Dnes se nepodíváme jen na zeleň ve městech jako takovou, ale i na zajímavé vertikální zelené fasády, na stromy solitéry a na možnosti proměn měst. Nejsou to ovšem jednoduchá a levná řešení. Co třeba tolik vysmívaný břečťan?
Naprosto tady v Portlandu (a obecně v celém USA) miluju, jak jsou všude mezi zástavbou obrovské, opravdu obrovské stromy. Mám pocit, že to by v ČR snad ani neprošlo 🙂) A je skutečně úplně jedno, že jsou na soukromých pozemcích - veřejných parků je zde dostatek, často i s posezením, grilovištěm a toaletami zdarma. Na ty stromy a obecně zeleň se zkrátka hezky kouká, a prostoru dodává další rozměr. Za mě nejnešťastnější řešení "zazelenění" jsou různé ostrůvky - jak jste ukazoval v reportáži o Václaváku. Někdo tam bez ladu a skladu dá tři "bezúdržbové keře", jednou za rok je možná technické služby ostříhají, ale jinak je to prostor k ničemu. Neochlazuje ani nestíní okolí, není t žádná potěcha pro oko...zkrátka se řeklo dát určitou plochu zeleně, tak tam vrzneme pár buxusů, nějaký půdopokryvný zerav, a je vystaráno... Skvělé video, jako vždy, děkuji, pokaždé se těším na další!
Výborné video jako vždy! Od doby, co Vás sleduji se snažím vnímat budovy daleko komplexněji. Trochu mi tam chyběla zmínka o škůdcích. Tím nemyslím škodnou jen pro zeleň, ale škodnou, která se do zeleně nastěhuje. Od komárů, přes klíšťata, až po vosí a jiná hnízda. Jestli se to tedy děje.
Komáři potřebují nějakou vodní hladinu kam budou klást vajíčka, klíšťata mají raději vysokou trávu, na zdi toho moc neulový a vosy mají nejraději dutiny pod střechou, dutiny starých stromů apod. Neviděl bych v tom nějaký problém. Zato benefit je velký
Problém to určitě je. Doma jsme měli břečťan a lezli po něm kobylky, žáby, ale i myši a podobně. Takže nejdřív se do oken dala různá síta, nakonec se břečťan strhnul a nechal se jen na částech a zastřihuje se tak, aby míjel okna. Takže má to i svoje nevýhody
Dobrý den, Přítelkyně 18 let žila v Praze Satalicích v satelitním městečku. Po 18 letech mi ulice Filipovského nebyla nijak nepříjemná spíše naopak. Zahrada založená profesionálním zahradníkem za 18 let vyrostla ve stromy vyšší než dům a tak to bylo i u sousedů. Vždy mi tam bylo moc příjemně a s novými symetrickými satelity bez zeleně je pocit nesrovnatelný.
Strom: My jsme koupili v Orlických horách roubenou chalupu postavenou v příkrém svahu 1860. Majitel musel být génius. Na rohu stála obrovská lípa. Dávala stín takovým způsobem, že uvnitř nebylo nikdy horko a nikdy zima. Poloha stromu byla naprosto dokonalá. Geniální. Mimochodem - chalupa patřila Boženě Kroschlové, sestře známé učitelky baletu Jarmily Kroschlové a společnice Olgy Masarykové - Olgy Kroschlové a současně dcery Aloise Kroschla, spoluzakladatele Sokola. Ona tam měla rozsáhlou rodinnou dokumentaci.
Se vším s Vámi souhlasím. Moje oblíbené téma. Moc se mi líbí třeba vistárie v UK, kde např. porůstají cihlové domy a pak kvetou - je to nádherný pohled. Škoda, že tady se to nějak neuchytilo, byť podnebím by nám sem šly také. Nejhorší mi přijdou květináče se stromy - kromě toho, že se tam stromům uvnitř nedaří a nikdy nemohou dosáhnout rozměrů jako by rostly ze země, tak je to fakt hnusné :-D Připadá mi to jako rakve na rostliny - esteticky i funkčně.
slyšel jsem odborníka na zahrady...myslím, že to byl Ferdinand Leffler a konstatoval vlastně to co Adam G. i trochu zde ve videu - že to je vlastně ekonomický a hlavně enviromentální nesmysl. Takže asi fajn na pohled a na první dobrou to vypadá jako super nápad, že vlastně rostliny na fasádě a kyslík a stín a nižší teploty atd..ale opak bude pravdou, resp. asi ta energetika a náklady spojené z údržbou jsou totální úlet a jen vlastně pozlátko.
