Obávám se, že použít tyristory ve střídači není úplně dobrý nápad a je myslím celkem jedno, jestli jejich spínání bude řízené z fázového závěsu, nebo ze zero-cross. Nechci být špatným prorokem, vyzkoušené to ostatně nemám, vše je to jen teorie, nicméně. Ten tyristor smí sepnout až v momentě, kdy je ten nad/pod ním spolehlivě zavřený (zhasnutý), protože v případě, že zhasnutý není, dojde na tvrdý zkrat. Ten tyristor zhasne průchodem nulou, ovšem v oblasti proudu, lépe řečeno poklesem pod nějaký přídržný proud, to je už víceméně jedno, podstatné je, že v případě, že se na kondenzátoru z nějakého důvodu udrží vyšší napětí v době, kdy bude síť v nule, pak se ten tyristor udrží otevřený i v nule té sítě - teče proud z kondenzátoru do nuly sítě, čili vlastně zkratu, ta síť obrátí polaritu a začne jít do záporného, čili mi nadále teče proud z toho kondenzátoru do sítě, ten se tím dostane pod nulu (přepóluje se), měnič nemá šanci tohle jakkoliv přetlačit, ale především, ten tyristor nemá jak zhasnout, nebo to, řekněme, alespoň není jisté. Pokud v tento moment sepne ta druhá dvojice tyristorů, no tak amen tma. Jinými slovy, sepnutí jedné dvojice tyristorů nesmí předcházet zhasnutí té druhé, což je potřeba nějak spolehlivě zařídit. Jednoduché spolehlivé řešení nevidím. Teoreticky by se dal kondenzátor na výstupu měniče přemostit připínaným rezistorem a současně by se do generovaného průběhu mezi ty dva kopečky vložil nějaký deadtime, kdy by se současně připnul ten rezistor, čímž by bylo zaručeno, že napětí na kondenzátoru spadne rychleji než je sestupná hrana sítě, což zaručí spolehlivé zhasnutí obou sepnutých tyristorů, možná by zafungovala i kombinace spínací tyristor/zhášecí tyristor, jak to dřív bývalo v měničích pro motory, případně to spínat něčím úplně jiným, FET (ale substrátové diody), IGBT… Obávám se, že tohle není problém na úrovni PLL vs zero-cross/DPLL, ikdyž věřím, že s fázákem problémy byly, protože průběh v síti má do harmonického daleko. Teď jen doufám, že v tom nemám nějaký totální nesmysl který nevidím, protože jsem dnes nějak totálně bez inteligence.
@@drirr9093 Koukla jsem na to jen zběžně, bude to chtít ještě důkladnější průzkum, nicméně to na mne dělá dojem, že oni prostě kolem nuly otevírají tu druhou dvojici gate, čímž se případný náboj na kondenzátoru vybouří do zkratu na tyristorech, čímž ty tyristory zhasnou všechny. A jakmile začne nabíhat síťové napětí a současně s tím měnič, otevřou se jen ty tyristory, které mají nahozený gate. To, že se současně se zhášením tyristorů zkratuje síť ničemu nevadí, protože je v ten moment v nule. Jestli to dobře chápu (on je tam ten obrázek průběhů zrovna nějaký pošramocený), pak rozdíl mezi funkčním střídačem a výbuchem leží toliko v přesnosti časování signálů nahazujících gate.
AKy je ten hlinik vzadu ? Ma nejaku upravu na lepsi dovod tepla?Tepelny spad? Chladic -- tcase -- tjunction ? Napr. pri ambient 20 - 40 *C ? Aku vstupnu diodu by som potreboval pri 60 - 450 VIN a 4 x 45 A out 12 - 100 V OUT ak robim 4-phase BUCK MPPT ? Nie je lepsiepouzit rele,ako to ma Studer ? Preco sa to lakuje,ak je to hermeticky IP67? Da sa robit algotimus, ak HW nefunguje 100 % ? Komunikuje ten MPPT pomocou BLE alebo inak MQTT, Modbus, seriak, WiFi s BMS aby vedel napatie baterky na 5 mV? Ma ten MPPT prepinanie PWM / PCM? Aku ma uc. pri 5,10,25,50,75,100 % vykonu? AKy je tlak, ak FET tlacim sponou versus skrutka 2 Nm ? Aka hruba musi byt podlozka pod FET-om, pre 100,200,400,1200 V ? Ako otestovat pri akom napati prejde k preskoku FET-chladic ? Ako otestovat pri koolkych kV dojde k preskoku z primaru na sek.? Da sa takto postupovat ak potrebujem 200 A MPPT a 400 A / 66 V menic ?
Hi , kindly give link to get the inductor and mosfets PCB for the Mppt board. We need the wire diagram board. You only give the Mppt control board and LCD display.
ulozto.cz/tamhle/2BaARQWx4U2E#!ZGAwBGR2AzV0LwH1ZQWxZmOyMzAuA0HlIGDgrQqdq0ELHzAvZN== mosfet PCB.brd you need to select some MOSFET, fast diode, capacitors and snubber. It all depends on your solar system. Original is designed for 120V input and approx 56V output max (for charging) LSP1 LSP2 are pads for power inductor. It is not assembly and run project yet. Another improved version is planned this year, fully automatic. This one is prototype.
