V tomto videu Adam vzpomíná na dánské ulice. Používají tu kombinaci různých materiálů a zpracování podle účelu použití (chodci, kolo...). Na pražské Náplavce podobný způsob užití vzbuzoval spíše zmatek a neshody.
Mluvíte mi z duše! Mám tisíce fotek z cest napříč USA (projeto 29 států, většinu i víc jak pětkrát, na západ od Missippii všechno kromě Nebraska a Iowa), a zkrátka tomu nejde odolat, nefotit zas a znova poloprázdné silnice na pozadí obrovské oblohy a nádherné divočiny, kde není žádná zástavba - ať už se jedná o New Mexico, Kansas, nebo Montanu. Vždycky cítím něco jako obrovskou pokoru před lidmi, kteří ten pruh asfaltu, většinou založen na tom, kudy v 19.století vedly obchodní traily, stavěli. Ještě dodám, že mám velmi ráda americké chodníky, což jste v některém starším videu zmiňoval myslím také. Líbí se mi, že od Floridy po Oregon jsou v podstatě všude stejné - mají stejnou šířku, a jsou to buď velkoformátové dlaždice, nebo bloky litého betonu. Skvěle se po tom chodí, mezi chodníkem a silnicí je navíc většinou proužek , který obě věci odděluje - lidi si to vysypou štěrkem, nebo tam naopak sázejí růže, hroznové víno, rostou tam stromy...a nikdo to nijak neničí, nepoškozuje. Samozřejmě, že žulová dlažba má své kouzlo, a že přetrvá staletí, ale praktičnost z hlediska používání i údržby je určitě náročnější. Skvělé video, jako vždy, udělal jste mi takhle při pondělku radost, děkuji!
Dělají to z litého betonu, i ty s texturou. Já jsem to viděl, mají na to stroj, jen vedle jede mix z betonem. Za den toho udělají kilometr. To je teprve efektivita.
@@petr56321313 Ano, také jsem to právě viděla. Proto nechápu, jak oprava chodníku v České Třebové trvá několiok měsíců. Tady nedávno dělali nový povrch silnice před naším domem, a i s přípojkami na plyn, vodu a tak to zabralo DVA DNY! Práce i v noci za pomoci velkých svítidel, hotovo dvacet...
Po půl roce v Kodani a stovkách nachozených a ujetých kilometrů na kole musím upozornit na jeden problém. Mimo Nyhavn nejsou tyto hladké pruhy z kamene ale z betonu. Nemohu si pomoc, ale toto řešení vypadá na první pohled neuvěřitelně levně a nesympaticky. Větší problém ale je, že tyto betonové desky často praskají a vytváří nevzhledné útvary, které tu celistvost rozbijí. Navíc v prasklinách často prorůstá tráva. Nemohu si pomoc, ale Kodaňské chodníky se mi vůbec nelíbí. Možná jsou praktické, ale za mě ne estetické a mnohem více preferuji nápadité pražské mozaiky.
Také je v Kodani dost ulic, které jsou široké, ale ta šířka není vůbec využitá - nejsou tam široké chodníky ani stromořadí, prostě jen široká vozovka. Souhlasím, Kodaň v tomto není vzor.
Ono to není o tom že by kodaňské chodníky byly hezčí než pražská mozaika (což nejsou), ale že při stavbě toho chodníku se očividně někdo zamyslel nad tím, kdo všechno ho bude používát. Kdyby pražský chodník byl část mozaika, menší část nějaký rovný povrch (pro kočárky, ženy v podpatcích atd) vedle toho o úroveň níže cyklostezka a vedle toho o další úroveň níže silnice, bylo by to nejlepší a nejhezčí řešení co existuje.
Trošku mimo téma. Hned na prvním záběru z Kodaně je věc která se mi opravdu nelíbí. Je tam zmiňovaný pruh pro kočárky, ale naprosto nepřístupný kvůli natěsno postavené zahrádce. Odhaduji že minimálně 5-6m chodníku je zabráno takovým způsobem že se nedá pro chodce použít. Zde to vypadá že chodci jsou takhle úplně vytlačeni až do prostotu silnice, která vypadá že je naštěstí jen pro cyklisty a zásobování. Sám mám zahrádky v městech rád, ale docela nesnáším když se kvůli nim prakticky nedá použít chodník pro chodce
Tak zrovna v Nyhavnu je to celé jen pro pesi, takže lidé chodí po silnici. A věřte mi, místní zrovna na téhle adrese moc nepotkáte, je to hlavně pro turisty
Diky za inspirativní video. Přidávám námět na jedno z téma, na které bych rad znal váš názor. Veřejné osvětlení. Intenzita, barva světla, směr svíceni atd. Mám pocit ze v posledních pár letech probiha masivní změna tohoto vybavení měst bohuzel často bez ohledu na vizualitu nocni krajiny sídel.
