Pro a proti: Obohacují, nebo ohrožují anglicismy český jazyk? 

Pokud se za strážce češtiny prohlašují vyznavači prkenné, mrtvé a zatuchávající podoby jazyka, nevyzní to tak dobře, jako když bohatství staré češtiny obdivuje někdo, kdo dokáže ocenit i živost, hravost, přizpůsobivost a dynamiku jazyka. Však oni ani ti předkové jazyk pouze nekonzervovali, ale také ho rozvíjeli a obohacovali. Ale nové se neustále rodí a staré neustále odumírá - tak to chodí nejen v životě, ale i v jazyce. To umírající můžeme oplakat a s nostalgií si to připomínat, a z toho nového se můžeme radovat a snažit se to kultivovat, aby z toho vyrostlo něco kloudného.

Ten "pan učitel ze základní školy" byl celoživotním gymnaziálním profesorem, předsedou Asociace středoškolských češtinářů, 9 let vedoucím sekce českého jazyka na Kellnerově Open Gate a na Novém Porgu. Mě učil na gymnáziu v letech 1985-89 a s tím, co mě do maturity naučil, jsem si vystačila minimálně první dva roky na VŠ (překladatelství).

​​@@breznik1197 vždyť ano, už tenkrát si pohrávali hravě s češtinou - knihovtipník místo student, sestromuž místo švagr 🙂Ale rozvíjeli možnosti českých výrazů. Vůbec necítíte ten rozdíl? Dnes pouhé vyměňovani čes. slov za anglické, žádna hravost s češtinou.

@@milanf5960Ano, cítím rozdíl. Autoři těch těžkopádných složenin neměli cit pro jazyk a nerozuměli jeho principům a funkcím.

No mně přijde spíš necitlivé a těžkopádné například místo slova "chlubit" - dávat anglické "flexit" atd. Podotýkám že miluju angličtinu, ale mrzí mě když například můj rodič nerozumí mému synovi. Chápu, že každá generace má některá svoje slůvka-ale kdyby aspoň byla česká. takhle mi to přijde zbytečný.

Co to je "kvalitní" literatura a proč se jí říká "kvalitní"?

Jazyk se vyvíjí, ať chcete, nebo nechcete. Pokud vám to vadí, je to váš problém, ale těžko můžete čekat že se jazyk bude přizpůsobovat vašim očekáváním. Některé změny jsou pozvolné a takřka nepozorované, jiné jsou natolik skokové, že nás překvapují. Tak tomu bylo vždycky. Nebýt vývoje a spousty vlivů, které na něj působí, tak nikdy žádný jazyk nevznikl.

Jazykovědec je od toho, aby jazyk zkoumal, ne aby ho řídil. Pokud se postupně vyvíjí skloňování číslovek, jazykovědec by ten trend měl zaznamenat a popsat. A porozumět jeho příčinám a souvislostem. To, co je v jazyce přestárlé, neživé a neudržitelné, to přirozeně odumírá a odpadá, tak jako v lese. Přirozený koloběh života - suché větve a listy opadají, padlý kmen trouchniví, ale mezi tím raší pupeny a sazeničky.

Pokud vím, tak se už na základní škole cca od 6. ročníku postupně probírají číslovky a jejich skloňování, ovšem naprosto si nevybavuji, že by se skloňování zatím nějak měnilo. Skloňujeme-li číslovky, správné je, každou z příslušného např. trojmístného čísla uvést ve správném tvaru příslušného pádu, což drtivá většina redaktorů či moderátorů nerespektuje. To bych chápala v běžném hovorovém jazyce, ale člověk, živící se oslovováním druhých, by měl ovládat svůj mateřský jazyk bezchybně a ve všech ohledech.