Čo sa týka zelene v mestách, tak vždy som mal problém so zeleňou v panelových sídliskách . Neviem či to bolo vždy len tou kompozíciou či stavom, ale viac sa mi páči v mestách hustejšia architektúra typu tradičné blokové mesto so zeleňou v chodníkoch a potom vymedzené verejné parky.
Zelené fasády nejsou skoro potřeba, pokud se mezi domy dá prostor vzrostlým stromům. Právě jsem včera koukal na paneláky, vedle kterých rostou vysoké smrky, které mají odhadem tak dvacet pět metrů. Je to na boční straně, takže to nevadí výhledům z oken. Ale krásně to ty budovy ve městě (jinak jako pěst na oko) maskuje a vlastně i doplňuje. Asi to tak nikdo dříve nechtěl, ale prostě někdy je lepší moc neplánovat a nechat růst to, co tam už je, ať už to tam zasadil kdokoli. Právě ta nahodilnost, neusměrněnost tvoří přírodu a dává kontrast s linializací naší současné zástavby.
Zvažoval jste někdy více veřejnosti přiblížit budovy složek integrovaného záchranného systému? Myslím si, že to jsou někdy velmi povedené stavby. Pro příklad mohu uvést novou hasičskou stanici v Holešovicích, či Modřanech nebo hasičskou zbrojnici dobrovolných hasičů v Běchovicích. A případně mohl říct, jak by se podle vás tyto budovy měli začleňovat do města? Děkuji.
bydlel jsem chvili v tech novych vyskovych budovach v Malesicich, kde se pripravily konstrukce odspoda au nahoru skrz balkony vcetne zavlazovacich rozvodu a cerpadel, ovsem pote majitele nechteli platit drahy provoz zavlazovani, takze se zavlazovani nespustilo.. :) dum tedy tak jak vypadal na vizualizaci developera asi nikdy vypadat nebude
4:08 "Architekti nemůžou zbourat nepovedené domy, protože patří někomu jinému." Často je tu opačný scénář: majitel by chtěl dům změnit, ale architekt mu to nedovolí. (Přestože v této zemi oficiálně platí soukromé vlastnictví a podle občanského zákoníku má vlastník právo se svou věcí nakládat, dokonce ji i zničit.)
Za zmínku stojí i Alterlaa ve Vídni ze 70. let. Je to obecní bydlení, velmi oblíbené (kdo se tam jednou nastěhoval, nechce se stěhovat jinam), na svou dobu velmi moderní. Zeleň je prostě v obřích květináčích na balkonech. V podstatě totéž co Bosco verticale v Miláně, ale bez všího hypu a o 30 let dřív.
Žiju ve Vídni už mnoho let právě kousek od sídliště Alterlaa. Přímo přes stanici U6 Alterlaa denně cestuji a ty impozantní baráky nepřestávám obdivovat. Nedávno jsem si prohlížel dobové fotografie, kdy ty stavby byly ještě "čerstvé", ale nebylo to ono. To kouzlo chytly právě až po letech, kdy se spodní části těch staveb zazelenaly a rostliny časem vybujely do většího objemu. Nádhera!
Neškodí - navíc to jde i vést po lankách vzhůru, takže nemusí růst přímo po omítce, ale cca 5-10 cm od ní - pomáhá to ještě více ochladit budovu (jen se to musí připravit).
Zeleň by neměla být tam, kde se o ni nikdo nestará (nebo stará nedostatečně), protože za normálních okolností bují. Mám rád parky a botanické zahrady, kde je vidět, že se o ně pečuje. Vidím ale snahu ve městě vysadit stromy a keře kde se dá, dát jim evidenční čísla a tím starost končí. Překročit lebedu v zámkové dlažbě. Tam, kde bych obešel větve keře, je stojan s dopravní značkou, takže musím vstoupit do vozovky, za chvíli budu muset podlézt další větve... hm, tak nemusím, už je někdo ulomil. Poslat dotaz na odbor životního prostředí? Radši ne. To by bylo stejné, jako v zimě s těmi hromadami soli u domu na chodníku. To prý není jejich starost.
Krásné téma i video. Ještě lepší zážitek z videa by byl, kdyby v popisování krásných věcí, co se Vám líbily, nezazněla slova "strašně" a "hrozně", která i podvědomě devalvují a degradují to pěkné, s čím se chcete podělit. Bohužel tato slova jsou ve společnosti až moc rozšířena... Jinak moc pěkné video, děkujeme.