Udělejte prosím video o světlu a osvětlení ve městě. Mi přijde, že když se mluví o architektuře a urbanismu, tak to světlo je skoro na posledním místě nebo dokonce vůbec tam není. Často se považuje za jenom funkcionastickou věc, když ve skutečnosti je hodně důležité pro vytváření atmosféry a ovliňuje to, jak to celé město na člověka působí. Personálně, si myslím, že bílé světlo naprosto ničí atmosféru ve srovnání se žlutým.
Já hlavně nechápu, proč se dosud nezačaly využívat lampy vybavené nějakou fotobuňkou. Osvětlený park je super, ale proč se to osvětlení trochu nepřizpůsobuje návštěvníkům? Vždyť ta světla svítí úplně zbytečně nonstop v noci, proč se nemohou aktivovat jen na přicházející lidi?
Jedna věc je svícení během noci, další je osvětlování budov v každém zapadákově, aby se místní mohli kochat, ačkoli jsou všichni zalezlí dávno doma a vůbec hlavní je intenzita a chromatičnost osvětlení, které má při současném nekontrolovaném rozšíření LED svítidel různého typu a jakosti (hlavně s modrou složkou) nedozírné důsledky na kvalitu spánku, zdraví, prostě biologické rytmy nejen u člověka, ale rovněž zvířat včetně hmyzu a dokonce i rostlin. Doma si s tím mohu nějak zapracovat, ale na ulici abych večer už nemohl vylézt bez oranžových brýlí. Také by mne zajímal pohled A. G.
A v 80. letech zase ničilo atmosféru, když se najednou všude začalo používat to žluté sodíkové osvětlení. To je do značné míry věc zvyku, že si za 40 let lidi zvykli na oranžová noční města.
@@rideryxxx Například v Praze bylo v květnu 2021 "chytrým" osvětlením osazeno 6 pražských parků (Ladronka, Fidlovačka, Jezerka, Bezručovy, Chotkovy a Riegrovy sady). Svítidla lze adresně dálkově ovládat, měly by samy hlásit svoji poruchu, a lze měnit intenzitu osvětlení (ať už podle hodin, nebo podle nějakých detektorů čehokoliv). Praktičtější je ovšem v době snížené návštěvnosti přitlumit celý park. Na Libeňském mostu je intenzita osvětlení automaticky přizpůsobuje intenzitě dopravy. O tom, že by lampy reagovaly na pohyb jednotlivých chodců, se taky psalo, ale nejspíš to nakonec aplikováno nebylo. Ten styl osvětlení, že je místo úplně potmě a občas to do vás naplno napálí nějaký reflektor, když vás zaregistruje fotobuňka, je laciný a nepříjemný. I když měl jsem před pár lety v Letenských sadech pocit, že na jedné lampě se tam cosi podobného testovalo. A někde je na detektor varovné podsvícení přechodů pro chodce (třeba v ulici Jugoslávských partyzánů). V Plzni na Slovanech mají prý chytré osvětlení, co reaguje i na pohyb lidí, od loňska v Částkově ulici a přilehlém parčíku Chvojkovy lomy a je to prezentováno jako testování. V základním stavu jsou světla přitlumená, v případě pohybu lidí se zapnou na 80 % výkonu, a v případě mimořádné situace je možno je zapnout až na 100% výkon, který se normálně nepoužívá. V Českých Budějovicích plánovali už v roce 2015, že nově instalované VO bude mezi 2. a 4. hodinou ranní přitlumováno, ale když se někdo přiblíží, rozsvítí se na plný výkon. Jenom nechápu, že někdo, kdo by se o to zajímal a záleželo by mu na tom, by mohl tyto zprávy v posledních 10 letech přehlédnout a myslet si, že se nic takového nikde využívat nezačalo.