@@alexbart8839 Na základní škole se většinou neprobírají aktuální trendy živého jazyka, tam se učí jen podle mrtvé kodifikace. Pokud chcete zjistit, jestli se v jazyce něco mění, musíte jednak vnímat živý jazyk, jednak se můžete naučit pracovat s jazykovými korpusy, které to ovšem zachytí také až se zpožděním. Živý jazyk je vždycky o něco napřed před učebnicemi a slovníky. A jazykovědec je od toho, aby ten vývoj sledoval a pokusil se ho popsat do těch učebnic. Ne od toho, aby si vymýšlel a prosazoval nějaký dokonalejší jazyk, než je ten skutečný živý. Pokud máte dojem, že čím dál většímu počtu lidí včetně profesionálů dělá potíže správné skloňování složených čísel, tak to nepochybně znamená, že tam dochází k nějaké změně. Že ta původní "správnost" se stává neudržitelnou. Pokud tu původní normu opustila již "drtivá většina", tak to znamená, že již normou není a stala se archaismem.

Souhlasím s vámi. Také žiji mimo Česko a také svým kolegům nevkládám do vět české výrazy. Když na sociálních sítích čtu příspěvek v češtině a vidím do něj vložený anglicismus, odpovídám plně anglicky a zmíněné slovo nahradím jeho českým ekvivalentem.

Tohle zase bývá problém emigrantů. Že za správnou češtinu považují jen tu svoji starou, jaká se v Čechách používala před dvěma sty nebo před padesáti lety. Ale čeština se vyvíjí a má mnoho vrstev a jednou z těch vrstev je i módní slang kanálových tlachalů. Některé z jejich výrazů si možná čeština časem vezme za své, jen si ještě přizpůsobí jejich význam i podobu, jiné přejdou jako módní vlna a upadnou v zapomnění. A některé výrazy zůstanou jen ve slangu nějakých zájmových nebo profesních komunit. Tak tomu bylo vždycky, ať nás ovlivňovala latina, němčina, francouzština nebo angličtina. A zdaleka nejde jen o slovní zásobu. Mění se i stavba věty, intonace, výslovnost hlásek a spousta dalších věcí.

Brzdit do kolony znamená dojezd řidiče do "štrúdlu" aut před ním. Nemám tolik problém s jazykem moderátorů a redaktorů ČRo, ale někteří jejich respondenti to drtí obecnou češtinou či těžko snesitelnou pražštinou, až je některým posluchačům do pláče. Se svým desetiletým synem posloucháme některou ze stanic ČRo v autě a velmi se bavíme opravováním chyb.

@@jago2278 Tak si poslouchejte nějaké vaše vidlácké rádio, ať nemusíte poslouchat "pražštinu", pokud vás uráží slyšet jiné nářečí než to vaše.

Bodejt. Zblbnout mládež. Ta se pak snáze ovládá. To věděli už dávno oni komunisti.

Slovo "identita" má mnoho významových odstínů, které například Akademický slovník cizích slov rozděluje do dvou základních významů: 1. shoda ve všech vlastnostech, totožnost (to jsou vlastně dva významy v jednom, stejný není totéž co tentýž) 2. konkrétní celistvá, ničím nezaměnitelná podstata Slovník spisovné češtiny ten druhý význam překládá jako "svébytnost", ale samozřejmě ani to není přesné synonymum. Pro člověka s hrubým a nepřesným myšlením jsou ta slova libovolně zaměnitelná, ale kdo má cit pro jazyk a ovládá ho, ten by měl rozdíl bezpečně rozlišit.

CoViD - "D" disease - From Middle English disese, from Anglo-Norman desese, disaise, from Old French desaise, from des- + aise. Equivalent to dis- +‎ ease. Displaced native Middle English adle, audle (“disease”) (from Old English ādl (“disease, sickness”), see adle), Middle English cothe, coathe (“disease”) (from Old English coþu (“disease”), see coath).

A tohle máme v ustavu pro češtinu....

@@toruvalejo6152 Jan Svatopluk Presl žil jen o trochu dříve než nadšenci, kteří k nám přinesli tramway a football a náležitě je počeštili, což ovšem taky nebylo úplně hned. Je zajímavé, že třeba české názvy mluvnických pádů se neuchytily vůbec a místo toho je dodnes pouze číslujeme nebo nazýváme latinsky. Antonín Puchmajer si na Preslovy šílenosti stěžoval u Dobrovského: "Ti mladí lidé všechno ničí, na místě aby stavěli. Se živou řečí nelze přece toho učiniti, co Linné provedl v řečí mrtvé! A pak ta nově ukovaná přestrašná jména! Na věky věkův neprojdou uchem kořínkové báby, aby v její paměti se uchovala!"

