No tak nevím jestli to je trojka závitník který někdo upravil. Vypadá jako klasický maticový závitník který je jednodušší si koupit než se s ním patlat na brusce při pokusu vytvořit ho z trojky zavitniku který těžko někdo bude mít nějakou prodlouženou variantu ani nevím jestli jsem ji někdy v životě potkal a neumím si představit k jakému účelu by byli nějaké prodloužené varianty sadovych zavitniku ve smyslu dlouhé britove části. A k broušení zavitniku jsem přítelem nepouzivani žádných dorazu a opěrných věci raději pevná ruka a hezky plynule pohybem ruky přejet brit od jednoho konce ke druhému a nekolibat s ním na podložce a tím vytvářet nerovný brit to sice na funkci rostlinare nemá vliv ale nevypadá to hezky :-) ovšem to je jen můj pohled.
Zajímavý návod. Vlastně mne nikdy nenapadlo, že by se závitníky měly přebrušovat :) Vyráběl jsem si zavitník na trapézový závit (matici), kde jsem vybrušoval tři drážky na trapézovém šroubu, který posloužil jako závitník, ale takto pěkně (při)upravený brusný kotouč jsem neměl.
Tento způsob ostření vidím jako dost nebezpečný, proto bych vyrobil držák závitníku, do kterého by závitník byl upnut svisle uvnitř trubičky nebo přímo ve sklíčidle. Při broušení kónusu hrozí vyosení. Naštěstí nepotřebuji řezat tolik závitů, abych potřeboval závitník ostřit. Zato se mně stalo, že jsem musel koupit nové závitníky a očka W 3/8" od jinak vynikajícího Narexu, protože v prvně koupených byl jiný závit,. než jaký mají držáky mikrofonů a mikrofonní stojany. Přitom obojí závitníky a očka mají úplně stejné značení, ale jiné stoupání závitů. Závitníky a očka s „fotografickým“ závitem W1/4" se podařilo napoprvé koupit v pořádku.
Broušení břitu podélně s osou závitníku tomu rozumím, ale to podbrušování hřbetu mi není jasné. Nemáte šanci z ruky to na všech břitech udělat stejně. Ani není důvod. Tupá je jen ta přední hrana. Originální podbrus je v pořádku. Stačí břit naostřit podélně. Snad jedině pokud by na začátku závitníku byly vylomeny zuby, ale to je myslím lepší ho vyhodit.
Tak ako som bol dávnejšie poučený predajcom závitníkov z Narexu, tak takto by sa hlavne kalibrické závitníky ale aj iné brúsiť nemali. Hlavne nie po celej dĺžke lebo sa vlastne zmenšuje priemer. Mal by sa ostriť len nábeh tam je najväčší záber a možnosť otupenia celý ostatný driek len dorezáva po malých úberoch.
Nie že by ma autor nejako inšpiroval, ale fakt je aj ten, že je lepšie mať ostrý závitník ako tupý. S tupím závitníkom ti hrozí, že obrobok obohatíš o odlomenú časť závitníka, čo môže byť fatálne. Pri brúsenom ti hrozí max, že tam nezakrútiš skrutku, ale pri tých shitoch ktoré kúpiš v každom obchode to nehrozí. Keď ta obrábanie kovov živí, tam si každý rozmyslí, či sa oplatí brúsiť (nie v ruke), alebo kupovať nové, aby si si udržal kvalitu a zákazky.
Ano, ano, znám ten názor mnoha myslitelů, že v podstatě existují pouze dna závitníky, urvaný a neurvaný. O broušení, nedej bože broušení na mosaz, Al, ocel a jiné legované materiály, různé tvrdosti, ani nechtějí nic slyšet. Jinak tedy, FIXKA, bez ní při broušení těchto experimentálek ani nenasadím brýle.