@@breznik1197 Oni si zase budou muset zvyknout zpátky na to oranžové. Ostatně se připravují takové normy, aby byly respektovány biologické rytmy živočichů (včežně člověka) a rostlin a jiná barva než červená a oranžová ve večerních hodinách nezajistí, aby nebylo poškozováno zdraví nás všech. Doma ať si každý svítí třeba fialově, ale na ulici se musí používat zdravé osvětlení. To, že zrovna s nástupem sodíkových výbojek bylo světlo oranžové, je shoda okolností, ale pravdou je, že je jejich spektrum optimální i z hlediska dobré viditelnosti, protože oko je v této oblasti nejcitlivější.
Divím se, že ta dlouhá lavice není obsazená bezdomovci. Ale líbí se mi moc. Ty hladké pásy jsou nejen pro kočárky, ale i pro ženy s podpatky. A pás pro cyklisty až za vyspádovaných chodníkem je super. Každý má svůj prostor a chodci se mohou cítit v bezpečí.
Za zmínku stojí, že žulové kostky se dají položit i tak, že se po nich dobře chodí, případně to na nich nedrncá cyklistům. Musí se ovšem chtít. (a asi to chce méně hrubé opracování)
Napadlo mi takovéto téma pro další videa: Přijde mi, že nejvíce nyní trpí česká vesnice (města si vedou relativně dobře), která jsou zaplavována typovými domky, které se většinou do dané lokality vůbec nehodí - nemohli by např. studenti FA udělat v rámci svého studia nějaké metodické katalogy typických prvků a domů pro jednotlivé regiony ČR a ty pak bezplatně poskytnout těmto obcím?
@@cioccolateriaveneziana ... a ty chodníky bohužel ani mnoho nevydrží. Prostě investice na dvacet let, pak je to většinou na výměnu ,narozdíl od žuly, která je tam navždy. A přitom když vzpomenu, že se před mnoha lety kostky ze silnic vyvážely na skládky...
@@dzisvagriski986 Tenčí žulové desky se lámou, klasická kostková dlažba se rozpadá a bez údržby je z ní časem hromada kostek v písku. Jakýkoliv povrch se dá udělat kvalitně i nekvalitně.
@@breznik1197 Žulové desky se lámou proto, že se šetří a používají se tenké. Pak se po tom projede nějaký náklaďák technických služeb apod. a je hotovo. Nejsem jejich zastáncem. Rovněž se ale nesmí dávat těsně k sobě, protože pak mohou praskat rozpínáním ledu. To je vidět třeba na obrubnících, které se se dříve dávaly do štěrku, dnes do betonu. Tím ale nemají prostor se hnout a trhají se v zimě. Jinak u žulových kostek jsem skoro nikde neviděl, že by se dlažba sypala. Kdyby to bylo tak chabé, těžko by z toho dodneška místy byly udělány ulice, po kterých jezdí auta. Prostě záleží na velikosti. Pokud se použijí řezané kostky, pak je to i skvěle rovné. Opravovat se musí kdeco, to nevidím jako problém. Nic není věčné samo o sobě. Žulu ale vyjmene a vydláždíte zpět a nemusíte kupovat nový materiál. O zámkové betonové dlažbě to tak zpravidla neplatí.
Ve Zlíně na tř. T Bati u policajtů opravovali před 2 měsíci kanalizaci, vyndali žulové dlažební kostky, a když to opravily zalili to asfaltem v nepravidelném tvaru tak 2x4 m prostě jak byla díra.... jak můžeme nahradit žulu asfaltem...
Pokud jde o Kodaň, nesouhlasím. Strašně mě tam bolel každý krok. Kolem královského paláce hrbolatá dlažba, sice krásná, ale na chození to nebylo. Podle mě je mnohem inspirativnější Itálie, kde dlažba vždy vychází z toho, co je typické pro daný region (včetně velmi nepohodlné sopečné dlažby v Neapoli), a styl dlažby vytváří hierarchii: čím centrálnější, prestižnější zóna, tím lepší dlažba (např. nádherné obří mramorové desky na Piazza Bra a hladká červená dlažba ve Via Mazzini ve Veroně).
