+Lukáš „Atherion“ Vagner Na jednoduchém principu změny barvy kůže, vlivem okysličení při systole. Takže už z principu se nejedná o moc přesnou metodu měření.
+Lukáš „Atherion“ Vagner Já si ještě pamatuji, kdy jsme dělali tento pokus na fyzice. :D Přiložíš prst na světlo a protože, když máš v prstu méně krve je průsvitnější, tak se to dám měřit. :) Taky si pamatuji ještě pokus s plastelínou a brčkem které si přiložíš na tepnu, brčko se pak začne hýbat. :D
Velmi moc děkuji za tohle video, ani nevíš, jakou jsi mi udělal radost - zítra mám zkoušku z fyziky a tohle video přesně koresponduje s jednou otázkou. :D
***** Dobře, z ústní části mám za A (vytáhla jsem si gravitaci, takže jsem se dostala až k teorii relativity), ale písemná část byla o dost horší. :D Ale nakonec se to vykompenzovalo na C :D
Kristýna Jánešová Tak super :-) Přeji jinak hodně zdaru... musí to být docela zábava studovat fyziku :-) (i když o náročnosti bych ani náhodou nepochyboval :) ).
Čau Martine, mám tu skvělé téma k nasrání! Uvedu příklad který jsem slyšel v jedné restauraci. Přišla do restaurace matka s dítětem. Matka chtěla po dítěti aby si vybralo jídlo, ale dítě se ještě nerozhodlo jaké jídlo chce, a tak nějaké jídlo vybralo náhodně. Po chvíli přišla číšnice a zeptala se co chtějí k jídlu. Matka řekla číšnici dítětem vybrané jídlo, v tu dobu dítě zjistilo že v restauraci nabízejí jeho oblíbené jídlo a tak chtělo změnit objednávku, ale matka ho seřvala "Už sis vybral, tak už nemůžeš měnit". Vtom číšnice řekla že se ještě nic nepřipravuje, takže objednávka může být změněna ale matka číšnici řekla že tohle její dítě dělá běžně, že se musí naučit, že když se jednou rozhodne, tak to už nikdy nemůže změnit.
+Denis J No protože dítě 8 a více let by už opravdu mělo být vedené k rozhodnosti ( o takových banalitách především ) a ne si číst hodinu menu a pak prostě něco kváknout a vlastně ani nevět co... Později to je oprvadu velký problém.... a hlavně u holek :-D když už pak jsou dospělé.... řeší co se udělá k večeři.... a v krámě jsme hodinu, protože neví, a když už něco řekne, začou se dávat do košíku věci, tak se to zase vrací, protže se zase změnili chutě.... vrrr :-D ženský
+Jaroslav Vojtěcký Naopak v tom nevidím problém. Naše rozhodnutí jsou závislá na momentálních faktorech a datech a to dítě získalo potřebná další data teprve až od číšnice nebo v čase, kdy se k němu číšnice dostala, a pakliže byla změna možná, tak není jediného důvodu lpět na předchozím rozhodnutí. To je akorát jakási perverzní ideologie té matky: já taky klidně změním své rozhodnutí na poslední chvíli, pokud se závažně změní ta data, která mě vedla k tomu předchozímu a pokud tím nikomu už neublížím. Matka to přehnala/přehání, chudák dítě.
+GodmyX Takových přehnaností je spoustu, např. vydírání -"když budeš mít dobré známky, dostaneš odměnu" (já těch Dobrých mám hodně :) ). Co je moc, to je příliš
Ahoj :) Super videa! Moc jsem se dozvěděl :O ... Jsem velkým fanouškem TBBT a tam se mluví o teorii strun a teorii superstrun, a když to čtu, nějak to nepobírám :( ... Nenatočil by jsi o tom video? :)
Mohl by jsi udělat video o červích dírách?(jestli se nohou pohybovat, jestli skz ně ''prochazi" gravitace nebo jak moc jsou reálné) Myslím si že je to docela dobré téma.
