Jak funguje GPS? | Na ubrousek 

Jakozto clovek, ktery pracuje v Geodezii 15 let, tak muzu rict, ze k nicemu jinemu Ti to stejne nebude

@@Turecko76 Ovšem pravdu (subjektivní) má HruneeS. Nikdo z geodézie nikdy nic nevymyslel kolem GPS, jako spíš že se využití nabídlo samo s přesnými mapami, což obor geodézie mohl poskytnout, ale to není předmětem. Video je viceméně informativní a ryze školní, páč ve skutečnosti to funguje trochu jinak. Ano, z důsledku STR se něco málo odečte, většina z OTR se přičte a nějaký Doppler je v tom taky, ale ve skutečnosti se v rámci přijímače porovnávají časové rámce několikrát denně synchronizovaných satelitů z pozemních stanic. V dřevních dobách byly hodiny GPS umístěny v pozemním přijímači, což vyžadovalo mobilní skříňák - céziové atomové hodiny byly skutečně velmi objemné včetně vlastní infrastruktury. Současné pasivní GPS příjímače bez atomových hodin, které se vlezou do náramkových hodinek, přijímají jen kódovaný časový signál spolu s polohou satelitu a dalšími užitečnými daty pro uživatele - to vše v jednom impulsu. Vyhodnocuje se to trigonometrií, například sinovou větou apod. Jeden satelit poskytne hrubší výsledek, 5 satelitů zpřesnění polohy. Žádné protínající laloky v tom nejsou (je to jen školní představa), jako spíš příjem a porovnávání impulsů, nezaměnitelných s odrazy, což je jiný patent. Dražší GPS na placených frekvencích, například AgroGPS za 80 000 Kč, či vojenské GPS na svých tajných frekvencích už kompenzují důsledky Dopplera, OTR a STR a pouhé dva satelity (i jeden) v dosahu poskytují poměrně přesné výsledky, byť to stále stojí na trigonometrii. GPS může spolehlivě fungovat i bez vnitřních atomových hodin (tento pokus se už provedl a povedl), ale bylo nutné splnit i jiný účel, například nad jistým územím zamezit přesné polohování a tím znemožnit vojenské využití a mnoho a mnoho dalšího. Toto mohl poskytnout pouze takový systém s vlastními hodinami, které bylo možné, spolu s dalšími funkcemi ovlivnit z pozemní stanice. Teprve potom mohl v 80. letech Reagan zpřístupnit GPS východnímu bloku, čemuž "dopomohlo" i sestřelené americké letadlo nad ruským územím. Podobně například Jobs musel splnit požadavek reklam a dalšího, než představil internetový prohlížeč. Satelity NOAA to mají podobné - přijímal jsem v APT a občas se někdo rozhodl něco skrýt lidským zrakům, takže mé mapy měly občas černé pruhy v zájmové oblasti. Tímto obsáhlým jsem chtěl pouze říci, že žádní geodeti kolem GPS nic nevymysleli, protože to vyžaduje naprosto jiný obor, ale mohli být nápomocni v přesnosti map a jejich topologií vhodných pro použití.

I když se mi stýská po pár věcech. Třeba po tom původním hlase v 5:11. Určitě víš, co myslím.

Snad to za to čekání stálo 🙂 Po původním hlase? Slon ještě žádný hlas neměl, ne? 🤔

@@Naubrousek v tom případě bych tam dal zpět tu zelenou žábu nebo co, co je na náhleďáku videa o exponenciálním růstu. Tu mám rád, a myslím, že nejsem jediný. Ale reálně na tom vůbec nezáleží :D

Mně přijde, že se to tam hodí 😂

V 80. letech to uvolnil Reagan po sestřelení amerického dopravního letadla na Ruskem. Do té doby byly frekvence pro východní blok nepřístupné, či placené v rámci vědeckého výzkumu. Placené frekvence stále zůstávají a používají je drahé AgroGPS, které stojí kolem 80 000 Kč - je to zaplacené cenou zařízení, nebo získáním licence za poplatek. Vojenské frekvence bez dekodéru také nejsou veřejnosti přístupné. Veřejné frekvence pro naše mobily a navigačky také nejsou zadarmo - z každého GPS čipu v čemkoliv jde cent autorům patentů. Například z každé wifiny jde také cent autorovi patentu, který vyřešil odrazy a tím i praktickou funkčnost a rychlost bezdrátového přenosu. Pokud by analogové televize nenahradily digitální, díky takovým patentům aplikovaným ve wifi bychom sledovali stejně kvalitní obraz bez duchů, jaký sledujeme na digitální TV platformě, která má narozdíl od analogové jiný neduh, jako sekání a kostkování. Nic na světě není zadarmo, i když se to tak jeví. :)

Přijímám NOAA v APT na nosné frekv. 137, 137.620 a 141 MHz (některé frekv. už dnes nefungují). Modulovaný signál převádím do akustického odposlechu pro kontrolu jeho kvality. Nosná i modulovaná složka koreluje (přibližování je na vyšší frekvenci, než při oddalování) a protože nemám přijímací zařízení, které toto kompenzuje, obešel jsem to větší šířkou pásma. Až počítač provádí patřičnou kompenzaci skrze software, ve kterém si nastavím parametry a provedu sychnronizaci hodin podle DCF77. Pokud toto splním, obdržím nezkreslený obrazec z Dopplera. Nejspíš Vás někdo oklamal. Ač Spuntik nepamatuji, NOAA je na polární téměř kruhové 800km, zatímco Sputnik byl na excentrické od 200-900km na cca 60.stupních, aby obsáhl kontinenty a samozřejmě Moskvu. Je to tedy porovnatelné a v případě Sputniku muselo být více znatelné. Tímto nevylučuji, že elektronické součastky musely čelit extrémům, ale rusáci velmi dlouho používali ochrannou atmosféru (i v lunochodech), páč to umožňovalo použití běžně vyráběných a dostupných elektronek, relátek, selenů a odporů. Přičte-li se k tomu nepřesnost v rámci držení frekvencí (účel byl propagandistický, nikoliv vědecký), mohlo docházet k rozdílům, ale i tak byl Doppler jasně znatelný bez měřících aparatur.

Realita nemá snímky? #kvantovafyzika Ale vážně, řekl jsem že si můžeme časoprostor představit jako snímky, když frekvence snímků poroste do nekonečna, dostaneme se k "souvislé realitě", to je celkem běžná metoda 🙂

@@Naubrousek Jasně že realita nemá žádné snímky. Čas nemá nic jako stejně dlouhé časové úseky, které by byly konkrétně spojené s fyzikálními jevy. To jen lidé si vymysleli časové jednotky, aby se mohli lépe orientovat.

V čem je problém u "dvoum technikům"? Není jasné, že se jedná o dva techniky? Levé uvozovky nahoře? V češtině? ...hrůza. Opravovat češtinu jiným, to ano, vlastní jazyk umět, to ne 😉