Na pražské náplavce tu hladkou dlažbu bohužel minulý rok rozbili bagrováním a už není hladká ale plná hrbolů a rozbitých dlaždic. Psal jsem podnět na magistrát na opravu a úředník mě slušně řečeno odpálkoval tím, že podnět předal společnosti která má náplavku ve správě - nic s tím za další rok neudělali. Taky by bylo fajn tam mít ty hladké pruhy tři, jeden pro kočárky a chodce a druhý pro kola. Ale vzájemná ohleduplnost cyklistů a chodců se určitě zvýšila. Akorát chybí ohleduplnost řidičů dodávek, kteří tam odpoledne parkují a zužují průchod, přitom tam už nemají (v pěší zóně) co dělat. Ono tu užitnost (a bezpečnost) chodníků všeobecně v Praze narušují auta parkující a jezdící po chodnících. Nikde v Evropských městech jsem to v takové míře nezažil. --- K asfaltu: V devadesátých letech mi připadaly asfaltové chodníky příšerné a byl jsem rád za každý chodník s betonovou zámkovou dlažbou. Dnes vidím, že zámková dlažba vypadá mnohdy po 2-3 letech špatně. Asfaltový chodník, i když je třeba celý popraskaný je vlastně hezčí (díky prasklinám jsme jako děti mohli různě skákat a hráli jsme si s tím). Důležitější než stáří je spíš to, jak moc je uklizený a jak je uklizené okolí.
Asfaltu dávám taky palec nahoru. Škoda že to tak nevidí místní zastupitelé kteří u nás spáchali chodník tvořený štěrkem přelitým terem z čehož vznikl nerovný ne úplně vzhledný povrch. S čím mě ale úplně naštvali je nově stavěná cyklostezka jejichž povrch bude mláta a štěrkodrť. Tohle je dle mého povrch hodný začátku minulého století a ne toho naše 21 kde jezdíme na silničkách elektro koloběžkách a jiných přibližovadlech pro které je asfalt jako stvořený a jízda po nějaké štěrkodrti bude za trest.
No ale asfalt na chodníku je hezký možná jen do doby, než do toho někdo začne kopat, což je v naší zemi zpravidla během dvou let. Kvalitní povrch se dá udělat i dlážděný a přitom rovný, ale musí se chtít. Už jsem viděl takových míst řadu, kde to funguje třeba i přes dvacet let a vše je stále jako nové. To se ale nesmí na té dlažbě tolik šetřit.
Myslel jsem, že spojení "mlatový povrch" není odvozeno od nějaké mláty peprné, ale od mlatu, což je původně udusaná plocha, na níž se mlátilo obilí. Jako vcelku odolná simulace přírodního povrchu je mlatový povrch pro stezky v přírodě nebo v parcích celkem vhodný. Lesoparky s asfaltovými chodníky patří spíše do minulého století. Pro jízdní kola je mlatový povrch plně vyhovující, ale je pravda, že pro kolečkové brusle nebo minikoloběžky s minikolečky je rovný asfalt příjemnější.
V jednom z předchozích videí jste prohlásil, že místo kde jste se cítil nejlépe je SESC Pompéia v São Paulu. Stále to platí? Rád bych znal Váš pohled na toto město.
Pražská mozaika je pekná na pohľad a v pohode v botaskách. V spoločenských topánkach, hlavne dámskych, už začína byť problematická. Pripadá mi, že asfalt má samé výhody (hladkosť povrchu, šmykľavosť za mokra, zimnú údržbu…) s tou jedinou veľkou nevýhodou: na rozdiel od dlažby sa nedá opraviť tak, aby bolo miesto opravy za krátku dobu nerozoznateľné od okolia. Možno keby miestne pravidlá požadovali v prípade výkopu opravu asfaltu v celej šírke chodníku tak, aby nevznikali úzke pruhy… Zároveň by sa mohlo koordinovať, že komplexná oprava chodníku sa robí raz za, dajme tomu, 25 rokov, takže siete pod chodníkom urobte teraz, alebo dúfajte, že 25 rokov vydržia. Veľké žulové kocky… no dobre, môžu zostať v pamiatkovej rezervácii, ale nikde inde by sa používať nemali. Chodí sa po nich zle, s bicyklom je to o hubu, za mokra šmýkajú ako divé a autá sú na nich zbytočne hlučné. Keď sa kombinujú rôzne povrchy, ľudia si vyberú ten najpohodlnejší. Ako napríklad v Košiciach na Hlavnej ulici. Je to pešia zóna, koľaje pre historickú električku dlaždené veľkými žulovými kockami - po tých nechodí (skoro) nikto. Hlavná oblasť pre chodcov dlaždená plochými kameňmi so špárami, tam chodí ľudí veľa, ale ak majú napr. kočiarik, fofrtašku, alebo vyššie podpätky, presunú sa na asfaltový pás cyklopruhu, ktorý je najpohodlnejší. A kam majú potom ísť tí cyklisti?!
