Ing. H. Waage: Technické aspekty HW po 25 letech provozu v Jaderné elektrárně Temelín [Fyz. ¼] 

Výborná a i pro HW laika naprosto srozumitelná přednáška. Děkuji

Skvělá přednáška a profesionální rozměr přednášejícího!!!

Úžasná dávka informací, které bych jinak neměl šanci se dozvědět. Díky.

Super přednáška. Dlouho jsem se nedozvěděl takové množství nových technických informací!

Diky moc za skvelou prednasku.

Dekuji za prinosnou prednasku. Tyto poznatky z praxe jen stezi nahrazuje nejaka laboratorni studie. Ty podminky a materialy si to musi "odzit" abychom mohli udelat presnejsi zavery. Pokud vyrobce nebyl schopen definovat zivotnost, pravdepodobne tak cinil proto, ze vi, ze spocitat tolik promennych nelze dostatecne presne a nemuze se za takova data zarucit.

Absolutni pecka! Diky!

Výborná přednáška. Přeneslo mne to do 80. let, kdy se chyby na sálových počítačích hledaly po deskách - vadná se vyměnila a následně na dílně diagnostikovala a oprravila - pak čekala na znovupoužití... Ty cínové chlupy rostou tam, kde je z nějakého důvodu rozdíl elektropotenciálu na povrchu - leštěné povrchy problém v ploše nemívaly - jen hrany. Druhým "hnízdem" byly pak různé mikrovrypy nebo molekulární nečistoty. Jen jsme při galvanizaci nemívali takové problémy s nefunkčností - neb se vyššími proudy upálily.

Tohle se vidí málokdy. Dík

Skvělá přednáška, děkuji moc...

Prvně bych Vám chtěl pane inženýre poděkovat za hezkou a srozumitelnou přednášku. Velmi rád jsem si jí poslechnul. Ovšem musím se přiznat že mě docela zaskočilo, že Vás a Váš tým zaskočila přítomnost TW v obvodech. S tímto jevem se setkal snad každý elektronik, který se zabývá servisem zařízení v těžkém provozu. Ano musím Vám dát za pravdu že s tímto jevem se v dnešní době eko šílenství bojuje docela těžko. Zajímalo by mě proč se pro zařízení určená pro tyto účely nepožívá sofistikovanější povrchová úprava v konektorových spojích a to třeba metoda pozlacení mosazných materiálů atd. Těch možností je velká spousta. Určitým způsobem chápu že se jedná spíše o legislativní a a schvalovací problém než technologický. Což mi přijde ještě zvrácenější. Dalším tématem které rozebíráte je degradace DPS vlivem času a tepelného namáhání. Ty "tmavé fleky" na DPS jsou opět běžným z jevů v místech kde je vyšší hustota komponent a to jak pasivních tak aktivních které jsou zdrojem oteplení. Docela mě překvapilo že se takové desky provozují dále. Ono i když to na první pohled není zřetelné, tak dochází k degradaci základních materiálů kterými je DPS tvořena. A to hlavně pojiva, epoxidu, kterým je základní materiál, sklolaminát, napuštěn. Deska je pak v tomto místě náchylnější na mikro trhliny díky zvýšené křehkosti. Nemluvě o zvýšené náchylnosti na trhliny v prokovech mezijednotlivými vrstvami a možnosti vzniku mikrotrhlin ve vodivých cestách DPS. Předpokládám že se jedná o čtyř vrtvé DPS . I když musím z vlastní praxe říci že těch poruch způsobených mikrotrhlinami není v provozu tolik, horší to začíná být od doby kdy se začalo používat zlo zvané bezolovnatý cín. Ten v těchto exponovaných místech degraduje mnohonásobně rychleji. O čemž se lze přesvědčit pod mikroskopem. V poslední části Vaší přenášky, která mi je asi nejbližší, stárnutí logických obvodů je poměrně velký problém a diagnostika je dosti komplikovaná. Ovšem co mě zaráží je metoda hledání a odstraňování poruch na deskách, v dnešní době logických analyzátorů a mnoha jiných diagnostických nástrojů je hledání kořenové příčiny o dost jednodušší než v dobách kdy byl maximálně tak logiskop. I když je to stále složitá mravenčí práce, to Vám nemohu rozporovat. Dále mě dost zaujalo odstraňování části obvodu kolem oscilátoru. Konstruktér tam ty komponenty z nějakého důvodu dal, asi věděl proč, to zařízení s nimi fungovalo a to že když něco odstraním a začne to fungovat není řešení problému. Ten pin u těchto oscilátorů uvádí výstup do třetího stavu. RC článek tam s největší pravděpodobností konstruktér dal aby opozdil výstup hodinového signálu z oscilátoru než se spolehlivě stabilizují napájecí zdroje, vnitřní obvody oscilátoru a ten následně poskytne stoprocentně spolehlivý hodinový signál bez hazardních stavů při spouštění. Stárnutí vlastního krystalu v generátoru je též dost problém. Stejně tak mě udivuje že je výstupní budič oscilátoru uveden do třetího stavu a následná vazba na další logický obvod nemá definován jednoznačný logický stav a v ten okamžik je "ve vzduchu". Což většinou vede k hazardním stavům na vstupu navázaného obvodu. Což může být i jeden ze zdrojů oněch náhodných poruch s ohledem na stárnutí logických obvodů. Stejně tak jako zvyšování napájecího napětí obvodů, i s tímto efektem se každý kdo opravoval digitální techniku založenou na logických obvodech setkal. Prostě časem u těchto obvodů dochází k posunutí platné úrovně LOG1 a zakázaného pásma. Přiznám se že nevím proč. Tak jako mírně i stoupá spotřeba těchto obvodů. Tímto samozřejmě nechci zlehčovat náročnost diagnostiky závad v těchto složitých zařízeních. Spíš to je takové slovo do diskuse. Ještě jednou Vám děkuji za pěknou přednášku.

