Popsané řešení fotovoltaického ohřevu vody ve videu je neekonomické. Přepínat klasický bojler na fotovoltaiku a distribuci je nevhodné, ve videu je popsáno i proč. Lepší řešení je bojler s dvěma termostaty a topnými spirálami, kdy termostat na fotovoltaiku nastavíte na max. cca 90-95°C a termostat na ohřev ze sítě na ECO mód cca. 60°C. Při dostatečně velkém bojleru a dostatečném výkonu FVE po většinu roku nemusí teplota v bojleru klesnout pod 60°C a tudíž se nebude většinou ani ohřev ze sítě zapínat. Ještě lepším řešením jsou bojlery 2 zapojené za sebou do série. 1. větší bojler je napájený z FVE a nastavený na max. teplotu a 2. menší (napojený za 1. bojler), který je napájený ze sítě tak nastaven na ECO mód. Nevýhoda dvou bojlerů je cena za 2 bojlery a větší zabraný prostor. Výhoda je že vždy jde do 2. bojleru předehřátá voda z toho 1. a dohřívá se až když to je opravdu třeba (řešení s jedním bojlerem a dvouma termostaty se ta voda mísí a není to tak optimální). Místo 1. bojleru jde ale použít třeba akumulační nádrž topení s průtokovým ohřevem teplé vody, kdy se tato nádrž nahřívá topnou patronou z FVE (při topné sezóně se při dostatečném nadimenzování může FVE i z části podílet na topení). Pak je ale na úvaze,jestli že je použita akumulační nádrž pro topení, jestli je vůbec potřeba 2. bojler připojený na síť. Mimo topnou sezónu stačí na ohřev vody fotovoltaika a v topné sezóně díky výměníku v akumulační nádrži ohřejeme vodu topením. Pro zálohu v akumulační nádrži může být vždy připravena ještě jedna topná patrona s termostatem napojená na síť.
Mě by spíše zajímaly informace jak to funguje v zimě, kdy mrzne a je málo slunečního svitu a jak je to s účinností FTE. Ohřívám vodu FVE do 180l bojleru a když je voda studená přepojím ručně bojler do sítě. Také bych mohl mít dvě topná tělesa a dva termostaty, na FVE nastavit 75 stupňů a ze sítě 40 stupňů, tím odstraním nevýhodu o které mluvíte. Tuto zimu jsem zatím jen dvakrát zapl bojler do zásuvky, takže zatím o druhém topném tělese neuvažuji.
Vse moc slozite, kupte si za par stovek nejaky wifi spinac, kterym si bojler od napajeni odpojite kdy chcete. To co je popisovano ve videu je ten nejhorsi mozny zpusob jak provozovat FVE ohrev vody prakticky s nulovou navratnosti. Nemluve o tom, ze dnes je mozne k bojlerum koupit uz i DC topna telesa a obejdete se uplne bez stridace.
Ja ti poviem presne 12 mesiac pred 3 dnami som zapol FVE lebo bolo stlae huste mracno.. cize 25 dni 0 teraz robim tak 3-5kW za den.. ohreje bojler v pohode .. ked bude slnecnych dni viac viac vyrobis ked je zamracene nepocitaj s tym vobec. Viac ti zozere obehove cerpadlo😅
Termický ohrev vody vakuovými trubicami funguje aj v mrazoch pokiaľ svieti slnko. Problémy sú tri , zatiahnutá obloha dva tri mesiace , velmi krátka dráha slnka nízko nad obzorom, lúče idú cez hrubú vrstvu atmosféry. Napriek tomu sa voda čiastočne ohrieva. Túto predhriatu vodu dohrievam kotlom podľa potreby to znamená že neohrievam solárny zásobník. Teplota vody v zásobníku je rôzna závisí aj od toho koľko jej minieme, postupne zasa stúpa a teraz koncom Marca už bola stále cez 50°C .
Mám FVE na bojler 120l a když mi ho FVE nahřeje na plno což je 75° tak nemám problém pro čtyř členou rodinu, přebytek mi jde do akunádrže, navíc FVE funguje i v mrazech, fototermika nedělá nic v mrazu, v létě sice udělá víc ale to tolik teplé vody není potřeba
Aby byla roční úspora pro ohřev vody 70%, tak byste měl mít solární zásobník o objemu 300 l a dohřev elektřinou v horní části cca 120l. Kvalitní termický kolektor se selektivní vrstvou funguje i za mrazu, není problém při slunci a mínus 10 mít na kolektoru 60°C. Pokud je mlha a zataženo nefunguje ani FT a ani FV.
