Ještě k tomu ukrajinskému obilí. Našel se v tom chlorpyrifos a našli to ve várce mouky na Slovensku a Maďarsku, byla stažena z oběhu. Takže ne hory všech možných pesticidů a těžkých kovů, jak tady někdo dole plašil, ale v uvozovkách jen od roku 2020 zakázaný insekticid na skladištní škůdce.
V tej dobe som tam slúžil ako vojak. Vajíčka sme mali denne na stole keďže sme boli odlúčena jednotka tak sme v Dobrisi v potravinách kupovali chleba a vajcia a iné výrobky a mäso.Som chvála Bohu v pohode.
V Brně byla norma povolených radioaktivních látek v pitné vodě, kvůli prosakujícím odkalovacím nádržím uranových dolů v Dolní Rožince navýšena 1000x (tisíckrát)
Možná to nesouvisí, ale úplně mě zamrszilo. V druhé polovině léta 1981 moje tehdy mladá a zcela zdravá maminka začala trpět pohybově neurologickými potížemi. Lékaři netušili příčinu a stav se zhoršoval až za pár měsíců zemřela. Její švagrová to léto potratila. Žili jsme v jednom rodinném domě. Na co vlastně maminka zemřela jsme se nikdy nedozvěděli.
Chtělo by to (ano, samoseto bysemělo :-D) více prozkoumat případy otravy z doby. Vůbec mi neštymuje, že by se nedochovalo tolik případů otrav / úmrtí v důsledku otrav. Nebo nesedí ty počty, resp. životu nebezpečné dávky. Při takové produkci je velmi nepravděpodobné, že by šlo o ututlatelné počty.
Ono se toho zase až tolik nezměnilo ,Poláci si nechali udělat rozbory Ukrajinského obilí ,kukuřice a řepky ,překračuje úplně všechno v těžkých kovech i v reziduich pesticidu ,někdy až tisicinasobně ,takže spálit jako nebezpečný odpad ,a v osmdesátých letech jsme třeba obilí všechno vyvazeli jako osivo do SSSR a krmné vozilo z Ukrajiny
Sunar z minerálky musel být dost odporný, jednou jsme ve Švédsku uvařili kafe z Mattonky, co nám ještě zbyla v autě. Pak jsme to vylili a vydrželi bez kávy, dokud jsme se nedobrali k normální vodě. Ikdyž, v Pandžábu (indickém i pákistánském) se pije "doodh soda". Což je citronová limonáda, třeba 7Up nebo Sprite, s mlékem.
Děkuji moc za stream, to kadmium mě více než překvapilo. Mořené osivo se vyrábělo průmyslově a pro ČSR to ročně bylo asi 1000 tun. Pro moření se používalo asi 200g na 1q osiva a složení se v průběhu let měnilo. Takto upravené osivo bylo zabalené a na obalech viditelně označené červenou barvou. Nespotřebované osivo se nesmělo k ničemu používat a mělo se likvidovat v zemině. Pokud někdo viděl že se to má zakopat ... dovedu si představit, že to zkusil ještě zužitkovat....
Po vyučení strojník jsem dělal v JZD a jezdilo se do jistého podniku pro osiva a na pytlích byly štítky o váze a také o morici látce kterou byla rtuť. Při sypani do secich strojů jsme vše dychali a brali do rukou bez rukavic. A že morene to bylo poctivě vím dobře moridlo bylo obarvene červenou barvou.
Tak rtuť se k moření osiva používala běžně. V létě roku 89 ( asi červenec, v rádiu večer vysílali přímé přenosy z finále Porty v Plzni, pamatuju si, že když zahráli Zůstali jsme doma od Janouška, Samsona a Redla, říkal jsem si, že když tohle prošlo v rádiu, komunisti jsou na huntě... A byli) jsem sloužil na vojně (1988-90) a poslali nás na brigádu, rozvážet osivo. Z národního podniku Slovosivo v Michalovcích po družstvech na východním Slovensku. Ta načervenalá barva, to nebylo barvivo, to byl přírodní odstín nějakého oxidu rtutí, kterým se to impregnovalo proti plísním. Po večerech jsme občas za pár peněz vypomáhali na lince, kde se to dělalo.