hodně zajímavá přednáška. Byť se HW takto do hloubky nezajímám, je dobré vědět, co se vlastně může s elektronikou dít. Nejen v počítačích, ale i v řídících systémech fabrik, případně v autech. Vždycky jsem si říkal, že ta 20 letá "garance" uchování dat v různých hradlech, eeprom atp. je jen taková úlitba výrobce "fakt to nebudeme garantovat na furt". A ono to má i technické opodstatnění - opravdu dochází ke ztrátě zapsaných informací. S tím jsem se ještě nesetkal. A ty fousky cínu? To jsem ještě neviděl. Děsí mě, jak bude stárnout elektronika v autech, kde je už bezolovnatá pájka. Ono se to vlastně už dost možná děje, jen se to prostě svede na "je to staré, uklepalo se to, něco odešlo atp."

V čase 32:00 chlazení karet bych měl připomínku. To že je to špatně navržené je jasné. Existuje řešení: vyrobit chybějící drážku na levé straně, ventilátory umístnit dal asi 30mm a udělat vedení vzduchu. Také je možné optimalizovat proudění zůžením průduchů u kterých je dostatečný průtok vzduchu. Setejně je to úžas, že to někdo na tak důležitém zařízení takto odflákne. Papírkový test naprostá paráda a prokazatelnější jak 1000 měřidel. Co se týká růstu "chlupů"také to lze řešit.

na SMTinfo 2023 to označovali jako stromečky :) Mají i prototypové desky na kterých to simulují

Total commander rulezz.😂

Harry čoveče ty jsi se za těch 15 let vůbec nezměnil :)

Whisker je vous, vousek. Rozhodně to český překlad má.

paráda, už dlouho jsem neviděl takhle fundovanýho člověka nikde; teď jde jenom o to jestli síkela s hladíkem do pár měsíců nezabijou celej průmysl krzevá sci-fi komunitní energetiku, EV overhype a zelený šílenství obecně; base-load zdar!; díky

Co takhle kontakty a všechny spoje pozlatit už ve výrobě?

Tak zrovna dvacetileté Data Retention si myslím, že se dá řešit docela snadno, protože stačí ty obvody přeprogramovat. Jen je potřeba udělat to tak, aby byly ty obvody programovatelné tak zvaně "in circuit", což zrovna tady asi bohužel není ten případ. Takže jestli to chápu správně, tak problém je spíše v tom, že 1) nejsou in circuit programmable 2) není je možné vyletovat a zase zaletovat 3) redesign nepřichází v úvahu z důvodu ceny. Pokud toho je ale fakt hodně kusů a začne se to sypat, tak s použitím nějakého přípravku mi přijde je vyletovat a přeprogramovat jako docela schůdná cesta. Každopádně pokud mohu mluvit o tom, co znám, tak třeba na lokomotivě Škoda 93E se tento problém také vyskytl a řeší se to prostě přeflešováním a je to. Program je tam ve flash pamětech 29Fxxxx. Tam je to udělané, že je to in circuit programmable.

Whisker je "chlp", česky "chlup".

Ty modrý drátky 26:30 jsou taky masakr. Tvl takovýhle dodo jsem naposled viděl cca před 20 lety u starýho NEC emulátoru. Ale teda v tunelíně bych tohle upřímně nečekal.😮

Cínové vousy...

konečně jste přišli na to že je ji potřeba odstavit po vzoru NSR , ideální doba , budeme žít ekologicky vždyť svítit se dá loučemi