4 VDJ bez přikrmování zlepší kvalitu pastvy jen v případě, že krávy nechcípnou hlady. Jinak poznatky z 1. ročníku SZTŠ. Nechtěl bych se zabývat něčím co ví každý vesnický synek. Když dáš víc hnoje /nebo prostřednictvím výkalů/, naroste víc trávy i půdní život bude lepší. Je vidět že doktorát není patent na selský rozum.
Dobrý den, co na to říct... :) Snad jen, že na výzkum v Kolumbii máte kontakt přímo v přednášce a více informací o své pastvě sdílí také Wenzel Lobkowicz například v našem podcastu - ru-vid.com/video/%D0%B2%D0%B8%D0%B4%D0%B5%D0%BE-0KlU1pw2v24.html
přesně moje slova, když na pastvinu aplikuji hnůj nebo kompost, navíc ještě travinu projedu provzdušňovacím válcem, tak efekt bude stejný nebo možná lepší a ještě si ušetřím minimálně 100 hodin práce za rok, jelikož nebudu muset 200x posunovat ohradník a to nepočítám čas strávený dovozem vody, holt náš selký rozum není v této době in
@@carboneg pan Lobkowicz je tedy úkaz, všechny svoje postupy postaví na roce 2017, kdy bylo extrémní sucho a uživit dobytek byl značný problém, poněkud zapomněl sdělit, že od té doby se vláhové poměry poněkud vylepšily, krmit zvířata senem o měsíc více než sousední farmář jsou extrémní náklady, ale platit zaměstnanci za každodenní práci navíc oproti běžnému systému pastvy je co, dovážet dobytku vodu je škodlivé kvůli zhutnění půdy, ale to extrémní zatížení pastvy dobytkem nevadí a už vůbec nezmiňuji to, že minimálně 30x za rok vyrazí na louky s přepravníkem zvířat o hmotnosti tak 12-15t, tu jeho úžasnou ekonomiku (o které pořád mluví) bych chtěl vidět, když započtu zvýšené mzdové náklady na zaměstnance, rozvedení vody po pastvinách, nákup přepravníku zvířat, speciální stínící zařízení (které se možná zaplatí za 6 let) a ve finále zjistíte, že za rok 2021 na 70 hektarech vyprodukoval 20 telat