Z praktického hlediska - nebylo to zrcadlo od rotujícího válce 8 metrů, místo 8 km? Do takové dálky a zpět by nedosvítil ani dnešní reflektor auta, natož tehdejší lampy. Já myslím, že to spíš měřili někde v jedné hale, než někde ve volném prostoru.
Tak se měří např. rychlost pádu deštové kapky, Dvě kola nad sebou - jedno má výřez - obě se otáčí stejně rychle a jsou nad sebou v stanovené vzdálenosti. Z rozdílu dopadu kapky na spodní kolo a otvoru v horním kole se stanoví rychlost pádu kapky.
+Fikusak117 Pokud se bavíme o kapacitním snímači, jde o přesný opak tělo se chová jako zem. Vlivem tenké měděné mřížky, která je rovnoměrně pod napětím a dotyku, dojde k přeskupení elektronů pod tvůj prst, ve snaze vyrovnání potenciálu, kterému brání nevodivé sklo. V podstatě tvůj prst a mřížka vytvoří deskový kondenzátor. Tato výsledná kapacita se dá měřit a vyhodnocovat.
Galileo se tak trochu zmýlil, rychlost světla není 10 krát větší než rychlost zvuku, ale cca 881 743 krát větší než rychlost zvuku. Tady je alespoň vidět, že vytvářet teorie na nepodložených faktech nemá smysl. :D
+MišanCubeGaming Ono je to trochu složitější. Galileo se asi jako první snažil rychlost světla přímo změřit, a to pomocí dvou luceren umístěných na dvou vzdálených kopcích. Idea byla taková, že na jednom kopci byla odkryta první lucerna, asistent na druhém kopci po spatření světla odkryl svou lucernu, přičemž účelem bylo změřit čas od odkrytí první lucerny k následnému spatření světla od druhé lucerny. Pak stačilo jen uraženou vzdálenost vydělit tou prodlevou a výsledkem byla rychlost. Bohužel ta prodleva je na vzdálenosti pár kilometrů v řádech mikrosekund, což tehdy absolutně nebyla šance změřit. Zato zvuk by šel změřit poměrně snadno, na kopcích vzdálených 1 km by takhle dostal prodlevu asi 6 sekund. A on vzhledem k tomu, že žádnou rozumnou prodlevu nenaměřil a že si byl vědom přesnosti své metody, odhadl, že rychlost světla je minimálně desetinásobek rychlosti zvuku, neboť menší rychlost by svým experimentem už byl schopen naměřit.
+MišanCubeGaming Je důležitý si uvědomit, že podobné "nepodložené teorie" jsou často tím prvním krůčkem, od kterého se můžou ostatní odrazit. (tzn. že určitě mít smysl můžou, jen je potřeba s nima pracovat jako s nepodloženými) ... ale jsem si vědom, že pointa tvého příspěvku vězí trochu jinde :D
Čau mohl by jsi udělat video pohon ve vesmíru, na jakých principech fungují a nějaké pohony, které jsou ve vývoji, nebo jejich teorie. Zajímá mně to jestli bychom mohli cestovat do jiných slunečních soustav rychlejším způsobem, než do teď.
