Díky za skvělé video. K realizacím, je jasné, že tohle byla doba pionýrská, ale závěr je, že když realizovat, tak cestou nejjednoduššícho technického řešení, protože kde se nic nehýbe, tam se nic nepokazí. Dnes by se ta elektrárna stavěla pravděpodobně zase jinak a to s využitím směrů na V/Z pro lepší využití hrbů na SPOT křivce.
Dobrý den,moc Vám děkuji za videa o této tématice,bylo by možné s Vámi probrat doplňující informace e-mailem? Nově jsme si pořídili FVE do domu a měl bych pár otázek,jak ji co nejefektivněji využívat 😀
Podobné trackery mají, vzhledem k ceně panelů a trackerů, smysl pouze pokud máte ohromný pozemek s "malým" dovoleným výkonem připojení k DS. Pokud se podívám na mapu na FVE v obci Řehoty, otáčecí panely zaberou plochu přibližně 24 500m2 (při výkonu 464 kWp) ( 52,8m2 / kWp). Kdežto pozemek vedle, který měří cca 10 800 m2 má výkon 500kWp (21,6 m2/kWp). To je téměř 2,5x větší plocha kvůli 28% vyšší výtěžnosti. V dnešní době je levnější na celou plochu elektrárny, cca 40 000m2 dát cca 2 MWp elektrárnu, bez starostí, nákladů na údržbu, atd.
Tracker ma vyznam stale, ak mate doma malu plochu a date tam 3 x 8 panelov, tak tracker vam v lete vyrobi o 47 % el. viac, tracker ma vyznam aj vtedy, ked prsi a potom sa na 2 hod. vycasi, keby ste nemali ten tracker, tak nevyuzijete vykon pod nejakym konstantnym uhlom ci uz E/W, alebo N/S. Tiez veci na trakroch sa lepsie udzriavaju, staci 2 m dlha metla, na streche je s namrznutym snehom problem, tracke sa da otocit, ak pada silny/velky ladovec, ceny panelov boli nizke pred par rokmi, co predtym stalo 85 - 90 € dnes stoji 170 - 180 €, ergo cena materialu + par elektrod na zvaranie trackera je miziva vb porovani s cenou za 3 x 8 x 1.5 = 6500 € voci panelom na t. 4300 €.
Veľmi zaujímavé video-mal by som dve pripomienky.Čo sa týka natáčania-pouvažoval by som o paralaktickej montáži-ktorá sa používa pri astronomických ďalekohľadoch.Bolo by to síce masívnejšie, ale myslím si, že porúch by bolo menej.Uvažoval som aj chladení panelov-neviem ako by sa to dalo technicky vyriešiť,ale možno by stálo za pokus-nejako namontovať tepelné čerpadlo.alebo panel ofukovať vzduchom s konštantnou teplotou.
Lenze si to najprv vyskusajte a zistite aj nedostatky tej paralaktickej montaze, hlavne kde pride vietor a nebudete moct tu celu paralakticku montaz dvihnut do roviny, takato montaz ma zmysel len ak mate niekde stenu co zmeni smer a silu vetra. Podobne je to so zohrievanim panelov, ak je na nich namrznuty sneh alebo ak ich chcete chladit, nie je to problem 1 - 2x za mesiac, ale ak chcete uchladit 100 000 - 1 000 000 Wp, tak to uz nie je hracka a bude sa vam to teplo niekde akumulovat, ergo ked tam nemate horsky chladny potok, tak takyto vykon neuchladite. Treba to zrealizovatat, urobit 4 rovnake systemy, 4 x presny monitoring a potom sem o 3 roky postnite vysladky. Doc. a ucitalia fyziky veci ucia, ale od pochopenia principu po realizaciu je cesta dlha aj 40 - 50 r., aby to bolo bezpecne a fungovalo to bez udrzby 35 - 40 r.
Díky moc. Vidim že tyhle natáčecí pole jsou celkem fajn pro růst trávy. za panelama je tráva pěkně zelená. Jinak ty ozrcadlený ochlazovaný pole jsou celkem bizár. Ale jsou dobrý že jim to vydželo v chodu tak dlouho. Je vidět že panely jsou hodně odolné i proti teplu.
Hezké video poučné je dobré,že tydle lízátka se naklání zima léto, kde to vyrábí mnohem více El. Akorát ta údržba no v přírodě to vypadá trochu divně je to tímto narušený, lidé spíš dávejte panely na střechy když už je ten objekt nebo dům postavený už se tady na této planetě hodně roztahujeme vemte si kdyby místo pralesa byli panely. Někde jsem viděl že měli panely na polí a něco tam pěstovali.
