Vždycky když si pustím podobnou přednášku, vzpomenu si na fyzikářku na gymnáziu a zapláču. Fyzika je skvělá, ale nesmí ji vysvětlovat nějaké jelito. Jeden inspirativní učitel může změnit životy mnoha lidí.
Několik neumětelů mi na desítky let takhle znechutilo několik oborů lidské činnosti a bohužel i vědy. Už je to dávno, naštěstí si už dokážu k těm věcem najít cestu.
Tuhle přednášku sjíždím už podruhé. Teď jsem na 29 minutě u toho pokusu, který napodobyl velký třesk...a napadla mě absolutně ztřeštěná teorie - co když žijeme ve smyčce. Ve smyčce, která začíná velkým třeskem a končí opět velkým třeskem. Ovšem, velkým třeskem, který jsme vytvořili my sami. A to tím, že jsme tyhle pokusy rozváděli tak dlouho, až se nám to podařilo. A tedy jsme vlastně vše vytvořili my sami. Žádný Bůh, příroda nebo vesmír... Prostě vše je naším dílem. A my se neustále točíme ve smyčce. Je to uhozené...ale zase ne tak moc.
Přednáška obsahem jistě velmi skvělá. Ale proč kameraman rozdělí obraz na tři části. Ten spodní širokoúhlý je úplně k ničemu. Jediný relevantní je ten vlevo nahoře. Ale já v něm nejsem schopen nic přečíst. Proč obraz vlevo nahoře není na celou obrazovku ? Přednášky sleduji na mobilu a dříve nebyl problém.
Ten Jakub Železný mi silně připomíná Milenu Balášovou, sekernici v době normalizace v Československé televizi. To Zelenka, tak ten proti ní byl formát!
Magnetar, jehož magnetické pole dosáhlo nejnižší možné energetické hladiny a rovnovážné konfigurace, ve kterém už k rekonexím (přepojováním magnetických silokřivek) nedochází. Jinými slovy, už nevydává dotyčné gama záblesky a je z něj obyčejná neutronová hvězda se stabilním magnetickým polem.
Na počiatku nebol veľký tresk, ale vákum pod minimálnou energiu ktorú dovoľuje kvantová fyzika, s teplotou "zero". Energia tohto vákua = energia celého vesmíru. Takže nie horúci ale studený začiatok a čas ako produkt ohrevu vesmíru. Takže vesmír nie je studený 2,73 K ale už sa ohrial n 2,73 K a bude sa ohrievať ďalej.
@@joeebond8228 Tak si tu hustotu vypocitajte. Na wikipedii mate polomery i hmotnosti niektorych ciernych dier. Tie polomery su este viac giganticke nez hmotnosti, takze to naozaj plati. :)
Občas si pokládám otázku, zda by nejvyšší možná teplota nemohla být definována pomocí rychlosti světla, jelikož teplota souvisí s chaotickým pohybem a tedy i rychlostí 🤔 zajímal by mě názor ostatních a zda je tato myšlenka úplně zcestná, nebo ne 😄
Tato myšlenka zcestná je i není. Úvahy a práce v tomto směru určitě probíhají, ale je to (zatím?) spíše okrajová záležitost. Ono pro podmínky extrémně vysokých energií nemáme fyziku, neznáme jaké zákony tam platí. Jeden problém je, že rychle se pohybující částice získávají na hmotnosti (což popisuje teorie relativity). Mezi takto extrémně hmotnými "kousky hmoty" existuje gravitace která není zanedbatelná ale má srovnatelnou velikost s ostatními silami. Na popis tohoto by byla potřeba kvantová gravitace, ale to zatím neumíme. Vlastně zatím ani moc netušíme, ikdyž rozpracovávaných teorií je hodně... Problém je, že neumíme vyrobit dostatečně teplou hmotu takže nemáme experimentální data - nevíme jak je to doopravdy. Naše teorie se nemají o co opřít, není je jak verifikovat. A chybí "inspirace plynoucí z experimentu" kterým směrem by se hodilo uvažovat. Další problém plyne z kvantové teorie. Záměrně jsem před chvílí napsal "kousky hmoty" místo "částice". Vysoce hmotné/rychlé/energetické částice kolem sebe vytvářejí oblak virtuálních párů. Tyto virtuální částice stíní tu částici kolem které se vytvářejí. Od určitých teplot ztrácí smysl uvažovat o iterakcích mezi částicemi, ale je nutné uvažovat o interakcích těchto "virtuálních oblaků". V jistém smyslu zde selhává i sama definice teploty, např. protože v tomto prostředí je nejasný samotný počet částic. Takže ve výsledku sice nevíme jaká fyzika v těchto prostředích platí, ale máme jistotu, že tam neplatí ani přímá extrapolace z relativity ani přímá extrapolace z kvantovky. No ale čistě intuitivně - pokud maximální teplota existuje tak jistě bude s rychlostí světla "nějak" souviset. Pokud chceš zagoogli "Planck temperature", "Grand Unified Theory" nebo třeba "Quantum Gravity".