@@jhsolars.r.o.2559 to jo ale termiku za 40t komplet nepořídím a musí to honit čerpadlo aby to chodilo, FVE mohu v létě použít i na jiné věci a termika mi oběd neuvaři😉
Čo ak budem mať 150l bojler napojený na fototermicky panel aj el.patrolu a v lete keď bude celý deň svietiť slnko na panel a vodu už budem mať nahriatu na cca 80(90)stupnov čo potom ? Ďakujem za odpoveď
Je to vše o návrhu velikosti systému. Většina systémů je od 200 litrů výš, což odpovídá min. 2 kolektorům 4 m2. Pokud by se tento systém v létě přehříval na teplotu vyšší než cca 80 °C, tak je to pouze při nulové spotřebě tj. např dovolená. I na tyto případy je kvalitní termický systém připraven a dokáže se zastavit. Nic se neděje, jen se kapalina vytlačí z kolektorů do exp. nádoby. Vše se děje automaticky.
zajímavé, určitě jsem pro oboje panely, jen ať počítám jak počítám máte cca dvojnásobnou potřebu vody dnes úsporné baterie i sprchy rapidně šetří s vodou proto sice pohodlíčko ale úsporně
Aby se solárním systémem uspořilo ročně cca 70% energie, je potřeba velikost solárního zásobníku zdvojnásobit. Napříkad pokud má čtyřčlenná rodina 120 l elektrický bojler, pak je potřeba jej nahradit 300 l solárním zásobníkem. Je to o akumulaci, ze dne kdy svítí na den kdy nesvítí, aby se co nejvíce omezil elektrický, případně jiný drahý dohřev.
@@jhsolars.r.o.2559 Hmm to má hlavu i patu mám v úmyslu aquaponický skleník a protože jsem pro chov vybral teplomilné ryby tilápii a sumečka tak musím mít alespoň 2-3.000 l aby se udržela vysoká teplota v okruhu nejen při krátkodobém ale i střednědobém výkyvu počasí.tím pádem bude vyřešená i teplá užitková voda
Děkuji všem za připomínky. Ano, fotovoltaika i fototermika využívá sluneční záření. Pokud nesvítí - nejhorší solární dny jsou v listopadu, prosinci, kdy je krátký den, bývá zataženo a slunce má nízký sklon - nemůže být funkční ani jeden systém. Pod pojmem funkční myslím to, že nám ohřeje boiler. Pokud FV systém za den vyrobí několik desítek W, nemůžeme brát, že je funkční. Samozřejmě ani termika v tomto období boiler neohřeje. Naopak v lednu, únoru, pokud bude venkovní teplota mínus 10°C a bude jasno, budou funkční oba systémy. Ze zkušenosti vím, že při těchto podmínkách bude na termických kolektorech 60°C úplně bez problémů. Navíc kvalitní termické kolektory jsou opatřeny tzv. selektivní vrstvou, která dokáže pohlcovat i nepřímé (difuzní) záření, takže mohou vyrábět teplo i pokud není plné slunce.
No, FVE v mraze za jasneho pocasi jede jako drak. Ted v prosinci jsem ve slunecnych dnech v mrazech vyrobil i 8-9kWhod/den(instalovano 9,5kWp - zapad/vychod string). Termika by nevyrobila nic.
Kazdy normalni logicky smislejici clovek si da 2+2 dohromady. Pokud chci ohrivat vodu vezmu termiku. Vetsi ucinost minimalni ztraty behem premeny vody na teplou. Foto ma mensi ucinost a premena el. na teplo je mnohem vice ztratove. Pokud ale budu foto pouzivat i na beh domacnosti nabijeni baterii a dalsi veci je zbytecne mit 2 systemy ohrevy.
Nemáte úplně pravdu, ono to je totiž daleko složitější. U fototermiky musíte řešit médium. Voda by vám v panelech zmrzla, i když přes den v zimě svítí slunce a nahřejí se celkem na vysoké teploty, tak v noci by zamrzla a zničila panely. Naopak v létě dá tolik tepla, že akumulační nádrž může začít vařit a to nesmí nastat, takže je třeba vypnout oběhové čerpadlo, pak to ale zase vaří v panelech (a nebo menší panely, ty ale nebudou stačit v zimě). Řešením je směs co nemrzne a nevaří, ale ta má svoji životnost a je vysoce korozivní. Naproti tomu fotovoltaika má zase jiné nevýhody (je méně účinná -> větší plocha panelů), ale výše popsaným problémům se zase vyhnete. Jde o to dobře posoudit pro a proti jednotlivých řešení a správně si to spočítat. Navíc řešení fotovoltaického ohřevu vody ve videu s přepínáním jednoho termostatu a jedné topné patrony je dost nešťastné. Navíc zrovna přeměna elektrické energie na teplo je téměř 100%.
Samozřejmě, že nejdůležitější je dobrý návrh a nadimenzování tak, aby bylo maximální využití a minimální přebytky. U fototermiky to platí hlavně u systémů s přitápěním a tam kde je přes léto využití jen teplé vody a není např. bazén. Stejně by se mělo přistupovat i k fotovoltaice, kde bohužel časté měřítko není spotřeba domácnosti, ale velikost střechy. U fototermických systémů se standardně používá nemrznoucí směs, která odolává vysokým teplotám a u dobře navržených systémů se při zastavení oběhového čerpadla vytlačí do expanzní nádoby.Její životnost je min.10 let.