Ještě doplním: místní tmavší obyvatelé nám občas z vétřiesek pytle kradli. Pochybuju že by to měli jako osivo...😊 O otravách jsem nic neslyšel. Ačkoli... Tehdy je asi moc nepočítali... O pár let dříve jsme na "výrobní praxi" třídili šrouby, které přišly z kadmiovny, v tehdejší NHKG Ostrava. Ruce od kadmia černé až po lokty, nikdo neřešil... A žijeme. Aspoň nerezavíme 😂 koneckonců, jak ví všichni kuřáci, vyuzené plíce vydrží dýl 😂
Možno by sa dalo dohladať kolko ludí zomrelo v rokoch 1981-1982 v rámci celej republiky/krajov/okesov a porovnať úmrtia s inými rokmi, možno by z toho nejaké aspoň približné číslo vyšlo.
jenom doufám, že se aspoň trochu rozsvítí v hlavách těm milovníkům "starých zlatých časů" co s nostalgií vzpomínají jak bylo za socíku všechno tak skvělé a pro lidi a "ne jako dneska"... :)
@@rendysjede že dnešní doba není ideální to víme všichni, ale jaký to bylo svinstvo ta bolševická pakárna to maj lidi tendenci zapomínat a za tuhle reportáž jsem rád...
Stačí být v retro skupinách na Facebooku a tam člověk vidí jak jsou lidi zblblí. Pořád tam píšou jak byly potraviny za komanču kvalitní bez jedů a bez éček a měli mnohem lepší chuť. 🤦🤦🤦
PFFF, někteří, kteří kradli ze společného rtutí mořené zrniny, např. kukuřici k setí, jí pak převařovali ve vodě a poté již méně fialovou zrninu zkrmovali domácím zvířectvem. A to se říkalo, domácí vajíčka a maso jsou lepčejší. 🤣🤣🤣
Jooo to kdyby tehdy u nás našli, tak asi uzavřou celou městskou část. Nevím kde k tomu fotr přišel, ale jako děcka jsme objevili u fotra asi litr rtuťi. To nikdy nezapomenu.. My jsme si s tím celý den hráli, počabrali jsme celý byt, chodbu v paneláku, v mezi patří byla kalůž, zavolal jsem děcka z okolí, dodnes si pamatuji, jak nám to propadávalo mezi prsty. Před barákem kalůže :D to je cca 20 let dozadu.
Tomu moc nevěřím, litr rtuti váží nějakých 15kg, to je pro děti dost těžké, a louži nerozlijete. Stačí malá výška a rtuť se dělí na kuličky a ty louži neudělají... 😮
@@flaaaboyeda608 Já to tušil, nevím jestli to byl celý litr, možná méně, měl to v takové té hrubé plastové bandasce, bylo tam na dně. A vím, že s tím manipuloval brácha, já to nemohl uzvednout. I brácha s tím měl co dělat. Ale no ták, hrál jsem si s tím já nebo vy? Ano ty kuličky si dobře pamatuji, jak propadávaly mezi prsty, taky si hlavně pamatuji, tu chodbu :D to nebyla velká kalůž, ale byla, taková potrhaná, nahrnovali jsme si to do dlaní, zcela jistě mě to svědci, kteří tehdá byli děcka a ještě žijí, potvrdí. Já nemám důvod si tohle vymýšlet, ale jak si teď tak říkám, tak mohl být té rtuti litr, protože to fakt šlo sotva zvednout. Já s tím jen hnul, ale to pod dozorem fotra, jak mu pak brácha lezl do trezoru, tak s tím jednoho dne počabral obyvák, květináče, chodbu, i před barákem na chodníku. :D Spíše mi vrtá hlavou, kde k tomu ten náš fotřík přišel.. :D
@@flaaaboyeda608 *Fotřík mi třeba ukazoval, jak v tom plave železný šroubek. Snažil se mi tehdy vysvětlit hustotu, :D Mě zaujala pouze představa, že jak by toho byl plný bazén, tak bych mohl chodit po hladině. Prý... No když nešel ke dnu kus kovu, tak já bych taky nešel :D
Pardon, já bych jen upřesnil: Moření je JE otrávení daného semene. Jde o to, aby ho nesežraly bakterie a plísně/houby. Provádí se dodnes a samozřejmě je při správném použití, tj že semínka zasijete, zcela v pořádku. PS: A dle vašeho povídání ošividně nebyl problém jen v Mozambiku, ale zamořený šmejd nám tu a tam ochotně prodal každý dodavatel. Tedy pokud jsem to správně pochopil, tak tu a tam byly špatné i vzorky zmíněné kukuřice, soji atd. PS: A mám dojem, že to nebylo tak, že by komáři chtěli, aby si naše zvířata tak dobře žila, že brali třeba tu soju z dovozu, ale že to byl výměnný obchod. Stylem, že jsme my jim vyvezli železo, nebo třeba celý cukrovar, lihovar, ropnou rafinérii a podobně a oni místo peněz dali patřičné množství zemědělských produktů.