Ženám, které záměrně nosí boty, ve kterých se nedá chodit, bych venkovní chodníky nepřizpůsoboval. Horší je, když někde je údržba chodníků zanedbaná tak, že se na nich snadno může přizabít i normální člověk v normálních botách. Ať je to rozpadlá dlažba, nebo třeba kořenem vzedmutý asfalt.
Jedna drobná poznámka ke Kodani - nepřijde mi, že by absence reklamy na markýze byla samozřejmostí, a to ani v kontextu tohohle jinak výborného města. Naopak mě hodně překvapilo/pobavilo, když na centrálním náměstí u radnice byly střechy všech historických domů překryté různými blikajícími nápisy a LED-obrazovkami. Působilo to v jinak skvělém moderním městě jako z jiného století :)
Mě zase překvapilo, že přes hlavní náměstí Kongens Nytorv vede něco jako magistrála, a sice těsně kolem domů, např. kolem slavného hotelu d'Angleterre, který by určitě měl rád velkou předzahrádku, ale nemůže, protože tam jezdí auta, a přes silnici je tupě vydlážděná plocha, na které je pár lehátek a kiosk s občerstvením a jinak nic. Také jako z minulého století.
Ty dva pásy větších kamenných desek uprostřed dlažby z kostek nenajdete jen v Kodani, ale v celém severovýchodním Německu: v Berlíně, Lipsku, Drážďanech apod. Popřípadě jde o jeden pás příčně položených desek (tzv. "Schweinebäuche", prasečí břicha). Je to tradiční dláždění, které se používalo už před válkou. Na jedné straně chodníky vypadají starosvětsky elegantně díky malým žulovým kostkám, na druhé straně po nich chodci nemusí chodit, protože mají k dispozici rovnou dlažbu.
V Londyne su chodniky dlazdene veľkými kockami, problem je že nemaju ako v Kodani hladké povrchy pre detsky kočík, ložiska sú zničené do pol roka a deti vyklepané, taktiež dlažba nedrží level, a mesto ich opravuje až keď dlažba nevytŕča vyše 2,5cm, čiže doslova je to o hubu, ale vyzerá to ok v porovnaní s pozliepaným asfaltom 😅
Co se týče použití kamenných kostek, třeba žulových, tak není problém si objednat řezanou žulovou dlatbu. Je to sice o něco dražší, ale vše je pak krásně rovné. Určině je to lepší varianta než různé velkoformátové kamenné dlaždice, které, pokud jsou slabé (aby se šetřilo), často praskají, nebo se mohou v důsledku rozpínání ledu ve spárách odlupovat po okrajích. Pokud se použijí řezané kostky, pak není potřeba vytvářen žádné pojezdové pásy. Může se to ostatně kombinovat a přitom to může být nenápadné.
Ještě bych měl takovéto téma pro další video: Vandalství ve veřejném prostoru - přijde mi to jako hlavní problém Prahy hned po dopravě. Např. nové krásné zastávky MHD jsou už kompletně posprejované. Zdá se mi předně, že situace je rok od roku lepší - např. posprejování ploch mi přijde čím dál tím menšího rozsahu (dnes je spíše výjimkou posprejovaná plocha než neposprejovaná, když v devadesátých letech to bylo naopak). Vandalství asi nejde zcela vymýtit, a proto platí to samé co u spamu v e-mailech, tedy "mazat, mazat, mazat!" nebo si za slovo mazat dosaďte čistit či opravovat. Z mého pozorování plyne, že pokud např. posprejovanou plochu hned vyčistíte, tak pravděpodobnost jejího dalšího posprejování se prudce snižuje a naopak, pokud tam tyto výtvory ponecháte delší dobu, tak se budou jen množit. Je pro mne šokující, že zejména státní resp. veřejné instituce nechávají posprejování na fasádách svých domů celá desetiletí, jako kdyby zde nebyla žádná údržba - to by bylo opět zajímavé zadání třeba pro studenty: nafotit nějaké posprejování a pak to dokumentovat, jak dlouho tam vydrží. Přitom kdyby to údržbář očistil proudem vody hned, tak potom odpadá nákladné chemické čištění, když lak zatuhne - zde by asi pomohla nějaká vyhláška státu, že každý veřejný subjekt toto musí vyčistit např. do 3 dnů. Pro všechny by pak mohla platit vyhláška Prahy, která by říkala že každý vlastník takové plochy ji musí např. do 3 dnů vyčistit pod pokutou. Po Praze by také moli chodit specialisté (nebo by to měli jako součást výbavy běžní metaři), kteří by čerstvé posprejování dostupné z veřejné plochy hned čistili proudem vody než zatuhne bez toho, že by k tomu museli mít nějaké speciální povolení např. památkářů.
