Matematická teorie hudby - Petr Koronthály || Seminář MPN 18.12.2019 

Super! Jednoduše vysvětleno. Myslím, že by to mohlo spoustu lidem pomoci v odpovědi na klasické muzikantské otázky. Lidský přístup a vtip s lehkým nadhledem. Jen tak dál. O hudbě je přednášek málo.

Hmm zajímavé :) dávám palec nahoru

Trochu nesrozumitelné s tím pythagorejským komatem. Jednoduše: je to poměr mezi kmitočtem tónu, k němuž dospějeme po dvanácti na sebe navazujících přirozeně čistých kvintových krocích, a kmitočtem tónu, k němuž dospějeme po sedmi na sebe navazujících přirozeně čistých oktávových krocích od zvoleného společného výchozího tónu - tedy tři poloviny na dvanáctou lomeno dvě na sedmou. S čistou kvartou "Pythagoras" v této konstrukci neoperoval, neboť ji nepovažoval za konsonanci. (v uvozovkách proto, že to vše ve skutečnosti víme od Ptolemaia) Vysvětlení přirozeného ladění dtto. Existuje více způsobů konstrukce přirozených stupnic, které nás dovedou k různým poměrům. Neexistuje žádná matematická překážka, jež by bránila dopočítat se k tónu Fis v přirozeném ladění. Pán si plete temperované ladění a _rovnoměrně_ temperované ladění. Bach nenapsal "Temperovaný klavír", ale "Dobře temperovaný klavír". Rovnoměrně temperované ladění je jen jedno z nekonečně mnoha možných temperovaných ladění, jež postupně zdominovalo až na konci 19. století. V Bachových dobách sice už známé bylo, ale bylo považováno jednak za akusticky neuspokojivé, jednak za obtížně realizovatelné. Přirozené ladění naopak přestalo být použitelné s nástupem instrumentální polyfonie, tedy zhruba v 15. století. Časový prostor mezi těmito dvěma body vyplňují různá nerovnoměrně temperovaná ladění, mezi nimiž zvláštní postavení mají tzv. "dobře" temperovaná ladění, tedy taková, jež (více či méně uspokojivě) umožňují hru ve všech tóninách a zároveň různým tóninám dodávají různé zabarvení. V takovýchto laděních např. tónina f-moll zní mnohem tragičtěji než a-moll. V rovnoměrně temperovaném ladění znějí obě tóniny stejně, liší se jen výškou. S vysvětlením dominance aiolského modu bych dost polemizoval, protože mollová kadence tak, jak ji pán naznačil, se využívá minimálně. Bez jakýchkoliv pochyb se nejčastěji setkáváme s kadencí s durovou dominantou, tedy nikoli m-m-m-m, ale m-m-D-m (tedy harmonická mollová kadence).

Co je ta závěrečná skladba? Petr má na YT žalostně málo nahrávek svých skladeb, což je škoda (vim, protože jsem jednu nedavno zpíval).

Kdyby matematik závislost kmitočtu tónu na délce struny vysvětlil kresbou křídou na tabuli a až potom na krku kytary zkracováním struny, nemusel by klást otázky, zda mu posluchači rozumí. Jinak dobré, inspirativní, objevné.

Ano, super prednaska, ale jako u kazdeho tematu, kteremu nerozumim, si toho budu muset na stejne tema poslechnout a precist vic, abych to vlastne pochopil.. Je jasne, ze prednasejici toho vi vic, nez muze sdelit a pocita s urcitou mirou nasi zasvecenosti. Kazdopadne mi pan Petr prijde neskutecne sympatickej, chtel bych s nim chodit na pivo a byt v jeho sboru 😁

Vynikajuca prednaska...pozriem este viac krat, kvoli mnozstvu podnetov

Věčný omyl vzdělaných, že mají pocit, že to umí sdělit i ostatním. Takhle opravdu přednáška vypadat nemá. O některých věcech bych asi dokázal polemizovat, ale budiž, o tom moje výtka není.

Pedagogicky to není úplně dobře zvládnuté, protože pán začal dělit a násobit délky strun a lidé bez hudebního vzdělání absolutně nemohli tušit proč to dělá a chápat, v čem je problém pythágorova koma. Měl nejprve promluvit o harmonii a disharmonii a vysvětlit, že lidem zní harmonicky ty tóny jejichž frekvence (délky strun) představují jednoduché malé zlomky (1:2 oktáva, 2:3, 3:4 atd.) a proč tomu tak je. Důsledkem pythagorova koma je, že žádný nástroj nedovedeme naladit tak, aby všechny jeho tóny byly navzájem harmonické v těchto malých zlomcích, není to možné matematicky. A že oktávu dělíme na dvanáct t'onů proto, že 12 je dělitelna 2, 3 a 4. Další vhodné dělení je až 60, ta přidává i dělitelnost 5.

Odpovėď ohledně punku je velmi zavádějící, až špatná. Sex Pistols nejsou a nikdy nebyli etalonem stylu, pouze se svého času dočkali (díky manaźerovi McLarenovi) největší popularity vně subkultury punku a nové vlny. Ale ani zdaleka nebyli první a už vůbec ne nejnovátorštější. A dalo by se k tomu říci mnoho dalšího - obecně přelom 70/80tých let přinesl hudbě mnohé...

Hmmm jen jsem nějak vůbec nepochopil k čemu sdělené informace jsou dobré. Nemám VŠ a přesto pro mě nezaznělo vůbec nic nového, na mé první vzdělávací štaci na učilišti jsem se o zvuku, jeho vzniku, šíření a charakteristice, lidském vnímání zvuku subjektivně i objektivně dozvěděl 100x víc, než zaznělo tady pro vysokoškoláky ... každý kdo navrhuje systémy pro záznam a reprodukci zvuku musí o hudbě vědět opravdu hodně a tyto znalosti je nutné matematicky převést do návrhu zařízení ať už zaznamenávající zvuk, nebo snad ještě složitěji zařízení reprodukující zvuk. Jinak určitě doporučuji hezkou práci .. alespoň mě se líbila když jsem ji kdysi četl, adresu přikládám (dlouho jsem hledal tak snad alespoň jednoho čtenáře zaujme :-) ) eprints.ma.man.ac.uk/1548/1/covered/MIMS_ep2010_103.pdf

Horší a nesrozumitelnější výklad jsem ještě neslyšel. 😒

Missa quinis vocibus super Dolorosi martir