3 года назад
1. Není potřeba max teplotu dosažitelnou ve vesmíru "definovat" Ta max hodnota by byla v spíš vlastnost 2. Není jasné, zda je něčím omezena
Nic nemůže být definováno jako nekonečno. Nekonečno není fysikální ani matematická veličina, pojem, to slovo nemá obsah, byť se užívá. Jde hlavně o to, že nezměrně velké nebo malé "věci" nemají stejný charakter, naopak, existuje nezměrné množství různých kvalit "nekonečna", není tedy žádné nekonečno - muselo by být pouze jedno, to samozřejmě není, tedy ten pojem nic konkrétního neurčuje, dokonce ani fiktivního.
Zdravím přátele fyziky!!! Pan doktor, docent Kulhánek je naprosto skvělý!! Já, jako amatérský fyzik sleduji jeho přednášky s velkým zájmem! Mám jedinou výtku ... Grafické zpracování záznamu je esteticky naprosto perfektně vyvážené... Bohužel špatně čitelné. Nepotřebuji vidět prázdné lavice a lektora dvakrát!!! Prezentační obrazovka je téměř neviditelná 👎👎( 1/4plochy!!!) graficky- pouze jedna čtvrtina 👎 výsledného záběru. Texty na telefonu naprosto nečitelné. Grafiku hodnotím 2!!!, Srozumitelnost obrazovou 5!!! Zamyslete se co je na té přednášce důležité - prezentace, 🤔a nebo strejda, co tam chodí s laserem 😁😁😁😁😁 ??? Pana Dr, doc...Petra Kulhánka si velice vážím!!!👍👍👍 Toto je míněno, jako připomínka tvůrcům záznamu ✋✋✋🤔🤔 Těším se na další přednášku!!! Jar Polák csd
Za mě čitelnost (na monitoru) bez problému, rozdělení na 3 okna mi nevadí. Co mi možná občas chybí je záběr na prezentaci, když je použito laserové ukazovátko. Ale jako celek hodnotím naopak velmi kladně, jedná se o nadstandard. Stále je možné setkat se se záznamy, které jsou pořízené na jednu kameru se špatným dynamickým rozsahem, ve zhasnuté posluchárně, kde jediné světlo je odraz od plátna, které je přepálené, s viditelnými blikajícími a pohybujícími se pásy od 50Hz, kde se přednášející utápí v černočerné tmě doplněné o sarkastický šum a absenci jakéhokoli externího mikrofonu :)
Nejsme směšní , jsme k politování tím jak si dokážeme pěstovat vlastní malost a nevidět nekonečno kolem . Děkuji pane profesore za to že mi jej umožňujete aspoň malinko pocítit , přese všechno jsme součástí hmoty a energie která je Vesmírem .
S tím snad nemá hustota co dělat. Sráží se jednotlivá jádra atomů, a ty mají danou hmotnost, čim větší, tím lepší. Proto je lepší olovo, než zlato. JENŽE je tu druhá mince, a to ta, jak jsme schopni očesat daný atom od všech elektronů, to se bude atom od atomu lišit. Dále nesmí být atom radioaktivní. Po olovu je už jen bismut, ale ten má extrémní fyzikální vlastnosti, díky nimž se zřejmě velice špatně urychluje.
@@bohuslavboucek5238 Tady se ale neurychluje hustota nebo rozměrová stálost (bez ohledu na to, co to má v atomárním měřítku znamenat), urychluje se hmotnost. Jádro iridia je lehčí, než zlata a to lehčí, než olova. A buďte si jistý, že pro CERN není cena iridia nijak limitující. V CERNu je největší koncentrace nejdražších věcí na světě.
@@marekkrakovsky4187 Já to myslel tak, že v logice není místo pro nějakou představivost. Logika má lidské fantasmagorie korigovat. I to, že si něco nedokáži představit, je určitá představa, která generuje předsudek či odsudek. Nekonečno je spíše pojem, bez kterého se lze docela dobře obejít. Má silně zabarvený charakter a jest spíše na závadu věcí, byť jde o trivialitu.
@@ctihodnymuz72 To je sice fakt, nicméně další fakt je, že jsme zatím žádné nekonečno neobjevili a pokaždé, když nějaká teorie předpověděla nekonečno, tak se ukázala, jako chybná, nebo alespoň dotyčná limita se ukázala jako chybná. Zatím vše nasvědčuje tomu, že v rámci našeho 4D vesmíru opravdu žádná nekonečna neexistují. Co existuje mimo rámec našeho vesmíru, o tom nemá smysl ani polemizovat, protože to bychom se dostali i mimo hranice filozofie, natož vědy.
