Za posledních deset let se přečtení genomu člověka zlevnilo milionkrát, přičemž v dějinách ekonomie jsme se dosud nesetkali s žádnou službou či zbožím, u nichž bychom byli svědky něčeho podobného. Historie molekulární biologie se započala rokem 1953 odhalením šroubovicové struktury DNA, o půl století později vyústilo intenzivní bádání v kompletně osekvenovaný lidský genom. Ani s tím se však vědecké úsilí nespokojí, dalším cílem s výhledem asi na deset let je sekvenace genomů všech lidí na Zemi. V první části přednášky se vydáme za dobrodružstvím poznání, a podíváme se na závody mezi HGP a Celera Genomics, prozíravou Bermudskou deklaraci a spor o patentování genů. V druhé části potom navážeme výhledy do budoucnosti, firmou 23andMe a genetickým profilem, který si dnes může nechat udělat každý, a také si povíme o tom, jak znalost genomu pacientů ovlivní paradigma zdravotnictví.
Marek Orko Vácha vystudoval na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně obor molekulární biologie a genetika, teologii studoval v Olomouci a v Bruselu. V letech 1997 a 2000 se účastnil dvou výprav na Antarktidu. V roce 2002 žil šest měsíců v trapistickém klášteře Sept-Fons ve Francii. Je přednostou Ústavu etiky na 3. lékařské fakultě Karlovy univerzity. Je administrátorem ve farnosti Lechovice u Znojma. Na Fakultě sociálních studií v Brně vede seminář zaměřený na vztah křesťanství a ekologie. Publikuje v řadě odborných i populárních periodik, zabývá se tématy evoluční biologie a lékařské i environmentální etiky.
10 янв 2016
