neni problem) bude nevhodna/nepouzitelna a to specialne na anode. Takze moje doporuceni pro cisty a predvidatelny produkt je: 1) Nasyceny roztok KCl (doporucuji pouzit destilovanou vodu a ne vodu z vodovodu) - pokud mozno udrzovat teplotu pres 70 stupnu Celsia, ale nevarit! (urychli reakci) 2) Anoda - co nejvetsi plocha, nejlepsi je platina nebo platinou potazeny titan. V pripade nedostupnosti -> MMO (mixed metal oxide) - poskytuje pravdepodobne nejlepsi pomer cena/vykon, ale za cenu nizsiho prochazejicho proudu nez platina = pomalejsi reakce) anebo v nejhorsim uhlik = C (zde bude znecisteni vysledneho produktu, rychlost reakce a ubytek anody nejhorsi) 3) Katoda - co nejmensi plocha. Platina/titan poskytuji vynikajici vysledky, ale tady by se v nouzi dala pouzit i ta ocel = katoda netrpi tolik jako anoda 4) Nadoba - varne sklo, popripade polyetylenova nebo polypropylenova nadoba (v pripade ze nechceme prihrivat na doporucenych >70 stupnu Celsia) 5) Obe elektrody dost vysoko ode dna aby je tvorici se krystaly KClO3 neznecistily a tim nezhorsily vyteznost reakce a zivotnost elektrod 6) Maximalni napeti 5V (jinak bude uhlikova anoda "mizet pred ocima"). Maximalni proud podle velikosti a materialu elektrod, nicmene doporucuji spis jednotky Amper nez desitky 7) Doporucuji pridat par krystalu (= velmi male mnozstvi) dichromanu (dvojchromanu) draselneho K2Cr2O7 (jed!). Funguje jako velmi efektivni katalyzator. Co urcite neopomenout: 1) Krome kyzenenho produktu vznika take vodik s kyslikem (vybusnina!), nejakej chlor (jed!) a chlorovodik (ziravina!) takze delat venku anebo velmi efektivne vetrat 2) Reakce je dost pomala a specialne bez prihrivani a katalyzatoru neefektivni, takze "rozumnou sklizen" neplanovat drive nez za par dnu/tyden 3) Proc KClO3 a ne NaClO3. KClO3 je minimalne rozpustny ve vode na rozdil od NaClO3, tudiz se podle mnozstvi vytvorenych krystalu na dne da usoudit stadium reacke bez dalsich chemickych overovacich metod. Krizovy scenar Anoda z uhliku vytazeneho z baterie, katoda z hrebiku, KCl rozpusteny ve vode z kohoutku ... to vsechno v uzavrene zavarovaci sklenici, elektrody pripojene na trafo z pocitace pri pokojove teplote.

Ahoj, taky mě to napadlo, ale myslím, že jsem to v rané fázi kdysi zkoušel a problém je, že buď tam ta vrstva je tak ultra tenká a náchylná k chemickým agens, nebo tam není, protože se mi to rozpadalo (a hliník pak dělá v tom systému paseku).

@@Wekon jasný no to chápu dík za odpověď

Nemám na to žádný názor, protože to vidím poprvé a nestačím se divit, co vše lidi dokážou prodávat. A už vůbec netuším, jestli na tom popisku je něco pravdivého. Zajímalo by mě, jestli ty elektrody uvnitř jsou z platiny a jestli se do vody něco přidává, nebo jestli je to jen obyčejná kohoutková voda, co se eletrolyzuje.

Dost zásadní dotaz, páč jsem viděl prodávat generátor na "léčivou vodíkovou vodu'" systémem MLM za dvacet tisíc Kč a bylo by dobré prolomit to jejich tajemství, neb mi to celé přijde jako podvod, asi jako všecky podobné kšefty.

Super :-)

Ahoj, druhá část není...

@@Wekon a bude? Časom? Vieš moc zaujímavá téma. At se daŕí 👍👍👍👍👍👍

@@tojekonecna7450 Bude, akorát to potřebuji víc promyslet a udělat univerzálnější a vychytanější zařízení (nádobu a zdroj)... aby to mělo konečně nějaké využití a nemotal jsem se jen v zacyklených pokusech...

@@Wekon ok super budem sa tesit👍👍

Stálo by to za zkoušku, vodík je malá molekula, nicméně kyslík taky není kdejaký obr.

@@Wekon Hlavně by to chtělo vědět, že ten kyslík jde k plusu a vodík k mínusu... :O)))

taky dobrý :-)