A kde český výraz neexistuje, dá se vymyslet. Snad nejsme papoušci a dokážeme dle pravidel jazyka aktivně něco novýho vytvořit.

​@@krtekcyberpunkerJasně a pak už pouze stačí donutit to miliony lidí požívat 😊

@@rolland14 To by pro ČRo neměl být problém 😆 Ale myslel jsem to spíš na osobní rovině. Nemám potřebu někomu něco nutit.

Proč tedy przníte češtinu slovem "existuje"? A pro "anglicismus" žádný český výraz nemáte?

Až půjdu o weekendu na footbal, tak si na vás vzpomenu:-)

To je pravda. Taky AJ prevzal to slovo z Francouzkeho “randon”.

A co třeba adsorbovat

Oba byly podané trochu povrchně, ale v tomto formátu rozhovoru to ani jinak nejde. Musí se vybrat jednostranní představitelé a nesmí se jít moc do hloubky, protože by to posluchači nepobrali. To by musela být týdenní konference a ne několikaminutové video pro prostý lid.

Ze strany moderátorky absolutně nezvládnutý rozhovor. Neprobrali vůbec zažitá aktivně používaná slova - to "zaplevelení" a pořád se točili na blbostech kolem.

Něco jako ministerstvo vnitra v UK je the Home Office (s velkými písmeny). Home office s malými písmeny je prostě domácí kancelář/pracovna. Jako synonymum pro WFH se to používá i v jiných zemích.

@@VaclavSir Aha, ... tak to jsem nevěděl, že i v jiných zemích dělají stejnou chybu. Ale ono to není zase tak překvapivé. Problémy s angličtinou mají všichni lidé na světě - kromě Angličanů. Když se podíváte například na francouzský film s anglickými automaticky generovanými titulky, nejspíš těm automaticky generovaným titulkům budete nějak rozumět. Ale správná angličtina to nebude, a to ani náhodou. Pokud ovšem nějaký Francouz bude umět anglicky "stejně dobře" jako ty titulky, patrně se anglicky "ve světě" (tj. mimo Anglii a Francii) nějak domluví. A patrně ho všichni ti "počítálkové" budou zahrnovat mezi "celosvětové mluvčí angličtiny", kterých "jsou 2,2 miliardy". Ale to trochu odbíhám od tématu. Jen by mě zajímalo, kolik procent anglických slov bude muset proniknout do češtiny, aby nás začali "počítálkové" počítat mezi anglicky mluvící země ...

@@1976Vlada Podle mě to není chyba. Nesdílím ten názor, že "správná angličtina" je jenom ta verze, kterou mluvil král Anglie před sto lety. Všechny živé jazyky se stále vyvíjí a angličtina se vyvíjí celosvětově. Jazyk není definovaný nějakými kodifikovanými pravidly, ale právě naopak, ta pravidla se zpožděním reflektují jazyk.

@@VaclavSir Je to trochu složitější. My nejsme mluvčí angličtiny. My jsme Češi, angličtina je pro nás cizí, učíme se ji, a pro nás je směrodatné to, jak angličtina vypadá. A to nějak, někým/něčím dáno je. Sice existuje víc dialektů angličtiny, ale máme-li se je všechny naučit, nejde to najednou. Musí se postupně. Rozumná volba je naučit se nejdřív spisovnou angličtinu založenou na jihoanglických nářečích (tu oxfordskou/cambridgeskou), a potom ty další. Že se jazyk vyvíjí, je samozřejmě pravda. Je ale problém, když se my tady v ČR naučíme něco (nebo si vyvoříme něco), co neplatí, a čemu by Angličané nerozuměli. A že tomu nerozumějí, bychom zjistili až po příjezdu do Anglie. Neboli není v pořádku, aby se tady u nás v ČR vytvářela jakási "česká angličtina", která by nebyla plně srozumitelná se skutečnou angličtinou, protože by to bylo přinejmenším nové nářečí.