@@lubino7777 Nekonečno jde pojem mimo hranice logiky a exaktní vědy. Nelze ho tedy objevit, z principu věci samotné. 4D vesmír neznám, v žádném takovém nebydlím. Ani v 3D ani v 5D. Limity nejsou chybné. Limity nemají žádnou povahu toho druhu, ve smyslu dobrá, špatná správná, chybná. Infinitezimální počet krajní případy neřeší a nijak je nepojmenovává. Ostatně by to ani nemělo smyslu. Nemá to oporu v axiomatickém základu onoho počtu.
já mám za to, že "fyzika" nám přinese ještě mnoho fyzikálních překvapení, myslím si že by bylo potřeba se ve fyzice zbavit různých teorií, ptal jsem se x krát....jakou hmotu má čas, nikdy jsem nedostlal odpověď, ...ptal jsem se jakou hmotu má prostor, nikdy jsem nedostal odpověď, proč se na to ptám ? ....to musí dojít každýmu, ale proč nedostávám odpověď, to mi prostě nedochází
V čase 16.53 - "Pane profesore zařízení je citlivé na počet fotonů v okolí." Víte proč? Protože dopadem fotonu je z toho vašeho fotonu elektron, protože záření je vlna v éteru a éter je tvořen elektrony.
V čase 25.10 Teplota ve středu Slunce je asi nulová, protože uvnitř Slunce je odstředivá plazma. (Koule těch vědeckých Kvarků.) Vysoká teplota asi bude na rozhraní mezi koulí odstředivé plazmy (kvarkové) a plazmy dostředivé (kvarkové) kde se tvoří prvky. Pro nás je však měřitelná jen teplota na povrchu Slunce, kde interaguje dostředivá plazma Slunce (opět Kvarková) s elektrony éteru, který je tvořen elektrony. Slunce je totiž obří koule odstředivé plazmy (kvarkové), kterou obklopuje koule plazmy dostředivé (opět Kvarkové). Elektron je nejmenší základní, nehmotná částice Vesmíru a hvězda (tedy i Slunce), je největší částice Vesmíru, převážně také nehmotná, protože Kvarkové plazmy jsou tvořeny dvěma hybnými momenty rotujících silovových bodů setrvačnosti.
Pane profesore v čase 27.00 Kvarky jsou dva druhy "nehmotných plazem", které jsou tvořeny dvěma hybnými momenty nehmotných rotujících silových bodů setrvačnosti vázaných ve trojicích do přetočených, nekonečných smyček tak, že v jedné "plazmě" (smyčce) převažuje výsledná síla dostředivá a v druhé "plazmě" (smyčce), převažuje výsledná síla odstředivá. Samozřejmě to co já uvádím jako plazmu je něco naprosto jiného, než je plazma vědců. Vaše plazma je jen hmota silně rozrušená velkým množstvím volných nevázaných elektronů v té hmotě. Teplota samo o sobě nemůže exzistovat. Je to stav hmoty! ---- Dále proton jsou tři částice. Je to kvarkové "plazmové" spojení -elektron - pozitron - elektron. Neutron je stejné spojení jako u protonu, ale prostřední částici (pozitron) obíhá kolmo k podélné ose spojení tří částic ještě jeden elektron. ----Jádro atomu olova je obalené elektrony? To je naprostý omyl. Atomy nemají žádná jádra. Představa o atomu je naprosto chybná. Elektron je kulička odstředivé (kvarkové) plazmy, kterou obklopuje kulička (kvarkové) plazmy dostředivé (kvarkové). Pozitron je tvořen stejně, ale má "plazmy" uloženy opačně. Atomy jsou tvořeny vazební "plazmou"částic. Zrcadlovou dualitou ( + na - ), vznikají ( Fibonacciho posloupností), stále složitější prvky. Ty vaše kvarky jsou odstředivá a dostředivá "plazma" a lepidlem je napětí (elektrická síla) mez těmi "plazmamy".
Od času 43:00 Cha-- cha ---cha -- naprosté nesmysly!!! V čase 48:07 Černá díra nemá žádnou váhu, protože je nehmotná, ale vládne velkou dostředivou silou. Je to vaše kvarková dostředivá plazma! Je tvořená vazbou trojic rotujících silových bodů setrvačnosti, dvěma hybnými momenty do nekonečných přetočených smyček, z kterých se nemohou vymanit.
Srážky urychlovaných atomů na rychlost blížící se rychlosti světla modelují pád hmoty do černé díry,tedy zánik Vesmíru a ne jeho vznik Žádný velký třesk to nedokazuje.Je li úniková rychlost černé díry rychlost světla je i pádová rychlost do černé díry rovna rychlosti světla.J.K.
při vzpomínce na legendární knihu okna vesmíru dokořán, kde se v myšlenkovém experimentu sám Einstein vrhá do černé díry, natahuje se, atd. ale hlavně červená a vůči vnějšímu pozorovateli zpomaluje a dospěl by do černé díry až za dobu limitující k nekonečnu jsem si říkal, jak vlastně může něco do černé díry spadnout? A dospěl jsem k naivnímu názoru, že černá díra si to musí nejdřív rozžvýkat, slapovým působením a třením vytváří fotony, které již do černé díry spadnout mohou, i vzhledem k vnějšímu pozorovateli.
![prof. Petr Kulhánek: Extrémy (fyzikální) [7. 2. 2020 | FEL ČVUT v Praze]](/img/logo.svg){kind=logo}