Povrch je u mě zrovna aktuální téma. Nasněžilo a v pražských dlážděných ulicích (například nad muzeem) je naprosto neshůdno. Vše brutálně klouže, člověk zakopává a co víc, barva na přechodech je jak led. Někdy si říkám, že úředníci snad ani město nepoužívají a odjíždějí bydlet někam mimo, když si tohohle nikdo nevšiml :(
Každý den po brněnských ulicích tlačím dceru na invalidním vozíku. A věřte mi, dlažební kostky jakékoli velikosti jsou peklo; pro její páteř i moje zápěstí. Ani asfalt není výhra, protože bývá na mnoha místech narušený různými spárami a někdejšími výkopy. Nejlépe se nám jede po zámkové dlažbě.
Otázka je, proč takto v Kodani veřejný prostor a chodníky projektují? Je to dáno nějakým předpisem? Píši to proto, že aktuálně řeším, aby součástí rekonstrukce silnice mezi dvěma městy (úsek asi 300m) byla vedle chodníku i cyklostezka. Zdá se to neřešitelné, protože projekt je 16 let starý...
Tam, kde projde jen pár desítek lidí za den, je asi zbytečné oddělovat cyklostezku od chodníku. To má asi smysl jen na nějakých frekventovaných promenádách, kde v nějakých situacích chodí proudy lidí a jezdí tam spousty cyklistů, inlinistů a dalších. Pokud jde o silnici a ne o ulici, tak pro cyklisty by mohla stačit dostatečně široká krajnice - je to pro všechny lepší a bezpečnější, než když pruh pro cyklisty vede těsně vedle pruhu pro chodce se spoustu malých dětí, pejsků atd. Třeba na průtahu Velkým Osekem to už dost dávno vyřešili tak, že původní krajnici přímo označili jako cyklopruh. Jen nesmí být na křížení každého výjezdu ze dvora značky "cyklisto, sesedni z kola". A bohužel jen málo automobilistů má zažito, že při odbočování přes cyklopruh musejí dávat přednost.
@@breznik1197 Na kole jezdím a cyklopruhy z krajnice mi přijdou na frekventovaných místech jako naprostá kravina, kord pokud mají následně křížit silnici, to je imbecilita nejvyšší. Na spoustě těchto míst v Praze jsem cyklistu nikdy neviděl, ačkoli tu jezdím pravidelně, protože mají soudnost a prostě pokud bezprostředně nemusí, tak tudy nepojedou. Srazit se na kole s blbcem v SUV s 30 asistenty, který si ale bohužel neumí seštělovat sedačku, zrcátka a volant tak, aby viděl z auta a mohl ho ovládat (přece nebude číst návod, kde to má popsané pro podobné retardy jako on, kterým nedojde, že podstatné je vidět silnici a auta, nikoli oblohu), ale přece "umím řídit, nejsem p.ča, těch 50/80 je tu úplná blbost", je daleko nebezpečenější, než srazit dítě na kole. Do práce to mám na kole skrz centrum Prahy 36km, mimo centrum po cyklostezkách oklikou 43. Za jakýchkoli okolností pojedu radši těch 43, ale dojedu, v klidu, bez nutnosti být na pozoru a brzdách jak ostříž. Cyklopruhy v centru jsou pouze odškrtnutí položky "vybudovat cyklostezky" a fakticky pro obě strany, řidiče i cyklisty, představují výrazné zhoršení komfortu dopravy. Vzít silnici, uříznout jí, přeřezat jí a nabarvit fakt není řešení. A tam, kde je dostatečně široká, se na ní u krajnice nebo za krajnicí jezdilo vždy, lidi k tomu nepotřebují piktogramy na asfaltu.