@@toruvalejo6152 Raději užívám větu "Problém, o kterém jsme diskutovali," než "Diskutovaný problém... před nás předestřel další problémy." Samotný Problém se nediskutuje, ale O problému se diskutuje. Místo "Budu se soustředit" je budoucnost vyjádřena jednoduše spojením "Soustředím se (nyní, ale klidně i v budoucnu)." Díky za reakci.

@@toruvalejo6152 Tak jsme se přece shodli.

@@toruvalejo6152 Naprosto v pořádku, však já se nevzpěčuji.

Bodejt. Většinou jde o doslovný překlad onech germanizmů. Nakonec když se žáčkům vtlouká onen cizí jazyk už o nejnižších tříd, aniž by uměli dobře mluvit vlastním jazykem. To i to vtloukání ruštiny bylo méně škodlivé, je to podobný slovanský jatyk.

Můj názor je, že angločeské zkomoleniny ničí krásu i srozumitelnost češtiny pro běžné posluchače, ne pouze ohrožují.

Správně česky není "hrdobec", ale "hrdobce" (skloňuje se podle vzoru "soudce"). Znamená to "hrdý člověk" - tady se "dá použít logika". Nicméně, dokud se ještě ptají, co je to "pošetilý", když to nevědí, je to ještě dobré. To se prostě může stát, že něco nevím, protože to prostě nevím.

@@IvyRoseCute Ale slovní zásoba je přece úplně něco jiného než nějaká knížka či databáze nazývaná slovník. Lingvisté neurčují ani nevytvářejí slovní zásobu, ale snaží se ji více či méně úspěšně zachycovat a popisovat.

@@IvyRoseCute Ne každý jazyk a ne v každé fázi potřebuje unifikující kodifikaci, která ničí jeho pestrost a umrtvuje přirozený vývoj. Naštěstí ta kodifikace nemá moc jazyk skutečně svázat a ten si jde svými cestami dál a na normalizátory nedbá. Ostatně i mezi kodifikátory byly vždy různé trendy, různá pnutí i pojetí a různé tendence a ani kodifikační normy nebyly nikdy zcela monopolní ani definitivní. Někdy se i na jednom vydání pravidel sešli lidé se zcela protichůdnými snahami, a každý v něm zanechal stopu.

Zase se třeba naučí stručnému a výstižnému vyjadřování s pointou, což žvanivé květnaté literatuře minulých staletí leckdy chybělo.

Hudba v angličtině: tak já to mám jednoduché: nerozumím. A nemyslím si, že "hudba musí být anglicky, jinak to není hudba", nebo že čeština je nevhodná pro zpěv, protože má pevný přízvuk na první slabice, a "je těžké zpívat česky", zatím co "anglicky to těžké není". Za prvé čeština svoje písničky MÁ, ty písničky EXISTUJÍ, DAJÍ SE ZPÍVAT, neboli tyhle kecy nejsou pravda. Dokladem toho, že pevný přízvuk je první slabice není překážkou ve zpěvu, jsou lotyšské, estonské nebo finské písničky. Také - nejen, že existují, ale dokonce jich je mnoho a i dnes stále vznikají nové. Slovo "podcast" [podkást] jsem donedávna vůbec neznal. A když jsem ho někde slyšel (zpravidla jsem ho neviděl napsané, ale slyšel), myslel jsem si, že je to nějaké české slovo, a že to počáteční "pod" je předložka. A že je to tedy něco jako podšálek, podbarvení, podnos, podpora, ... Jasně, že jsem nakonec přišel na to, že to české slovo není. Ale trvalo mi to snad dva roky. Já tomu, čemu někdo říká "podcast" říkám "rozhlasový pořad".

@@1976Vlada Je to tak. Vietnamština třeba zní jak morseovka a světe div se, Vietnamci zpívají vietnamsky! Zpěváci a zpěvačky pouze za angličtinu schovávají svou neschopnost napsat text, co neni úplně blbej.