+GUGzi cz Zničením bunkových stien napríklad jablka reaguju takzvane fenoly s enzymami(polyfenoloxydaza! a s kyslikom a vysledkom tejto reakcie je čierne farbívo... Myslim že by malo zabezpečiť lepšie hojenie alebo chraniť pred cudzorodymi telesami... Takto podobne funguje banán, hruška, čaj, čokolada.. A prečo Banan samovolné zhnedne .. lebo ma porovitu strukturu :))
Nebylo by to špatné úplně to rozvést + se zmínit, co nás k těmto hypotézám (k těmto hypotetickým modelům vesmíru) vede (inflace, nekonečná inflace [eternal inflation] apod.), ale bojím se, že o tom příliš neřekne, protože skutečně jsou zatím jen hypotézy (odhady bez možnosti to nějak otestovat), které nemusí být vůbec správné, může se dít úplně něco jiného... a i když je to zajímavé, tak Martin často říká, že hypotézy dělat nebude, takže tak :)
Najzaujímavejšie je, že keď sa pozeráme na hviezdy nočnej oblohy, sledujeme minulosť. Niečo, čo sa pred tým už stalo. Napr. nejaká hviezda vzdialená 500 svetelných rokov (1 svetel. rok= vzdialenosť, ktorú svetlo prejde za rok) vybuchla, my to uvidíme až za 500 rokov (dĺžka trvania príchodu posledného svetla hviezdy), pri čom už tá hviezda už dávno neexistuje. Mňa to priam fascinuje
+petr ehrlich Pouštíš do cívky měnící se proud a vzniká tam mag. pole cívky a to ti reaguje s mag. polem magnetu a to pohybuje s tou membránou a vytváří to zvuk :D
+petr ehrlich Nic na to není, zvuk je chvění vzduchu, to znamená, že reproduktor má určitou membránu, která se chvěje určitou rychlostí. Čím větší rychlostí se chvěje, tím je tón vyšší, protože se zvyšuje frekvence. :)
+MišanCubeGaming plus ještě je něco čemu se říká modus, kdo někdy dělal se syntetizátoremi dá za pravdu, že třeba zvuková vlna ve tvaru sinusoidy má jinou barvu než tzv squared modus
Projde jím silný proud o vysokém napětí. Možná dojde k donucení těla k pohybům o fyzicky nezvladatelné frekvenci (každá žárovka bliká), a tím dojde k zástavě srdce. Mezi vedlejší účinky patří žár. Pokud to někdo přežil, musel být fyzicky zdravý a odolný.
+Barendol Neznámí Z hlediska srdce je nutná okamžitá resuscitace. Další věc můžou být rozsáhlé popáleniny. U lidí co přežily přetrvávají neurologický potíže.
Nepohybuje se rychleji, jen cestuje kratší trasou, takže se dostane z bodu A do bodu B rychleji než světlo (třeba ve vodě, která natáhne trasu světla o několik desítek procent).
hlavně martin říkal už několikrát že scifi a teorie nebude točit jen realný věci a sami vědci co objevili tu planetu 9 ji sami neviděli jen je to výpočet a simulace a bude se potvrzovat cca 5let
+Flint Halda Jedná se o el. proud tekoucí v ionizovaném plynu. Když zvyšuješ teplotu nějakého plynu, tak tím roste i kinetická energie jeho částic, která způsobí, že z molekul plynu jsou vyraženy ven elektrony. Tím vznikne "směs" iontů a elektronů, která může vést el. proud.
Martine, uvítal by som dajaký informatický segment napríklad ako fungujú procesory, pamäte, I/o zariadenia a podobne. V tvojom podaní by to určite bolo zaujímavé a zrozumiteľné
+Jakub Mičo Podle mě je to až moc rozsáhlé téma na to, aby se zvládlo vysvětlit v jednom videu. :D Tohle je téma, které se probírá roky na školách...nevěřím, že se to dá nějak shrnout do pár vět s tím, aby v tich větách bylo všechno potřebné...
+Lukáš ‚Atherion‘ Vagner preto som uviedol "segment" a nie jedno video a áno preberám to na škole už roky, ale taký ten základ, čo sú informácie, bity bajty, ako to ten procesor spracováva, čo sú Hertze Moorov zákon a podobne.. nemal som na mysli akademickú úroveň, dajaké stránkovania, segmentácie a pod len také základne info
Já jen bych doplnil, že Martin se opakovaně vyjadřuje, že příliš rád hardwarem nezabývá, a tudíž je velice málo pravděpodobné, že to bude kdy rozebírat. Ale můžeme to rozebrat tady v komentářích, pokud máš třeba nějakou konkrétní otázku (je tu hodně lidí, jak vidno, kteří o tom něco vědí, něco bych mohl napsat i já).