@@drirr9093 hi, thanks for the quick response and thanks for the Mppt file. I appreciate you very much. Like what values of resistors ( voltage divider) to use if am charging 12v or 24v battery?.
Sir, in the new design, try add battery voltage and charging current to the LCD prints. Addition of menu buttons (2 or 3 ) is also a beautiful features.
zajímavá myslenka, ale, nechceš to spíš koncipovat jako "online UPS" kdepřivedeš síť, ta se usměrní, nabíjí se z ní filtráky (ty se také nabíjí z akumulátoru měničem) a za těma filtrákama je sinusový střídač. Výhoda tohoto řešení je, že výstup měniče muže bát trvale v provozu a že nemužeš mít přetok do sítě. Nevýhoda zase je že to není přímo síť.
Ahoj ampéráku, děkuji za tip. I nad tímhle jsem přemýšlel. Je tady ale jedna věc, která takovému řešení brání a to je účinnost. Obávám se že dlouhodobá ztráta při měnění AC/AC by možná převýšila celkové množství vyrobené energie fotovoltaikou. Muselo by se řešit i PFC a podobně. Síť nelze jen tak jednoduše usměrnit při velkých výkonech. Vyrobilo by to v průběhu síťového napětí docela nepěkné zkreslení. Řešení pomocí grid tie je pravděpodobně efektivnější. Jen uvidíme zda nebudou létat tyristory :)
@@drirr9093 Je to složitější, no online UPS 2kW má klidovku 70W. Tam je to ale dané tím, že je navržená pro chod v plné zátěži. Tato řešení se ale používají. jen teda jsem viděl takový měnič 10/22kW (10 je z panelů, 22 sít a nebo síť + panely) Já bych touto cestou šel, jelikož elektřinu z akumulátoru potřebuješ nejvíc když vypadne proud :)
@@drirr9093 Ahoj Ja si tiež plánujem postaviť vlastný solárny systém, ale skôr sa prikláňam k amperakovmu riešeniu. A to hlavne z toho dôvodu že je to na konštrukciu podstatne jednoduchšie aj lacnejšie, síce má to horšiu účinnosť ale má to ďalšie výhody. npr. 1.výhoda môžeš mať pripojený akýkoľvek spotrebič i menšieho výkonu a nebudeš mať problém so spätným tokom prúdu do siete (v tvojom prípade pochybujem že budeš schopný odoberať menenej ako 50 W ) 2. výpadok elektrickej energie ani nepostrehneš. 3. jednoduchšia ochrana proti skratu a viac blbovzdorné zariadenie. PFC neplánujem použiť radšej to napojím cez trojfázový usmerňovač ktorý rozloží zaťaženie do siete (kedže mojou prioritou je odoberať prúd z batérie a nie zo siete tak nevidím v tom absolútne žiaden problém) Ale keď nad tým tak uvažujem tak menič synchronizovaný so sieťou je rozumnejšie použiť v zimných mesiacoch a naopak v letných mesiacoch keď je dostatok solárnej energie použiť obyčajný jednoduchý menič. Práve mi docvaklo že na zimné mesiace budem potrebovať aj tento typ meniča (synchronizovaný) je to naozaj najlepšia voľba takže poprosím ta neodflákni návrh nech mám čo okopírovať👍😁
@@to220 tak na PFC dělají obvody, stačí mu předhodit napětí z kondu a maká to. Dokonce ze serverových zdrojů to jde vykuchat jako hotový modul. Já bych udělal PFC + střídač a z baterek bych krmil filtrační kond na napětí o 2-5V větší nežli zvládne PFC. při přetížení měniče z baterek a poklesu napětí na filtraci by automaticky přispěla distribuční síť
Jde vidět že tomu dobře rozumíš. Měl bych na tebe prosbu potřebuji v něčem poradit. Jedná se mi o měnič offgrit 48v 5000w epever. Je možnost ho připojit přímo na panely přes něco abych nemusel kupovat baterii. Dík za odpověď.
Uzasny! Bude to schopne nastartovat v pripade, ze elektricka sit bude mit vypadek, nebo ji to vzdy potrebuje jako zdroj synchronizace? Napada me, ze by to nebylo uplne snadne udelat, protoze kdyby to pokracovalo v meneni pri vypadku site, tak by se zbytek site jevil jako velmi maly odpor mel bych pretok a okamzite by se to vyplo. Rekneme, ze bych tam pridal stykac, ktery by to rychle odpojil, abych mel dum oddeleny od site. Jenze az to zase zapnou tak by bylo treba to pripojit a v tu dobu uz by mohla byt moje sinusovka nesychronni s tou v siti, takze by tam jeste musel byt nejaky obvod ktery by je nejdriv zfazoval a az pak teprve pripojil.