@@MartianCZ Angličtinu nikdo neprotlačuje? Ale, co to je , když si pustíte onen radiožurnál či některá jiná media? Samá anglická huhlanina. Českého nic, francouzkého nic, italského nic- tedy alespon v hudebních relacích. A ve školách? Povinná jako kdysi ruština, přestože např. hudební a divadelní směry potřebují spíše italštinu. A ono "technické zdůvodnění?" To at si preferují ti, o se na ně budou zaměřovat a ne celá populace. Pro tu se snad i v počítačích a mobilech a t.d. budují ony české překlady. A v mezinárodním dění jaksi vymizeli oni tlumočníci. Dřív každej mluvil vlastním jazykem. A ono rozšiřování slovní zásoby? K čemu je tam on Komise pro jazyk český? Pokud neumějí, ať jdou od toho. Příklady si mohou vuít od našich buditelů Dobrovského a Jungmana. A poučit se mohou z prací a výroků Jana Aloise Hankeho.

@@zankuc3262 Založte si rozhlasovou nebo rozvidovou stanici či zastávku nebo tytrubkovou stoku (youtubový kanál) a tam si pouštějte české, francouzské a italské věci. Můžete něco i sám nazpívat. Pokud o to bude zájem, ujme se to. Roli, kterou si ve světě získala angličtina, tím ovšem nejspíš nezvrátíte. Taky mě to štve - dřív když člověk přijel do cizí země, byla slušnost naučit se aspoň základní fráze v místním jazyce. Dnes na mě jako na cizince všude automaticky spustí anglicky.

Pochopiteklně že špatně. Vždyť tohle věděli už dávno i oni Němci a používali k onomu poněmčování a nátlaklu na český stát i narod. A důsledkem byly ony Sudety a ona sudetská otázka, kterou pak musel Masaryk řešit. A jak se zdá, tak někdo bude muset řešit i v budoucnu, protože z oné mírnějsí slovanské mentality se pomalu a jistě stává ona výbojná germánská. Vidíme to denně v oné vzájemné a navíc cílené nesnášenlivosti....

Pochybuji, že řeč je odrazem myšlení. Už proto, že při učení cizí řeči někdy zároveň dojde k nazření dousd neznámého myšlení. A někdy ne. Něco v řeči se učí mnohem snadněji, než myšlení. A pro výuku myšlení se někdy zdá být potřebná jistá náročnější úroveň jazykových schopností. A někdy ne. Je tu provázanost obou, ale také svébytnost.

@@PutasZG Až tak nepochybuji. Ono je to svázáno. Každopádně řeč má vliv na myšlení a hlavně podvědomé myšlení lidí a tím, pádem i na jejich jednání. Ona převzatá slova a germanizmy jsou toho jasným důkazem. Vždyť už z některých uvedených příkladů jasně vidíte ony kostrbaté nemecké či anglické slovosledy v češtině. A ono ...při učení cizí řeči někdy zároveň dojde k nazření dousd neznámého myšlení....může bejt pravda, ale pokud by těch cizích řečí bylo kvantum a ne jen nějaká angličtina či němčina. Vždyť např. u vietnamců údajně má vliv i iontonace řeči a asi nejen u nich...

@@IvyRoseCute Mně tedy vždycky přišla angličtina taková bezzubá hlavně tím, že nemá vidové dvojice dokonavých a nedokonavých sloves. Čeština má prosté nedokonavé "jít", několik dokonavých variant tvořených předložkami, opětovací sloveso "chodit", opakovací sloveso "chodívat" a to lze ještě dále iterovat na "chodívávat". Různé konstrukce s příčestími (participii) analogické anglickým "časům" umí čeština vytvořit také, i když ne všechny se za gramatické časy označují. A naopak některé nadbytečné konstrukce vymizely a zůstaly jen v ustrnulých frázích ("kdybych to byl býval věděl"). V zásadě není v angličtině čas, který by čeština neuměla vyjádřit - naopak angličtina ne zcela umí vyjadřovat slovesný vid.