Otrávit se rtutí není jen tak jednoduché, což je vidět i v případech které jsou zde zmíněny, kdyby ano tak by se otravy vyskytovaly ve vyšších tisících. Tím nesnižuji problém. Nakonec i dnes se rtuť v různých koncentracích vyskytuje v rybách i v dnešní době. U rtuti je nebezpečí při chronické inhalaci výparů a případně požití solí obsahujích rtuť. Požití rtuti třeba z rozbitého teploměru zajistí pouze nepříjemné zažívací potíže v podobě masívního průjmu.
Je rozdíl mezi kovovou rtutí a sloučeninami a i mocností (jednomocné sloučeniny jsou daleko méně toxické než dvojmocné, organické sloučeniny Hg - např. dimetylrtuť- pak často ještě toxičtější).Kovová rtuť požita je téměř netoxická (kdysi bylo zkoušeno léčit střevní neprůchodnost pitím až půl kg rtuti), páry jsou ale toxické.
@@vaclavvavra3268 nic neudělá. Rtuť s neoxidujícími kyselinami nereaguje. Proto se kovová rtuť ze zažívacího traktu prakticky nevstřebává. Profesor Vondráček ve své Klinické toxikologii píše, že byly pokusy použít rtuť jako kontrastní látku při rtg vyšetření nebo léčit střevní neprůchodnost vypitím až půl kila rtuti.
Doba, když ještě platily ČSN normy je v nenávratnu, víme houby co se k nám přitáhne za sajrajt z venku. Tehdy se bylo ještě možné se něčím řídit a byla vždy něčí odpovědnost.
Tak jsem se kouknul do publikace o znečištění zemědělských půd v ČR. Mám z toho pouze dvě grafiky k Berounsku, jedna je o olovu a druhá o kadmiu. Oba tyto dárečky Vám do Karlštejna posílá řeka prostřednictvím Litavky. O tom, jak na tom byla a je Litavka, si můžete přečíst třeba v článku Říční niva Litavky: nechtěné toxické dědictví. Olovo jde pouze z Příbrami, ale kadmium je také ve velké koncentraci v kružnici okolo vápenky Čertovy schody, zvýšené koncentrace lemují zhruba hranici města Beroun. Imho to, že Litavka protéká pod Hluboší je doufám jen náhodná shoda, Čertova shoda, a snad to tam nesypal nějaký soudruh z Hluboše. Znečištění olovem (..pb z PB...) by mělo mít totiž historický původ v hornictví (zatímco Čertovy schody jedou kadmium od začátku provozu v roce 1963). V publikaci Zemědělství a lesnictví v imisně ohrožených oblastech jsem četl dlouhé statě našem o slavném příběhu kyselých dešťů. To je taky perfektní záležitost komunismu, soudruzi byli schopní na horách nechat růst jen lesní trávu, průmysl měl absolutní prioritu. A pokud se nepletu, velkoplošný rozpad lesa vlivem imisí to byl první na Světě. Některé další oblasti např Šumava byly na pokraji podobně velkého kolapsu, jako se to stalo Kruškám a Jizerkám. Do dneška to dělá různé vrtochy, v současnosti je dokonce nedostatek síry (nebo spíš jí bylo vysoké množství tak dlouho, až si na to ekosystémy zvykly) a to způsobuje problémy s houbovými chorobami na smrku. To stejné se děje na polích, sírou nebylo potřeba nikdy přihnojovat, nyní se to musí. Trochu paradox.
Zdravim. Skutecne by se hodilo napsat. Mezi roky 88-90 postavili kolegovi meho otce dum z materialu se zavadne strusky. Jelikoz uz se to tehdy hlidalo dum nemohl byt zkolaudovan a musel byt zdemolovan. Soud ohledne materialu vyhral a doslo k nahrade skody.
@@badatele Kontaktoval bych Statni urad pro jadernou bezpecnost / Statni urad raduacni ochrany a dale Vyzkumny ustav stavebnich hmot. P.S. :Vlozil jsem sem odkaz, ale mam pocit ze kvuli nemu byl prispevek odstranen. Pripadne zkratka jednoho ustavu byla detekovana jako sproste slovo:-)
Nevím, jestli je to stejný případ, ale slyšel jsem o podobném průšvihu, kdy šlo o stavby mateřských školek. Ale tehdy někdo vyprávěl, že do tvárnic se používal elektrárenský popílek, který byl z určité elektrárny radioaktivní. Bohužel podrobnosti se mi už vykouřily z hlavy a člověk, který mi to vyprávěl, je už dávno po smrti.