Grid tie měnič k tomuto účelu úplně vhodný. Musí být sfázovaný se sítí a v případě "spadnutí sítě" se musí okamžitě odpojit. Kdyby třeba v domě spadl proudový chránič/jistič a někdo visel na lustru a ten měnič se přepl do offgrid režimu a dodával do té odpojené sítě proud, tak by to rozhodně dobré nebylo. Mělo by se to řešit jinak :)
@@drirr9093 bolo by prave super keby ten menic vie pracovat aj v Offgird rezime prave kvoli tomu, ze ked vypadne siet tak dom je sebestacny... a poruchove stavy sa riesia isticmi pred menicom a za menicom...
@@drirr9093 No to je pravda, to by bylo neprijemne. Ja ale puvodne myslel, ze ten menic bude pripojen nekde mezi elektromer a jistice, aby v takovem pripade nikoho neohrozil. Jak vlastne teda poznas, ze spadl jistic, kdyz bude menic pripojen az za nim? Podle toho proudoveho trafa pro ochranu proti pretokum asi ne, protoze nulovy proud muze znamenat odpojeni nebo rovnovahu mezi vyrobou a spotrebou. Napada me jedine, ze bys nebyl uplne ve fazi se siti a v okamziku kdy by z napeti zmizela ta kvadraturni slozka co zpusobuje sit, tak bys to vypnul.
@@marekduchovic8406 No, to by opravdu super bylo. Jenom taková představa. Energetik odpojí primár DTS (alternativně padne 22). Dál už myslím nemusím pokračovat, protože v tomto momentu bude na výstupu toho měniče viset nejen celá dědina, ale i sekundár té DTS a pak se mohou stát dvě věci. Buď měnič detekuje proud ven a začne stahovat výkon až tento padne k nule, no a nebo ne. Pak se buď přetíží, což buď vyřeší tím, že stáhne výkon, nebo tím, že vybuchne, no a nebo se nepřetíží, no a pak vybuchne ukrutně nasraný energetik… Pochopitelně špatné řešení jde vylepšit a vyrobit z něj jinak špatné řešení - v podstatě to celé kombinovat se záskokovým zdrojem, kde se vstupuje někde mezi ES a hlavní rozvaděč, pokud dojde k výpadku, tak se nejprve stykačem odpojí výstup ES a teprve potom se měnič znovu nastartuje v off-grid nesyncnutém režimu. Při obnově dodávky se nejprve odstaví měnič běžící v off-grid režimu, potom se stykačem připojí výstup ES a teprve následně se měnič spustí v synchronním režimu se síti. Tohle řešení má pochopitelně také svoji vadu, protože jednak dochází k výpadku (ten může být řekněme dostatečně krátký), ale především měnič musí výkonově ukrmit všechny spotřebiče, které v tom objektu jsou, což může být nemalý problém. Typicky je tedy lepší udělat si jednu (či více) zálohovanou větev, která bude trvale napájená měničem, který sám bude napájený z akumulátorů, které následně budou dobíjeny buď ze sítě, nebo ze solárního panelu, nebo nějak jinak, to už je celkem jedno (koncept online UPS). Konstrukčně je to už ale jiný úkol, protože namísto využití lokálně vyrobené energie jde o stavbu nějakého záskokového systému. K různým záskokovým zdrojům bych dodala ještě jednu věc. Pokud je přípojka nn funkční, plyne z toho mimo jiné, že vedení PEN je uzeměné (je to soustava TN-C), což ale již žádným způsobem není zaručeno dojde-li k poruše (někdo přetrhne přívod například, pochopitelně rupne i PEN), takže UPS při výpadku sice dodává nějakých svých 230V AC, ale ze zařízení se může velice snadno stát izolovaná soustava, kde nic nekrotí potenciály vůči zemi. Proto typické malé UPS nejde zapnout pokud na jejich vstupu není přítomno síťové napětí, přičemž obvykle existuje nějaký trojhmat, kterým se na tuto ochranu udělá bypass. V tomto případě se tak trochu spoléhá na místní pospojování někde v tom objektu a vychází se z toho, že PE bude na zemi, nebo alespoň na něčem zemi blízkém.
@@NikiBretschneider so vsetkym suhlasim ale riesit otazku toho ci dany menic utiahne vsetky spotrebice v dome je trochu mimo pretoze ked viem za mam menic na 1f s vykonom 500W tak nemozem dufat ze mi utiahne v cely barak no pri tom musim mysliet uz pri pripajani dnaeho menica do rozvadzaca...a co sa tyka toho ci menicom napajam celu dedinu alebo nie tak to je tiez na rieseni toho kam vykon pustam...neviem ako presne to je riesene v tzv "hybridnych" solarnych menicoch ale maju jeden AC vstup a jeden AC vystup....takze predpokladam ze maju jeden striedac, zivedny s DC medziobvodu do ktoreho dodava energiu bateria spolu so sietou ... takze dokazu pracovat jak v ongrid tak v offgid rezime urcite v sebe nemaju stykac ktory by odpajal vtupne AC v pripade vypadku