@@PutasZG Řeč není ani tolik odrazem myšlení, jako spíš nástrojem myšlení. Složitější úvahy většinou nedokážeme provádět jinak než v pojmech zastoupených slovy a gramaticky uspořádaných. O čem nemáme pojem, o tom nedokážeme uvažovat. A způsob konstrukce pojmů, kterou převezmeme, předurčuje způsob, jakým o dané věci budeme uvažovat.

@@paveliii.7639 Dolar je z Čech, ale ne z češtiny, nýbrž z němčiny. Doslovně by "tolar" byl "údolník", protože "Joachimsthaler" bylo přídavné jméno od německého názvu Jáchymova Údolí, a když odpadl Jáchym, zbylo jen to údolí s koncovkou přídavného jména. Mimochodem, haléř nepochází z tohoto "thaler", jak by se mohlo zdát, ale ze jména švábského města Hall.

Význam se hodí, když čtete knihu. Já mám mezery v architektonických pojmech a vůbec plno oborů se hemží odbornými českými termíny.

@@evahasnikova To souhlasím, když čtu něco odborného, tak mě to pravděpodobně zajímá a pak si za slova dohledám. Jinak nemám důvod. Ono to v podstatě funguje i opačně, na internetu je čeština dost neforemná a je kolikrát jednodušší používat angličtinu např. “Like” vs “To se mi líbí”

Nevím, v jakých kruzích se pohybujete, ale "příkrý" patří do mé aktivní slovní zásoby a slýchávám to i u ostatních. (35 let)

@@gratwanderer87 Mám pocit, že nejsem v nějaké úzké sociální bublině, příjdu do kontaktu často s gen. z a naopak i lidmi v seniorním věku. Možná je to lokalitou?

Příkrost se běžně používá.

@@IvyRoseCute Je konzervativní národomilec. Připomíná mi snad Dona Quijota co se snaží bojovat proti globalizaci a vývoji. Na začátku zmíní Husův boj proti knedlíku a ani si neuvědomuje, že se chová stejně. Jazyk se obohacoval němčinou a teď je na řadě angličtina a kdyby se náhodou čeština přestala používat, tak mám pocit, že by stejně nikomu nechyběla. Stejně jako dnes latina. Byl by to jazyk pro geeky a larpery a zbytku společnosti by to ulehčilo život. Já jen doufám, že v jeho letech nebudu taky tak vadivej 😃

@@Martin_Holec Pan Kostečka se nečílí a není vadivej. On je vášnivý sběratel zapomenutých slov a kochá se tím, jak se mu jazyk před očima vyvíjí a slova neuvěřitelně mizí. Jeho ten vývoj jazyka baví zjevně víc než tu dámu z ústavu, která je sice tolerantní, ale vlastně ji to ani moc nezajímá.

@@toruvalejo6152 To, co z latiny zbylo v medicíně a právu, jsou už spíš jen takové naftalínové vycpaniny, pár ustrnulých zaklínadel. Málokterý medik či právník by dal dohromady větu v latině. Obávám se, že ani v tom Vatikánu byste se dnes latinsky nedomluvil.

A s vynálezem a rozšířením knihtisku si zase lidé mnohem méně vyprávěli a mnohem méně si pamatovali a místo toho jen leželi v knihách. Také tím o spoustu schopností přišli a mnoho jiných si zase rozšířili a získali. Umělá inteligence zatím především dokonale paroduje všechny žvanivé hlupáky, snaživé šprty a výřečné podvodníky. Těm bere vítr z plachet, ale cenu skutečné inteligence by to mohlo zvýšit.

Tomu se říká rectal alpinismus, neboli česky lezení do pr...e.

Tak tomu "senk jú" bych rozuměl, to je "thank you", ale co je to "ver macht"? Vyslovovaná angličtina nemá "ch".

Děkuješ Wehrmachtu?😂

Máte pravdu (i když "nezvládnutý rozhovor" je poněkud přísné hodnocení - to téma je velmi široké). A s tím se pojí ještě další problém, a to je ten, že část Čechů těmto pojmům nerozumí, a proto na ně reagují jinak. Já třeba nevím, co znamená "O. K." Samozřejmě to vím, ale při normálním rozhovoru to vlastně nevím, takže když mi to někdo řekne, tak já to neinterpretuji jako "ano" nebo něco takového, beru to prostě jako "jakousi neodpověď". A párkrát už se stalo, že z toho byly problémy. Samozřejmě, že je to řešitelné stejně, jako při jakémkoli jiném důležitém rozhovoru, při kterém se lidé mají domluvit, ale znáte to ... rychlost, spěch ...