Mě by zajímalo jestli má světlo... Jestli mají všechny světla stejnou rychlost? Tedy jestli vlnová délka mění způsob předání takže i rychlosti. Mě ta otázka přijde logická, ale nic jsem k tomu nenašel.
No zatím "nefunguje" nijak - respektive máme pár základních primitivních modelů (velkých jak celá laboratoř), které jsou schopny vypočítat třeba 3x5 (ale nic složitějšího), ale to je tak vše. Ale toto téma by nebylo špatné možná rozvést, pokud bude mluvit o kvantové mechanice. U normálních počítačů se pracuje s 1 a 0. Jeden stav paměti nebo jeden stav informace je vždy buď 1 a 0 a všechno ostatní (třeba převod do desítkové soustavy) jsou již jen "převody" pro lidi, aby to bylo srozumitelné. Kdežto s kvantovým zářením tohoto typu může mít jeden stav paměti téměř nekonečně mnoho stavů zároveň, nikoliv jen buď jedna nebo buď nula, ale zároveň třeba: 1; 0,9; 0,8; 0,99...0 takto skoro donekonečna a díky tomu je možnost nechat běžet několik procesů zároveň tak, jak to dneska ani na těch nejlepších a počítačích nejde. Například by s ideálním kvantovým počítačem šla prolamovat jednoduše hesla a a většina stávajících šifer (téměř jakékoliv) v únosném čase. Musí se pak vymyslet úplně nové typy šifer, protože najednou nic není bezpečné. Jinak dobrá poznámka je, že kvantový počítač se snažíme vyvíjet od té doby, kdy jeden světoznámý fyzik a laureát Nobelovy ceny Richard Feynman poznamenal v jedné ze svých lekcí, že v podstatě nikdo přesně nerozumí tomu jak a proč se kvantové jevy dějí tak, jak se dějí a kdo říká, že tomu rozumí, tak tomu nerozumí a že rád by si postavil třeba počítač založený na kvantových stavech právě proto, aby díky studováním funkce toho počítače lépe porozuměl tomu, jak vlastně kvantová mechanika "uvnitř" funguje :)
+Karel Brada Ole Roemer, který takto jako vůbec první úspěšně změřil rychlost světla, vycházel hlavně ze vstupů Io do stínu Jupitera a výstupů z něj, protože to jsou jasně časově určitelné časové okamžiky. A sledoval, jak se tyto úkazy zpožďují a urychlují oproti předpovědi, která vycházela z periody jeho oběhu.
No, zatím jsme pouze v laboratorních podmínkách schopni změřit, že elektrochemická energie, kterou se nám v mozku vytváří myšlení se prostě a jednoduše přeměňuje na teplo.To je zatím vše.
Ahoj, spravil by si video v ktorom by si sa snažil zodpovedať otázku, či existuje Slobodná vôľa? Na internete som našiel dosť zaujimavého materialu s touto tématikou, a aj s experimentmi ktoré ´´potvrdili´´ že slobodná vôľa je iba ilúziou. Chcel by som počuť aj tvoj názor. :)
+Steve Steve Nebylo by špatné probrat, co zatím víme o svobodné vůli. Ale musíme nejprve pochopit, že se jedná o dvě zásadní otázky 1) je chování vesmíru / všecho ve vesmíru z principu předvidatelné, pokud známe pozici a rychlost každé částice v něm 2) I když najdeme něco, co předpovědět nejde (a vyhodnotíme, že to má vliv - což je další věc, kterou není úplně automatická), tak se musíme zeptat, jestli to dává jedinci = člověku možnost skutečného výběru. Podle toho, co víme z vědy o vesmíru a přírodě, nemáme jakékoliv indikace, že by vesmír a vše v něm nemělo být deterministické (předvídatelné v principu). Občas se tu jako výjimka uvádí některé fenomény kvantové mechaniky jako proti příklad, ale např. astrofyzik/kosmolog Lawrence Krauss poznamenává v jednom článku, na který bych mohl odkázat, že i tyto malé nepředvídatelnosti jsou nakonec vykompenzovány pravděpodobností = tím, že se to v ve větším měřítku stane přesně tak, jak jsme to schopni předpovědět a tedy, že ten efekt asi nebude významným činitelem, resp. říká, že dle jeho soudu to je špatný argument pro indeterminismus (nepředvídatelnost) vesmíru. Jinak věc, která by dokázala jednak vědět všechno a jednak předvídat, co se stane je tzv. Laplaceův démon (protože s tím přišel Laplace). No a druhá otázka: 1) nemáme absolutně nic, co by ukazovalo, že to, jak se nám v mozku pohybují neurony by se dělo náhodně. Ale všechno je to závislé na celém tom systému a tedy z principu je i naše chování a naše rozhodnutí předvídatelné. 