Mě se stalo, že mě na pracovní večeři v doprovodu asi 4 angličanů vylil číšník 4 půllitry rovnou za krk. Než jsem začal pracovat v laboratoři mezinárodní japonské firmy, byl jsem kovář a tak mám od toho i tu správnou postavu, takže mě padající skleněné půllitry neporanili, a neměl jsem ani modřiny, ale za to jsem byl mokrý od piva od hlavy až k patě. Nikdy jsem nebyl moc dobrý sociálně, vlastně mám nejspíš aspergerův syndrom a s tím spojené sociální fóbie, ale tehdy jsem se zachoval správně, až mě to někdy zpětně překvapuje. Na číšníka jsem se nezlobil, naopak jsem si dělal legraci z toho, že jsem věděl, že jsme v lázeňském městě a že existují pivní lázně, ale že jsem si to takto nepředstavoval. Zbytek večera jsem strávil v restauraci v náhradním, čistém úboru kuchaře. A jak se mu povedlo vylít mi za krk tolik piv? Inu, měl je na jednou tácu a bral jen z jedné poloviny, takže přišel o rovnováhu a přepadl mi rovnou na ramena a záda.
Mne to príde ako dobré ponaučenie ako sa správať vo vyššej šarži spoločnosti a nie v piatej ľudovej... i keď tu niektorý nadávate jedna radosť skúste si predstaviť že by ste tam boli a spravili dáku blbosť, a všetci sa na vás kukali ako na prostoduchého človeka čo neovláda ani tu základnú etiketu správania. Týmto nikoho nechcem uraziť ani nič podobného.
Dobrý den uživateli Weed Man, v takovém případě mám pocit lze udělat to, že se lidi kteří sedí s dotyčným u stolu prostě vymluví na to, že zrovna potřebují někam jít ale, že za pár minutek budou zpět.