A povedztě mi, Kefalín, čo také si predstavujetě pod slovom cringe?

@@josefkotnour5018 Rád vysvětlím, soudruhu. Je to pocit, který máš, když koukáš na něco hodně trapného.

@@JethRo8903 No já, jelikož jsem tomu nerozuměl, tak jsem to dal do překladače a ono mi to vyhodilo "poklonkovat", "choulit", "hrbit" - a ani jedno mi nepřišlo adekvátní k situaci. Ale čeština má také slova, jejichž význam je od toho "spisovného" hodně posunutý. Takže děkuji, příště už Vaše sdělení pochopím bez dovysvětlení. Ale použít hned slovo české, nemusel jsem obtěžovat 🤥. A o tom se tam mluvilo - o přesgeneračním odlišném slovníku.

@@josefkotnour5018 neobtěžujete 😄 To víte, snažím se jít mládeží naproti.

@@JethRo8903 Mládež tady na toto nekouká. Koukají jen boomeři a generation X. Choďte naproti jim (nám) 😃

@@toruvalejo6152 Pro informaci - "Husákovy děti" nejsou boomeři, ale Generace X. Boomeři jsou lidé narozeni v letech 1945 - 1964

@@toruvalejo6152 Nejdřív bych chtěl podotknout, že se nikomu neposmívám. To byla faktická poznámka. Pokud však přijmeme definici tzv "boomers" v zemích bývalého Československa do doby normalizace, kam umístíme Čekosloenskou GeneraciX? Bez ohledu na to, že by v případě komunikace mezi Čechem a Angličanem v tomto kontextu docházelo k nedorozumnění.

Ano, přímo ukázkový příklad člověka, který sice "umí" spoustu jazyků, ale ani v jednom nedokáže dát dohromady větu, která by ne byla bez chyb, ale aspoň měla hlavu a patu, jsme tu měli roky v premiérském křesle.

@@IvyRoseCute To počítání slovní zásoby na kusy je dost divné. U flektivního jazyka nebo u jazyka, kde lze pravidelným způsobem vytvářet složená nebo odvozená slova, vám ta čísla naskočí úplně jiná než v jazyce, kde se slova neohýbají ani nespřahují.

@@rudolfdvoracek Ovšem umisťovat boomery jinam než do období boomu jaksi nedává smysl, že?

@@IvyRoseCute Podobne, ako na vychod od Kosic malokto nazve deštník inak ako ambrella. 🙂

Poněvadž, anžto a protože. Spojku poněvadž používá zvláště starší generace a zkracuje ji na páč.

A jaký je v tom rozdíl? . Nakonec rusizmy jsou svou slovanštinou k našemu jazyku blíž a srozumitelné i bez učení.

Jirka Schmitzer ve filmu Gympl, že?

A tak tomu bylo od nepaměti.

A jak se dostanete do Zbiroha?

Mezi starými najdete taky nemálo omezenců a ignorantů. A naopak i dnes mezi mladými je spousta lidí, kteří mají široké zájmy, velký rozhled a hluboké znalosti. To, že někteří z nich mají navíc i svůj módní slang, mě může dráždit, ale není to žádná katastrofa.

Budete se divit, ale má to i národohospodářský význam. Dobrá znalost vlastního jazyka souvisí s inteligencí, tvořivostí a sebezaměřením. Společnost, ve které má podstatná část lidí lepší tyto parametry, bude mít i lepší ekonomické výsledky. (samozřejmě, že se asi nebude "žít lépe a kvalitněji, když budeme používat pouze tuzemská slova")

@@1976Vlada v tomto případě je tedy dopad zcela marginální (okrajový, aby to bylo česky). Ale právě třeba v akademické obci je těch převzatých slov z cizích jazyků podstatně více než v běžné mluvě.