tuna na takej lavici by bolo plno bezdakov už, tak isto ako architektura vertikalna , tak tak isto by mala byt aj horizontalna v tom znení že by mala podporovat tvorivost a lahodiť mysli, za mna naj su male kocky kamenne o rozmeroch 4x4cm
asfalt tiež ale len ked je čerstvo nanesený , potom ked už zašedne a nieje taky kontrastny oproti okoliu už to moc nevypada dobre , plus aj to že sa omnoho skôr začne kaziť
K čemu je srovnávat Kodaň s Prahou? K čemu je srovnávat asfalt na americké dálnici s povrchy pražských chodníku rozvrtavanych 2x do roka pokládkou nějakých sítí? Proč raději neporovnáváte s Lisabonem, Florencii, Vratislaví či jinými městy se starobylým materiálním základem? Tato historická města jsou vybavena srovnatelně nepohodlnými povrchy, ale narozdíl od Prahy fungují!
V Prahe je ale bežná Pražská mozaika, ktorá je celkom dosť hladká, a neverím, že by mohla robiť problémy kočiarom alebo cyklistom. Nepáči sa mi, že sa tento typ dlažby vylučuje z revitalizovaných plôch úplne. Výjazdy pre autá z brán bývajú naznačené inou dlažbou, takou drsnejšou s väčšími špárami a prerušujú príjemnú pražskú mozaiku. Najhoršie je ísť po takejto dlažbe s kufrom :D
@@invivoik Je to mramor (supíkovický a lipovský), a mám dojem, že dříve mívaly kostky horní stranu hlazenou (i když ne úplně do roviny). Dnešní napodobeniny pražské mozaiky ovšem mívají povrch úplně hrubý.
Není to moc k tématu, ale když jste zmínil kolo vs chodec. Nejhorší co jsem kdy viděl je v plzni v ulici kde se křižuje Částkova ulice s ulicí Koterovskou. Je tam moc hezká a velká cyklostezka a hned vedle je chodník a já osobně nemohu tudy chodit jelikož vždy mám chuť řvát na všechny lidi okolo. Mohu říci s čistým svědomím že kdykoli tamtudy jdu je chodník téměř prázdný a chodci jdou po cyklostezce proč nevím. Naposledy jsem šel do nákupního centra a napočítal jsem 12 lidí po cestě a jen dva šli mimo cyklostezku. Dokážete si asi představit jak se tam jezdí v létě na kole. Opravdu porod. Nejhorší je, že zákon říká že chodec na cyklostezku nemá chodit a cyklista na chodník nesmí čistě teoreticky chození po cyklostezce je bez postihu a ježdění po chodníku je s postihem a tedy objíždění chodce který je na cyklostezce po chodníku znamená že může cyklista dostat pokutu teoreticky.
Od kdy jsou ty "pruhy" na Náplavce pro cyklisty? Pokud se nepletu, je Náplavka primárně pěší zóna, kde je povolen vjezd cyklistům, ale žádné vyhrazené pruhy pro cyklisty tam nejsou. Jen oni sami si je přivlastnili a já s menší vadou chůze, kdy je pěšky radši využívám než nerovnou dlažbu kolem jsem byl už několikrát skoro napaden co si to dovoluji. Proto tam už radši nechodím a tento městský prostor nevyužívám. Vlastně jen kvůli bezohledné menšině, podporované až fašistickým AutoMatem.
Tohle je zajímavé téma. Náplavka byla zrekonstruována částečně z peněz na cyklistiku a mezi těmi pruhy byly ikonky, které značili že jsou zamýšlené pro cyklo. Jenže ikonky vybledly a politická reprezentace, která cyklo nemá ráda je v tichosti neobnovila a změnila režim dopravy. Takže se stalo to, že politici rozeštvaly dvě skupiny obyvatel proti sobě, protože chodec má pocit, že cyklista se má vyhnout. A cyklisté si často ani nevšimli, že se změnil režim dopravy a ty pruhy byly financovány z peněz pro cyklistiku, tak co chodci chcete. Navíc je bezpečnější, když kolo jede rovně a je jasně definované, kudy se pohybuje, než když kličkuje mezi opilými lidmi. Prostě by to chtělo udělat lépe, protože takto to nevyhovuje nikomu.
