Composer music Brunuh Ville
Prvopočátky hradu Hukvaldy jsou doposud zahaleny rouškou tajemství. Badatelé se doposud shodují pouze na době jeho vybudování v období 1257--1285, kdy je doložen v písemných pramenech.
Hodně o vzniku hradu můžeme odvodit ze samotného jména hradu -- Hukvaldy. Je jisté, že dostaly své jméno podle rodového hradu hrabat z Hückeswagenu, který se nachází ve Vestfálsku poblíže Düsseldorfu. V roce 1240 se na Moravě poprvé zmiňuje hrabě Arnold z Hückeswagenu, který odešel z Porýní a pro krále Přemysla I. Otakara kolonizoval Moravu. Jím kolonizovaný prostor lze dnes vytýčit územím mezi Hranicemi na západě a řekou Ostravicí na východě, která zároveň tvořila hranici se Slezskem, a mezi Beskydami na jihu a řekou Odrou na severu. Okolo roku 1256 však Arnoldovi a jeho synovi Frankovi vyvstal mocný soupeř v podobě olomouckého biskupa Bruna ze Schauenburku, kterému se podařilo celé toto území získat. Polovinu si ponechal a druhou zapůjčil Frankovi v léno. Frankovi připadla západní část Příborska s rozsáhlými lesy na jihu (Frenštátsko), kdežto biskup si ponechal severní část až k řece Odře a východní po řeku Ostravici. Frank z Hückeswagenu pak přesídlil na svůj nový hrad v Přípoře, po němž se také psal jako „hrabě z Příbora".
Je takřka jisté, že hrad na Hukvaldech však nezaložil Arnold, který v roce 1251 zemřel, ale patrně jeho syn Frank. V době mezi léty 1260--1270 přišel Frank a jeho synové o hrad Starý Jičín, který prodal či postoupil spřízněnému rodu Bludoviců.
Původní hrad nebyl velký a svou dispozicí se podobá nejstarším fázím hradů Starý Jičín a Šostýn. Dokonce existuje teorie, že hrady vybudovala jedna stavební huť.
Protáhlé temeno hradního kopce patrně bylo opevněno již dříve -- také západní strana, kde dnes stojí předsunuté opevnění tzv. „Kulatina". Přímo pod ní totiž procházela cesta z Olomouce do Těšína a Krakova. Opevnění bylo patrně jen dřevěné a nelze ani vyloučit, že jeho stavitelem byl český král či markrabě moravský.
Po Hückeswagenech, kteří se v písemných pramenech vyskytují do roku 1307, o osudu hradu nevíme dlouho nic. Majitelé hradu se rychle střídali, stejně jako jeho zástavní držitelé. Až v roce 1347 hrad získává olomoucký biskup Jan Volek (levoboček Václava II.), který se přičinil o zákaz hrad v budoucnosti zastavovat, aby nebyl jako doposud „využíván k loupežím a přepadávání kraje". V roce 1359 hrad velkým nákladem vykoupil biskup Jan Očko z Vlašimi a následně byl hrad výnosem Karla IV. dán „olomoucké církvi na věčné časy". V následujícím klidném období byl hrad opraven a rozšířen. Stará věž byla obestavěna provozními budovami a náhradou za starý vnitřní dvůr bylo zřízeno nové předhradí a celkově zdokonaleno opevnění.
Neklidné časy pro hrad i celý kraj nastaly v době bojů mezi Lucemburky Prokopem a Joštem. Hrad začal být častým předmětem zástav. V roce 1400 se stalo, že byly Hukvaldy zastaveny uherskému králi Zikmundovi.
V nastalých husitských válkách sehrál hukvaldský hrad velmi výraznou roli. Kolem hradu táhla z jara roku 1422 vojska Zikmunda Korybutoviče na pomoc husitům a po nich vojsko katolického polského krále Vladislava Jagiella. Samotný kraj však zatím netrpěl a byl pod ochranou olomouckého biskupa a knížete těšínského Bolka. Právě tomuto katolickému knížeti biskup hrad svěřil do zástavy. V roce 1426 se pod Hukvaldami objevila husitská vojska Jana Tovačovského z Cimburka. Ti na přelomu let 1426--27 dobyli Přerov, vypálili Nový Jičín, a poté táhli na Fulnek, Odry a zamířili na Šternberk. Do rukou husitů přešel i hrad Hukvaldy. Kníže Bolek byl přinucen podepsat s husity „pakt o neutralitě" a následně se k nim i přidal. Celý kraj se tak dostal do plné moci husitů. Husité však o hrad brzy přišli, když jej svěřili okolo roku 1434 bohatému Janu Tovačovskému z Cimburka. Přes něj se prodejem a zástavami hrad dostal do rukou katolického císaře Zikmunda. V roce 1438, po skončení husitských válek, získal Hukvaldy významný a bývalý slavný husitský válečník, hejtman „sirotků" a vrchní velitel „spanilých jízd" Jan Čapek ze Sán. Hrad prý získal od císaře za svou zradu v bitvě u Lipan.
8 сен 2024