Dobrý den , určitě je třeba využít veškerou plochu střech, kterou máme na zemi k dispozici. Ta ale bohužel nebude stačit (jsou třeba firmy, kterým střešní plochy vyrobí třeba 5% jejich spotřeby, pak máte panelové domy, kde poměr výroby a spotřeby je také nižší, než třeba u RD, a pak máte obrovský počet střech, které nejsou vhodné). Takže chceme-li jít ekologickou cestou a cestou nezávislosti třeba na fosilních palivech, tak se bez pozemních elektráren (a větrných) v době elektrifikace neobejdeme. Ale dnes se elektrárny staví šetrně, bez betonových základů, anebo jak jste zmínila tzv "agrivoltaiku", kde se pod panely pěstuje.
@@jankrcmar-solarniasociace9265 máte pravdu máme jádro, kde se to postavilo ze státních peněz tedy lidí, proč stát nedává lidem lidovou cenu třeba konečných 3 Kč a přebytky na burzu západ mafii 🤔 a kdo chce ještě více ušetřit, tak ať se dávají panely na střechy protože máme nad výrobu. A nemusejí být panely v přírodě teď je v ČR pokryto 15 procent střech. Stát kdyby chtěl tak lidé mají levnou elektřinu ale je vtom špinavá politika.
@@jankrcmar-solarniasociace9265 Presne tak, panely mozu byt pri dome a pod nimi je perfektne prostredie na pestovanie rastlin a v zime sa bifacialy spravaju lepsie, ak tam dame reflexny nater.
u te druhe elektrarny se divim, ze ty trakery proste nemodernizuji na novejsi panely aby je nemuseli zavlazovat, tech 15 panylku na tom dnes asi dava tolik co dava kolik? 5-6 panelu urcenych pro vetsi instalace? pusobi to hodne zastarale takto na oko, pritom jen smesnych 14-15 let,.... na plochu tech elektraren by se dnes vesel asi nasobne vetsi vykon
Dobrý den, jako zemědělec ale víte, že se obrovská část půdy dnes nevyužívá pro výrobu potravin (biomasa, biopaliva, apod). Fotovoltaika je v tomto ohledu šetrná, na m2 vyrábí více energie a půdu lze poté využít a je v lepším stavu než předtím. Kromě toho tu existuje tzv "agrivoltaika", kde se pěstuje přímo pod panely a panely plní stejnou funkci jako dnes třeba protikroupové sítě.
@@jankrcmar-solarniasociace9265 Pokud Evropa chce prijmout nevim kolik bezencu z arabskeho sveta, tak je bude muset nakrmit - s kombajnem se blbe jezdi mezi panely - a pral bych Vam to tam orat , set a vlacit :) Radeji bych ty panely videl napr. na fasaduch panelaku - ale to je dano profesi - kdybyste byl sedlak, tak se na to divate taky jinak :)
@@pavelliska8129 To samozřejmě máte pravdu. Ale první půlce videa se říkalo že to je půda bonity 4 a tam se moc toho neurodí, nebo ne pletu? Máme dost střech jak průmyslových tak obchodních center, aby se využili na FVE. A těch parkovišť co máme, ze zákona všechny zastřešit FVE a pole zůstanou pro nás na jídlo a biomasu :)
Diky za video z trochu jineho ,,soudku". Je poucne slyset odborne nazory od lidi-nadsencu z praxe,podporene dlouholetym studiem problematiky FVE. Diky za Vase videa.Kdyz vydate neco noveho,uvarim si kafe,sednu k TV a udelam si pekne rano. Delate to opravdu velmi sympaticky i odborne. 👍. P.S. Vcera mi byla zprovoznena fve 6,3kw. A k tomu rozhodnuti jit do toho,jste mě inspiroval Vy. Martin
taky mě to okamžitě napadlo. horší to bude s těmi náklady na postavení slunečnice - to si nechci ani domýšlet. střechu už přece jenom nad hlavou máme, takže by se akorát využila jinak video tradičně perfektní a nabité informacemi. osobně jsem jako (snad) mírně poučený laik spoustu těchto věcí takto zblízka nikdy neviděl. díky!
Na průmyslovce jsme tu "slunečnici" natáčeli vyvažováním můstku.... To mi připadalo jako super efektivní ...ale byl to rok 2008. Dneska už mi těch 30%účinnosti navíc nepřipadá tak zajímavých, když vidím cenu těch panelů.
Perfektne video, zase by sa to mohli ludia naucit naspamat, co ten pan hovori, ja som nameral v lete na trackeroch 47 % viac voci beznemu sklonu 35 * / JUH maxima v jednotlivych dnoch.
Proc je AC prenos mene ztratovy nez DC prenos? Pri 26 panelech a 2 stringech ma kazdy string 13 panelu a kazdy panel bude davat minimalne 20V. Tak DC napeti je 260V a AC napeti z menice 230V. Tudiz by byl proud pri prenosu stejneho vykonu nizsi a take nizsi ztraty. Mozna by slo take pouzit jen jeden string s dvojnasobnym napetim. To by DC prenos jednoznacne preferovalo. Otazkou je, jake DC napeti tehdejsi menice zvladaly. Dnes si poradi s 1200 VDC.