2) i kdyby skutečně existovalo něco, co se děje absolutně náhodně a má to vliv, tak mi nemůžeme ovlivnit tu náhodnost a pořád jsme otroky toho, co se náhodně stane. My tu náhodnost nemůžeme usměrnit (případně naše rozhodnutí ji usměrnit by samo o sobě muselo být determinované). To neznamená, že nikdo nenese zodpovědnost za zločiny a přestupky, které spáchal, protože nikdo z nás nemá informace o pohybu a pozici všech částic ve vesmíru a tudíž náš právní a morální systém fungují tzv. na "iluzi svobodné vůle", což je taky důležitý prvek. = v praxi svobodnou vůli máme, poněvadž nevíme, co se stane, co uděláme a pokud se zdá, že se můžeme rozhodnout, měli bychom to udělat jak nejlépe to jde. Jediné, co by toto mělo změnit v tom, jak vedeme společnost, je, že bychom neměli cítit nenávist a zlost/pocit msty ke zločincům (i kdyby to byli vrahové našich blízkých). To jest: nechat je spravedlivě potrestat, ale necítit k nim zášť, poněvadž pravděpodobně všechny naše akce jsou již dávno rozhodnuté a stejně tak i akce toho zločince. Akorát nikdo z nás nemá sebemenší znalost, jaké akce to budou, jsme naprosto ale naprosto nevědomí a proto bychom se stále měli snažit konat tak, jako bychom svobodnou vůli měli.
Steve Steve Ještě jednou zdravím :) Co se týče svobodné vůle v křesťanském pojetí, tak jsou tu dva zásadní problémy. 1) zatím jsme v mozku nenašli nic, co by nedělalo to, co to dělá kvůli něčemu jinému a vypadá to, že všechna naše rozhodnutí jsou např. neurologicky zjistitelná sekundu před tím, než se tak rozhodneme (tj. že něco jiného ovlivňuje i naše vědomí rozhodnutí). Vlastně podle křesťanského modelu bychom museli mít v mozku naše vědomí naprosto oddělené od zbytku toho systému (toho mozku) a například tento experiment (kdy se měří, jestli člověk něco udělá nebo ne a jsme schopni zaznamenat změnu v mozku pro to nebo ono sekundu předtím, než zaznamenáme, že dojde k rozhodnutí) by nemohl být možný. Nebo alespoň zatím to vypadá, že to, co naše vědomí dělá je plně závislé na celém mozku (resp. i naše vědomí je "projevem" celého mozku, není vlastně jediná část mozku, kde by se dalo říct, že "tady je vědomí" a zbytek dělá úplně něco jiného. 2) problém č. 2 je tento: i pokud skutečně něco jako vědomí (či v náboženské nauce duše) existuje v hlavě tak, že činí rozhodnutí naprosto nezávisle na pohybu a stavu neuronů/částí mozku, i kdyby to tak skutečně bylo a my to někdy zjistili (zatím to není pravděpodobné), tak stejně musíme učinit rozhodnutí podle vnějších okolností. Např. napít se nebo se nenapít? Pokud se rozhodneš nenapít navzdory žízni, tak jsi za to potrestán ještě větší žízní/únavou a tudíž, jestli ses už předtím rozhodl, že pokud to bude možné, tak budeš dbát na své zdraví a své základní potřeby, pak nejsi svoboden v rozhodnutí, jestli se napít nebo ne. Max. to můžeš odložit na později (ale i proto jsi přinucen zase jinými okolnostmi). No a pak stačí dokázat, že okolnosti jsou předvídatelné z hlediska fyziky. A pokud jsou okolnosti předvídatelné, tak my stejně JSME nuceni jednat podle nich a naše "svobodná" vůle je nám v podstatě k ničemu = není svobodná. Takže ono není úplně jasné, co teologové myslí tím, když řeknou, že člověk má svobodnou vůli, protože ten scénář v praxi prostě není sto fungovat. Buď nenacházíme v hlavě nic, co by ukazovalo, že naše momentální vědomí není závislé na předchozím stavu našeho mozku nebo jsme vždy otroci okolností. (ať jsou sebemenší).