Bude teď dělat low-cost FV ohřev TUV. Spotřebu elektřiny na ohřev TUV máme jen 4-6 kWh denně. Bojler 125 litrů. 4 ks FV panely po 420 Wp. Topné těleso se dvěma samostatnýma spirálama bude dělané na míru od Hlavačky. 1,5 kW/120VDC + 1,5 kW/230AC. K tomu TUV střídač od BEL, ten je schopen pracovat od 60 V DC. Fototermika je minulost. Panely počítám 4x 2250 Kč, konstrukce cca 4000 Kč, BEL střídač 3000 Kč (DIY), ostatní 4000 Kč. Těleso 2000 Kč. Vlastní práce za nula. Počítám 20 - 25 tisíc Kč, bez dotace. Návratnost 4-5 let.
Tak malý bojler se ani na termiku nedělá. Nevyplatí se. Ve videu a dalších je vysvětlené, proč. A pokud u vašeho zásobníku jsou obě tělesa zespodu, zase je to špatně a odpověď je zase ve videu těch následujících.
@@jhsolars.r.o.2559 OKCE 125.1 NTR/HV/2,2 kW Chci tam tenhle, pěkně pod plynový kotel, ten chci taky měnit. Má nízké ztráty, přírubu pěkně ze shora, suchou šachtu na těleso a jde to dohřívat i kotlem. Jen to těleso se bude muset vzít zakázkové (120 V DC), protože nebudu dávat 6 či 7 FV panelů kvůli tomu, baych dosáhl 230V+, když mi výkonově stačí 4 ks.
Mame FVE 9,5kWp, baterie, bojler 200 l. Ve slunecne sezone se bojler nahriva prave z FVE. V noci si obcas bojler docucne z baterie. Jedna se asi o 1-2kWh dle vecerni spotreby. Fototermika mi v dnesni dobe uz nedava smysl. I kdyby nebyly dotace, je lepsi si udelat 1f reseni s levnym stridacem a sam si to zapojit. Urcite je to jednodussi a levnejsi nez termika. Termiku jsem si udelal svepomoci na ohrev 20m3 bazenu. Zde mi prijde smysluplna, ale stalo mne to jen par tisic. Cerne hadice na cerne strese zahradního domku, levne cerpadlo s casovacem na par hodin denne.
Ano, k ohřevu sezónního bazénu postačuje černý absorber, je tam dobrá účinnost, protože se ohřívá když je slunečno a teplo. To už neplatí u ohřevu vody a přitápění, kde je potřeba selektivní termický kolektor s nemrznoucí směsí. Bohužel u nás v Čechách se dělají i fotovoltaické systémy k ohřevu vody.Příčinou je malá informovanost a velká dotační podpora ze strany státu na úkor termiky. Na střechách by měl být prostor pro oba systémy a používat je k účelu, pro který jsou určené. Důvody, výhody a nevýhody jsou předmětem videa.
Fototermika = vysoká účinnosť, nízke obstarávacie náklady, vysoká efektivita, dlhá životnosť, bezproblémová prevádzka. Fotovoltaika = nízka účinnosť, vysoké obstarávacie náklady, klesajúca efektivita, klesajúca kapacita akumulátorov, straty v meniči, zavápňovanie špirál, životnosť??? A to som elekrotechnik. Ale fyzika nepustí. A čo takto ušetriť trochu el. energie a dopojiť na tú fototermiku pračku a umývačku riadu. A efektivita je zrazu vyššie. A o ekológii fotovoltaiky mi radšej nepíše. To sú naivné predstavy hlúpich politikov eú.
@@richardpetrovic8941 ano, o pračce jsme se nezmínili. Dělá se to běžně přes mix a úspora je velká, protože víc než na pohon bubnu spotřebuje na ohřev vody.
Výhoda těch elektrických panelů je hlavně ta, že můžu dát např. 4x 500 Wp na východ, 4x500Wp na západ a ohřívat bojler ráno a odpoledne a večer. Termika je jen na jedné straně domu, je to dost drahé. Až se nahřeje na 90 stupňů bojler, můžu dokonce využívat přebytky el. energie z regulátoru, tohle zase termika neumí. Navíc elektrické panely odpojím snadno, když bude v létě extrém, fototermika má obrovskou teplotu a bezpečnostním ventilem může vyletět voda o teplotě varné konvice.
Fototermika se instaluje většinou logicky na jižní stranu. Pokud tato strana není k dispozici, lze systém nainstalovat i např. na východ a západ s přepínáním. To se většinou dělá u větších systémů, protože při malé ploše které stačí fototermice na rozdíl od fotovoltaiky to není potřeba řešit. Každý systém je určen na něco a každý má své výhody i nevýhody. Více je vysvětlené v následujících videích. Přehřívání FT je závislé na odběru a dobrém nadimenzování. Kvalitní systém se umí bez problémů vypnout, tzn. že k žádnému přehřívání nebo vyváření nedochází.