V té době jsem slyšel o aféře otravy ze zmrzliny,ale už si nevzpomenu kde se to stalo,říkalo se,že použili kachní vejce a proto jsem si na to vzpomněl, bylo divné proč by to dělali, teď to dává trochu smysl
Dcera chodila v letech 1992-1994 do jedné školky v Liberci, kterou potom zbourali. Bylo tam nadlimitní množství radonu, oprava neměla smysl. Léta předtím tam chodilo hodně dětí a učitelky tam také trávily celé dny.
@@janakyselova26 všude jsem se dočet, že smrtelný je cca 1 gram rtuti při požití, to by ty slepice musely asi žrát teploměry aby pak ve 12 vajcích bylo tolik rtutě. Extra nebezpečné je chronické inhalování.
Přípustné množstí rtuti bylo 0,01 mg (na kilo, nebo na vejce? Norma praví 0,01 mg, ale neuvádí na co). Nicméně, můžeme rozebrat oba případy. Normu překročili 1400 krát, takže se dostáváme na hodnotu 14 miligramů. Smrtelná dávka je cca 1 gram (1000 miligramů) => 1000/14 = 71,5. 71 vajec za dva měsíce se dá sníst celkem dobře. Čekal bych ale spíš hodnotu na kilo, takže, kolik váží vejce? Malé asi 50 gramů, velké asi 75 (nepotřebujeme přesná čísla, teď nám stačí přibližný výsledek), takže kilo vajec je 20 malých, nebo 14 velkých. To by znamenalo nějakých 1400 vajec za dva až tři měsíce, aby to bylo smrtelné. To už mi možné nepřijde. Nicméně, to jsme mluvili o smrtelné dávce. Rtuť umí i jiná kouzla, jako třeba poškození plodu (a přes placentu prochází poměrně dobře), nervové poruchy, poruchy vidění,...
Já nejsem žádným velkým zastancem sociku, ale mohl byste pane Mareši, když se tu oháníte hygienickymi normami, vzpomenout jake jsme měli normy za socíku a jake jsou nyní. Je oravda, že hygienicjá norma za sociku byla 0,01 mg a nyni je podle vyhlášky 38 "pouhých" 2 mg. Nyni je 200 mirnější než byla tehdy. Co na to soudruzi kapitalisté? Takže v porovnání se současnou normou by prekročení normy bylo pouze 7-násobné. Pane redaktore, příště je třeba lépe se připravit, pokud toto vytahujete jako velkou senzaci, kterou jako jedinemu se vám podařilo zjistit. Jinak souhlasím s tím, že tajit tyto věci před verejnosti za sociku nebylo správné. To jsou praktiky kapitalismu bohuzel.
@@jirichlapikmáte pravdu. Omlouvám se, nahlédl jsem do zdravotnické vyhlášky z roku 2001, která též řeší limity pro cizorodé a toxické látky, ale trochu v jiném vztahu k potravinám. Ale nezávislé na tom, jestli bych tu chtěl dělat prosocislistickou nebo prokapitalistickou propagandu je třeba vzít v potaz, že došlo k změkčení norem skoro pro všechny tyto nebezpečné látky. Př. rtuť socialismus - 0,01 mg současnost - 0,05 mg. Člověl by měl být aspoň trochu nestranný. Ono totiž nestačí dat na něco nálepku jen proto, že se vám to nelíbí nebo vám to nepasuje do krámu. A proto vašemu označení mne za lháře se ohrazuji.
@@flaaaboyeda608 Takže? Takže je úplně v pohodě že rudé zrůdy krmily své soudruhy vejci které měli obsah rtuti 1400x větší? Protože norma může být až 5x mírnější? Tak to pak jo...
Děkuji za odpověď. Jsem ročník 1972 a soudruh tedy nejsem. V mládí jsem měl menší potíže, protože jsem se odmítl stát členem PO SSM a následně Svazákem, ale dalo se to přežít. Jen mám pocit, že jste vůči soudruhům dost afektovaný. Ta doba nebyla dobrá, ale život jde dál. Je to jen můj názor. Jestli s ním nesouhlasíte, tak to samozřejmě respektuji. Dnešní soudruzi jsou mnohem horší.@@badatele
Proč pan streamer tolik utočí na komanče, podívejte se na dnešní ministry, jak jsou politicky uvědomělí, nic se nezměnilo, jen pohled dnes je o 180 st. jinam, ano komanši měli své, teď zas tu máme vybornou Ukrajinské obilí, před pár lety nám poláci solili potraviny posypovou solí.
S někým si tykám a s někým ne. To už je prostě život. A kdo to neumí pochopit, s tím to na tykání nevidím. Takže si prosím vykejme, vyhnete se tím konci příležitostí tady kdykoliv prudit. A nesejde na tom, jak to myslíte.