V skratke, voda je nasýtená oxidom uhličitým, ktorý ta potrepaním flaše začne uvoľnovať. Plyny sa rozpínajú, hromadia sa čím vzniká tlak. Fyzika btw. Objem a zväčší kvôli tomu že plyny nemajú pevne viazané atómy, poletujú vzduchom. Teda aspoň myslím :D Ak nie tak ma dakto opravte.
Ještě je docela zajímavý efekt, že třeba poloprázdná lahev, pokud je dlouho v ledničce, tak se "prohne" dovnitř (splaskne), což pravděpodobně je tím, že objem vzduchu uvnitř láhve se teplotou zmenší a tudíž atmosféra (atmosferický tlak) na tu láhev ze všech stran začne tlačit (aby trochu implodovala). U skleněné láhve by jen vznikalo malé vakuum.
Je nim presilyteny teda ho nedokaze pevne drzat cize trasenim sa uvolní nejaka ta "väzba" a uvolni sa bublinka ktora uvolni dalšie. Vznika tak reťazová reakcia. Zasa nie som si 100% isty nie som fyzik ale elektrotechnik na strednej :D
+Ondřej Penčák Nedělal už o tomhle Martin video? O gravitaci? Nevím jestli je to zrovna tehnle případ, ale zkusím to vysvětlit. Pokud nějaké menší těleso obíhá větší těleso a přibližuje se k němu dostatečně pomalu (což by v případě měsíce měla být pravda) tak se ten měsíc dostane tak blízko k Marsu, že ho jeho gravitace pomalu rozdrtí na prstenec dřív než se srazí. Omlouvám se za tak vágní vysvětlení, ale už si to moc nepamatuju a nedokážu o tom teď rychle nic najít.
Zdravím. Paprsky X je zahraniční (převážné anglický) zavedený název pro roentgenové záření. U nich téměř to slovo roentgen (nebo jméno toho objevitele) neznají, ale nazývají to vše "X-ray" = paprsek X. Motivaci názvu bude asi proto, že tehdy se teprve objevovalo světelné spektrum a nové druhé elektromagnetického záření... takže, když se něco zásadnějšího (co mělo i užitek) našlo, tak tomu prostě řekli "paprsek X" :)
Prvý, kto robíl kvalitné a precízne meranie rychlosti sveta bol dánsky astronom O.Ch.Romer a kde si sa objavuje ešte aj meno slávneho holadnského učenca. Ch.Huygensa:) Potom James Bradley sa hodnote velmi priblížil 301000 (km/s).. Michelson už nameral 299 796 a potom v 80 rokoch bola nameraná myslim sučasna hodnota... To troška z historie:)
vazby mezi atomy vodíku a kyslíku v molekulách vody se při ohřívání mění. Molekuly vody se v důsledku toho seskupují, a pak snadněji tvoří krystalickou strukturu ledu
Principiálně fungují stejně tak, jak fungují počítače, akorát v trochu jiném formátu a s jiným softwarovým (potažmo i hardwarovým) vybavením. A jak funguje počítač je poněkud složitější téma, pokud nezůstaneme jen u mikroprocesorů (a i tam...)
internet se dá vypnout celý, ale je to tolik serverů, že by bylo nejjednodušší odpojit satelity. Pokud bys chtěl vypnout třeba google, pravděpodobně bys musel vypnout několik serverů.
