Mně když bylo 5-6 let, tak jsem viděl hrstkovač, říkali tomu žnivárka, vypadal podobně jako samovaz, ale neuměl vázat, pokládal půlsnopy, takže někdo musel jít za ním, v ruce srp, po vašem kosák, podebral jeden, druhý a provázkem s malým prkénkem zavázal. A snop byl hotov. Samovaz byl následník hrstkovače, nebylo se třeba ohýbat k zemi. Pak už byly kombajny , tuším, že SK-4, takové " stříbrné", když mlátili za naší zahradou, husy se měly, jak prasata v žitě. Tolik zrna nedostaly za celý rok, kolik si nasbíraly na sklizeném poli. Předtím tam samozřejmě vkročit nesměly, to by byla mela. A těch myší, co bylo každý rok. Na polích byly stohy slámy a v nich pospolu s nimi bydleli tchoři polní. Dnes je to ohrožený živočich.
SK 4 boli kombajmy bez kabiny ,predtým bola ŽM 330 československý komajn, potom RVHP rozhodlo robiť SK 5 a SK 6 kolos a Niva a Nemci robili E-512 ,514,516
Jo tak přesně tenhle sme měli doma, děda ho přiháh přes celou republiku domu, dvakrát snim vyjel, a když zjistil že snim neumí a nemá kdo obshluhovat, odstavil ho a pak se po letech rozebral do šrotu, strávili smetim rozebíránim tejden, a ještě se hodilo pár převodů z něj..
Pokud nebylo přezrálé, tak nemuselo. Ono se taky hned nemlátilo, nechalo se "dojít" a až potom přišla na řadu mlátička. Za mládí mého táty se sekalo často kosou, obilí se svezlo do stodol a mlátilo třeba až v zimě, cepama. Větší sedláci měli mlátičky. Tu SK-4 jsem později viděl jako vrak, pamatuju si ten nápis. A, jak říkáte, byl bez kabiny. Ty další znám, všechny tady jezdily po polích, samozřejmě postupně, jak šel čas. S Kolosy spokojenost nebyla, velké ztráty. s . To vím od kamarádů, co s nimi pracovali. E_512 - 516 jezdí dodnes. Hned po 2.válce tady na velkostatku prý zkoušeli nějaký kombajn z USA, správce ho odmítl, kvůli ztrátám. Jinak stroje se používaly, pod cukrovku orali lokotraktory.
Jednou jsme byli s tátou na jakýmsi zájezdu v Tatrách, před hotelem byla dost velká travnatá plocha. Tráva byla nízká , max. 15 cm, zrovna ji sekal nějaký místní mistr sekáč, otec ho chvíli pozoroval, pak říkal: Tak tenhle teda sekat umí a má dobrou kosu. Malé sekačky tehdy nebyly, ale ten chlap to sekal stejně pěkně. Táta uměl sekat výborně, měl vždycky aspoň koně, krávu nebo kozu a tak kosa si užívala, i když už nehospodařil, ale ten před tím hotelem byl asi lepší. Dědeček mé manželky hospodařil na Vysočině, tam bylo hodně luk a žádná na rovině, všecko hrbaté, ten ještě v 92 letech sekal pro býčka a kozu. Jednou jsem mu šel nasekat já, byl nemocný, celou dobu se třásl strachy, že mu kosu strhám o nějaký krtinec. Nestrhal, ale sekáč nejsem dosud, je to vidět.