No a já jen dodám, že internet není nic více, než spousta počítačů spojených dohromady přes síť (různými řešeními ať už drátovými nebo bezdrátovými). Tedy i tvého počítače: i tvůj počítač se stal součástí internetu ve chvíli, kdy jsi ho zapnul :-) No a web (webové stránky) potom není nic jiného než, že na některých počítačích (serverech) běží v podstatě program, na který se mohou počítače z celého světa napojit a napojují se tak, že napíšou do prohlížeče adresu. Ten server jim pak pošle nazpátek tu stránku, která se u nich zobrazí... apod. I tvůj počítač může takovýto program nechat běžet a (při dobrém síťovém řečení) nechat se ostatní na tebe napojovat a získávat od tebe webové stránky.
Mám pocit že vím jak se přiblížit rychlosti světla ale nejsem si jistý jestli by to fungovalo. Když se v jedoucím vlaku začne něco pohybovat ve směru jízdy tak se rychlosti sečtou. Udělat to několikrát v sobě a je to :D pletu se?
Opravdu zajímavý nápad. Myslím si že ano ale je třeba mít těchto "vnořených" objektů hodně a rozhybat je sakra hodně moc a taky mít několik milionů kilometrů rovné vlakové trati. A navíc takto by ses rychlosti svetla asi jen přiblížil. Tuším že při stejné rychlosti jako je světlo se posunes v čase dozadu ale jsou to pouze domněnky nikdo to nemůže zatím potrvdit ani vyvrátit :D
+jakuhor Einstein, Enstein ..... Vždyť jsem taky napsal že by ses akorát tak přiblížil v podstatě nikdo si to ověřit nemůže.Nejde to potvrdit ani vyvrátit. A navíc už to někdo zkoušel? Ani Einsteinovy teorie nepotvrdil nikdo přímým důkazem jen se to používá protože Einstein a taky protože je to asi nejrozumitelnější co kdy někdo vymyslel :D ber to trochu s nadsázkou. aby to nevypadalo ze jeho teorie odsuzuji to si nikdo ani dovolit nemůže
+Michal onufrák Přísně vzato nelze rychlosti jen tak vzít a sečíst. To je pouze zjednodušení, které můžeme běžně uplatňovat u rychlostí výrazně menších, než je rychlost světla. Tímhle vnořováním si člověk nijak nepomůže, rychlosti světla by se tak jako tak přiblížil jedině za vynaložení neskutečného množství energie, které souvisí s nárůstem hmotnosti, a tím pádem i síly potřebné k požadovanému zrychlení.
+David Podeszwa Einsteinovy teorie, STR a OTR, jsou samozřejmě potvrzené obrovským množstvím důkazů. Relativistické jevy v souladu s nimi běžně pozorujeme v přírodě a dokonce je v denní praxi aktivně uplatňujeme; třeba GPS nebo jaderné elektrárny by bez toho nefungovaly.
+David Podeszwa: Jak říká Martin. Einsteinovy hypotézy byly ověřeny stovkami nezávislých experimentů. Proto získaly ve vědě status teorie. Na obecné teorii relaticity (a kvantové teorii) stojí veškerá moderní fyzika. Kdyby tam cokoli nefungovalo, jako důsledek by v moderním světě nefungovala spousta technologií, která jsou na moderní fyzice závislá.
mna by velmi zaujimalo ked sa clovek pozrie astronomickym dalekohladom na nejaku hviezdu alebo cokolvek vo vesmire ci to vidi v rovnakom casovom oneskoreni ako ludskym okom
